Válečné linie, jež se v posledních letech rozhořely coby důsledek zintenzivnění kapitalistických antagonismů, se rozprostírají od Ukrajiny a východního Středomoří až k západním hranicím Číny. USA operují na poli antagonismu s kapitalistickou Čínou a již léta se snaží realizovat plán tzv. „Nového Blízkého východu“, využívajíce přitom mocenské korelace a nadstandardního vztahu s Izraelem.

Zkoumáním postoje EU a jejích členských států k imperialistické válce na Ukrajině, která nyní vstoupila do svého pátého roku (počítáno od formálního začátku), k americko-izraelskému imperialistickému útoku na Írán, k izraelské pozemní invazi do Libanonu, k prosazování amerického imperialistického plánu v Gaze, který je součástí genocidy palestinského lidu, k intervenci USA ve Venezuele a k hrozbám vůči Kubě, Grónsku a dalším zemím lze vyvodit určité užitečné závěry. Číst dál →

To, co se odehrává kolem Íránu, není izolovaná válka ani pouhá další epizoda nestability na Blízkém východě. Je to součást probíhající americko-izraelské imperialistické agrese v regionu, která se sama odehrává v rámci širší konfrontace mezi soupeřícími imperialistickými centry.

V této konfrontaci Čína není vzdáleným pozorovatelem ani neutrální silou. Je to rostoucí kapitalistická mocnost, hluboce zapojená do boje o energie, trasy a vliv. A stále více je hlavním strategickým rivalem Spojených států.

Nedávná výzva Číny k udržení Hormuzského průlivu otevřeného byla prezentována jako opatrné, stabilizující gesto. Washington zároveň tlačil na Peking ohledně jeho vazeb s Íránem a otevřeně ho varoval před jakoukoli formou vojenské podpory. To samo o sobě by mělo stačit k prolomení obvyklých narativů. Skutečná osa krize je již viditelná. Číst dál →