V souvislosti s plánovaným a dnes již uskutečněným sjezdem revanšistické organizace Sudetoněmeckého landsmanšaftu jsme zveřejnili několik materiálů prezentujících naše hodnocení a stanoviska. Náš kolektiv se také účastnil centrální demonstrace a pochodu v Brně 24. 5. 2026, o čemž jsme informovali na našem telegramovém kanálu. Číst dál
Leon Tager, bulharský komunista židovského původu, byl držen v táboře nucených prací ve své vlasti až do 24. června 1941. Dva dny poté, co nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, Tager nečekal na pokyny od své strany, do které vstoupil v roce 1933. Vloupal se do skladů vojenského tábora, ukradl batoh plný výbušnin a uprchl. Číst dál
V reakci na sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu a hysterii vyvolanou českou politickou reakcí a reakčními médii je nutné kromě schválení obsahu Brněnské deklarace zmínit ještě doplnění stanoviska, které reflektuje vyhraněnější pohled na věc.
Ten nezastírá ani úlohu buržoazní republiky při tehdejším rozdmýchávání národnostních rozporů (a to i se Slováky). Byli to českoslovenští komunisté, kteří jako jediní chápali národní otázku a integrovali do svých řad i německé pracující, německé antifašisty. Naopak to byla česká reakce, která na svých antikomunistických, buržoazních a vlastizrádných plánech spolupracovala s Henleinem, Hitlerem a kapitálem kolem nich. Číst dál
Od 22. do 25. května se uskuteční v Brně vůbec poprvé v historii samostatné ČR a poválečného Československa sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu (SdL). Do Brna je pozvali v minulém roce zástupci festivalu Meeting Brno, podporují ho mnozí představitelé mnoha českých politických stran, zejména z bývalé vládní koalice, záštitu sjezdu udělil již potřetí prezident ČR Petr Pavel. Heslem 76. sjezdu bude dvojjazyčné „Alles Leben ist Begegnung – Všechno žití je setkávání“.
Historická fakta
Proti konaní sjezdu na území ČR vystoupilo mnoho občanů, zejména z řad antifašistů, odbojářů a jejich potomků, komunistů, antiimperialistů a dalších vlastenců, ale kritiků přibývá i mezi intelektuály a veřejně známými osobnostmi. Buržoazní propaganda tvrdí, že vztahy mezi tzv. sudetskými Němci (jedná se o nepřesný a zejména účelový pojem původně části německých nacionalistů, použitý následně sudetoněmeckými revanšisty ve 30. letech 20. století) a ČR se v posledních letech výrazně zlepšily díky tomu, že SdL ze svých stanov vypustilo zmínku, dle níž usilovalo o navrácení majetku, který byl tzv. sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Opomíjí ale fakt, že Mnichovský správní soud v roce 2015 zrušil tuto změnu stanov SdL z února téhož roku. Změnu stanov totiž musí odsouhlasit 100 % členů SdL, což se dodnes nestalo. Číst dál
Článek, který jsme pro své čtenáře vybrali tentokrát, se přímo i nepřímo dotýká mnoha významných témat jako nacismus, válka, obětování života za ideály, krutost kapitalistických režimů, paměť a památka, v neposlední řadě toho, jak dlouhodobé souvislosti tvoří náš svět. Na internetové inzertní platformě se na počátku roku 2026 objevily fotografie z popravy 200 řeckých komunistů nacisty v květnu 1944 na střelnici v Kaisariani (jedna z obcí athénské aglomerace). Číst dál
V kontextu zintenzivňujících se imperialistických soupeření a vojenských konfliktů v různých koutech světa se po kontrarevolučních otřesech v socialistických zemích v letech 1989-1991 šíří představa, že mocnost s globálním dosahem a vlivem jako Čína nebo Rusko může pro lid fungovat „jako protiváha agrese a svévole amerického imperialismu a euroatlantické osy“. Číst dál
Prezident Trump opět vnesl na scénu a do popředí zpráv kauzu Grónska, největšího ostrova na světě. Zpočátku se možná ledaskdo divil, proč by se Spojené státy zajímaly o prakticky vylidněný kus ledu za polárním kruhem? Dnes pronikají i do prosystémových médií informace o jeho geopolitickém nebo surovinovém významu. Situace je však mnohem komplexnější. Číst dál
Cíl: Lidská mysl!
„Kognitivní válka“ je „novým bojištěm“ NATO
„Válka se změnila. Kontrola genetiky, kontrola informací, kontrola emocí, kontrola bojiště. Všechno je monitorováno a drženo pod kontrolou (…) a kdokoli ovládá bojiště, ovládá dějiny. Válka se změnila.“
Výše uvedené zaznívá na začátku jedné z nejpopulárnějších sérií válečných videoher, kde se komentuje technologický vývoj na bojišti. Zdá se však, že zaměstnanci NATO s tím nesouhlasí. I v této vědeckotechnické době, ve které dominují drony, satelity, přesné údery zůstává člověk a zejména ovládání jeho mysli středem pozornosti války… Číst dál
V nedávné minulosti probíhaly v levicovém, ale i revolučním hnutí ČR diskuze o tom, zda může mít strana s názvem „komunistická“ volební charakter, jestli může být volební stranou. Tyto otázky se přirozeně diskutovaly v „oázách povolené kritiky“ – rozhodující představitelé zejména KSČM a podobných uskupení měli jasno a opakovaně deklarovali, že strana musí být volební. Odpovědné orgány však nikdy nerozhodly, jak by měla strana v buržoazních volbách postupovat a jak by měla působit mezi veřejností, ale rozhodující byla praxe. Číst dál
Podmínkou vzniku a trvání moci ve společnosti je přítomnost skutečné nebo potencionální konfliktnosti mezi dvěma nebo více sociálními skupinami, popřípadě společností a sociálními skupinami. Moc vystupuje jako instrument a prostředek regulace meziskupinových konfliktů. Jejím posláním je uchovat jednotu sociálně a zájmově dezintegrované společnosti. Přítomnost moci svědčí o tom, že ve společnosti „…existují vládnoucí a ovládaní, řídící a řízení“ (Gramsci). Číst dál
S blížícím se výročím vzniku samostatné ČSR a Říjnové socialistické revoluce v Rusku vyvstávají opět různé otázky týkající se této světodějné historické události a jednoho z mezníků našich novodobých národních dějin, jež jsou ne neprávem mnohdy spojovány, připodobňovány nebo porovnávány se současným děním. Obnovení československé státnosti v r. 1918 souvisí s otázkami formální i skutečné národní a státní suverenity a svébytnosti, které po r. 1989, rozbití společného státu a postupných procesech ztrát suverenity obou nově vytvořených státních útvarů opět získaly na aktuálnosti. Říjnová revoluce pak představuje příklad skutečné samostatnosti ve vývoji, postupného sociálního osvobozování většiny společnosti a její vládu nad menšinou. Nikoliv tedy naopak, jak lidská historie znala až na pár výjimek do té doby.
Úvod redakce: Často se setkáváme s názory, že není čas na teoretizování, ale na činy. Na druhou stranu je mezi námi řada těch, kteří se zabývají marxismem pouze v teoretické rovině. Avšak pokud chceme být marxisty a ne marxology, musíme se řídit poznáním, že teorie a praxe nemohou existovat jedna bez druhé. Existují v dialektické jednotě. Neodtrhujme uměle teorii od praxe, poznání hmoty od hmoty samotné. Číst dál
Autor: Ángel Chávez Mancilla
Bertolt Brecht prohlásil: „Ti, kdo jsou proti fašismu, aniž by byli proti kapitalismu, kdo naříkají nad barbarstvím, které barbarství plodí, jsou jako ti, kdo chtějí sníst svůj kus hovězího, ale nechtějí, aby bylo hovězí poraženo.“
Německý spisovatel tak jasně uvedl, že skutečný antifašistický boj znamenal svržení kapitalismu, který je základem fašismu. Číst dál
Článek od Dimitrise Xekalakise*, původně publikovaný v Rizospastis, tiskovém orgánu Ústředního výboru KS Řecka (KKE), v sobotu 3. 5. 2025. Číst dál
Dnes 4. května 2025, probíhala médii jihoslovanských národů a sociálními sítěmi zpráva, že uplynulo 45 let od smrti maršála Josipa Broze Tita, generálního tajemníka Svazu komunistů Jugoslávie a doživotního prezidenta SFRJ. Titova osobnost se jeví v bahně šovinismu a korupce dnešních „banánových republik“ federace, kolonizovaných EU a dalšími imperialistickými centrálami, jako značka nezávislosti a pokroku, který byl zastaven nástupem nacionalismu a separatismu. Číst dál
Před 26 lety se rozhodla vojensko-politická aliance NATO otevřeně zapojit do probíhající války na Kosovu v tehdejší Svazové republice Jugoslávie. Jednalo se o průlomový historický okamžik. NATO bylo založeno v roce 1949 jako nástroj zejména amerického imperialismu v Evropě a jako zbraň proti formujícímu se socialistickému táboru. Na začátku 90. let došlo k rozhodujícímu vítězství imperialistických sil nad socialistickými režimy v Evropě. Po tomto triumfu se celá Evropa dostala do sféry vlivu NATO a amerického a eurounijního imperialismu.
Autor: Nina Alexandrovna Andrejeva
Vydavatel: Sovětskaja Rossija (Sovětské Rusko)
Poprvé publikováno 13. března 1988
Po dlouhém zvažování jsem se rozhodla napsat tento dopis. Jsem chemik a přednáším na Leningradském lensovětském (Lensovět – Lenigradský městský sovět – městský zákonodárný sbor v Lenigradu v období SSSR – pozn. red.) technologickém institutu. Jako mnoho jiných se také starám o studentskou skupinu. Studenti v dnešní době, po období sociální apatie a intelektuální závislosti, jsou postupně nabíjeni energií revolučních změn. Přirozeně se rozvíjejí diskuse o způsobech restrukturalizace a jejích ekonomických a ideologických aspektech. Glasnost, otevřenost, mizení zón, kde je kritika tabu, a emotivní žár masového vědomí (zejména mezi mladými lidmi) často vedou k nastolení problémů, které jsou ve větší či menší míře „pobízeny“ buď hlasem západního rozhlasu nebo těmi našimi krajany, kteří jsou vratcí ve svých představách o podstatě socialismu. A jaká rozmanitá témata se probírají! Systém více stran, svoboda náboženské propagandy, emigrace za životem v zahraničí, právo na širokou diskusi o sexuálních problémech v tisku, potřeba decentralizovat vedení kultury, zrušení povinné vojenské služby. Zvláště četné jsou mezi studenty hádky o minulosti země. Číst dál
Zdánlivá letargie imperialistického statu quo byla výrazně narušená po nástupu reakčního miliardáře Donalda Trumpa na post prezidenta USA na konci ledna 2025. Trump se společně se svými spolupracovníky pustil okamžitě „do práce“. Někteří jej blahořečí, jiní zavrhují.
My komunisté chápeme tuto situaci ne jako rozmar excentrického miliardáře, ale jako dialekticky logický vývoj událostí vyplývající z materiální podstaty a rozložení sil na geopolitické a kapitálové šachovnici. Číst dál
Před 100 lety se narodil Ernst Wimmer (1924−1991). Již v mladém věku byl součástí protifašistického odboje a dezertérem Wehrmachtu. Ze své měšťanské rodiny se dostal do komunistického hnutí, zpočátku především jako novinář. Ve druhé polovině 60. let se jako důsledný marxista-leninista rozhodujícím způsobem podílel na porážce a odstranění revizionistické frakce v KPÖ (Komunistická strana Rakouska). Od roku 1970 se Wimmer v ústředním výboru stal nejvýznamnějším teoretikem a ideologem strany. Z jeho úvah a organizačních příprav vycházel stranický program „Socialismus v barvách Rakouska“ (1982), poslední, o kterém KPÖ rozhodla na marxisticko-leninském základě. Číst dál
Prohlášení výkonné rady Rakouské strany práce (PdA) ke 105. výročí Maďarské republiky rad.
Maďarská republika rad je milníkem v historii Rakouské strany práce a prvním raným socialistickým pokusem, který je pevně ukotven v tradici světového komunistického hnutí. Číst dál