Po poměrně rozsáhlé redakční diskuzi a domlouvání s autorem přistupujeme k postupnému zveřejňování textů rozsáhlého cyklu Nádherná Amerika našeho soudruha, spolupracovníka a přítele Doc. RSDr. Zdeňka Košťála, CSc. Obsahuje celkem 12 analytických textů, čtyři závěrečné shrnující texty a předmluvu napsanou speciálně pro toto vydání. Děkujeme autorovi za vykonanou práci, otevřenou komunikaci a za souhlas s publikováním seriálu, přestože věděl, že k některým jeho postupům a závěrům zaujímáme kritické stanovisko.
Většina cyklu před nedávnem postupně vyšla v tištěné podobě, ale celý publikován nebyl. Ani částečně nevyšel v elektronické podobě, aby se k jeho jednotlivým částem mohl čtenář vracet. To je u tak rozsáhlého díla na pokračování důležitá možnost a z hlediska kvalitnějšího poznání problematiky jedna z nezbytných podmínek. Jedná se proto o jeden z vedlejších důvodů, proč jsme se rozhodli cyklus publikovat.
Hlavním důvodem, proč nabízíme Nádhernou Ameriku našim čtenářům, je skutečnost, že obsahuje velké množství informací a souvislostí o dějinách a vývoji USA v kontextu jejich mocenského zasahování do mnoha částí zeměkoule. O zločinech kapitalismu a imperialismu USA vnitrostátně i v zahraničním měřítku jsme mohli za posledních více než deset let číst kvanta článků, delších textů i publikací. Avšak začteme-li se do Nádherné Ameriky Z. Košťála, zjistíme, že naše poznání násilných aktů režimu USA dovnitř i vně je stále nedostatečné. Neskromně se přitom domníváme, že náležíme v tomto ohledu k informovanější části populace. Přesto nás studium předmětných textů významně obohatilo a jsme přesvědčeni, že tentýž požitek a výsledek mohou přinést širší čtenářské obci. Podnětné mohou být i některé zdroje, s nimiž autor pracuje a na něž odkazuje. Vybízejí k dalšímu hlubšímu a kritickému studiu. Přes tyto převažující pozitivní rysy však máme k cyklu některé výhrady, které by bylo možné shrnout do těchto připomínek:
– Název cyklu může implicitně odkazovat k tomu, že považujeme dějiny USA za sérií vnitrostátních a především zahraničních represí, intervencí a násilných aktů, jichž bylo domácí obyvatelstvo při nejlepším částečně pasivním objektem, v horších případech mlčícím spolupachatelem a v nemalé části aktivním účastníkem. Tento moment jistě nebyl autorovým záměrem, ale v reakci na texty se může objevit, protože se objevil také v redakční diskuzi Kominternet Dialogu. Daná problematika je totiž vývojově a kontextuálně mnohem složitější a barvitější. Vykládat dějiny tak složitého problému jako dějiny intervencí a represí, ačkoliv nejde o autorův záměr a může se jednat jen o chybné zdání, působí zjednodušujícím dojmem. Jsme si ale vědomi faktu, že rozebrat otázku komplexně by znamenalo vypracovat rozsáhlou studii, nejlépe kolektivní.
– V případě pádu režimů reálného socialismu v SSSR a následného vývoje v Rusku a ČLR autor v textu příliš akcentuje roli a vliv jednotlivých politických aktérů z kapitalistických a socialistických zemí, tajných služeb, neziskových a jiných podobných organizací. Na rozdíl od antikomunistických a maloburžoazních autorů netvrdíme, že nehráli a nehrají žádnou roli, uznáváme úlohu osobnosti v dějinách, nicméně postrádáme alespoň náznak rozboru vlivu vývoje sociálně-ekonomických a kulturních příčin a faktorů v tehdejším přírodně-historickém procesu. Do této základny je účelné zasazovat působení představitelů zájmových skupin, tj. sociálních tříd a vrstev, jak ze SSSR, tak z USA, dalších zemí NATO a EU, ČLR, Ruska a Ukrajiny včetně jejich nástrojů, jako např. neziskových organizací, fondů, tajných služeb atd.
– Absence zmíněné analýzy je nejvíce patrná z popisu vývoje konfliktu Rusko vs Ukrajina, přesněji řečeno mocenského bloku USA a EU vs ČLR a Ruska. Poměrně věrohodně popisuje kroky silnějšího západního bloku, ačkoliv i zde postrádáme hlubší třídní pohled. V případě Ruska a jeho spojenců však nevidíme ani jeho náznak. Podobnými nedostatky je poznamenána ještě složitější problematika – občanská válka v Jugoslávii a její rozklad.
– Nepovažujeme za vhodné používat při tvorbě takto odborně zaměřených textů konkrétní odkazy na jednotlivé pasáže dokumentárních filmů, pokud neuvádějí jinde nedostupné svědectví, neukazují příslušný dokument či událost, kterou nezachycují zdroje standardnější. Některým tištěným zdrojům, např. od F. W. Engdahla, D. Gansera, ale také O. Stonea a P. Kuznicka dává autor až příliš velký prostor, aniž by je doplnil o vědecké, tj. na základě materialistixké dialektické metody psané publikace z USA či západních kapitalistických zemí. Záměrem autora bylo dát prostor autorům z tohoto imperialistického bloku, jejichž názory jsou sice kritické, nicméně prosystémové, tj. buržoazní. Vzhledem k úpadkovosti úrovně poznání i kriticky naladěných příslušníků či spojenců vládnoucích tříd v pozdním imperialismu však tímto krokem utrpěla odborná úroveň textu včetně teoreticko-metodologické.
Navzdory řečenému doporučujeme studium tohoto rozsáhlého cyklu, který by vydal na celou knihu. Domníváme se, že čtenáře potěší, obohatí a rozšířením poznání i vybaví pro účely pokračování zápasu o osvobození nás, lidových tříd a vrstev z područí diktatury vládnoucího úpadkového systému.
Redakce Kominternet Dialogu