Písmeno Z si vybral řecký spisovatel Vasilis Vasilikos (1933-2023) do titulu svého politického románu. První písmeno řeckého slova “zei” (žije), které pokrylo zdi domů, továren, pilíře mostů, zejména v Athénách a v Soluni po velkolepém manifestačním pohřbu zavražděného pokrokového poslance Grigorise Lambrakise, lékaře, profesora athénské univerzity, sportovce a otce dvou dětí. Číst dál
Vývoj levicového hnutí českých a slovenských sociálních demokratů v Rusku vyvrcholil založením Československé komunistické strany (dále ČSKS) na Rusi. Zakládající sjezd se konal 25. – 29. května 1918 v Moskvě. ČSKS v Rusku (název při založení na Rusi) se přihlásila k návrhům na založení Komunistické internacionály. Sjezd vyzval proletariát v českých zemích a na Slovensku k zahájení proletářské revoluce, vytvoření socialistické republiky. Číst dál
Podmínkou vzniku a trvání moci ve společnosti je přítomnost skutečné nebo potencionální konfliktnosti mezi dvěma nebo více sociálními skupinami, popřípadě společností a sociálními skupinami. Moc vystupuje jako instrument a prostředek regulace meziskupinových konfliktů. Jejím posláním je uchovat jednotu sociálně a zájmově dezintegrované společnosti. Přítomnost moci svědčí o tom, že ve společnosti „…existují vládnoucí a ovládaní, řídící a řízení“ (Gramsci). Číst dál
Ústavní soudy mají být ručitelem ústavnosti a zákonnosti (mají být!). Nejsou součástí obecných soudů. Jejich funkce má, na rozdíl od obecných soudů, zvláštní charakter, který spočívá ve specifickém společenském významu projednávaných věcí. ÚS rozhoduje otázky ústavního práva, které je nejpolitičtějším právním odvětvím (v účastnících řízení, ve způsobu řízení, tedy procesním i hmotně právním, které těmto zvláštnostem odpovídají). Ústavní soudy v buržoazních zemích, tedy i v ČR, obhajují zájmy vládnoucích kruhů, které jsou v podstatě řízeny oligarchickými skupinami, vzešlými z průmyslového a finančního kapitálu. Číst dál
Mezi lidmi na pravici, zejména mezi libertariány – tj. lidmi, kteří chtějí zrušit státní výdaje až na policii a armádu, se často mluví o Argentině. Tam vládne již rok a půl libertariánský prezident Javier Milei, který ve své předvolební kampani velmi často hovořil o svobodě, a dokonce se převlékal do kostýmu „generála anarchokapitalisty“. Podívejme se tedy na to, jak se Mileiova slova o svobodě naplnila a jak svobodní jsou tedy lidé v Argentině. Číst dál
Předmluva
Nestává se často, abychom zveřejňovali otevřené dopisy. V posledních týdnech a měsících jsme obdrželi několik otevřených dopisů prezidentu ČR Petru Pavlovi. Nejkvalitnější z nich, který považujeme za cenný dokument současné doby, jsme se rozhodli zveřejnit. Jeho autorem je bývalý dlouholetý voják, pedagog, vlastenec a čelní představitel Klubu českých pohraničí (KČP)v dobách jeho nejlepšího období, soudruh RSDr. Milan Richter, CSc. Jsme rádi, že nám plukovník ve výslužbě a bývalý předseda Národní rady KČP svůj dopis poslal a že je i ve svém požehnaném věku stále veřejně aktivní. Těšíme se na další komunikaci a přejeme s. Richterovi hodně sil a pevné zdraví!
Redakce Číst dál
Každý den v mainstreamových zprávách čteme o tom, kolik budov bylo zničeno a kolik lidí bylo zabito ke konkrétnímu datu na Ukrajině, výjimečně se objeví zpráva o počtu mrtvých následkem genocidy v Gaze, avšak už se nedozvíme nic o konfliktu, který je stejně tak brutální jako zmíněné konflikty. Máme na mysli občanskou válku probíhající v Súdánu, která si za dva roky vyžádala nejméně 150 tisíc obětí plus půl milionu dětí, které zemřely hlady, a díky které muselo svůj domov opustit na 13 milionů lidí. Válka je především konfliktem mezi dvěma politickými frakcemi, které vznikly po svržení dlouholetého diktátora Omara al-Bashira v roce 2019. Jednou z těchto frakcí jsou súdánské ozbrojené síly, neboli oficiální súdánská armáda, která se po vojenském převratu v roce 2021 stala vládnoucí silou a jíž je poskytována podpora především z Egypta a Izraele. Druhou z válčících stran je paravojenská organizace RSF (Rapid Support Forces), která je podporována převážně Spojenými Arabskými Emiráty (SAE)1. Na straně RSF také bojují různorodé milice tvořené převážně arabskými nomády. Číst dál
Úvod redakce: Často se setkáváme s názory, že není čas na teoretizování, ale na činy. Na druhou stranu je mezi námi řada těch, kteří se zabývají marxismem pouze v teoretické rovině. Avšak pokud chceme být marxisty a ne marxology, musíme se řídit poznáním, že teorie a praxe nemohou existovat jedna bez druhé. Existují v dialektické jednotě. Neodtrhujme uměle teorii od praxe, poznání hmoty od hmoty samotné. Číst dál
V posledných mesiacoch zažívame na sociálnych sieťach, ale aj v ďalších médiách a v obchodoch zvláštny fenomén: tzv. „dubajská čokoláda“ – údajne luxusná, výnimočná, ba až transcendentná pochúťka, ktorú influenceri rozbaľujú a ochutnávajú s takým vzrušením, akoby práve objavili zmysel života ukrytý v hliníkovej fólii. Cena? Nezmyselná. Chuť? Často obyčajná. Ale názov evokujúci Dubaj robí svoje. Číst dál
Také kroutíte hlavou nad tím, v jaké době to žijeme? Co náš čeká? Co se změní? Co zůstane? Bude to lepší? Horší? Dá se s tím něco dělat? Zeptejte se archeologa. Sice nemá křišťálovou kouli, ale koncentrovanou znalost lidského chování i přírody, po celá staletí, tisíciletí, ba dokonce miliony let. Komentáře a otázky můžete směřovat na antropocene@email.cz. Věra a Manolis Klontza.
Návrh publikovat stanovisko OV KSČM Praha 1 k situaci ve straně z 22. 1. 2020 vyvolal mezi spolupracovníky naší redakce bouřlivou diskusi. Ačkoli dokument v celku správně, pravdivě a objektivně hodnotí poměry v KSČM, někteří soudruzi, zejména mladší, odmítají zabývat se KSČM. Tvrdí, že jde o buržoazní stranu a je prý zbytečné o ní hovořit a psát. O jiných buržoazních stranách také nepíšeme.
Nesouhlasím s takovými názory. Jednak občas píšeme o všech stranách politického spektra, zejména o ANO a ČSSD, abychom demaskovali důsledky jejich politiky na pracující, jednak proto, že odhalovat příčiny a dopady reformismu v komunistickém hnutí patří mezi nejdůležitější úkoly našeho listu. Číst dál
V těchto dnech si připomínáme 30 let od kontrarevoluce v ČSSR. Začnu asi nejobtížnější otázkou: Co považuješ za základní příčinu pádu socialismu?
Socialismus jako myšlenka lepší společnosti nezapadl. Dokonce události roku 1989 si lidé spojovali se „socialismem s lidskou tváří“. Podlehli slovům o demokracii, ale mysleli na spotřební zboží. Ne na kvalitu, ale na lepší obaly, kulturnější prodej apod. To bylo důkazem toho, jaký zmatek v hlavách lidí vládnul. Číst dál
Současný stav uvnitř strany není příliš radostný. Vedení strany se holedbá úspěšnou politikou, jejímž základem je podpora vlády ANO a ČSSD. Tuto politiku považuje dokonce za minimální program strany, jako by nechtělo vidět, že jde o politiku především v zájmu buržoazie, kterou KSČM může podporovat pouze ve dvou ohledech: za prvé ve snaze zabránit návratu nejreakčnějších politických sil buržoazie k moci a za druhé ve snaze podpořit politiku vlády v těch krocích, kterými jde naproti levicové a vlastenecké veřejnosti. Ve všech dalších aspektech by vedení strany mělo na vládu vyvíjet tlak zleva, což však evidentně nečiní. Číst dál
Soudružky, soudruzi,
máme 4 měsíce do sjezdu a jsme rok a půl před 100. výročím založení naší strany, která toho této zemi přinesla tolik dobrého.
Proto několik poznámek k tomu, jak na tom jsme a jakou máme perspektivu.
Všichni víme, že ta situace je povážlivě kritická a výhled málo povzbudivý. Jedno anglické přísloví říká: Je chyba nevěřit, že čert je tak černý, jak ho malují!
Zopakuju větu z článku prof. Krejčího po posledních volbách, která už zdomácněla na internetu: „Jak si vysvětlit, že po tolika porážkách vedení KSČM a ČSSD nedokážou samy odstoupit, aby otevřely prostor pro naději… a že stranický aktiv neumí tato vedení odvolat a nahradit?“
A o tom to je! Široký funkcionářský aktiv – ležící, spící – včetně tohoto slovutného orgánu (až na několik „narušitelů pořádku“), ukázněně a odevzdaně odmává vše, co mu je předloženo.
Jenže, vážení, dvanáctá už odbila. Vytrácíme se z obecného povědomí. Lidé o nás už moc nemluví! Číst dál
24. října 2019 odhlasovalo 130 ze 137 přítomných poslanců ustanovení 21. srpna „Památným dnem obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy“. Pro návrh hlasovali všichni kromě poslanců KSČM, s výjimkou Jiřího Dolejše, jenž návrh podpořil. Považuji Dolejšovo jednání za nešťastné, protože přijaté vyhlášení památného dne nemá jiný cíl než posílení antikomunismu!
Z pohledu existující generální linie KSČM, stanovené jejími dokumenty, je však namístě podotknout, že pouze poslanec Dolejš hájil linii strany, zatímco ostatní poslanci jednali proti této linii a měli by být za to voláni k odpovědnosti. Číst dál
Používat termín „okupace“ v souvislosti s událostmi srpna 1968 je stejné, jako házet socialismus a fašismus do jednoho pytle!
Ohánět se právními formulacemi není namístě!
Nad vším byl právě princip obrany socialismu!
*****
Revoluce, která se neumí bránit, nemá smysl. Je smutné, že vedení strany si muselo jet „napravit hlavu“ do Moskvy! Číst dál