WASHINGTON – Senát ustoupil tlaku demokratického prezidenta Joea Bidena a šéfů železnic a drtivou většinou uložil čtyřletou smlouvu 115 tisícům odborově organizovaných pracovníků železnic – bez sedmi placených dnů nemocenské, o které usilovali. Smlouva, kterou zpracovala komise Bidena, přišla v legislativě, kterou prezident podepsal dnes ráno.
Biden se dnes ráno v projevu při podpisu zákona snažil odvrátit hněv, který vyjádřili zaměstnanci a jejich odbory, když zdůraznil, že zaměstnancům se zvyšuje mzda o 24 procent a že celá otázka placené nemocenské bude zvážena později, a to pro všechny, nejen pro zaměstnance železnic. Tato reakce a neschopnost vložit do smlouvy dny nemocenské však pracovníky a odborové předáky rozzlobily.
„Železniční společnosti by dnes mohly udělat správnou věc a poskytnout zaměstnancům placenou nemocenskou,“ řekla předsedkyně AFL-CIO Liz Shulerová těsně před tím, než Senát placenou nemocenskou odmítl.
Odmítli, dali přednost ziskům
„Ale odmítli, vložili zisky nad lidi. Tak jsme se sem dostali. Bez ohledu na to, co se stane… boj za placenou nemocenskou neskončí. Označovat zaměstnance v jednu chvíli za »nezbytné« a v další je považovat za postradatelné je odporné. Připojujeme se k železničním dělníkům – a ke všem americkým pracujícím – při zajišťování placené nemocenské, spravedlivého rozvrhování a důstojnosti a respektu, jež si zaslouží.“
Tato úcta a důstojnost zahrnuje, i když to Shuler neřekl, úctu a důstojnost ke kolektivním smlouvám – něco, co Kongres i Biden při dohadování o tomto železničním paktu ignorovali. Svolala je k tomu Railroad Workers United, řadová organizace zastupující všechny železniční dovednosti.
Vzhledem k tomu, že „většina řadových členů odborů prohlásila“ dohodu za neuspokojivou, prezident Biden a Kongres převažují nad demokraticky vyjádřenou vůlí železničních dělníků,“ prohlásila. „Zatímco předběžná dohoda zajišťuje výrazné zvýšení mezd, zaměstnanci jasně a opakovaně deklarovali, že jejich boj není jen o penězích. Železničáři bojují za právo žít – a mít život – i mimo práci (jejich zdůraznění).
K seškrtání práv pracujících na kolektivní vyjednávání firmy, Kongres i prezident Biden využili amerického zákona, který umožňuje Kongresu jednat, když je ohrožen národní obchod. Jak firmy, tak vláda držely nad hlavami Kongresu hrozbu hrozící ekonomické zkázy, pokud by původní dohoda bez dnů volna, které přidala Sněmovna, nebyla okamžitě schválena.
„Jsme zklamaní pokaždé, když se jednání o smlouvách dostanou z rukou zaměstnanců,“ řekl Greg Regan, předseda Rady pro dopravu AFL-CIO. „Takový byl plán železnic od začátku. Od samého začátku věděli, že otázka dnů volna je považována za klíčovou ze strany železničářů. Nikdy, od samého začátku, neposlouchali to, o čem věděli, že zaměstnanci požadují a potřebují.“
Řekl však, že boj za nemocenské dny bude přesto pokračovat během trvání této smlouvy nebo na jejím konci a že boj za placenou nemocenskou pro všechny zaměstnance je něco, o co, jak Biden slíbil, se jeho vláda zasadí. Regan řekl, že věří, že Bidenova vláda je ohledně tohoto slibu upřímná.
Poznamenal, že smlouva obsahuje velké zvýšení mezd a že „nebýt Bidenovy vlády, stále bychom s tímto bojem nebyli vůbec nikde.“
Bratrstvo údržbářských zaměstnanců dnes ráno odsoudilo všechny v Kongresu, kteří hlasovali proti nemocenským dnům. „Žádný z těchto zákonodárců není hoden být v Kongresu,“ uvedly odbory v prohlášení.
Oddělení pro luxusní dopravu, jeden ze tří největších odborů mezi 12, na něž se dohoda vztahuje, vydalo prohlášení, v němž uvádí: „Odvětví nákladní železniční dopravy je strukturováno jako nekonkurenční oligopol ovládaný sedmi železničními dopravci a funguje na příkaz Wall Street, přičemž upřednostňuje maximalizaci zisku pro manažery a akcionáře železniční dopravy, i když to jde na úkor ohrožení širší veřejnosti a nenapravitelného poškození dodavatelského řetězce.
„Hrozby pro ekonomiku bohužel způsobily, že tento Kongres uvěřil, že averze ke stávce je pro tento národ nejlepší cestou,“ stálo v prohlášení. „Zapřísaháme“ politiky, říkali odboráři, když Senát zaprodával dělníky, „aby nedopustili, aby politické snahy nebo snahy vyústily ve scénář, kdy budeme nuceni přijmout méně, než je momentálně na stole…Naši členové chtějí a potřebují nemocenskou, ale ještě více potřebují úlevu od usvědčujících následků provozních změn, které železnice provedly za posledních pět let.“
Boj ještě neskončil
„Tento boj ještě neskončil,“ tweetoval Reganův dopravní odbor AFL-CIO v okamžiku, kdy placená nemocenská v Senátu spadla do kanálu.
„Plná moc amerického dopravního dělnického hnutí posune tento boj kupředu. Dělníci jsou v této otázce jednotní. Jsou nás miliony. Budeme pokračovat v prosazení nemocenské pro železniční dělníky všemi cestami, které máme k dispozici. A my vyhrajeme,“ přísahalo TTD.
Biden argumentoval tím, že zákonodárci musí smlouvu schválit hned, aby zabránili nucené stávce dělníků, která začala minutu po půlnoci 9. prosince, kdy vypršela nařízená „lhůta na rozmyšlenou“. Varoval, že bez ní se podle firemních nároků zastaví velká část amerického obchodu a americká ekonomika utrpí velkou finanční ránu.
Sněmovna předtím schválila jak hlavní dohodu, tak sedmidenní placenou nemocenskou, což byl klíčový, ale ne jediný zádrhel, který donutil administrativu zasáhnout do pozastavených železničních rozhovorů počátkem letošního roku a vypracovat celkovou dohodu.
Ani Biden, ani podporovatelé dohody nepřiznali, že pracovní podmínky, a zejména nevýhodná pracovní pravidla bez placené nemocenské – dokonce ani pro návštěvy lékařů – byly hlavním konfliktem mezi 12 železničními odbory a jejich členy na jedné straně a velkými nákladními železnicemi na straně druhé.
Železnice tvrdošíjně odmítaly byť jen diskutovat o placené nemocenské, natož o ní vyjednávat. A Biden, odvolávaje se na ekonomický dopad, tlačil Kongres, poprvé za desítky let, aby zrušil kolektivní smlouvu – takovou, kterou čtyři z 12 odborů také odmítly.
„I když potřeba ochrany zaměstnanců a flexibilita pracoviště vzrostly, železniční společnosti poskytují svým zaměstnancům nulové dny placené nemocenské… Pokud pracovník železnice onemocní COVID, chřipkou nebo jinou nemocí a zavolá, že je nemocný, tento pracovník nejenže nedostane žádnou mzdu, ale bude penalizován a v některých případech propuštěn. To je absolutně nepřijatelné,“ řekl Bernie Sanders a 11 dalších senátorů den předtím, než Senát zabil placené volno z důvodu nemoci,
Polovina z nich však i tak hlasovala pro konečnou dohodu. Prošla poměrem 80:15.
„Lidé v této zemi jsou tak trochu znechuceni sobectvím a firemní chamtivostí, které jsme svědky,“ řekl Sanders svým kolegům poté, co zveřejnil, že nákladní železniční firmy dosáhly v prvních devíti měsících roku 2022 rekordních zisků ve výši 1,2 miliardy dolarů. „Zaručit sedm placených dnů nemoci zaměstnancům železnice by odvětví stálo jen 321 milionů dolarů ročně – necelá dvě procenta z toho. Prosím, neříkejte nám, že si železniční průmysl nemůže dovolit garantovat placené dny nemoci svým zaměstnancům.
Odvětví nákladní železniční dopravy svým zaměstnancům říká toto: »Nezáleží na tom, jestli máte COVID. Nezáleží na tom, jestli ležíte na nemocničním lůžku kvůli lékařské pohotovosti. Nezáleží na tom, jestli vaše žena právě porodila. Prostě na tom nezáleží. Pokud nepřijdete do práce, bez ohledu na důvod, máme právo vás potrestat; máme právo vás vyhodit.«“
Hlasování 52:43 pro sedm dní placené nemocenské bylo poněkud nadstranické, ale nedosáhlo 60 hlasů potřebných ke schválení samostatného opatření a jeho odeslání na Bidenův stůl. Republikánští senátoři Ted Cruz (Texas), Josh Hawley (Missouri), Marco Rubio (Florida), a Lindsey Graham (South Carolina) prolomili stranické linie a hlasovali pro placenou nemocenskou, zatímco demokrat Joe Manchin ze Západní Virginie hlasoval proti. Tři demokraté a dva republikáni chyběli.
2. prosince 2022 MARK GRUENBERG A JOHN WOJCIK
Překlad Vladimír Sedláček