Dne 7. září uplynulo 115 let od narození Todora Živkova, dlouholetého vůdce socialistického Bulharska.
Více než tři desetiletí po obnovení kapitalismu představuje veřejné mínění v Bulharsku nadále nepříjemný problém pro oficiální antikomunistický narativ: značná část obyvatelstva vzpomíná na socialistické období v dobrém a opakované průzkumy prováděné od počátku tisíciletí ukazují, že nostalgie po Živkovově éře rozhodně není okrajovým jevem (v průzkumech pochopitelně nemohly zaznít názory lidí, kteří z Bulharska před kapitalistickou „hojností“ uprchli – od r. 1990 oficiálně poklesl počet jeho obyvatel z 9 milionů na méně než 6,5 milionu, podle některých odhadů ještě více. Podobná demografická katastrofa postihla také jiné bývalé socialistické státy, o čemž se zásadně nemluví a nepíše – pozn. red.).
Průzkum organizace Pew Research Center z roku 2009 ukázal, že 62 % Bulharů považovalo ekonomickou situaci většiny lidí za horší, než jaká byla za komunismu, zatímco pouze 13 % ji hodnotilo jako lepší. O deset let později dospěl institut Pew ke stejnému závěru: v roce 2019 stále 57 % lidí tvrdilo, že na tom je většina obyvatel ekonomicky hůře než za komunismu, oproti 24 %, kteří situaci hodnotili lépe.
Stejně zřetelný je tento trend i v postojích k samotnému Živkovovi. Průzkum agentury Alpha Research z roku 2014 ukázal, že 55 % Bulharů jej vnímalo pozitivně, což představuje výrazný obrat oproti roku 1991, kdy na něj 76 % lidí pohlíželo negativně.
V roce 2017 průzkum agentury Trend zjistil, že 41 % Bulharů by raději žilo v období vlády Todora Živkova – tedy přesně stejné procento jako těch, kteří dávali přednost éře po roce 1989.
O dva roky později, v roce 2019, průzkum společnosti Gallup International Balkan ukázal, že 45 % respondentů souhlasilo s tvrzením, že život za Živkova byl lepší, zatímco nesouhlas vyjádřilo pouze 22 % dotázaných. Tentýž průzkum také odhalil, že 74 % lidí souhlasilo s názorem, že země byla po politických změnách „zruinována“.
Tato nostalgie s postupem času nevymizela. Průzkum bulharského Národního centra pro parlamentní výzkum z roku 2023 ukázal, že 32,6 % respondentů by raději žilo za Živkovovy vlády, zatímco období po roce 1989 upřednostňovalo 28,1 % dotázaných. Tato čísla neznamenají, že každý Bulhar, který s nostalgií vzpomíná na éru socialismu, je přesvědčeným komunistou. Odhalují však nepříjemnou pravdu pro zastánce obnovy kapitalismu a Evropské unie: desetiletí antikomunistické propagandy nedokázala vymazat pozitivní vzpomínky na socialismus.
Pro mnoho Bulharů nejde o teoretické srovnání. Je to srovnání dvou prožitých realit – mezi sociálními jistotami, zaměstnaností a veřejnými zárukami spojenými se socialistickým obdobím na jedné straně a nerovností, nejistotou a sociálním úpadkem, které následovaly po obnově kapitalismu, na straně druhé.
Todor Živkov stál v čele socialistického Bulharska od poloviny 50. let až do roku 1989 a stal se tak nejdéle vládnoucím vůdcem v novodobých dějinách země. Jeho vláda byla spojena s industrializací, rozvojem veřejného školství a zdravotnictví i s mírou sociálního zabezpečení a stability, která zůstává hluboce zakořeněna v paměti obyvatel. Skutečnost, že si pozitivní postoj k Živkovovi i k socialistické éře udržela část společnosti po celá desetiletí, představuje sama o sobě verdikt, který se kapitalistickému Bulharsku nikdy nepodařilo zvrátit.
Vybrala a přeložila redakce KPKV