Je nutný nezávislý boj proti monopolům a buržoazním třídám, za svržení kapitalismu, za posilování třídního boje proti imperialistické válce, za socialismus!

1. Komunistické a dělnické strany, které podepisují toto společné prohlášení, se staví proti imperialistickému konfliktu na Ukrajině, jenž představuje jeden z důsledků tragické situace pro národy utvářené po svržení socialismu a rozpuštění Sovětského svazu. Jak buržoazní, tak oportunistické síly, které po léta bojovaly proti SSSR a nedávno oslavily 30. výročí jeho rozpuštění a umlčely skutečnost, že obnovení kapitalismu znamenalo demontáž historických výdobytků pracujících a lidu a vrátilo národy SSSR zpět do éry třídního vykořisťování a imperialistických válek, jsou zcela odhaleny. Číst dál →

Imperialismus je řád destrukce a války. Pro každou buržoazní vládu, která se snaží získat v tomto prohnilém řádu převahu a rozšířit sféru svého vlivu, to také znamená, že se zaměřuje na útlak jiných národů. Berličkami expanzionistické politiky jsou nacionalismus, rasismus a šovinismus. To je smysl Putinových včerejších prohlášení o uznání nezávislosti Doněcké a Luhanské lidové republiky.

Putinova slova, jimiž pomlouval Lenina, vůdce bolševické revoluce, a Sovětský svaz, v němž vládla nejrovnostářštější a nejmírumilovnější národnostní politika, jaká kdy existovala, jsou s nepodloženými soudy nepřijatelná. Jeho argumenty postrádají historický základ a jsou zcela demagogické. Nemůžeme ignorovat systém vykořisťování, válečného štvaní a nacionalistických bludů, které odsuzují pracující lid v Rusku k chudobě jen proto, že si Putin přeje vyjádřit své monarchistické „fantazie“ z jedenadvacátého století. Číst dál →

Prohlášení Národního sekretariátu FGC (Fronta mladých komunistů) k vývoji na Ukrajině.

Uznání republik Doněck a Lugansk ruskou vládou je dalším krokem v eskalaci imperialistické konkurence na Ukrajině. Prvními oběťmi této soutěže, která po léta viděla jako protiklady USA-NATO-EU a Rusko, jsou obyvatelé Donbasu, oběti utrpení a deprivace a rozdrcené agresí ultranacionalistické ukrajinské vlády podporované USA, NATO a EU a strategie, které ruská buržoazie hraje s jejich kůží. Číst dál →

8. února 2022 rozeslal UNICEF (Dětský fond Organizace spojených národů) Afghánistán ponurý soubor tweetů. Jeden z tweetů, který obsahoval fotografii dítěte ležícího na nemocničním lůžku s matkou sedící vedle ní, řekl: „Poté, co se nedávno zotavila z akutního vodnatého průjmu, je dvouletá Soria opět v nemocnici, tentokrát trpí edémem a chřadnutím. Její matka byla poslední dva týdny u jejího lůžka a úzkostlivě čekala, až se Soria zotaví.“ Série tweetů UNICEF Afghánistán ukazuje, že Soria není ve svém utrpení sama. „Každá třetí dospívající dívka trpí v Afghánistánu anémií, přičemž země bojuje s „jedním z nejvyšších podílů zakrnělosti na světě u dětí do pěti let: 41 procent,“ tvrdí UNICEF. Číst dál →

Často se opakující vojenské převraty a nepokoje na africkém kontinentu nikdy nikoho nepřekvapí. Vojenský převrat v Africe se již stal klasickým systémem svržení moci.

Po pádu koloniálního režimu vypukly vojenské převraty v Africe všude; proto je tento kontinent považován za nejvýbušnější a nejkonfliktnější oblast. Od roku 1960 se z téměř tří set vojenských převratů na celém světě odehrály dvě stovky v Africe. Většina z nich se nachází v západní Africe, kde se jich odehrálo více než 100. Ve druhé polovině 20. století se na kontinentu odehrálo několik desítek válek a některé jsou považovány za genocidu. Číst dál →

Stále častěji se i na poli americké politické scény objevují hlasy, které zpochybňují současné směřování politiky reprezentované Joe Bidenem. Nezřídka velmi správně upozorňují na kroky v minulosti, které logicky vedly k současnému stavu. Nesmíme však tyto kritické komentáře chápat jako reprezentující lidové zájmy nebo něco, s čím bychom se měli politicky nebo z taktických důvodů ztotožňovat. Jejich kritika vyplývá z vnitroimperialistických rozporů a jejich autoři argumentují, že americká reprezentace měla volit jiné kroky, aby zajistila zájmy ekonomické, teritoriální a mocenské kapitálu koncentrovaného v Americe. Dokud byly USA nepochybnou ekonomickou “jedničkou” na světovém trhu, nebyl problém rozpory mezi jednotlivými frakcemi a typy kapitálu řešit uspokojováním potřeb obou (nebo všech). V době nárůstu čínské ekonomiky, krize vyplývající z koncentrace kapitálu, jenž narazil na hranice dané vlastními možnostmi, už to není možné a rozpory se projevují v plné míře, ostře, nekompromisně a odrážejí se také v politických komentářích plných výčitek adresovaných současné a předcházející politické reprezentaci.

Číst dál →

Zatímco přední sdělovací prostředky v USA, konzervativní i liberální, jsou všechna na hraně očekávání ruské „invaze“ na Ukrajinu, ignorují skutečnost, že USA už „napadly“ nejen Ukrajinu, ale i řadu dalších zemí v regionu.

Bidenův Bílý dům v pondělí odhalil, že na cestě do východní Evropy by mohlo být až 50 000 amerických vojáků spolu s bojovými letouny, tanky a raketami, a v úterý ráno oznámil, že 8 500 amerických vojáků je teď ve „vysoké pohotovosti“ kvůli rozmístění v oblasti. S těmito oznámeními však nepadla žádná zmínka o tom, že ve východní Evropě jsou již rozmístěny tisíce amerických vojáků a spousta útočných amerických zbraní, mnoho z nich rozmístěno přímo podél hranic Ruské federace.

Nasazení vlastních jednotek a zbraní na východ Evropy už pod tlakem USA a NATO oznámily Francie, Dánsko a Nizozemsko. Číst dál →

Nejznepokojivějším aspektem přístupu EU k ukrajinské krizi je to, že naprosto neuznává skutečné historicky podložené obavy Ruska. Ruský velvyslanec to dal jasně najevo ve zprávách RTE Six-One: členství Ukrajiny v NATO by znamenalo, že rakety by byly jen pět minut letu od Moskvy.

Ruský lid nezapomněl, že během posledního pokusu o zničení jeho vlasti zahynulo 27 milionů sovětských občanů. A posledních 20 let nikdy nekončících krvavých válek, které západní imperialismus vedl v Afghánistánu, Iráku, Libyi, Sýrii a Mali, ukazuje, že Washington a jeho pomocníci jsou v této fázi schopni jakékoliv vojenské ohavnosti. Číst dál →

Spor USA/NATO/Ukrajina/Rusko není úplně nový. Potenciál vážných potíží jsme viděli již v roce 2014, kdy se USA a evropské státy vměšovaly do vnitřních záležitostí Ukrajiny a tajně/otevřeně se podílely na státním převratu proti demokraticky zvolenému prezidentovi Ukrajiny Viktoru Janukovyčovi, protože nehrál hru, již mu Západ přidělil. Naše (rozuměj americké; pozn. překl.) sdělovací prostředky samozřejmě tento puč oslavovaly jako „barevnou revoluci“ se všemi znaky demokracie.

Krize let 2021/22 je logickým pokračováním expanzionistické politiky, kterou NATO prosazuje od zániku Sovětského svazu, jak již dlouho naznačují četní profesoři mezinárodního práva a mezinárodních vztahů – včetně Richarda Falka, Johna Mearsheimera, Stephena Kinzera a Francise Boylea. Přístup NATO naplňuje v praxi tvrzení USA, že mají „poslání“ vyvážet svůj společensko-ekonomický model do jiných zemí, bez ohledu na preference suverénních států a sebeurčení národů. Číst dál →

V listopadu 2020 vyslala marocká vláda svou armádu do oblasti Guerguerat, nárazníkové zóny mezi územím nárokovaným Marockým královstvím a Saharskou arabskou demokratickou republikou (SADR). Hraniční post Guerguerat je na samém jižním okraji Západní Sahary podél silnice, která vede do Mauritánie. Přítomnost marockých jednotek „v nárazníkovém pásmu v oblasti Guerguerat“ porušila příměří z roku 1991, na kterém se dohodly marocká monarchie a Fronta Polisario Sahrawi. Tato dohoda o příměří byla vypracována s předpokladem, že Organizace spojených národů uspořádá v Západní Sahaře referendum, které rozhodne o jejím osudu; žádné takové referendum se nekonalo a oblast existuje v nečinnosti už tři desetiletí. Číst dál →