Sdělovací prostředky byly dnes (11. 6.) zaplaveny poklonami a uznáním Diane Abbottové v den 33. výročí jejího zvolení poslankyní Westminsterského (britského národního) parlamentu, jako první černošky v Británii zvolené do tohoto zákonodárného sboru.

Diane Abbottová byla zvolena poslankyní za Hackney North v roce 1987 a od té doby byla členkou čtyř stínových vlád, většinou jako ministryně vnitra. Její kolegové poslanci včera uctili a oslavili její neochvějnou podporu socialismu a kampaně za rovnoprávnost a občanská práva.

Bell Ribeiro-Addyová, která pro ni pracovala 10 let, než byla vloni zvolena poslankyní za Streatham, ji popisovala jako inspiraci. Na tweetu o ní napsala: „Socialistická hrdinka, která nikdy neslevila ze svých zásad, bez ohledu na to, za jakou cenu, a vždy byla na správné straně dějin.“ Číst dál →

Sovětské a mezinárodní komunistické a dělnické hnutí utrpělo těžkou a nenahraditelnou ztrátu. Po dlouhé a těžké nemoci zemřela 24. července v Leningradě Nina Alexandrovna Andrejevová, generální tajemnice Ústředního výboru Všesvazové komunistické strany bolševiků.

Zastavilo se srdce přesvědčeného patriota sovětské vlasti, prozíravého politika, přesvědčeného bolševika, bojovníka proti oportunismu a revizionismu v komunistickém hnutí ve všech jeho projevech, významného činitele mezinárodního komunistického hnutí, statečné ženy – naší drahé přítelkyně a soudružky.

Nina Alexandrovna se narodila 2. října 1938 v dělnické rodině v Leningradě. Stejně, jako mnoho jejích vrstevníků ztratila v roce 1941 otce, který padl na frontě. Střední školu ukončila se zlatou medailí, s výborným hodnocením pak absolvovala Leningradský technologický institut a stala se kandidátkou technických věd. V roce 1966 vstoupila do Komunistické strany Sovětského svazu. Číst dál →

Před čtyřiceti roky se protest proti autoritářské vládě v Jižní Koreji změnil v povstání. Odkaz povstání je zpochybňován dodnes.   

„Občané, napadají nás vládní jednotky. Jejich pušky a meče zabíjejí naše milované bratry a sestry. Přišel čas! Povstaňte a bojujte! Budeme bránit Kwangdžu do smrti. Nezapomeňte na nás. Budeme bojovat do posledního.“

Tato slova pronesl jedenadvacetiletý univerzitní student Pak Jong Son z korby náklaďáku v ranních hodinách 27. května 1980. Pak, člen propagační komise Výboru lidového vedení Kwangdžuského povstání, se vydal dobrovolně varovat obyvatele Kwangdžu před hrozícím vpádem jihokorejské armády. 

Předcházejících 10 dní, od 18. do 27. května, obyvatelé Kwangdžu vzdorovali vojenské juntě Čon Tu Hwana, jenž se chopil moci v prosinci 1979 po říjnovém atentátu na vojenského diktátora Pak Čong Huia. Během oněch dnů obyvatelé Kwangdžu bojovali s jihokorejskou armádou. Pět dnů z toho bylo město Kwangdžu osvobozeným územím pod kolektivní kontrolou svých obyvatel.  Číst dál →

V Evropské unii a ve Spojených státech a v dalších rozvinutých kapitalistických oblastech říkají, že konkurence je králem. Konkurence je tím, co dává současné tržní ekonomice legitimitu. Učí se to na druhém a třetím stupni vzdělávacích institucí, na katedrách ekonomiky, obchodu a práv. Je tak téměř zakořeněné, že konkurence se rovná zdravému rozumu. Když máte trh, na němž prodáváte zboží a služby, řeknou vám, že konkurence mezi firmami zaručuje nejúčinnější a nejspravedlivější systém distribuce. Potřeby celé společnosti jsou proto předurčeny tržním systémem, fungujícím coby nezaujatý, nestranný prostředník.

Čím víc člověk něco chce, tím víc je ochotný za to zaplatit; a čím víc jsou lidé ochotní za něco zaplatit, tím víc těchhle věcí bude dodáno, a tak konkurence plyne mezi firmami, které se snaží uspokojit poptávku. Čím větší konkurence tu je, tím víc je cena stlačovaná dolů, jak bude každý konkurent na trhu podrážet druhé, aby si z téhle činnosti ukrojil.

Číst dál →

Členové a sympatizanti brněnského seskupení Společnosti česko-kubánského přátelství si připomněli v minulých dnech slovem i obrazem některé teroristické akce amerického imperialismu proti Kubánské republice. 

4. března 1960 došlo k teroristickému útoku na francouzský parník La Coubre zorganizovanému americkou CIA. V tento den byla výbuchem v havanském přístavu zničena  dvěma časovanými výbuchy nákladní loď při vykládce munice přivezené z Belgie pro povstaleckou armádu. Výbuch měl za následek 101 mrtvých, přes 200 zraněných a mnoho nezvěstných osob. Již den na to tzn. 5. března při organizované pietě Fidel Castro  poprvé použil hesla „Patria o muerte – Vlast nebo smrt“. Zde na smutečním shromáždění ve Staré Havaně vznikl i slavný snímek „Che Guevary“, pořízený kubánským fotografem Albertem Kordou. Až v r. 1977 se díky italskému tisku stal tento snímek ikonou revolucionářů po celém světě.  Číst dál →

Akutní potravinová krize zasáhla svět v roce 2008. Je na špičce dlouhotrvající krize zemědělství a potravin, jež zanechala již miliardy lidí hladových a podvyživených. K plnému pochopení strašlivých důsledků toho, co se dnes děje, je nezbytné podívat se na vzájemné působení obou těchto krizí, krátkodobé i dlouhodobé. Prvotně obě krize vzešly z produkce potravin, vlákniny a teď biopaliv pro zisk a z rozporu mezi potravinami a lidmi, jakou toto nevyhnutelně vyvolává.

 „Běžný“ hlad před současnou krizí

OSN odhaduje, že z více než šesti miliard lidí, kteří dnes obývají svět, jedna miliarda trpí trvalým hladem. Ale toto číslo, což je pouhý hrubý odhad, opomíjí ty, kteří trpí nedostatkem vitamínů a výživných látek a dalšími formami podvýživy. Celkový počet potravinami nezajištěných lidí, kteří jsou podvyživení nebo postrádají rozhodující živiny, se pravděpodobně blíží třem miliardám – asi tak polovině lidstva. Vážnost této situace je zřejmá z něco přes rok starého (psáno 2008; pozn. překl.) odhadu OSN, že denně umírá průměrně 18 000 dětí přímými či nepřímými následky podvýživy (Associated Press, 18. února 2007). Číst dál →

Okolnosti

Obrovský nárůst cen ropy i dalších paliv za posledních pár let a obava, že jsme dosáhli (nebo brzy dosáhneme) ropného vrcholu (konce) – poté, co těžba ropy začíná klesat – obnovily zájem o alternativní zdroje energie. Patří sem sluneční a geotermální energie, vítr, příbojové a přílivové mořské vlny a biopaliva. Někdy se dávají neupřímné sliby o potřebě energetické hospodárnosti, změn životního stylu (včetně ekologicky iracionálního přehnaného spoléhání se na automobily a bydlení daleko od pracoviště), potřebě přenést ekonomickou činnost z továrních podlah do budov úřadů a do domovů, a o tom, že je nutné, aby zámožná společenství odstoupila od stále se zvyšující úrovně spotřeby. Radikální analýza realizace výše uvedeného by ale vedla ke zpochybnění samotných základů toho, jak kapitalizmus funguje.    Číst dál →

Momentálně diskrétně vší silou pracujeme na tom, abychom vyrvali tuhle mysteriózní sílu zvanou svrchovanost ze spárů místních národních států světa.

—Arnold Toynbee, 1931

Jedním z pozoruhodných, významných posunů v politice post-sovětského světa je téměř ničím nerušené zapojení západních agentů, poradců a veřejných i soukromých institucí v řízení národních volebních procesů ve světě – včetně států bývalých sovětských spojenců. Jak se aparáty komunistických stran v těchto zemích začínaly téměř bez krveprolití koncem 80. let hroutit a otevřely cestu vzestupu jiných politických sil, Západ, především Spojené státy, se začal rychle míchat do jejich politických a ekonomických záležitostí. Metody zmanipulovávání voleb v zahraničí byly od dob rozkvětu melodramatických intrikánských operací „pláště a dýky“ CIA modifikovány, ale hlavní cíle imperiální vlády se nezměnily. Dnes vláda USA nespoléhá ve většině případů tolik na CIA, ale spíše na relativně transparentní iniciativy veřejných i soukromých organizací, jako je Národní nadace pro demokracii (National Endowment for Democracy; NED), Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (U.S. Agency for International Development; USAID), Dům svobody (Freedom House), Otevřená společnost (Open Society) Georga Söröse a síť dajších, dobře financovaných, světem obíhajících veřejných i soukromých profesionálních politických organizací, zejména amerických, operujících ve službách současných neoliberálních ekonomických a politických cílů státu. Allen Weinstein, který pomáhal založit NED, konstatoval: „Plno toho co [NED] děláme dnes, dělala tajně před 25 roky CIA.“1 Číst dál →