Skip to content

Nezařazené

Přestavba strategické komunikace…

Zveřejňujeme video dělníka Hanuše Keclíka, perzekuovaného současným režimem za své názory. Jeho životní postoje a názory jsou nám blízké, proto jsme se před nedávnem domluvili, že nám bude svá videa zasílat a my je budeme v případě souhlasu redakce zveřejňovat.
V posledních několika letech vytvořil Hanuš Keclík několik videí, které zaslouženě vzbudily poměrně širokou pozornost. Vzácnou o to více, že žijeme v zemi, v níž se různí inteligentíci včetně těch z tzv. levice i všech klonů komunistické strany desítky let buď odvolávají na neexistenci dělnické třídy, nebo o dělnictvu hovoří, aniž by ho znali a chtěli, aby se opět stalo jádrem lidového hnutí.
S obsahem videa až na dílčí momenty souhlasíme.

Rutinní zpráva o čínské ekonomice

Od Charlese Andrewse

Níže jsou úryvky z běžné zprávy v západním obchodním tisku o čínské ekonomice.

Statistiky pocházejí od vlády ČLR.

Zatímco mnozí američtí kongresmani, guvernéři a tak dále odsuzují „komunistickou Čínu“, západní obchodní tisk nemá problém informovat o holých faktech stejně jako v jakékoli jiné kapitalistické zemi. Číst dál

Pravda o paktu Molotov-Ribbentrop a imperialistické propagandě

Autor: Nikos Mottas

„Pokud vidíme, že Německo vítězí, měli bychom pomoci Rusku, a pokud Rusko vyhrává, měli bychom pomoci Německu, a tak jich nechat zabít co nejvíce…“

– Harry Truman, 1941.

Od konce druhé světové války se buržoazní historiografie pokoušela překroutit různé incidenty, aby hanobila socialismus a SSSR. Jedním z těchto incidentů – který byl „praporem“ apologetů imperialismu a dalších antikomunistů – je takzvaný „pakt Molotov-Ribbentrop“*, který byl podepsán v roce 1939. Ve svém nevědeckém, nehistorickém úsilí postavit na roveň komunismus a nacismus, buržoazní propaganda prezentuje pakt Molotov-Ribbentrop jako prostředek expanzivní politiky SSSR a hitlerovského Německa. Překrucování historických událostí, slučování lží a polopravd ze strany imperialistů a jejich spolupracovníků má za cíl očernit obrovskou roli Sovětského svazu v antifašistickém boji 2. světové války. Číst dál

Do lesa nebo k volební urně?

Vyjádření KPKV (Kolektiv pro práci, vědu a kulturu) k výsledkům eurovoleb v červnu 2024

Těsně před evropským volebním kláním jsme zveřejnili naše stanovisko (http://dialog.kominternet.cz/stanovisko-redakce-kominternetu-k-volbam-do-evropskeho-parlamentu/), ve kterém jsme charakterizovali souvislosti a subjekty kandidující ve volbách. Na tuto analýzu bychom chtěli navázat stanoviskem k povolební situaci. Začněme tím, že výsledek voleb pro nás není překvapením. Procházíme obdobím hluboké krize kapitalismu s negativními dopady na životy lidí, jejich práva a zdraví, na ekosystém, a která přináší nespravedlnost, zvýšenou míru vykořisťování, nejistotu a války. Přesto, že současná doba obdobím transformace v České republice podobně jako ve většině evropských zemích je lidové, třídní hnutí oslabeno a systematicky oslabováno. Číst dál

Federace odbojářů – sdružení antifašistů (FIR): 75 let vojenské aliance NATO

4. dubna 1949 dvanáct západních zemí – USA, Kanada, Francie, Velká Británie (tehdy s Maltou),
Itálie, Belgie, Dánsko (s Grónskem), Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Lucembursko a Island –
založilo „Severoatlantickou smluvní organizaci“ (NATO) coby západní vojenskou alianci. Založení
NATO bylo vyjádřením začátku „studené války“, rostoucího napětí mezi bývalými spojenci USA,
Francií a Velkou Británií na jedné straně a SSSR na druhé. Zkušenost ničivých následků války byla
v Evropě stále všudypřítomná, ale geopolitické vztahy na druhé straně Atlantiku se už začínaly
reorganizovat. Číst dál

Jak daleko je Afrika?

Pokus o analýzu programu Bojovníků za ekonomickou svobodu

Přesto, že africký kontinent představuje celou pětinu zemského povrchu a žije na něm jedna a čtvrt miliardy lidí, často je na tento kus země pohlíženo jako na domov velmi zaostalých kultur, kde žijí lidé, kteří si nevědí rady s civilizací, nechápou její hodnoty a principy, nedokáží racionálně rozhodovat o své zemi. Případně nás děsí migrační vlny směřující z Afriky do Evropy. Velká část xenofobní populace buď Afričany pohrdá nebo je považuje za bezohledné hlupáky, kteří se chtějí přiživovat na evropské “prosperitě” a odvolávají se na jejich kulturní, jazykovou a hygienickou nekompatabilitu s evropskou civilizací. Takové a podobné pohledy dokládají minimálně totální neznalost poměrů v Africe, jsou pozůstatky koloniálního rasismu a úspěchem buržoazní propagandy. Číst dál