
Proběhla demonstrace proti televizním poplatkům, kterou si někteří popletové spletli s Pochodem na Kavčí Hory a s konečným zrušením ČT. Jedna demonstrace z mnoha. Potoky krokodýlích slz, fráze… a nuda. Ta ale skončila účastí zasloužilého umělce, který dal konzervativnímu spektru nakonec víc, než mohlo ve snu očekávat. Byl to Oldřich Kaiser, ano, ten Kaiser, jenž mistrovsky představil úlohy Čulibrka či klíštěte. Klíšťata se sice na pódiu nacházela jinde, přesto se jeho účast setkala s pochopením i aplausem.
Pro kontext uvedu, že Kaiser se nedávno telegraficky vyjádřil, že je pro zrušení poplatků, které se prý neplatí ani na Ukrajině a následně se aktivně zúčastnil této demonstrace, deklamujíc verše S. K. Neumanna a dokončujíce své angažmá větou Ivana Jirouse. Kdo toto vystoupení pokládal od počátku za opožděnou angažovanost jedenasedmdesátiletého barda, jenž sdílí lože s disidentkou, byl následujícím vyjádřením o hercově trollingu zklamán. Nechtěně vtipný odér z dištance hercových „přátel“ však zůstal.
Ano, Kaiser se svým výrokem vlámal na demonstraci konzervativců, ano, Kaiser si z nich vystřelil i přednesem revoluční poezie. Byl to trolling, odtleskaný účastníky, kteří zřejmě Kaiserův procítěný přednes brali jako daň za jeho příbuzenské pouto s prezidentem Zápotockým (diplomat Oldřich Kaiser byl opravdu Zápotockého zetěm) nebo jako vděk za ochrannou ruku národní umělkyně Jiřiny Švorcové v čase hercova angažmá v Divadle na Vinohradech.
Tedy nestalo se, dědeček-nedědeček a z vděku zbyla také jen planá slova. Korunovaná následně doznáním „nekalého“ záměru na nepřátelském území. Však se už na pódiu samozvaný vůdce Drulák hercovu patosu stále pravdivých veršů neustále uchichtával. Jak však Oldřich Kaiser dokázal, S. K. Neumann rozhodně nepatří do starého železa. Závěrečná peprná, avšak pravdivá slova někdejšího historika umění Ivana Jirouse bohužel také svědčila i o tom, jak jinak talentované lidi dokáže poznamenat démon alkoholu. Jistě oba byli společensky milí lidé, pro jejichž obdivovatele bylo snazší uctívat je jako modly na dálku, nežli je mít doma. Stalo se, zaznělo – i s dovětkem. Dořečeno ale nebylo vše.
Tak se tedy nechtíc stalo, že Oldřich Kaiser zviditelnil jednu z mnoha demonstrací spolu s básníkem, kterého kdysi Karel Čapek navrhoval na Nobelovu cenu. Byla to nakonec kudla do zad České televize od vrávorajícího Vojana 21. věku a koneckonců verše revolučního buřiče zapůsobily ne komicky, ale jako facka do tváře organizátorům akce. Trolling se povedl, dokonce více a jinak, než protagonista zamýšlel.
Ohodnoťme však kvality této záškodnické akce ještě z jiného úhlu pohledu. Kaiser sám přiznal, že se stal mistrem trollingu na politickém poli. To ale není zdaleka pravda. Nebylo snad nejúspěšnějším trollingem, když ve sněmovně drželi poslanci KSČM minutu ticha za zesnulého Havla? Není též podařeným trollingem, když exčlenka KSČM s více než půlmilionovým měsíčním platem europoslance hovoří o bídě a o tom, že matky samoživitelky nemají na rohlík dítěti?
Není dokonalým trollingem nynější národovecké a „protisystémové“ angažmá Havlova diplomata? A není jím též skvělý herecký výkon pana Rajchla, protagonisty německé pornografické kinematografie, při které si s jiným neznámým střídá choť, hlasatele konzervativních hodnot a klasické rodiny? Nemluvě o jeho úloze samozvaného patriotického Mesiáše se špínou za nehty z tunelování TJ Tesla Karlín?
Nezapomeňme ani na skvěle vyvedený trolling či prvotřídní šméčko poslaneckého angažmá kariérních přeběhlíků z ODS, které osvítil Duch svatý a počali býti proti EU a stali se z nich rovněž vzorní vlastenci? A, když už mluvíme o Kavčích Horách, není trollingem rozpor mezi předchozími a dnešními názory protagonistů ODS o roli České televize a o úloze poplatků?
A nakonec – není vůbec nechtěným absurdním divadlem stádnost zbytku ghetta členů KSČM, která jde jako telata na porážku na každou z demonstrací těchto podvodníků, prodavačů hrnců? Není skvělým trollingem ani účast expředsedkyně „komunistické strany“ mezi frankisty nebo objetí česko-japonského národovce s obhájci sudetských revanšistů z SPD? Kam se hrabe Kaiser.
Oldřich Kaiser se stal hereckým Miroslavem Sládkem, chce vyjádřit svůj postoj a především pobavit. Dejte tedy i příště prostor Mistru Kaiserovi, ať znovu zarecituje. Koneckonců hezká básnička je vlastně to jediné, co z podobných podujetí pro lidstvo zbyde.
(-ew-)