Skip to content

Monthly Archives: Září 2023

DĚLNICKÁ TŘÍDA A NÁRODNÍ OSVOBOZENÍ — POUČENÍ Z VENEZUELSKÉ ZKUŠENOSTI

Když se Hugo Chávez dostal k moci ve Venezuele v roce 1999, zbořil triumfální tvrzení imperialismu, že historie skončila. Kuba již nebyla v subregionu sama – další antiimperialistická hnutí, která do té doby omezovala své akce na ekonomickou sféru, nyní pochopila důležitost uchopení politické moci. To byl případ Evo Moralese v Bolívii a poté Rafaela Correi v Ekvádoru, následoval El Salvador, návrat Sandinistů v Nikaragui, Pepé Mujica v Uruguayi atd.

 

Americký imperialismus si samozřejmě uvědomil, že ztrácí kontrolu nad svým proklamovaným dvorkem, a tak v roce 2002 podnítil státní převrat, aby sesadil Cháveze a obnovil podřízenou buržoazní vládu. Ale venezuelská pracující třída to převrat odmítla a mobilizovala, aby lidé vrátili svého legitimního prezidenta na místo. Imperialismus se tedy pokusil o další špinavé triky, z nichž nejnovější zahrnují pokus o puč Juana Guaidóa (kterého Kanada stále uznává i přes jeho naprostý nedostatek důvěryhodnosti) a zoufalé vojenské útoky vedené žoldáky proti Madurově vládě. Číst dál

Panorama – 39. týden 2023: Otázky nad budoucností OSN

18.-22. 9. se koná v New Yorku 78. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů. V českých sdělovacích prostředcích byla věnována pozornost téměř výhradně projevům prezidentů Petra Pavla, Volodymyra Zelenského a Joea Bidena. Přední tiskové agentury západního bloku zmiňují jednání především v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou a projevenou podporou Ukrajiny ze strany západního bloku. Jednání se však zabývá i problémy rozvojových zemí a následky klimatických změn, o čemž informovala ve své zprávě Tisková agentura Nová Čína (Sin-chua), ukrajinskou otázku naopak opomíjející. Projev ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova je na pořadu dne 23. září. Číst dál

Panorama – 39. týden 2023: Hrozivé následky záplav ve zhroucené Libyi

Stále narůstá počet zjištěných obětí záplav v Libyi, zasažené 10. září bouří Daniel, která předtím zasáhla Turecko, Řecko a Bulharsko a vyžádala si i zde několik lidských obětí.

V Libyi přesáhl počet obětí 11 tisíc. Jak upozorňují přední tiskové agentury, kromě síly přírodních živlů zde sehrálo roli zhroucení libyjského státu po pádu pseudosocialistického diktátora Kaddáfího v roce 2011 a následné občanské válce a ozbrojených bojích probíhajících s přestávkami až do současnosti. (Vojenská intervence Francie, Spojeného království a USA v roce 2011 je ovšem opomíjena.) Číst dál

Panorama – 39. týden 2023: Pokračování konfliktů v Náhorním Karabachu

19. září zahájily ázerbájdžánské ozbrojené síly „protiteroristickou operaci“ na území mezinárodně neuznané „Republiky Arcach“, z hlediska mezinárodního práva součásti území Ázerbájdžánu, která fungovala de facto nezávisle od roku 1991 (bývalá Náhorně-karabašská autonomní oblast Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky) a v původní rozloze přiléhala k arménským a íránským hranicím, ale po obsazení části svého území Ázerbájdžánem na podzim 2020 tvořila již jen enklávu uvnitř Ázerbájdžánu.

Etnický a územní konflikt v Náhorním Karabachu vypukl již za existence SSSR v únoru 1988 (rozloženého léty revizionismu a „přestavbou“) a vyžádal si do roku 1991 desítky tisíc obětí. Číst dál

Panorama – 39. týden 2023: Imperialistická válka na Ukrajině

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva ověřil celkem 9 614 civilních úmrtí během ruské invaze na Ukrajinu ke 12. září 2023. Dále bylo hlášeno 17 535 zraněných.

Odhady orgánů USA hovořily v srpnu o přibližně 70 tisících zabitých a až 120 tisících zraněných vojácích Ukrajiny a asi 120 tisících zabitých a až 180 tisících zraněných vojácích Ruska. Ukrajina ani Rusko oficiálně počty svých obětí nezveřejňují a oběti nepřítele zmiňují dosti nekonkrétně. Číst dál

Panorama – 39. týden 2023: Uprchlická krize

Evropa nadále čelí uprchlické krizi, zneužívané rasisty, šovinisty, xenofoby a fašisty k nenávistné propagandě.

Jen na italskou půdu dorazilo od začátku roku více než 127 tisíc lidí, což je více než dvojnásobek oproti stejnému období minulého roku. Na italský ostrov Lampedusa během září připlulo za šest dní 11 tisíc lidí, téměř dvojnásobek počtu jeho obyvatel, přičemž přijímací středisko má kapacitu 400 lidí.

Počty uprchlíků zvýšilo zářijové zemětřesení v Maroku (téměř 3 tisíce obětí) a záplavy v Libyi (přes 11 300 obětí). Číst dál

Panorama – 39. týden 2023: Znečištěná Evropa

Britský deník The Guardian zveřejnil 20. září výsledky výzkumu, že 98 % obyvatel Evropy dýchá vysoce škodlivý znečištěný vzduch, což má za následek více než 400 tisíc úmrtí ročně.

Nejhůře zasaženou zemí v Evropě je Severní Makedonie. K nejhůře znečištěným zemím patří i Slovensko, kde je znečištění dvojnásobné, než stanovuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jen o málo lépe je na tom Česko. Lepší je situace v západní Evropě s výjimkou severní Itálie a nejlépe jsou na tom severské státy a britské Skotsko. Číst dál

Panorama – 39. týden 2023: Krize českého zdravotnictví a souvislosti

Pokračují spory o novelu českého zákoníku práce, která by měla umožnit lékařům sloužit až 832 hodin „dobrovolných“ přesčasových hodin ročně. Odborníci z oboru upozorňují, že tato „dobrovolnost“ by byla jen iluzorní, což je ostatně problém i v jiných povoláních. Ostatně sám výkon povolání je rovněž jen dobrovolný.

Rok 2023 má 250 pracovních dnů. Pokud by lékař s 832 hodinami přesčasů pracoval jen v pracovních dnech, mohl by denně pracovat o 3,3 hodiny déle, tedy zhruba 11,5 hodiny, nebo by mohl odpracovat 104 osmihodinových směn navíc, tedy pracovat po 8 hodinách 354 dní v roce z 365 a míst za rok 11 volných dní, tedy ani ne jeden volný den v měsíci. K tomu dodejme, že 8 hodin práce po šesti dnech v týdnu by znamenalo 2496 pracovních hodin, tj. 496 přesčasů. Za požadavek osmihodinové pracovní doby šest dní v týdnu manifestovali například účastníci prvních oslav Svátku práce v roce 1890, před 133 lety, mimo jiné i pod heslem „osm hodin práce – osm hodin volna – osm hodin spánku“, netušíce, kolik z těch osmi hodin volna zabere mnohému zaměstnanému člověku po více než stovce let cesta do práce a zpět… Číst dál

Už žádné zbraně do Kyjeva

Jako kdyby Washington nevyvezl dost trápení do východní Evropy – ne, do celé Evropy a Ruska – za poslední dva roky Bidenova vláda požádala letos v srpnu Kongres o dalších 24 miliard dolarů pomoci pro Ukrajinu. Navíc k již schváleným 113 miliardám dolarů. Většina peněz je určena na zbrojení a vojenský výcvik. Aby Biden přilákal širší podporu, spojil peníze z války s fondy na pomoc při mimořádných událostech a bezpečnost hranic v USA. Číst dál

50. výročí pravicového puče v Chile

11. září se po roce 2001 obvykle připomínalo především v souvislosti s teroristickými útoky v USA, ke kterým došlo ve zmíněném roce. Letos tomu bylo však poněkud jinak, když se i mainstreamová média věnovala spíše známým událostem, ke kterým došlo toho dne v roce 1973 v Chile.

 

Tohoto dne došlo v přístavu Valparaíso ke vzpouře námořníků, kteří se vraceli ze společného cvičení s armádou USA. Bezprostředně poté následoval dobře zorganizovaný puč špiček armády včele s následně vytvořenou čtyřčlennou vojenskou juntou, jejímž nejznámějším představitelem byl generál Augusto Pinochet, dosavadní vrchní velitel armády. Rozhodující boj se pak odehrál v bitvě o prezidentský palác La Moneda, ve kterém po statečném vzdoru položil život prezident Salvador Allende, který předtím odmítl nabídku pučistů na “bezpečný” odlet ze země. Číst dál