Vysočina nejsou jen chaloupky a zvlněná krajina, lesy, kopce a skály, lyžovačka. Je to také semeniště talentů, jako je ředitel školy Vystrčil, nebo magisterka čtyř let práv Decroix. A hlavně plno pitomého antikomunismu, který má zakrýt lidem z regionu pravdu, že jsou díky výdobytkům kapitalismu až na pár šmelinářů a hospodských prostě v prdeli. Číst dál
Glosy
Solidarita jako móda? Meze aktivismu v Čechách
Sázet na celebrity, je možná myšlenka, jak najít cestu, aby se zpropagovala palčivá kauza. Sázet na celebrity (záměrně nepíši výraz „umělce“) je však sázka ošemetná a často se potýká s přirovnáním k sázce na zdechlého koně. Podobně je tomu s pláčem našich herců, hereček a muzikantů u příležitosti sionistického masakru v Gaze. Po roce už ze slz mnoho nezbylo, teď jde o všechno zde, nestaňme se druhým Slovenskem a Maďarskem a svou nynější vládu, která má na svědomí asi nejhlubší sešup životní úrovně lidí a největší zbohatnutí buržoazie, uchovávejme jako korunovační klenoty v katedrále. Herci hrají. Tedy bez urážky, protože herci hrají velké kusy. A v dějinách najdeme řadu příkladů nezměrné osobní odvahy a oběti, jako tomu bylo v případě Anny Letenské. Ale tady se hraje šmíra za poslední drobné. Číst dál
Demokracie v ohrožení
Patetické video. Výzva. Ohrožení demokracie, kdy můžeme po nezdařené volbě přijít o všechno. O bezpečnost, o svobodu, o demokracii. To aspoň tvrdí herci ve svém videu adresovaném lůze, aby nedejbože nejen došla k volbám, ale především, aby nešmátrala v obálce příliš hluboko a zvolila jednu ze tří správných možností volby (pokud jim neujede noha a svůj hlas z fanatismu nedají dramatiku Cibulkovi). Je to takové angažované představení. Pro koho? Číst dál
Kádry – po volbách odlehčeně
Kádry rozhodují vše. Netýká se to ani pseudolevicového slepence, ani jeho kritiků zprava. Je to spíš takové organizované neštěstí, zbytky pivní pěny na ubruse venkovské čtverky nebo kruh od Jihlavanky. Neštěstí. Ale s vtipnými pointami. Autor článku vybere jen několik z těch, díky nimž se bude našemu pracujícímu usínat lehčeji. Číst dál
Máme slavit?
Vím, že je pozdě bycha honiti, i tak se ale vrátím k časté protitezi, totiž, že bychom měli být rádi a být vděční, že se „levice konečně sjednotila“, že ustoupily vyhraněné rozdíly, že táhneme za jeden provaz, že jsme se dokonce rozkročili tak, že lídry jsou i ultrapravicová vdova po milionáři či kariérní sionista. Máme tedy být rádi. A nemáme očekávat mnoho. Podpora dosavadního antikomunisty, exprezidenta, je pak takovým víkem, které se nezvedá. Číst dál
Obchodovat lze se vším…
“Nůžky, nože brousím!” vyvolával kriminálník předstírající brusiče ve filmu Páni kluci. Dnes by klidně mohl vykřikovat: “Diplomky, dizertace píšu!” Když jenom zlehka zabrousíte na internet, narazíte na nemalý počet agentur, které se pyšní tím, že napíší jakoukoliv studentskou nebo absolventskou práci proti patřičnému obnosu. Číst dál
Chceme mír?
Holubičky míru jako na manifestacích, hezky vystřižené z kartónu. Chceme mír! A to je i tisíckrát vyřčeno na mediálních výstupech a opakováno v článcích. Ať se stane, co se stane, chceme mír! Aby byl levnější benzín, máslo, aby se nevraždily děti (na životech dospělých asi příliš nezáleží a tato věta přidá víc lajků na Instagramu…). Číst dál
Předvolební aneb Když nejde o všechno
Hesla, výkřiky, fráze… Tak nějak se dá se zdviženým obočím opsat prezentace s absentujícím obsahem, prezentace slepence „ochotných“, kteří se úporně účastní klání o lavice v Poslanecké sněmovně. Nesou prapor spojenectví mezi konzervativní pravicí a levicí všech možných stran, bývalých stran a pastran, tzv. hnutí (koho, čeho?), které si vzalo podobně povrchní název, jak povrchní jsou nakonec oni sami. Stačí prý vyměnit vládu a vše zas bude dobré, takový prostoduše viděný svět povýšený na program. Číst dál
Vždy na straně lidu!
Stránky tisku v těchto dnech plní (právem) zprávy o válečném konfliktu mezi Izraelem a Iránem. Některé události však zůstávají jakoby v pozadí, i když mají také zásadní význam pro pochopení současné situace a ve víru jejich dění jsou lidové vrstvy trpící ve svěráku kapitalistických zájmů. Číst dál
Dubajská čokoláda: Sladkosť, ktorá chutí podľa geopolitiky
V posledných mesiacoch zažívame na sociálnych sieťach, ale aj v ďalších médiách a v obchodoch zvláštny fenomén: tzv. „dubajská čokoláda“ – údajne luxusná, výnimočná, ba až transcendentná pochúťka, ktorú influenceri rozbaľujú a ochutnávajú s takým vzrušením, akoby práve objavili zmysel života ukrytý v hliníkovej fólii. Cena? Nezmyselná. Chuť? Často obyčajná. Ale názov evokujúci Dubaj robí svoje. Číst dál
Aktuálně: Ve světě proti imperialismu 31.1. 2025
Komunistická strana Řecka (KKE) komentuje Trumpovu inauguraci
V komentáři ohledně inaugurace Donalda Trumpa jako 47. prezidenta USA, tiskové
oddělení ÚV Komunistické strany Řecka (KKE) poukazuje na následující:
„Konfrontace v rámci vládnoucí třídy a kruhů USA, která vedla k novému Trumpovu
prezidentství, má co do činění především s podmínkami a spojenectvími, díky nimž si USA
udrží své prvenství v globálním imperialistickém systému proti svým konkurentům, zejména
proti Číně. Číst dál
Předmluva redakce Kominternet Dialogu k cyklu Nádherná Amerika
Po poměrně rozsáhlé redakční diskuzi a domlouvání s autorem přistupujeme k postupnému zveřejňování textů rozsáhlého cyklu Nádherná Amerika našeho soudruha, spolupracovníka a přítele Doc. RSDr. Zdeňka Košťála, CSc. Obsahuje celkem 12 analytických textů, čtyři závěrečné shrnující texty a předmluvu napsanou speciálně pro toto vydání. Děkujeme autorovi za vykonanou práci, otevřenou komunikaci a za souhlas s publikováním seriálu, přestože věděl, že k některým jeho postupům a závěrům zaujímáme kritické stanovisko. Číst dál
Osobní zkušenosti z Ghany
Základní charakteristiky země
Ghana je rozvojová, avšak na africké poměry poměrně ekonomicky silná západoafrická země, jejíž hrubý domácí produkt je srovnatelný se Slovenskem či Běloruskem. Na druhou stranu distribuce bohatství, které pramení i z její surovinové základny – zejména zlato (odtud koloniální název “Zlatonosné pobřeží”), diamanty, z plodin pak zejména kakao, je ve srovnání s těmito zeměmi mnohem více nerovnoměrnější. Číst dál
Cíle kapitálu převlečené za “individuální práva” v éře “internetu těl”
Autor: Makis Papadopoulos (člen generálního sekretariátu Ústředního výboru Komunistické strany Řecka)
Poznámka: zvýraznění textu podle originálu.
Před několika dny jeden z nejmocnějších kapitalistů na světě Elon Musk oznámil úspěšnou implantaci mikročipu do lidského mozku, který dokáže “číst” myšlenky kvadruplegika a přenášet příkazy do zařízení, jako je počítač a mobilní telefon. Jeho společnost Neuralink není jediná, která experimentuje a vyvíjí podobné technologické aplikace.
Glosa: Stefanos, kluk k zamilování
Patrně většina z nás má děravý přehled o politických stranách v evropských zemích, ale řeckou Syrizu zná asi každý, kdo si občas přečte noviny. Strana, která si udržuje, nebo udržovala image tzv. Moderní radikální levice, vyhrála v roce 2015 volby do parlamentu právě proto, že apelovala na sílu lidového hnutí, kritizovala zvýhodňování velkého kapitálu, skloňovala ve všech pádech právo pracujících na důstojný život. Její slovník a vystupování tehdejšího předsedy strany, pozdějšího premiéra Alexise Tsiprase, zviklal nejednoho komunistu. “Třeba se Syriza poučila a opouští svoje dobře natrénované oportunistické pozice,” uvažovali mnozí. Volební preference dostaly zatěžkávací zkoušku po referendu v létě 2015, kdy na obskurně položenou otázku, zda se podřídit nebo ne diktátu mezinárodních finančních kruhů s ohledem na ohromný státní dluh země, zradil Tsipras jednoznačné NE řeckého lidu a přijal všechny podmínky mezinárodních finančních dohlížitelů na řeckou ekonomiku. Odstoupil a ihned vyhlásil další volby, ve kterých Syriza setrvačnou silou znovu obhájila renomé strany s největší volební silou. Číst dál
Dvacetkrát k Tajnostem levice
V r. 2013 vydal francouzský filozof Jean Claude Michéa esej s názvem Tajnosti levice, s podtitulem Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu. Do češtiny ji přeložil prof. Petr Drulák a vydala ji r. 2019 Masarykova demokratická akademie. Kniha vzbudila poměrně široký ohlas ve francouzské, evropské, ale i české, nejen levicové čtenářské obci. Patrně nejsilněji rezonují její myšlenky v části levice, která sama sebe nazývá konzervativní. Patří k ní také překladatel, politolog a politik, prof. Petr Drulák. V posledních letech je jednou z nejviditelnějších postav „alternativní“ kritiky současné vlády a směřování společnosti posledních desítek let. O konzervativním socialismu, „který není ani liberální, ani marxistický“, otevřeně hovoří. Je také autorem jednoho z příspěvků do sborníku Budoucnost levice bez liberalismu. Lze tedy říci, že se společně se svými spojenci teoreticky i prakticky pokouší zmíněný směr na české politické scéně vybudovat. Číst dál
Glosy…
…o literatuře, politice a životě
Otevíráme rubriku, do které bychom chtěli pravidelně přispívat. Svým formátem vyhovuje našim časovým možnostem zaměstnanců a dělníků, tolik podobných vám, čtenářům. Odpovídá však také činnosti tak, jak jsme si ji vytkli. Řečeno s jistým patosem, našemu poslání.
To je navýsost obtížné. Desítky let neexistence revoluční a lidové politické síly po sobě zanechaly (nejen) v českých zemích a na Slovensku spoušť. Relativní slabost (historicky) dělnického a lidového hnutí ve světovém měříku tento úhor ještě zvýrazňuje. Abychom se z této šlamastiky dostali, musíme na jedné straně postavit na nohy teorii, odpovědět na složité a palčivé otázky dneška z vědeckých, marxistických pozic. Proč? Protože až na čestné výjimky se touto otázku v našem regionu nikdo desítky let nezabýval. Číst dál
Glosa: Kam nás vedou nápady a hesla
Čím dál častěji slyšíme z nejrůznějších stran, že politici jsou blbci. Ale také řidiči, sousedi, učitelé, úředníci… Ti, kteří s bohorovným sebevědomím pronášejí takový soud, mají pocit, že jich se rozhodně blbost netýká. Odkud vyplývá takové vymezování se?
Na první pohled kupodivu má tento pocit opodstatnění: jednotlivci jasně zaznamenávají, že opatření a rozhodnutí, která jsou přijímána v mikro i makroměřítku, nefungují; zcela se míjejí účinkem: „Vidím to? Jak to, že to nezaznamenali ONI? Ergo: jsou hloupí.”
Následuje otázka, proč se nemění situace, když víme, kdo jsou ti hloupí? Proč je prostě nevyměníme za někoho „z nás”? Číst dál
ALARMující glosa
Glosy se většinou týkají jednoho užšího tématu, názoru, článku. Nebývá běžným zvykem vztahovat je k obecnějším otázkám. Přesto jsem se do tohoto úkolu pustil. Není jednoduchý, zvláště pro autora, který s psaním glos příliš zkušeností nemá, a musí se držet, aby ho ťukání do klávesnice nesvedlo k analýze. Takže mi držte palce.
Mám ve zvyku čerpat informace o současném dění z různých zdrojů, zejména internetových. Na sledování mainstreamu, jak se dnes pseudomoderně říká hlavním sdělovacím prostředkům, to chce mít žaludek. Jenže vím, že by s tímto prostředím člověk ztrácet kontakt neměl. Přeci jen mnohé vypovídá o vývoji a stavu vládnoucí moci, její propagandy, represe a vymývání mozků. Vedle různých zahraničních médií však dominantně sleduji alternativní portály z ČR. Přídavné jméno alternativní by se slušelo dát do uvozovek, navíc uvozovky u různých webů by byly jinak velké a výrazné. To by si však zasloužilo další vysvětlení, na které nyní není prostor. Číst dál
Glosa: Všechno nejlepší, King Eric!
Týpek na fotce měl 25. května narozky, i ve svých 50+ vyzařuje charisma. Je nezapomenutelným hráčem mnoha francouzských klubů. Napsal významnou kapitolu ve francouzské i britské kopané. Dnes herec a filmový producent. Eric Cantona…
Tenhle týpek, když byl jednou vyloučený, uslyšel při odchodu do šatny fanouška, jak mu z tribun sprostě nadává. Divák byl známý nacista, který byl souzen za ublížení na zdraví uprchlíka, kterého inzultoval těžkým nástrojem. Cantona neváhal a přímo na hřišti mu uštědřil kopanec. Za takovou rebelii dostal osmiměsíční distanc. Cantona, ne divák. Číst dál