Národní bezpečnostní strategie USA, zveřejněná na konci minulého roku, signalizuje zintenzivnění konkurence a eskalaci válek po celém světě, což dále přiživuje konflikt s Čínou o nadvládu v mezinárodním imperialistickém systému.
Jak se v dokumentu uvádí: „Chceme naverbovat, vycvičit, vybavit a nasadit nejmocnější, nejsmrtelnější a technologicky nejvyspělejší armádu na světě, abychom chránili naše zájmy,“ a také „Chceme zastavit a zvrátit probíhající škody, které zahraniční aktéři způsobují americké ekonomice.“
Mezi její cíle patří udržení nebo dosažení globální nadvlády v jaderných zbraních, ekonomice, průmyslové základně, energetickém sektoru, vědě, technologiích a „bezkonkurenční měkké síle“, která prosazuje zájmy USA po celém světě.
Prioritou zůstává indicko-pacifický region se zaměřením na Jihočínské moře a oblast kolem Tchaj-wanu. Cílem je zachovat „vojenskou převahu“ nad Čínou a „svobodu plavby na všech klíčových námořních trasách a udržovat bezpečné a spolehlivé dodavatelské řetězce a přístup ke kritickým materiálům.“
Text uznává vzestup Číny jako hrozby pro globální nadvládu USA: „To, co začalo jako vztah mezi vyspělou, bohatou ekonomikou a jednou z nejchudších zemí světa, se proměnilo ve vztah téměř rovnocenných zemí.“
Vzhledem k tomu, že se Čína nadále rychle vyzbrojuje, Národní strategie vyzdvihuje, že „americká armáda to nemůže a neměla by dělat sama“, a zdůrazňuje, že spojenci USA v regionu musí převzít posílenou roli.
Toto poselství je určeno státům, které udržují ekonomické nebo jiné vazby s Čínou (a Ruskem), a naléhá na ně, aby se odtrhly od formujícího se eurasijského tábora a aktivněji se podílely na obraně zájmů USA v regionu.
Pokud jde o Rusko, dokument uvádí, že USA s ním musí „obnovit strategickou stabilitu“, což stupňuje nepokoje v euroatlantickém táboře – zejména v souvislosti s rozvíjejícím se imperialistickým konfliktem na Ukrajině. Ačkoli je strategie Trumpovy administrativy rozporuplná, cílem je podkopat strategický vztah mezi Ruskem a Čínou.
Evropa „zůstává pro USA strategicky a kulturně životně důležitá“, ale „zdaleka není zřejmé, zda některé evropské země budou mít dostatečně silné ekonomiky a armády, aby zůstaly spolehlivými spojenci.“ S novou strategií USA zvyšují tlak na své evropské spojence, aby nesli větší část svého vlastního „obranného“ břemene a v této souvislosti přijali kompromis s Ruskem.
Na Blízkém východě se životní zájmy USA shodují s tím, aby se zabránilo „nepřátelské mocnosti dominovat na Blízkém východě, jeho dodávkách ropy a plynu a úzkých místech, kterými procházejí“.
Národní strategie se také zvlášť zmiňuje o americkém kontinentu a předpokládá západní polokouli, kde si USA zachovají absolutní dominanci, „bez nepřátelského zahraničního vpádu nebo vlastnictví klíčových aktiv (…) [a zajistí] náš trvalý přístup ke klíčovým strategickým místům“. To představuje přímou hrozbu pro země Latinské Ameriky a Karibiku, které udržují vztahy s Čínou.
Stojí za zmínku, že Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), které sdružuje 33 zemí, má s Čínou úzké vazby. Pro země jako Brazílie, Peru a Chile je Čína hlavním obchodním partnerem a předčí USA.
To do značné míry vysvětluje stupňující se agresi USA vůči zemím v regionu, naposledy vůči Venezuele.
Aktualizovaná Národní bezpečnostní strategie USA pokračuje v linii všech předchozích strategií a zároveň působí jako katalyzátor imperialistických soupeření, která představují nová nebezpečí pro národy, ale zároveň zdůrazňují nutnost boje za svržení rozkládajícího se kapitalismu.
Jak je uvedeno v tezích Ústředního výboru KKE pro 22. sjezd: „USA, které stále drží vedoucí postavení, se snaží zastavit posun v rovnováze sil ve prospěch Číny. (…) Politika USA vyostřuje rozpory v euroatlantickém táboru a způsobuje zhoršení vztahů mezi USA a EU, Kanadou a Austrálií. Zhoršuje vnitroburžoazní rozpory uvnitř USA, které se odrážejí i ve vývoji v rámci buržoazního politického systému. (…) Vyostřování meziimperialistických rozporů by mohlo v nadcházejících letech prohloubit stávající trhliny v euroatlantické ose. (…) V této souvislosti buržoazní státy odkládají diplomatické kanály a dávají přednost obchodním a ekonomickým válkám, jakož i vojenským přípravám.“
Článek byl publikován v rubrice „Náš názor“ v Rizospastis, orgánu Ústředního výboru Komunistické strany Řecka, dne 12. 12. 2025:
http://inter.kke.gr/en/m-article/On-the-new-National-Security-Strategy-of-the-USA/
Zdroj: https://www.idcommunism.com/2025/12/kke-on-new-national-security-strategy-of-the-usa.html
Zdroj obrázku: originální publikace.
Vybrala a přeložila redakce KPKV