Ostravská kolonie Bedřiška se nachází na okraji městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky. Tvoří ji přibližně 25 domů, převážně postavených v 50. a 60. letech 20. století. Kromě nich se zde nachází také pár neobydlených cihlových staveb z počátku minulého století, které ukazují na hlubokou historii této dělnické kolonie. Bedřiška je od jiných částí města oddělena víceproudou silnicí číslo 647. Tato izolovanost umožňuje větší propojenost kolonie s okolní přírodou, čehož bohatě využívají místní, jak vyplyne z následujícího textu.
Historie Bedřišky začíná na počátku 20. století, kdy zde byl postaven první cihlový bytový dům pro horníky zaměstnané v dnes již zaniklém dole Bedřich (od něj také pochází název kolonie). Během 20. a 30. let neprošla oblast žádným významným rozvojem, pouze se ve zdejších bytech měnili nájemníci, které tvořili z naprosté většiny dělníci pracující v ostravských továrnách. Výrazný rozvoj kolonie přišel až po roce 1948, kdy zde započala stavba jednopatrových tzv. finských domků, které měly sloužit jen jako nouzové bydlení během poválečné bytové krize a jejich životnost byla odhadová na pouhých 30 let, přesto je většina z nich obývaná i dnes. Těchto finských domů bylo během pěti let postaveno cca 30 a dodnes tvoří charakteristický vzhled Bedřišky.(1) Po nastolení kapitalismu v 90. letech byly veškeré domy převedeny z vlastnictví OKD do vlastnictví městské části Mariánské Hory a Hulváky, čímž došlo ke vzniku prvních závažných problémů Bedřišky. Na počátku 21. století se vedení městské části rozhodlo do Bedřišky sestěhovat neplatiče nájmu, nezaměstnané a lidi v exekucích z jiných částí města, přičemž většinu z nově příchozích tvořili Romové. Kvůli této demografické změně se situace v Bedřišce začala prudce zhoršovat a kolonie se pomalu proměnila ve vyloučenou lokalitu. Zhoršily se rovněž sousedské vztahy a postupně docházelo k nenávisti mezi původními obyvateli (tvořenými převážně dělníky a seniory) a nově příchozími (převážně nezaměstnaní a Romové). Tato nevraživost vyvrcholila v roce 2010, kdy se zde kvůli sousedským sporům došlo ke žhářskému útoku. Ten představoval zlomový bod pro všechny obyvatele Bedřišky, kteří se následně rozhodli změnit přístup k vzájemnému soužití a založili ve spolupráci s aktivisty a neziskovými organizacemi místní občanské sdružení a komunitní centrum, jež fungují dodnes.(2) Kromě komunitního centra místní rovněž pravidelně organizují nejrůznější akce jako např. společné vaření(3), uklízení odpadu(4), či výrobu květináčů(5), díky čemuž nejen posilují mezilidské a sousedské vztahy, ale rovněž vzájemnou prací zušlechťují své okolí a přírodu. Tato forma komunitního života a spolupráce je považovaná za unikátní nejen v ČR, ale dokonce v celé východní Evropě. Efekty komunitní práce se projevují nejen na vzhledu Bedřišky, ale i na sociální situaci obyvatel a to např. v oblasti kriminality, která se od roku 2013 trvale snižovala (viz. graf níže) s výjimkou roku 2025, kdy došlo k odporu proti demolicím některých domů a s tím související nárůst majetkových přestupků Rovněž při srovnání Bedřišky s jinými „vyloučenými lokalitami“ v Ostravě vidíme v Bedřišce mnohem nižší počet trestných činů. Významně se také snížila nezaměstnanost, která klesla z 90 % na 25 %.(6)
Snaha bedřišského lidu o zlepšování života v kolonii je však v rozporu se zájmy městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky, který je zároveň vlastníkem místních bytů a domů. Ten se již několik let snaží o demolici kolonie, aby se zde uvolnil prostor pro prodej pozemků soukromým developerům.(7) Radnice proto opakovaně odmítá rekonstrukci stávajících domů, prodloužení nájemních smluv, stejně jako žádosti o nastěhování nových obyvatel. A to proto, aby se počet obyvatel Bedřišky snižoval a domy se postupně vylidnily a mohly být bez odporu zbourány. Lidé v Bedřišce tyto kroky razantně odmítají, a naopak po radnici žádají rekonstrukci domů, či odkoupení domů z vlastnictví města, obojí za své vlastní finanční prostředky.(8) Avšak zájmy kapitálu jsou na radnici městské části silnější než zájmy bedřišského lidu, a proto jsou tyto návrhy opakovaně odmítány, či ignorovány. Je proto důležité vyjádřit podporu obyvatelům Bedřišky v jejich boji za zachování komunity a bydlení, ve kterém někteří prožili skoro celý život, a jehož osud je v současnosti nejistý.
Bedřiška v kontextu současného kapitalismu
Události v Bedřišce nelze vnímat izolovaně, nýbrž je důležité vnímat je v kontextu současného kapitalismu a jeho vlivu na bydlení. V Bedřišce se totiž odehrává téměř ukázkový příklad kapitalistické gentrifikace neboli procesu, při kterém je zbourána stará zástavba a na jejím místě jsou postaveny nové, luxusní, stavby, do nichž se nastěhují lidé z bohatších vrstev, což vede ke zvýšení cen a následného odchodu původních obyvatel(9) (nejčastěji dělníků, nezaměstnaných, nebo chudších živnostníků). Gentrifikace je naprosto přirozeným jevem v kapitalismu, jelikož stavebnictví je odvětvím s nadprůměrně vysokou mírou zisku(10), tudíž představuje jedno z nejatraktivnějších odvětví pro kapitál, stejně jako je pro kapitalisty výhodné stavět především luxusní čtvrti a byty, které představují dobrý předmět pro spekulaci a výnosné investice. Stejně tak je pro maximalizaci zisku výhodné vyhnat z bytů jejich původní chudší obyvatele a namísto nich nastěhovat nové, bohatší nájemníky, kteří budou platit mnohonásobně vyšší nájem. Zájmy kapitálu zde však tvrdě naráží na zájmy obyvatel gentrifikovaných čtvrtí, které tvoří z většiny pracující a další lidové vrstvy. Ti se snaží proti gentrifikaci bojovat nejrůznějšími prostředky, od individuálních útoků na majetek a podniky sloužící novým, bohatým nájemníkům (11) po organizování se a kolektivními akcemi.
Příkladem kolektivní akce proti gentrifikaci je Hnutí pro spravedlnost v El Barriu (Movement for justice in El Barrio), které přes 20 let bojuje za práva nájemníků a proti nekalým praktikám pronajímatelů ve Východním Harlemu.(12) Hnutí ve svém boji proti gentrifikaci nezůstalo pouze u podpory uvnitř Harlemu, nýbrž v roce 2008 zorganizovalo mezinárodní kampaň proti snahám o gentrifikaci ze strany britské investiční korporace. Kampaň měla úspěch a mezinárodní solidaritu s lidmi v Harlemu Harlemskými vyjádřili lidé např. ve Francii, Španělsku, nebo Mexiku.(13)
Perspektivy osady Bedřiška
Osud Bedřišky zůstává stále nejasný a pro místní nájemníky nejsou zatím vyhlídky do budoucna příliš příznivé. Nicméně jak nám ukazují příklady ze zahraničí, jedině vytrvalým, a především organizovaným bojem proti soukromým developerům, investorům a ostatním gentrifikátorům, jejichž zájmy jsou v případě Bedřišky reprezentovány městem, lze dosáhnout změny a zachovat místní historické domy, a zejména jedinečnou komunitu, která byla vybudována z vlastní iniciativy a která spojuje všechny místní obyvatele nehledě na jejich národnost nebo barvu pleti. Pokud by se tedy podařilo obyvatelům Bedřišky zvítězit ve stávajícím boji proti radnici města, představovalo by to velké vítězství, nicméně nebezpečí gentrifikace bude i tak nadále přetrvávat, protože dokud existují kapitalistické vztahy a s nimi související snaha o maximalizaci zisku, bude neustále docházet k gentrifikaci a žádná čtvrť na světě, žádné sousedství, ani žádná komunita si nemůže být jistá zachováním své existence. Totéž platí i pro Bedřišku. Proto jediným řešením gentrifikace musí být zrušení současných kapitalistických vztahů a jejich nahrazení důsledným plánováním měst, do kterého nebudou moci zasahovat zájmy soukromých developerů a v němž se bude klást důraz na potřeby všech místních komunit a kolektivů. Jedině za těchto podmínek může Bedřiška a všechny podobné komunity trvale přežít a rozvíjet se.
AVG
Zdroje:
1.https://www.delnickekolonie.cz/bedriska
2.https://bedriskaprezije.cz/bedriska/bedriska-v-soucasnosti
3.https://bedriskaprezije.cz/fotky/sousedsky-tyden-2024-vareni
4.https://bedriskaprezije.cz/fotky/uklidme-cesko-2023
5.https://bedriskaprezije.cz/fotky/sousedsky-tyden-2024-kvetinace-schody
6.https://denikalarm.cz/2025/06/je-ostravska-kolonie-bedriska-prilis-dobra-pro-tento-svet/
8.https://bedriskaprezije.cz/dezinformace
9.https://sites.utexas.edu/gentrificationproject/understanding-gentrification-and-displacement/
10.https://dbasu.shinyapps.io/World-Profitability/-sekce Industry level-construction
11.https://www.theguardian.com/uk-news/2015/sep/27/shoreditch-cereal-cafe-targeted-by-anti-gentrification-protesters
12.https://harlemchronicles.wordpress.com/2007/12/14/east-harlem-tenants-in-battle-with-landlord/
13.https://www.counterpunch.org/2008/04/22/el-barrio-fights-back-against-globalized-gentrification/