Skip to content

Z domova - 11. page

46. pražská teoreticko-politická konference s mezinárodní účastí  

46. pražskou teoreticko-politickou konferenci pořádal v sobotu 12. října 2019 Obvodní výbor Komunistické strany Čech a Moravy Praha 1 společně se 17 dalšími okresními a obvodními výbory, městským výborem v Jirkově, Klubem pokrokové inteligence Olomouc a Komunistickým svazem mládeže. U příležitosti 100. výročí vzniku Komunistické internacionály se zabývala tématem „K problematice mezinárodní jednoty a součinnosti komunistického hnutí v boji proti antikomunismu a válečnému nebezpečí, za sociální pokrok“.

Do plného velkého sálu budovy Ústředního výboru KSČM se dostavili účastníci z 15 zemí tří kontinentů, kromě českých z Čínské lidové republiky, Francie, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Ruska, Řecka, Švédska, Ukrajiny, Velké Británie a diplomaté z Kuby, Korejské lidově demokratické republiky a Vietnamské socialistické republiky. Přítomen byl místopředseda KSČM, předseda Středočeského KV KSČM a poslanec Parlamentu ČR soudruh Stanislav Grospič, předsedkyně KV KSČM Praha soudružka Marta Semelová a předseda Plzeňského KV KSČM soudruh Miroslav Kavij. Číst dál →

Z domova | redakce |

Co čeká naši vlast?

Co čeká naši nešťastnou vlast, až všichni pamětníci německé okupace a protektorátní éry umřou? Pohrobci českých kolaborantů spolu se sudetskými Němci určitě důkladně přepracují dějiny. Lze již dnes odhadnout, že se čeští školáci dovědí, jak byli nacisté velkorysí a umožnili českým občanům přežít válku v oáze klidu a míru. Zároveň se poučí, že tuto idylku žel narušovaly neodpovědné živly, které si německé velkomyslnosti nevážily. Proto museli nacisté přistoupit k odvetným opatřením, a tak to holt někdo odskákal. Budou tvrdit, že se české děti díky protektorátnímu školství naučily německý jazyk a v hodinách zeměpisu důkladně poznaly Velkoněmeckou říši. Uměly zazpívat nacistickou hymnu a zvládly zdravit zdviženou pravicí. To všechno by se přece nemohly naučit bez otcovského přihlížení státního ministra K. H. Franka. Od konce světové války jsme už zaznamenali i řadu pokusů o obhajobu zrádců a kolaborantů. Je to neuvěřitelné, ale dokonce už v roce 1946 při procesu s členy tzv. protektorátní vlády se v soudním sále ozývaly výkřiky jejich příznivců. Je třeba připomenout, že zejména po listopadu 1989 se roztrhl pytel s omlouváním kolaborace „státního prezidenta“ Háchy a protektorátních filmových hvězd. Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Z domova | redakce |

Sovětská okupace a jediný obhájce linie strany

24. října 2019 odhlasovalo 130 ze 137 přítomných poslanců ustanovení 21. srpna „Památným dnem obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy“. Pro návrh hlasovali všichni kromě poslanců KSČM, s výjimkou Jiřího Dolejše, jenž návrh podpořil. Považuji Dolejšovo jednání za nešťastné, protože přijaté vyhlášení památného dne nemá jiný cíl než posílení antikomunismu!

Z pohledu existující generální linie KSČM, stanovené jejími dokumenty, je však namístě podotknout, že pouze poslanec Dolejš hájil linii strany, zatímco ostatní poslanci jednali proti této linii a měli by být za to voláni k odpovědnosti. Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Od čtenářů a spolupracovníků Z domova | redakce |

30 let lží a podvodů

Režim na lži postavený od svého počátku – kdo z řečníků v listopadu a prosinci 1989 přiznal, že usiluje o znovunastolení kapitalismu – pokračuje v tomtéž kursu. Připomeňme si i falešnou zprávu o smrti studenta na Národní třídě, jež antikomunistické propagandě pomohla aktivizovat do ulic další „cinkače s klíči”. Vzpomínám například na jednu funkcionářku KSČ ve středním věku, která na členské schůzi strany v jedné z tehdejších významných institucí pár dní po 17. 11. 1989 hystericky vykřikovala: „Nedáme zabíjet své děti!” Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Panorama Z domova | redakce |

K vyhlášení 21. srpna památným dnem

Při charakteru režimu po kontrarevolučním převratu z roku 1989 považuji za docela překvapivé, že „Památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy” byl Poslaneckou sněmovnou schválen až 24. října 2019. Pokud by k tomu došlo již v 90.letech, nedivil bych se. Načasování na letošní podzim zavání antikomunistickou provokací a snahou zákonodárců hledat zástupné problémy od současných problémů kapitalistické společnosti. Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Panorama Z domova | redakce |

Muzeum romské kultury a socialismus

Muzeum romské kultury bylo založeno v roce 1991, sídlí v Bratislavské ulici v Brně a spravuje také památníky na místě bývalých fašistických pracovních táborů v Kunštátu u Hodonína a Letech u Písku. Nedávno jsem navštívil jeho brněnskou expozici a dovolím si uvést několik poznatků ve vztahu expozice k období socialismu.

Předesílám, že nesouhlasím s byrokraty, kteří nám jednou zakazují používat slovo „cikáni“, podruhé „rum“ a potřetí „pomazánkové máslo“, a píši-li o cikánech, nemyslím tím nic hanlivého, tím spíše ne, že se tak běžně sami označují. Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Kultura Z domova | redakce |