„S fašismem lze bojovat jako s kapitalismem samotným, jako s nejobnaženější,
nejhanebnější, nejvíce utlačitelskou a nejzrádnější formou kapitalismu. Ti, kteří jsou proti
fašismu, aniž by byli proti kapitalismu, kteří naříkají nad barbarstvím, které z barbarství
vychází, jsou jako lidé, kteří chtějí jíst své telecí maso, aniž by zabili tele. Jsou ochotni sníst
tele, ale nemají rádi pohled na krev.”
Výše uvedená slova, která napsal Bertolt Brecht v roce 1935, slouží jako nadčasová
připomínka nerozlučitelného pouta mezi kapitalismem a fašismem. Ve třicátých letech se z
útrob kapitalistického systému samotného zrodilo monstrum fašismu a nacismu, které dovedlo
lidstvo k bezprecedentnímu krveprolití (např. několik evropských a amerických monopolních
gigantů, včetně General Motors, IBM, Ford Company, IT&T, Standard Oil atd. jsou známé
tím, že poskytovaly finanční podporu nacistickému Německu před druhou světovou válkou a
dokonce během ní).
Monstrum se rozhodně nevynořilo mimo kapitalistický svět ani neohrozilo jeho
existenci. Naopak, fašismus a nacismus byly výrazy diktatury kapitálu, jež byly využívány
jako oštěp proti vzestupu organizovaného dělnického hnutí a „komunistické hrozbě“. Dnes,
80 let po Velkém antifašistickém vítězství národů ve druhé světové válce, je naše éra opět
poznamenána vzestupem krajně pravicových a fašistických politických sil: Od pobaltských
zemí po Spojené státy a od Německa po Ukrajinu, hadí vejce opět roste a má různé podoby. Číst dál
