Jsme kolektivem spolupracovníků, jehož hlavní výstupy naleznete na webu www.kominternet.cz.
Zde je k dispozici tento text ve formátu PDF ke stažení.
Název naší organizace
Používáme název Kolektiv pro práci, kulturu a vědu. Význam tohoto názvu a důvody, proč ho používáme, jsme vysvětlili v tomto textu.
Naše historie
Většinová část redakce tehdy tištěného časopisu Dialog (do 2020)
Vznikli jsme v roce 2020, kdy jsme jako většinová část redakce tehdy tištěného časopisu Dialog, který vydává skupina lidí z okolí tzv. levice v KSČM dosud v online podobě, z této redakce pro zásadní názorové neshody odešli a začali působit samostatně.
Samostatné působení
Kolektiv se od té doby poměrně výrazně měnil – jsou v něm zastoupeni lidé různého věku, zkušeností a dovedností. Vedle názorů nás spojuje třídní příslušnost k proletariátu a lidovým vrstvám, což naše možnosti předurčuje nejen časově. Nejsme závislí na žádné finanční pomoci od kohokoliv a naše aktivity si hradíme sami.
Členská základna
V našich řadách v drtivé většině převažují nestraníci, avšak nemalá část z nás prošla v minulých desetiletích různými organizacemi s komunistickými názvy – v českých zemích i na Slovensku. Proto také publikujeme česky i slovensky.
Organizační struktura
Celý Kolektiv Kominternetu sestává ze dvou okruhů:
- samotné užší redakční rady
- širšího okruhu spolupracovníků.
Snažíme se komunikovat také s lidmi, jejichž názory se od našich částečně odlišují, ale jejichž příspěvky mohou být nejen pro nás přínosné – např. prostřednictvím zveřejňování jejich textů, účasti na našich setkáních, seminářích, diskuzích atd.
Formy působení
Naše výstupy šíříme zatím především prostřednictvím internetu – na webu, sociálních sítích (Telegram, Facebook, Twitter), pravidelně rozesíláme informace o důležitých výstupech Kolektivu do rozsáhlých adresářů s konkrétními odkazy. Tyto adresáře postupně rozšiřujeme. Textem Kdo jsme? vznikl také první dokument v PDF, který jsme při několika příležitostech šířili v tištěné verzi.
O co bezprostředně usilujeme?
Zastáváme názor, že komunistické a dělnické hnutí světa je v nejhorší kondici od jeho vzniku. V českých zemích a na Slovensku, stejně jako v dalších státech střední a východní Evropy, je na tom ještě hůře, byť má potenciál vyrůst ve významnou sílu. V těchto podmínkách bychom dle našeho názoru měli pracovat na následujících základních úkolech.
Všechny uvedené úkoly musí být řešeny paralelně a dle revolučního plánu, který postupně vypracováváme a diskutujeme. Revoluční plán je trvalý úkol pro krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé cíle Kolektivu. Přirozeně bude průběžně aktualizován na základě vývoje, vlivů a působení lidového hnutí.
Obecně řečeno: Jde nám o propracování revoluční teorie pro naše podmínky, budování avantgardy na kvalitativních základech jakožto jádra lidového hnutí naší oblasti.
Sdružovat stoupence marxismu-leninismu
Snažíme se sdružovat a do různých aktivit zapojovat stoupence dialektického a historického materialismu a marxismu-leninismu v podobném pojetí, jaké zastáváme my, z českých zemí a ze Slovenska. Nejsme a nechceme být pouhým diskuzním klubem. Proto se snažíme, aby se každý náš spolupracovník podílel na konkrétní činnosti, nejlépe aby se v rámci obecného podílu na aktivitě věnoval dlouhodobě určitému úkolu, nebo souboru úkolů, ale aby tato specializace byla dialekticky propojena s jeho mnohostranným rozvojem. Přihlížíme přirozeně k možnostem každého a v prvé řadě k osobní iniciativě při zapojování lidí.
Nevyhýbáme se diskusi a rozdílným názorům
Vůbec se nevyhýbáme diskusi a rozdílným názorům, protože sami mnoho otázek, problémů diskutujeme, nemáme v nich jasno, procházíme teprve procesem jejich poznávání. Ohromná část práce je proto stále před námi.
Uchopit marxistickou dialekticko-materialistickou metodologii
Naše síly a postavení nám nyní neumožňují masové osobní působení na politické a hospodářské (odborové) frontě. Jsme ale přesvědčeni, že je nutné se na to důsledně připravovat. Hlavní formou příprav, kde jsme schopni přinést výsledky přesahující horizont našich regionů, je postupné propracování základních teoretických otázek pro všechny podstatné oblasti života našeho prostorového a vývojového kontextu. Naším krédem je: Dnešní komunistické hnutí musí uchopit marxistickou dialekticko-materialistickou metodologii a zpracovat s pomocí tohoto nástroje základní teoretické otázky dneška. Teprve na této základně může vyrůst politický program a další dokumenty, které by měly následovat. Nic podobného u nás od r. 1989 nevzniklo.
Sledování a studium aktuálního vývoje
Dalším úkolem je sledovat a studovat aktuální vývoj v mezinárodním a domácím rozměru, diskutovat a komentovat ho, rozebírat analýzami, glosovat, vydávat stanoviska, celkově musí jít o přístupnější a srozumitelnější texty pro obecného čtenáře. Zároveň osobně působit v prostředí, kde se budeme podílet na diskuzích a posuzování každodenních otázek, které trápí vykořisťované a zbídačované lidi, v prvé řadě na našich pracovištích, v odborech (je-li to smysluplné, pak i ve žluťáckých) nebo v jiných masovějších organizacích.
Účastnit se informační války
Účastnit se informační války v rostoucím rozsahu, všemi dostupnými a bezpečnými formami a kanály šířit naše důležité texty, překlady a výstupy včetně odkazů na literaturu z digitální knihovny, zajímavá videa, weby, podcasty, výsledky umělecké tvorby atd. Využívat nejen elektronický prostor, ale postupně zapojit také tradiční, ale dle našeho názoru stále základní formy působení – roznosy, výlepy, rozesílání, vydávání tištěného periodika, osobní agitaci atd.
Získávání nových spolupracovníků
Oslovovat a zapracovávat nové spolupracovníky, zejména ty, kteří nejsou ovlivněni rozkladnými vlivy zbytků formálně komunistického hnutí českých zemích a Slovenska.
Nevyhýbáme se zapojování všech, kteří s námi spolupracovat chtějí, mají podobné názory a chtějí se prakticky podílet na konkrétní činnosti. Avšak naše zkušenosti s lidmi dominantně (toto slovo podtrhujeme) formovanými zmíněným prostředím jednoznačně dokazují, že je nutné hledat budoucí spolupracovníky a soudruhy jinde.
Spolupráce s blízkými subjekty
Doplňujeme také, že máme zájem setkávat se s představiteli blízkých subjektů, diskutovat s nimi, zvát je na naše akce, zveřejňovat jejich texty, spolupracovat na společných úkolech, zapojovat je do další činnosti. V tomto směru být otevření, ale zároveň mít na zřeteli zásady bezpečnosti. V uplynulých dvou letech jsme v tomto smyslu podnikli z naší iniciativy několik kroků – např. oslovení a jednání se zástupcem KSM, přizvání a oslovení některých představitelů Levé perspektivy na naše setkání, z nichž někteří se stali součástí našeho Kolektivu, pozvání širšího okruhu zástupců antikapitalistických organizací na naše odborné semináře ad.
Co se nám povedlo?
Rozšíření redakční rady
V prvé řadě rozšířit redakční radu a zapojit do její konkrétní činnosti téměř všechny členy, což se v minulosti nedělo. Spolupráci s některými dalšími lidmi máme rozjednanou. Stále ale máme v této oblasti velké mezery, jichž jsme si vědomi. Dále pravidelně publikovat autorské materiály a překlady jiných článků. Až na naprosté výjimky nepřebíráme texty z jiných stránek, všechny překlady, které publikujeme, pocházejí z dílny našich členů, překladatelů a spolupracovníků.
Organizujeme pravidelná setkání
Abychom výrazně urychlili diskuzi mezi členy a spolupracovníky redakce, reakce na aktuální dění včetně konkrétních textů, ale také abychom postavili částečnou psychologickou bariéru proti negativním důsledkům současného dekadentního systému, zavedli jsme r. 2021 pravidelná týdenní setkání, na nichž vždy projednáváme předem navržený program. Pokud máme dostatek textů a není třeba zpracovávat výstupy k aktuálním událostem, věnujeme se tematickým setkáním, na nichž diskutujeme složitější témata – v poslední době otázku světového vývoje a války, nebezpečí fašizace, autoritářství a nacionalismu u nás i ve světe, náš postoj k migraci, antropocénu, možné spolupráci s blízkými organizacemi, k odborové politice, protivládním demonstracím, válce, revolučnímu plánu, otázkám rozvoje revolučního subjektu v dnešních podmínkách apod. Dalším krokem rozšiřujícím naši činnost bylo zahájení pravidelného šíření našich vybraných textů do širšího okruhu adresářů, který dále rozšiřujeme a máme s nimi i jiné plány. To sice napomohlo nárůstu návštěvnosti webu Kolektivu, ale stále jsme v tomto ohledu na začátku cesty.
Vytvoření Elektronické knihovny
Mnoho úsilí stálo vytvoření Elektronické knihovny, která čítá přes 250 publikací. Více informací o ní jsme přinesli zde.
Za úspěch považujeme také relativně časté publikování překladů textů stran Evropské komunistické aktivity (ECA), zejména Komunistické strany Řecka (KKE), Komunistické strany Turecka (TPK), Světové odborové federace (WFTU), z Blízkého výchovu, Latinské Ameriky a textů z webu In Defence of Communism. Za poslední dvě desítky let žádný organizace, která se hlásí ke stejným myšlenkám jako my, čtenáře systematicky s takovými texty neseznamovala. My v této praxi pokračujeme a budeme pokračovat.
Zorganizovali jsme odborné semináře
Zorganizovali jsme pět odborných online seminářů, na něž jsme pozvali také účastníky z blízkých organizací. Týkaly se těchto témat: současná buržoazní demokracie x otevřená diktatura buržoazie, konzervativismus vs. liberalismus, antropocén, postavení a úloha vědy v dnešním kapitalismu a potřeba aktualizace současné marxistické metodologie, imperialismus, otázka role národů a národností a naposledy zemědělství a současná zemědělská politika – obecné předpoklady. Další online seminář bychom rádi uspořádali, jakmile dokončíme náš výzkum otázek tzv. globalizace a deglobalizace.
Publikování stanovisek a vyjádření
Za dobu naší existence jsme publikovali 12 stanovisek a vyjádření, z nichž za rok 2024 sedm. Kromě toho jsme publikovali rozsáhlejší texty v reakci na pandemii COVID-19, k výročí vzniku KSČ, k válce na Ukrajině, ke knize J. C. Michéa Tajnosti levice, ke vědě v současném světě, ke školství v ČR, k novele zákoníku práce. Snažíme se touto cestou hlubším způsobem postupně mapovat všechny základní oblasti života.
Aktivita v odborových organizacích
Naši členové jsou aktivní také v některých odborových organizacích, kde se účastnili stávek či pomohli konkrétním spolupracovníkům. Působí rovněž v rámci vědeckých mezinárodních komunit či na poli autorské umělecké tvorby. Přirozeně bychom mohli uvést ještě více bodů, které se týkají našich konkrétních plánů, nebo věcí, jež se nepovedly. Není nám cizí kritika ani sebekritika – je součástí každého našeho setkání. Hlavním limitem, na který narážíme, je nedostatek času vlivem života v dekadentním kapitalismu v jeho pozdním, věřme že závěrečném stádiu.
Naše názory a postoje
Z výše řečeného čtenář naše postoje příliš nepozná. Proto se pokusíme vyložit je heslovitě. Heslovitá forma bez analyticko-syntetického podkladu je metodologicky chybná, nutí autory k schématickému přístupu, přílišným zjednodušením, čtenáře a posluchače zase může svést k chybnému pochopení a dezinterpretacím. S těmito riziky k ní přistupujeme, protože si je forma našeho sdělení vyžaduje. Stejně tak víme, že mnohé teze budou v našem případě chápány netradičně či kontroverzně. Jsme otevřeni k zodpovězení otázek, k diskuzi, bude-li o ni zájem.
Důraz na studium přírodních věd
Považujeme za výraznou chybu, jestliže marxisté-leninovci kriticky nestudují výsledky soudobých přírodních věd. V našem prostoru se stalo zvykem zabývat se společenskými vědami, případně technickými vědami, ale objevy aktuálních přírodních věd po desítky let až na čestné výjimky byly popelkou. Mnozí zahraniční vědci pracující s naší metodologií na základě exaktních měření a získaných údajů objevili, že lidstvo vstoupilo před desítkami let do nového geologického období – antropocénu. Není náhodou, že průkopníky k těmto závěrům vedoucím objevům patřili sovětští vědci a jako první použili v 70. letech 20. století i podobný termín. Dle našeho názoru je existence nového geologického období jedním ze základních východisek současné epochy. Avšak antropocén nepojímáme tak, jak buržoazní představitelů různých barev.
Odmítaní duality přírodního prostředí a člověka
Považujeme za hluboký omyl vytvářet představu schematické, mechanické duality přírodního prostředí a člověka. Marxistická věda dokazuje, že jde o organicko-ontologickou, dialektickou jednotu. Tím netvrdíme, že mezi oběma entitami neexistují kvalitativní rozdíly. Současnou tzv. ochranu přírody včetně Zeleného nového údělu máme za nebezpečný, protilidový a protipřírodní (v jednotě) postup eurounijního kapitálu, který chce z prostředků a majetku vykořisťovaných a zbídačovaných mas „vyřešit“ zastarávání kapitálu (konstantního), reagovat na klesající relativní společenský průměrný zisk a přesypat takto ukradnuté prostředky prostřednictvím investic do tzv. zelených technologií za účelem zajištění zisků v této oblasti.
Světová imperialistická válka dle našeho názoru probíhá
Druhým základním jmenovatelem současné epochy vývoje je světová imperialistická válka, která dle našeho názoru probíhá. Její světovost spočívá v konkurenčním a mocenském konfliktu mezi dvěma bloky – čínsko-ruským (euroasijským) a USA-EU a jejich spojenci (euroatlantickým), z nichž mnozí hrají roli zájemců o úlohu minimálně regionální imperialistické mocnosti. Tento střet získává na mnoha místech podobu otevřeného ozbrojeného konfliktu – na Ukrajině, v Palestině, v Sýrii, Libanonu (a obecně na Blízkém východě), v menší intenzitě v řadě afrických zemí, v dalších zemích v tento konflikt může přerůst – na Tchaj-wanu, na Korejském poloostrově, v zemích bývalé Jugoslávie – zejména v Bosně a v Kosovu atd., ale také v oblasti nebo v oblastech, kde se takový vývoj bezprostředně neočekává. Světová válka se projevuje také narůstajícími sociálně-třídními konflikty, vnitropolitickými krizemi mnoha států. Ty se mnohdy jeví jako etnické, národnostní či náboženské. Nese s sebou nárůst otevřeného i jiných forem násilí, represe proti lidovému hnutí, dělnické třídě a lidovým vrstvám, útoky na jejich práva, růst militarismu, moci vojensko-průmyslového kapitálu včetně soukromokapitalistických bezpečnostních služeb, přitvrzování cenzury a špehování lidí. Světová válka pochopitelně může přerůst v otevřený, přímý a nezastíraný střet hlavních mocností, případně v jaderný konflikt. Možná je překvapující, že hovoříme o světové válce. Připomínáme, že Dějiny VKS(b), které vyšly r. 1938 a vznikaly před tím, hovoří o tehdejší epoše jako o epoše světové imperialistické války, která vypukla přepadením Číny Japonskem r. 1931.
Kapitalismus se stále nachází v imperialistickém stádiu vývoje
Kapitalismus se stále nachází v imperialistickém stádiu vývoje, toto stádium je pouze kvantitativně odlišné od leninského období. Neexistovala a neexistuje žádná globalizace v režimním smyslu, tím pádem ani deglobalizace s navrácením úlohy jednotlivým suverénním státům. Teorie globalizace byla pouze fíkovým listem západního imperialismu, který se v době nárůstu své moci domníval, že spolkne celý svět. To se pochopitelně nestalo, byť byl v určité nedlouhé době nejmocnější. Vazba mezi kapitálem a konkrétním územím navzdory tvrzení některých tzv. marxistických idealistů prokazatelně existuje – konec konců, často ne přímo a na první pohled patrně. Svět se mocensky výrazně mění, ale mění se v rámci imperialistického systému – hegemonistické postavení ztrácejí USA a na jejich místo se dere Čína, své pozice ztrácí do značné míry svébytný imperialistický subjekt EU, jehož moc se drolí kvůli vnitřní rozporům, ale i vojenské závislosti na USA. Vlastní roli hraje Rusko, podobnou úlohu jako EU vůči USA sehrává Japonsko vůči USA, které i tak imperialistickou mocnost představuje. Do budoucna budou o dělení kořisti usilovat další pretendenti o pozici imperialistické mocnosti – v prvé řadě Indie, časem možná Brazílie, své ambice má i Turecko či Írán. Tyto přeměny imperialistické světové soustavy se nemohou obejít v systému pozdního imperialismu bez řetězce válek, které již přerostly ve zmíněnou světovou válku.
Podpora národně osvobozeneckých hnutí
Rozporů mezi imperialistickými tábory však využívají i pokrokové síly a národně osvobozenecká hnutí – v prvé řadě palestinský odboj, KLDR, Jemen, Libanon, některé síly a státy v Africe. Ti mají plné právo na všechny formy odporu včetně boje proti etnickému čištění a genocidě. Jejich postup jednoznačně podporujeme a považujeme ho za jednu z nadějí pro budoucnost.
Česká republika a Slovensko jsou polokolonie
Žádný z mocenských bloků nepovažujeme za menší zlo, přestože západní imperialismus je prozatím vývojově agresivnější. Protože žijeme v bloku západního imperialismu, považujeme za hlavní úkol bojovat proti němu. ČR i Slovensko máme za polokolonie, jejichž suverenita je stále více oslabována, v podstatě existuje jen formálně.
Odmítáme členství v institucích imperialismu
Odmítáme členství v NATO, EU, MMF (a příbuzných – Světová banka, Světová obchodní organizace) i v dalších institucích imperialismu, ale alternativu nevidíme ani v BRICS, Šanghajské organizaci pro spolupráci atd.
Nepoužíváme dělení na levici a pravici
Jako zastaralé, nesprávné a matoucí pojímáme dělení politické scény na pravici a levici, liberály a konzervativce. Chceme reprezentovat zcela jinou cestu – revoluční, lidovou a protiburžoazní. Síly, které se hlásí k levici nejen v ČR a na Slovensku, ale v planetárním rozměru, představují až na výjimky nesourodou, vzájemně zájmově (konkurenčně – ne antagonisticky) protikladnou, často názorově zastaralou a bizarní směsici reprezentantů „levého“ pólu kapitálu, jeho spojenců a zájmů.
Společnost je na cestě k otevřené buržoazní diktatuře
Soudíme, že současná buržoazní demokracie v podmínkách většiny světa je ze své podstaty mnohem méně demokratická než např. po r. 1945 či v meziválečném Československu. Má to objektivní (pozdní imperialismus atd.) i subjektivní příčiny (neexistence lidového hnutí atd.).
V takovém prostředí jsou i snahy o dílčí změny prostřednictvím buržoazních zastupitelských sborů bez organizovaného, kvalitního a uvědomělého tlaku zdola pustým reformismem – k žádnému pozitivnímu výsledku nevedou. Důkazem toho je praxe tzv. levicových stran v zemích dosahu moci západního imperialismu od r. 1990. Odmítáme teorie a pokusy o tzv. třetí cesty – v posledních letech rostou jako houby po dešti a předstírají originalitu (např. návraty k sociálnímu státu, obnovení národního kapitalismu, různé státněkapitalistické sny o investičně-inovačních průlomech prostřednictvím tzv. veřejného sektoru, představy o lokálním resetu atd.).
Proto minimální programové požadavky dneška musí začínat na hranicích kapitalismu, resp.za nimi, jakkoliv vypadá tento přístup nerealisticky, my ho považujeme za mnohem realističtější než příštipkářství různých reformistů.
Proto je třeba pracovat na obnově lidového a revolučního hnutí včetně jeho postupného celkového vybavení – teoretického, politického, hospodářského (odborového), kulturního, volnočasového. Takové hnutí musí internacionalisticky spolupracovat s podobnými organizacemi světa – dnes v prvé řadě se Světovou odborovou federací, vedle toho s Evropskou komunistickou aktivitou (ECA), jejími stranami a spojenci (včetně diskuze jejích obsahových politicko-teoretických a organizačních kroků z posledních dvou let – ne nekritické přejímání!)
Současný vývoj nejen v ČR a SR považujeme za velmi nebezpečný – buržoazní demokracie se pod vedením liberálů různých odstínů postupně posouvá směrem k otevřené buržoazní diktatuře, což již v současnosti provází cenzura, politické procesy, rozsáhlé zbídačování, válečné štvaní, fízlování, šikana, sociální a ekonomický tlak a vyhazování ze zaměstnávání. Na základě zkušeností z jiných zemí je však téměř jisté, že by podobně postupovaly i jiné buržoazní síly – sociální demokraté či konzervativci.
Tzv. opozici z tzv. alternativy považujeme za součást systému
Tzv. opozici z tzv. alternativy považujeme za součást systému. Je nutné sledovat její činnost, využívat jejích aktivit, případně spolupracovat na dílčích, jednorázových úkolech. Dlouhodobé, koncepční spojenectví s buržoazními politickými silami, případně s tzv. národní buržoazií (nehovoříme o některých skupinách OSVČ a živnostníků) považujeme za překonané, chybné, přinášející degenerativní vlivy.
Koncepčně a dlouhodobě se spojovat s těmito subjekty máme za mrhání silami a časem, odkazovat se na politiku Lidové fronty je naprostým nepochopením tehdejších podmínek i limitů a charakteru současné doby. Krom výše řečeného má smysl působit mezi řadovými členy těchto subjektů zejména v regionech. Tedy např. demonstrace a veřejné aktivity posuzovat široce a ad hoc a chodit na ně především proto, abychom šířili povědomí o našich názorech a získávali nové lidi.
Strany KSČM, KSS a KSRF jsou reakční
KSČM a její okolí považujeme za nezměnitelné, neopravitelné ve smyslu skutečné revoluční komunistické strany – o tom dnes může pochybovat jen málokdo. Od svého vzniku nešlo o komunistickou stranu ani teoreticky, tím méně prakticky. Její úloha v současné době je svazující a negativní. Její tzv. levice má s touto stranou více společného než s námi, v podstatě je podobná jako např. Komunistické straně Slovenska (KSS) nebo Komunistické straně Ruské federace (KPRF), tedy uvízla v zastaralých stereotypech konce 80. let 20. století, což po vypuknutí světové války tyto strany zavedlo na sociálimperialistická, sociálpatriotická a sociálšovinistická stanoviska.
Připoj se k nám!
Máme připraveny konkrétní a stále se rozšiřující kroky, jak dále rozvíjet naši činnost. Jejich výrazem je revoluční plán, ale také dokumenty s dílčími cíli. Větší úkoly však nemůžeme naplnit bez zapojení dalších spolupracovníků – zástupců lidových tříd – dělníků, zaměstnanců, studentů, důchodců, zemědělců či OSVČ z různých oborů. Jedině lidová aktivita, návrhy a názory mohou rozvinout našich činnost, ale také její společný třídní charakter a zájem. Pro náš střednědobý cíl, tj. vytvoření silného, organizovaného, vzdělaného a mnohostranně vybaveného revolučního kolektivu v rámci lidového hnutí, to je nezbytné.
Připoj se k nám! Pokud máš/máte zájem:
- sleduj/sledujte náš web www.kominternet.cz
- kontaktuj/kontaktujte nás přes kontakty zde
- sleduj/sledujte náš telegramový účet
S kým chceme spolupracovat?
Jelikož klademe důraz na kvalitu kádrů, nejsme a nechceme být žádnou buržoazní (volební), „alternativní“ či jinou podobnou platformou, je fér upřímně sdělit, s kým chceme spolupracovat. V prvé řadě by se měli zájemci seznámit s naší činností, s našimi publikačními materiály. Nezbytné je seznámení s dokumentem Kdo jsme? a souhlas alespoň s jeho základními tezemi. Dále vítáme ochotu a připravenost diskutovat a naslouchat – nemáme zájem o zvěstovatele vlastní individuální dogmatické „pravdy“ a „individuálního světonázoru“. Potřebná je také osobností vyzrálost a čestnost, solidárnost, která neznamená charitu, ale touhu a ochotu rvát se za zájmy vykořisťovaných a utlačovaných, praktickou pomoc těmto lidem v různých situacích. Podobné názory, čestnost a solidarita by byly bezbranné, jakmile by nebyly prostoupeny aktivitou, chutí a touhou na sobě pracovat, teoreticky i prakticky se vzdělávat, ale především působit navenek – samozřejmě s důrazným ohledem na zásadu, že je nepřijatelné kohokoliv v současném stále autoritářštějším režimu ohrozit.
Vítáme, pokud se zájemci o spolupráci ozvou již s návrhem, čím by mohli přispět, co dovedou, v čem jsou dobří – samozřejmě v rámci jejich osobních a rodinných časových možností. Iniciativa je vítána!
Krédem naší praxe je spolupráce i dělba práce, které jsou postaveny na mnohostranném rozvíjením všech spolupracovníků, dialekticky spjatém se specializací na oblast blízkou každému z nich.
Kolektiv pro práci, kulturu a vědu
Kto sme?
Sme tím spolupracovníkov, ktorých hlavné výstupy nájdete na našej webovej stránke www.kominternet.cz.
Názov našej organizácie
Používame názov „Kolektív pre prácu, kultúru a vedu“ (Význam názvu a dôvody, pre ktoré ho používame, sú vysvetlené v texte uverejnenom na na našej webovej stránke https://kominternet.cz/proc-menime-nazev-na-kolektiv-pro-praci-kulturu-a-vedu/
Naša história
Organizáciu „Kolektív pre prácu, kultúru a vedu“ tvorí väčšina redakcie v tej dobe tlačeného časopisu „Dialog“ (do 2020). Vznikli sme v roku 2020, kedy sme ako väčšinová časť redakcie vtedy tlačeného časopisu „Dialog“, ktorý vydáva skupina ľudí z okolia tzv. „levice“ v KSČM naďalej v online podobe, z tejto redakcie pre zásadné názorové nezhody odišli a začali pôsobiť samostatne.
Samostatné pôsobenie
Kolektív sa od tej doby výrazne zmenil – sú v ňom zastúpení ľudia rôzneho veku, skúseností a schopností. Spolu s názormi nás spája aj triedna príslušnosť k proletariátu a ľudovým vrstvám, čo naše možnosti predurčuje nie len časovo. Nie sme závislí na žiadnej finančnej pomoci od kohokoľvek a naše aktivity si hradíme sami.
Členská základňa
Drvivú väčšinu našich členov tvoria nestraníci, avšak nemalá časť z nás prešla v minulých desaťročiach rôznymi organizáciami s komunistickými názvami – v Českej republike aj na Slovensku – to je aj dôvod publikovania našich výstupov v oboch jazykoch.
Organizačná štruktúra
Kolektív pre práce, kultúru a vedu“ tvoria dva okruhy: užšia redakčná rada a širší okruh spolupracovníkov. Snažíme sa komunikovať aj s ľuďmi, ktorých názory sa od našich čiastočne odlišujú, ale ktorých príspevky môžu byť, nie len pre nás, prínosom – napr. prostredníctvom zverejňovania ich textov, účasti na našich stretnutiach, seminároch, diskusiách atď.
Formy pôsobenia
Naše výstupy šírime zatiaľ predovšetkým prostredníctvom internetu – na našej webovej stránke www.kominternet.cz, prostredníctvom našich účtov na sociálnych sieťach (Telegram, Facebook – uvést přesné názvy a prolinkovat) – pravidelne rozosielame informácie o dôležitých výstupoch „Kolektívu“ do rozsiahlych adresárov s konkrétnymi odkazmi. Tieto adresáre postupne rozširujeme. Text „Kto sme?“ je náš prvý dokument v pdf, ktorý sme pri niekoľkých príležitostiach šírili aj v tlačenej verzii.
O čo bezprostredne usilujeme?
Zastávame názor, že komunistické a robotnícke hnutie sveta je v najhoršej kondícii od jeho vzniku. Českej republike aj na Slovensku, rovnako ako v ďalších štátoch strednej a východnej Európy, je na tom ešte horšie, i keď má potenciál významne nabrať na sile. V týchto podmienkach by sme, podľa nášho názoru mali, pracovať na nižšie vysvetlených základných úlohách. Všetky uvedené úlohy musia byť riešené paralelne a podľa revolučného plánu, ktorý postupne vypracovávame a diskutujeme. Revolučný plán je trvalá úloha pre krátkodobé, strednodobé a dlhodobé ciele „Kolektivu“. Je prirodzené, že tento plán bude priebežne aktualizovaný na základe vývoja, vplyvov a pôsobení ľudového hnutia. Všeobecne povedané: Ide nám o prepracovanie revolučnej teórie pre naše podmienky, budovanie avantgardy na kvalitatívnych základoch sťaby jadra ľudového hnutia v našej oblasti.
Medzi naše základné úlohy patria:
Združovať stúpencov marxizmu-leninizmu
Snažíme sa združovať a do rôznych aktivít zapájať stúpencov dialektického a historického materializmu a marxizmu-leninizmu v podobnom pojatí, aké zastávame my, z Českej republiky a zo Slovenska. Nie sme a nechceme byť obyčajným diskusným klubom. Preto sa snažíme, aby sa každý náš spolupracovník podieľal na konkrétnej činnosti. Ideálne, aby sa v rámci všeobecného podielu na aktivite venoval dlhodobo určitej úlohe alebo súboru úloh, ale aby bola táto špecializácia dialekticky prepojená s jeho mnohostranným rozvojom. Prihliadame, prirodzene, k možnostiam každého a v prvom rade k osobnej iniciatíve pri zapojovaní ľudí.
Nevyhýbame sa diskusii a rozdielnym názorom
Vôbec sa nevyhýbame diskusii a rozdielnym názorom. Pretože sami mnoho otázok a problémov diskutujeme a nemáme v nich jasno, prechádzame procesom ich poznávania. Najväčšia časť práce je preto stále pred nami.
Uchopiť marxistickú dialekticko-materialistickú metodológiu
Naše sily a postavenie nám momentálne neumožňuje masové osobné pôsobenie na politickom a hospodárskom (odborovom) fronte. Sme ale presvedčení, že je nutné sa na naše osobné pôsobenie na týchto frontoch dôsledne pripravovať. Hlavnou formou príprav, kde sme schopní priniesť výsledky presahujúce horizont našich regiónov, je postupné prepracovanie základných teoretických otázok pre všetky podstatné oblasti života nášho priestorového a vývojového kontextu. Naším krédom je: Dnešné ľudové hnutie musí uchopiť marxistickú dialekticko-materialistickú metodológiu a spracovať pomocou tohoto nástroja základné teoretické otázky dneška. Až na tejto základni môže vyrásť politický program a ďalšie dokumenty, ktoré by mali nasledovať. Nič podobné, žiaľ, u nás od r. 1989 nevzniklo.
Sledovanie a štúdium aktuálneho vývoja
Ďalšou úlohou je sledovať a študovať aktuálny vývoj v medzinárodnom a domácom prostredí, diskutovať a komentovať ho, rozoberať analýzami, glosovať, vydávať stanoviská, celkovo musí ísť o prístupnejšie a zrozumiteľnejšie texty pre obyčajného čitateľa. Zároveň osobne pôsobiť v prostredí, kde sa budeme podieľať na diskusiách a posudzovaní každodenných otázok, ktoré trápia vykorisťovaných a zbedačovaných ľudí, v prvom rade na našich pracoviskách, v odboroch (ak je to zmysluplné, tak aj v „žltých“) alebo v iných masovejších organizáciách.
Zapojiť sa do informačnej vojny
Zapojiť sa do informačnej vojny v rastúcom rozsahu a všetkými dostupnými a bezpečnými formami a kanálmi šíriť naše dôležité texty, preklady a výstupy vrátane odkazov na literatúru z digitálnej knižnice, zaujímavé videá, weby, podcasty, výsledky umeleckej tvorby atď. Využívať nielen elektronický priestor, ale postupne začať využívať aj tradičné, no podľa nášho názoru, stále základné formy pôsobenia – roznášanie, vylepovanie, rozosielanie a vydávanie tlačeného periodika, osobnú agitáciu atď.
Získavanie nových spolupracovníkov
Oslovovať a zapracovávať nových spolupracovníkov, prioritne tých, ktorí nie sú ovplyvnení rozkladnými vplyvmi zvyškov formálneho komunistického hnutia Čiech, Moravy a Slovenska. Nevyhýbame sa zapájaniu všetkých, ktorí s nami chcú spolupracovať, majú podobné názory a chcú sa prakticky podieľať na konkrétnej činnosti. Avšak naše skúsenosti s ľuďmi dominantne (toto slovo podčiarkujeme) formovanými zmieneným prostredím jednoznačne dokazujú, že je nutné hľadať budúcich spolupracovníkov a súdruhov mimo tohto prostredia.
Spolupráca s blízkymi subjektmi
Doplňujeme tiež, že máme záujem stretávať sa s predstaviteľmi blízkych subjektov, diskutovať s nimi, pozývať ich na naše akcie, zverejňovať ich texty, spolupracovať na spoločných úlohách, zapájať ich do ďalšej činnosti. V tomto smere chceme byť otvorení, ale zároveň mať na zreteli zásady bezpečnosti. V uplynulých rokoch sme v tomto zmysle podnikli, z našej iniciatívy, niekoľko krokov – napr. oslovenie a jednanie so zástupcom KSM, prizvanie a oslovenie niektorých predstaviteľov Levé perspektivy na naše stretnutie, z ktorých niektorí sa stali súčasťou nášho Kolektivu, pozvanie širšieho okruhu zástupcov antikapitalistických organizácii na naše odborné semináre atď.
Čo sa nám podarilo?
Rozšírenie redakčnej rady
V prvom rade rozšíriť redakčnú radu a zapojiť do jej konkrétnej činnosti takmer všetkých členov, čo sa v minulosti nedialo. Spoluprácu s niektorými ďalšími ľuďmi vyjednávame. Stále ale máme v tejto oblasti veľké medzery, ktorých sme si vedomí. Ďalej pravidelne publikovať autorské materiály a preklady iných článkov. Až na absolútne výnimky nepreberáme texty z iných stránok, všetky preklady, ktoré publikujeme, pochádzajú z dielne našich členov, prekladateľov a spolupracovníkov.
Organizujeme pravidelné stretnutia
Aby sme výrazne urýchlili diskusiu medzi členmi a spolupracovníkmi redakcie, reakcie na aktuálne dianie vrátane konkrétnych textov, ale tiež aby sme postavili čiastočnú psychologickú bariéru proti negatívnym dôsledkom súčasného dekadentného systému, zaviedli sme v r. 2021 pravidelné týždenné stretnutia, na ktorých vždy prejednávame dopredu navrhnutý program. Pokiaľ máme dostatok textov a nie je potrebné zapracovávať výstupy k aktuálnym udalostiam, venujeme sa tématickým stretnutiam, na ktorých rozoberáme zložitejšie témy – v poslednej dobe otázku svetového vývoja a vojny, nebezpečenstva fašizácie, autoritárstva a nacionalizmu u nás i vo svete, náš postoj k migrácii, antropocénu, možnej spolupráci s blízkymi organizáciami, k odborovej politike, protivládnych demonštrácií, vojny, revolučného plánu, otázkam rozvoja revolučného subjektu v dnešných podmienkach a pod. Ďalším krokom rozširujúcim našu činnosť bolo zahájenie pravidelného šírenia našich vybraných textov do širšieho okruhu adresárov, ktorý ďalej rozširujeme a máme s nimi aj iné plány. To síce napomohlo nárastu návštevnosti webu Kolektivu, ale stále sme v tomto ohľade na začiatku cesty.
Vytvorenie Elektronickej knižnice
Mnoho úsilia stálo vytvorenie Elektronickej knižnice, ktorá už obsahuje viac ako 250 publikácií. Viac informácií o nej sme priniesli na našej stránke, v časti venovanej digitálenej knižnici: https://kominternet.cz/digitalni-knihovna-rozsirovana/.
Za úspech považujeme tiež relatívne časté publikovanie prekladov textov strán Európskej komunistickej aktivity (ECA), menovite Komunistickej strany Grécka (KKE), Komunistickej strany Turecka (TPK), Svetovej odborovej federácie (WFTU), z Blízkeho východu, Latinskej Ameriky a textov z webu In Defence of Communism. Za posledných dvadsať rokov žiadna organizácia, ktorá sa hlási k rovnakým myšlienkam ako my, čitateľov systematicky s takými textami nezoznamovala. My v tejto praxi pokračujeme a budeme pokračovať.
Zorganizovali sme odborné semináre
Zorganizovali sme päť odborných online seminárov, na ktoré sme pozvali taktiež účastníkov z blízkych organizácií. Na seminároch sa rozoberali tieto témy: súčasná buržoázna demokracia vs. otvorená diktatúra buržoázie; konzervativizmus vs. liberalizmus; antropocén, postavenie a úloha vedy v dnešnom kapitalizme a potreba aktualizácie súčasnej marxistickej metodológie; imperializmus, otázka role národov a národností, a v neposlednom rade poľnohospodárstvo a súčasná poľnohospodárska politika – všeobecné predpoklady. Ďalší online seminár by sme radi usporiadali po ukončení nášho výskumu otázok tzv. globalizácie a deglobalizácie.
Publikovanie stanovísk a vyjadrení
Za dobu našej existencie sme publikovali desiatky stanovísk a vyjadrení, z toho za rok 2024 sedem. Okrem toho sme publikovali rozsiahlejšie texty v reakcii na pandémiu COVID-19, k výročiu vzniku KSČ, k vojne na Ukrajine, ku knihe J. C. Michéa „Tajnosti ľavice“, k vede v súčasnom svete, ku školstvu v ČR, k novele zákonníka práce. Snažíme sa touto cestou hlbším spôsobom postupne mapovať všetky základné oblasti života.
Aktivita v odborových organizáciách
Naši členovia sú aktívni aj v niektorých odborových organizáciách, kde sa zúčastnili štrajkov, či pomohli konkrétnym spolupracovníkom. Pôsobia taktiež v rámci vedeckých medzinárodných komunít, či na poli autorskej umeleckej tvorby. Prirodzene by sme mohli uviesť ešte viac bodov, ktoré sa týkajú našich konkrétnych plánov alebo vecí, ktoré sa nepodarili. Nie je nám cudzia kritika ani sebakritika – je súčasťou každého nášho stretnutia. Hlavným limitom, na ktorý narážame, je nedostatok času vplyvom života v dekadentnom kapitalizme v jeho neskorom, verme, že záverečnom štádiu.
Naše názory a postoje
Z vyššie uvedeného čitateľ naše postoje príliš nepozná. Preto sa pokúsime vyložiť ich heslovite. Heslovitá forma bez analyticko-syntetického podkladu je metodologicky chybná, núti autorov ku schematickému prístupu, prílišným zjednodušeniam, čitateľa a poslucháča zase môže zviesť k chybnému pochopeniu a dezinterpretáciám. S týmito rizikami k nej pristupujeme, pretože si ich forma nášho posolstva vyžaduje. Rovnako tak vieme, že mnohé tézy budú v našom prípade chápané netradične či kontroverzne. Sme otvorení zodpovedaniu otázok a diskusii, ak o to bude záujem.
Dôraz na štúdium prírodných vied
Považujeme za výraznú chybu, pokiaľ marxisti-leninisti kriticky neštudujú výsledky súčasných prírodných vied. V našom priestore sa stalo zvykom zaoberať sa spoločenskými vedami, prípadne technickými vedami, ale objavy aktuálnych prírodných vied po desiatky rokov boli až na čestné výnimky opomínané. Mnohí zahraniční vedci pracujúci s našou metodológiou na základe exaktných meraní a získaných údajov objavili, že ľudstvo vstúpilo pred desiatkami rokov do nového geologického obdobia – anthropocénu. Nie je náhodou, že medzi priekopníkov, ktorých závery viedli k týmto objavom patrili sovietski vedci, a ako prví použili v 70. rokoch 20. storočia aj podobný termín. Podľa nášho názoru je existencia nového geologického obdobia jedným zo základných východísk súčasnej epochy. Avšak anthropocén nechápeme tak, ako ho chápu predstavitelia buržoázie rôznych farieb.
Odmietanie duality prírodného prostredia a človeka
Považujeme za hlboký omyl vytvárať predstavu schématickej, mechanickej duality prírodného prostredia a človeka. Marxistická veda dokazuje, že ide o organicko-ontologickú, dialektickú jednotu. Tým netvrdíme, že medzi obomi entitami neexistujú kvalitatívne rozdiely. Súčasnú tzv. ochranu prírody, vrátane Zeleného nového údelu, máme za nebezpečný, protiľudový a protiprírodný (v jednote) postup eurounijného kapitálu, ktorý chce z prostriedkov a majetku vykorisťovaných a zbedačovaných más „vyriešiť“ zastarávanie kapitálu (konštantného), reagovať na klesajúci relatívny spoločenský priemerný zisk a presypať takto ukradnuté prostriedky prostredníctvom investícií do tzv. zelených technológií, za účelom zaistenia zisku v tejto oblasti.
Svetová imperialistická vojna podľa nášho názoru prebieha
Druhým základným menovateľom súčasnej epochy vývoja je svetová imperialistická vojna, ktorá podľa nášho názoru prebieha. Jej svetovosť spočíva v konkurenčnom a mocenskom konflikte medzi dvomi blokmi – čínsko-ruským (euroázijským) a USA-EU a ich spojencami (euroatlantickým), z ktorých mnohí hrajú rolu záujemcov o úlohu minimálne regionálnej imperialistickej mocnosti. Tento stret nadobúda na mnohých miestach podobu otvoreného ozbrojeného konfliktu – na Ukrajine, v Palestíne, v Sýrii, Libanone, vo Venezuele (a všeobecne na Blízkom východe), v Iráne, v menšej intenzite v rade afrických krajín. V ďalších krajinách tento konflikt môže prerásť do otvoreného konfliktu – na Tchaj-wane, na Kórejskom polostrove, v štátoch bývalej Juhoslávie – obzvlášť v Bosne a v Kosove atď. Otvorený konflikt však môže vzniknúť aj v oblasti či v oblastiach, kde sa taký vývoj bezprostrednene neočakáva. Svetová vojna sa prejavuje taktiež narastajúcimi sociálno-triednymi konfliktami, vnútropolitickými krízami mnohých štátov. Tie sa často javia ako etnické, národnostné či náboženské. Tieto krízy spôsobujú nárast rôznych foriem násilia, vrátane toho otvoreného, represie proti ľudovému hnutiu, robotníckej triede a ľudovým vrstvám, útoky na ich práva, rast militarizmu, moci vojensko-priemyselného kapitálu vrátane súkromno-kapitalistických bezpečnostných služieb, pritvrdzovaní cenzúry a špehovaní ľudí. Svetová vojna, pochopiteľne, môže prerásť v otvorený, priamy a nezastieraný stret hlavných mocností, prípadne aj v jadrový konflikt. Možno je prekvapujúce, že hovoríme o svetovej vojne. Pripomíname, že Dejiny VKS(b), ktoré vyšli r. 1938 a vznikali predtým, hovoria o vtedajšej epoche ako o epoche svetovej imperialistickej vojny, ktorá vypukla prepadnutím Číny Japonskom v r. 1931.
Kapitalizmus sa stále nachádza v imperialistickom štádiu vývoja
Kapitalizmus sa stále nachádza v imperialistickom štádiu vývoja. Toto štádium je len kvantitatívne odlišné od leninského obdobia. Neexistovala a neexistuje žiadna globalizácia v režimnom zmysle, a tým pádom ani deglobalizácia s navrátením úlohy jednotlivým suverénnym štátom. Teória globalizácie bola iba figovým listom západného imperializmu, ktorý sa v dobe nárastu svojej moci domnieval, že zhltne celý svet. To sa, pochopiteľne, nestalo, i keď bol v určitej nedlhej dobe najmocnejší. Väzba medzi kapitálom a konkrétnym územím, navzdory tvrdeniu niektorých tzv. marxistických idealistov, preukázateľne existuje – koniec koncov, častokrát nie priamo a nie na prvý pohlaď. Svet sa mocensky výrazne mení, ale mení sa v rámci imperialistického systému – hegemónne postavenie strácajú USA a na ich miesto sa derie Čína, svoje pozície stráca do značnej miery svojbytný imperialistický subjekt EU, ktorého moc sa drobí kvôli vnútorným rozporom, ale aj vojenskej závislosti na USA. Vlastnú rolu hrá Rusko, podobnú úlohu ako EU voči USA, zohráva Japonsko voči USA, ktoré aj tak imperialistickú mocnosť predstavuje. Do budúcna budú o delenie koristi usilovať aj ďalší uchádzači o pozíciu imperialistickej mocnosti – v prvom rade India, časom možno Brazília, svoje ambície má i Turecko či Irán. Tieto premeny imperialistickej svetovej sústavy sa nemôžu zaobísť v systéme neskorého imperializmu bez reťazca vojen, ktoré už prerástli v zmienenú svetovú vojnu.
Podpora národnooslobodzovacieho hnutia
Rozpory medzi imperialistickými tábormi však využívajú aj pokrokové sily a národnooslobodzovacie hnutia – najmä palestínsky odboj, KĽDR, Jemen, Libanon, niektoré sily a štáty v Afrike. Tie majú plné právo na všetky formy odporu vrátane boja proti etnickým čistkám a genocíde. Ich postup jednoznačne podporujeme a považujeme ho za jednu z nádejí pre budúcnosť.
Česká republika a Slovensko sú polokolónie
Žiadny z mocenských blokov nepovažujeme za menšie zlo, i napriek tomu že západný imperializmus je zatiaľ vývojovo agresívnejší. Pretože žijeme v bloku západného imperializmu, považujeme za hlavnú úlohu bojovať proti nemu. ČR i Slovensko máme za polokolónie, ktorých suverenita je stále viac oslabovaná, v podstate existuje len formálne.
Odmietame členstvo v inštitúciách imperializmu
Odmietame členstvo v NATO, EU, MMF (a príbuzných – Svetová banka, Svetová obchodná organizácia) aj v ďalších inštitúciách imperializmu, ale alternatívu nevidíme ani v BRICS, Šanghajskej organizácii pre spoluprácu atď.
Nepoužívame delenie na ľavicu a pravicu
Ako zastarané, nesprávne a mätúce považujeme delenie politickej scény na pravicu a ľavicu, liberálov a konzervatívcov. Chceme reprezentovať úplne inú cestu – revolučnú, ľudovú a protiburžoáznu. Sily, ktoré sa hlásia k ľavici nie len v ČR a na Slovensku, ale v planetárnom meradle, predstavujú, až na výnimky, nesúrodú, vzájomne záujmovo (konkurenčne – nie antagonisticky) protikladnú, často názorovo zastaranú a bizarnú zmes reprezentantov „ľavého“ pólu kapitálu, jeho spojencov a záujmov.
Spoločnosť je na ceste k otvorenej buržoáznej diktatúre
Súdime, že súčasná buržoázna demokracia v podmienkach väčšiny sveta je zo svojej podstaty oveľa menej demokratická, ako tá napr. po r. 1945 či v medzivojnovom Československu. Má to objektívne (neskorý imperializmus atď.) aj subjektívne príčiny (neexistencia ľudového hnutia atď.). V takom prostredí sú aj snahy o čiastočné zmeny prostredníctvom buržoáznych zastupiteľských zborov bez organizovaného, kvalitného a uvedomelého tlaku zdola pustým reformizmom – k žiadnemu pozitívnemu výsledku nevedú. Dôkazom toho je prax tzv. ľavicových strán v krajinách v dosahu moci západného imperializmu od r. 1990. Odmietame teórie a pokusy o tzv. tretie cesty – v posledných rokoch rastú ako huby po daždi a predstierajú originalitu (napr. návraty k sociálnemu štátu, obnovenie národného kapitalizmu, rôzne štátno-kapitalistické sny o investično-inovačných prelomoch prostredníctvom tzv. verejného sektora, predstavy o lokálnom resete atď.).
Preto minimálne programové požiadavky dneška musia začínať na hraniciach kapitalizmu, resp. za nimi. Akokoľvek vyzerá tento prístup nerealisticky, my ho považujeme za oveľa realistickejší než príštipkárstvo rôznych reformistov. Preto je potrebné pracovať na obnove ľudového a revolučného hnutia vrátane jeho postupného celkového vybavenia – teoretického, politického, hospodárskeho (odborového), kultúrneho, voľnočasového. Také hnutie musí internacionalisticky spolupracovať s podobnými organizáciami sveta – dnes v prvom rade so Svetovou odborovou federáciou, popritom s Európskou komunistickou aktivitou (ECA), jej stranami a spojencami (vrátane diskusie ich obsahových politicko-teoretických a organizačných krokov z posledných dvoch rokov – nie ich nekritické preberanie!) Súčasný vývoj nie len v ČR a SR považujeme za veľmi nebezpečný – buržoázna demokracia sa pod vedením liberálov rôznych odtieňov postupne posúva smerom k otvorenej buržoáznej diktatúre, čo už v súčasnosti sprevádza cenzúra, politické procesy, rozsiahle zbedačovanie, vojnové štvanie, fízlovanie, šikanovanie, sociálny a ekonomický tlak a vyhadzovanie zo zamestnania. Na základe skúseností z iných krajín je však takmer isté, že by podobne postupovali aj iné buržoázne sily – sociálni demokrati či konzervatívci..
Tzv. opozíciu z tzv. alternatívy považujeme za súčasť systému.
Je nutné sledovať ich činnosť, využívať ich aktivity, prípadne spolupracovať na čiastočných, jednorázových úlohách. Dlhodobé, koncepčné spojenectvo s buržoáznymi politickými silami, prípadne s tzv. národnou buržoáziou (nehovoríme o niektorých skupinách OSVČ a živnostníkov) považujeme za prekonané, chybné, prinášajúce degeneratívne vplyvy.
Koncepčne a dlhodobo sa spájať s týmito subjektmi považujeme za mrhanie silami a časom. Odkazovať sa na politiku Lidové fronty je totálnym nepochopením vtedajších podmienok ako aj limitov a charakteru súčasnej doby. Okrem vyššie povedaného má zmysel pôsobiť medzi radovými členmi týchto subjektov, najmä v regiónoch. Napr. demonštrácie a verejné aktivity je potrebné posudzovať zo široka a ad hoc a chodiť na ne predovšetkým preto, aby sme šírili povedomie o našich názoroch a získavali nových ľudí.
Strany KSČM, KSS a KSRF sú reakčné
KSČM a jej okolie považujeme, v zmysle skutočne revolučnej komunistickej strany, za nezmeniteľné, neopraviteľné – o tom dnes môže pochybovať len málokto. Od svojho vzniku nešlo o komunistickú stranu ani teoreticky, tím menej prakticky. Jej úloha je v súčasnej dobe zväzujúca a negatívna. Jej tzv. ľavica má s touto stranou (s KSČM) viac spoločného než s nami. V podstate je podobná napr. Komunistickej strane Slovenska (KSS) či Komunistickej strane Ruskej federácie (KPRF), teda uviazla v zastaraných stereotypoch konca 80. rokov 20. storočia, čo po vypuknutí svetovej vojny tieto strany zaviedlo na sociálimperialistické, sociálpatriotické a sociálšovinistické stanoviská.
S kým chceme spolupracovať?
Nakoľko kladieme dôraz na kvalitu kádrov, nie sme a nechceme byť žiadnou buržoáznou (volebnou), „alternatívnou“ či inou podobnou platformou. Je fér úprimne povedať, s kým chceme spolupracovať. V prvom rade by sa mali záujemci zoznámiť s našou činnosťou, s našimi publikačnými materiálmi. Neodmysliteľné je zoznámenie sa s dokumentom „Kto sme?“ a súhlas aspoň s jeho základnými tézami. Ďalej vítame ochotu a pripravenosť diskutovať a načúvať – nemáme záujem o zvestovateľa vlastnej individuálnej dogmatickej „pravdy“ a „individuálneho svetonázoru“. Potrebná je tiež osobnostná vyzretosť a čestnosť, solidárnosť, ktorá neznamená charitu, ale túžbu a ochotu zápasiť za záujmy vykorisťovaných a utlačovaných, praktickú pomoc týmto ľuďom v rôznych situáciách. Podobné názory, čestnosť a solidarita by boli bezbranné, akonáhle by neboli prestúpené aktivitou, chuťou a túžbou na sebe pracovať, teoreticky i prakticky sa vzdelávať, ale predovšetkým pôsobiť navonok – samozrejme s dôrazným ohľadom na zásadu, že je neprijateľné kohokoľvek zo spolupracovníkov v súčasnom stále autoritárskejšom režime ohroziť.
Vítame, pokiaľ sa záujemci o spoluprácu ozvú už s návrhom, čím by mohli prispieť, čo dokážu, v čom sú dobrí – samozrejme v rámci ich osobných, rodinných a časových možností. Iniciatíva je vítaná!
Krédom našej praxe je spolupráca i deľba práce, ktoré sú postavené na mnohostrannom rozvoji všetkých spolupracovníkov, dialekticky spojenom so špecializáciou na oblasť blízku každému z nich.
Kolektív pre prácu, kultúru a vedu