Skip to content

Ze zahraničí - 12. page

Panorama – 39. týden 2023: Pokračování konfliktů v Náhorním Karabachu

19. září zahájily ázerbájdžánské ozbrojené síly „protiteroristickou operaci“ na území mezinárodně neuznané „Republiky Arcach“, z hlediska mezinárodního práva součásti území Ázerbájdžánu, která fungovala de facto nezávisle od roku 1991 (bývalá Náhorně-karabašská autonomní oblast Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky) a v původní rozloze přiléhala k arménským a íránským hranicím, ale po obsazení části svého území Ázerbájdžánem na podzim 2020 tvořila již jen enklávu uvnitř Ázerbájdžánu.

Etnický a územní konflikt v Náhorním Karabachu vypukl již za existence SSSR v únoru 1988 (rozloženého léty revizionismu a „přestavbou“) a vyžádal si do roku 1991 desítky tisíc obětí. Číst dál →

Panorama Ze zahraničí | redakce |

Panorama – 39. týden 2023: Imperialistická válka na Ukrajině

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva ověřil celkem 9 614 civilních úmrtí během ruské invaze na Ukrajinu ke 12. září 2023. Dále bylo hlášeno 17 535 zraněných.

Odhady orgánů USA hovořily v srpnu o přibližně 70 tisících zabitých a až 120 tisících zraněných vojácích Ukrajiny a asi 120 tisících zabitých a až 180 tisících zraněných vojácích Ruska. Ukrajina ani Rusko oficiálně počty svých obětí nezveřejňují a oběti nepřítele zmiňují dosti nekonkrétně. Číst dál →

Panorama Ze zahraničí | redakce |

Panorama – 39. týden 2023: Uprchlická krize

Evropa nadále čelí uprchlické krizi, zneužívané rasisty, šovinisty, xenofoby a fašisty k nenávistné propagandě.

Jen na italskou půdu dorazilo od začátku roku více než 127 tisíc lidí, což je více než dvojnásobek oproti stejnému období minulého roku. Na italský ostrov Lampedusa během září připlulo za šest dní 11 tisíc lidí, téměř dvojnásobek počtu jeho obyvatel, přičemž přijímací středisko má kapacitu 400 lidí.

Počty uprchlíků zvýšilo zářijové zemětřesení v Maroku (téměř 3 tisíce obětí) a záplavy v Libyi (přes 11 300 obětí). Číst dál →

Panorama Ze zahraničí | redakce |

Panorama – 39. týden 2023: Znečištěná Evropa

Britský deník The Guardian zveřejnil 20. září výsledky výzkumu, že 98 % obyvatel Evropy dýchá vysoce škodlivý znečištěný vzduch, což má za následek více než 400 tisíc úmrtí ročně.

Nejhůře zasaženou zemí v Evropě je Severní Makedonie. K nejhůře znečištěným zemím patří i Slovensko, kde je znečištění dvojnásobné, než stanovuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jen o málo lépe je na tom Česko. Lepší je situace v západní Evropě s výjimkou severní Itálie a nejlépe jsou na tom severské státy a britské Skotsko. Číst dál →

Panorama Z domova Ze zahraničí | redakce |

Už žádné zbraně do Kyjeva

Jako kdyby Washington nevyvezl dost trápení do východní Evropy – ne, do celé Evropy a Ruska – za poslední dva roky Bidenova vláda požádala letos v srpnu Kongres o dalších 24 miliard dolarů pomoci pro Ukrajinu. Navíc k již schváleným 113 miliardám dolarů. Většina peněz je určena na zbrojení a vojenský výcvik. Aby Biden přilákal širší podporu, spojil peníze z války s fondy na pomoc při mimořádných událostech a bezpečnost hranic v USA. Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

50. výročí pravicového puče v Chile

11. září se po roce 2001 obvykle připomínalo především v souvislosti s teroristickými útoky v USA, ke kterým došlo ve zmíněném roce. Letos tomu bylo však poněkud jinak, když se i mainstreamová média věnovala spíše známým událostem, ke kterým došlo toho dne v roce 1973 v Chile.

 

Tohoto dne došlo v přístavu Valparaíso ke vzpouře námořníků, kteří se vraceli ze společného cvičení s armádou USA. Bezprostředně poté následoval dobře zorganizovaný puč špiček armády včele s následně vytvořenou čtyřčlennou vojenskou juntou, jejímž nejznámějším představitelem byl generál Augusto Pinochet, dosavadní vrchní velitel armády. Rozhodující boj se pak odehrál v bitvě o prezidentský palác La Moneda, ve kterém po statečném vzdoru položil život prezident Salvador Allende, který předtím odmítl nabídku pučistů na “bezpečný” odlet ze země. Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Panorama Ze zahraničí | redakce |

Panorama – 13. 7. 2023

Vzbura Wagnerovcov v Rusku

 

V júni 2023 prebehla v Rusku vzbura Wagnerovcov. Súkromná armáda Wagner, ktorej majiteľom je kapitalista Jevgenij Prigožin, obsadila niekoľko ruských miest a začala pochodovať na Moskvu. Prigožin neskôr pochod odvolal a skupina sa demobilizovala.

Vzbura je znázornená na mape (zdroj: Wikipédia): Číst dál →

Panorama Ze zahraničí | redakce |

Haiti a Den (dobytí) Bastily

14. červenec je Dnem dobytí Bastily. Toho dne v roce 1789 desetitisíce chudých lidí v Paříži zaútočily na nenáviděné vězení zvané Bastila a zahájily Francouzskou revoluci. Neustálá intervence chudých lidí ve městech a na venkově – zejména v Paříži – hnala revoluci kupředu.

Karel Marx a Friedrich Engels – zakladatelé komunismu – žili v doznívající záři této revoluce. Lenin a další vůdci Ruské revoluce Francouzskou revoluci studovali. Lenin se stal předsedou Rady lidových komisařů, což je termín odvozený od francouzského „komisaře“ (commissaire).

Dokonce i termíny „vlevo“ a „vpravo“ (nebo, chcete-li, „levice“ a „pravice“; pozn. překl.) pocházejí z francouzského povstání. Když se v roce 1789 sešlo Národní shromáždění, královi příznivci obsadili pravou část sálu a přinutili revolucionáře, aby seděli vlevo. Udělali to kvůli prastarému předsudku vůči levákům.

Francouzská revoluce začala v Evropě, ale patří světu. A bez Haiti by žádná Francouzská revoluce nebyla. Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Ze zahraničí | redakce |

Prohlášení kubánského Ministerstva zahraničí

Ministerstvo zahraničních věcí (Kubánské republiky; pozn. překl.) důrazně odmítá příjezd ponorky na jaderný pohon do zálivu Guantanamo 5. července 2023, jež zůstala až do 8. července na americké vojenské základně, která se tam nachází, což je provokativní eskalace Spojených států, jejichž politické či strategické motivy nejsou známy.

Americká vojenská základna, jak známo, okupuje toto území o rozloze 117 kilometrů čtverečních po dobu 121 let proti vůli kubánského lidu. Stojí jako koloniální pozůstatek nelegitimní vojenské okupace naší země, která začala v roce 1898, po expanzionistické intervenci během války za nezávislost, kterou vedli Kubánci proti španělské koloniální moci. Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Haiti – USA nekončí s programem invaze

Poté, co se dosud nepodařilo zmobilizovat dostatek členských států CARICOM, aby fungovaly jako fíkový list, za kterým by mohly zahájit invazi na Haiti, USA své úsilí zdvojnásobují. Začátkem května se objevila zpráva, že Linda Thomas-Greenfieldová, velvyslankyně USA při OSN, navštívila Brazílii, aby naléhala na nedávno zvoleného prezidenta Lulu da Silvu, aby souhlasil s tím, že Brazílie povede invazní síly proti Haiti. V tuto chvíli není jasné, jaké rozhodnutí, pokud vůbec nějaké, brazilská vláda učinila, ale je třeba si uvědomit, že po dobu 13 let, od roku 2004 do roku 2017, hrály brazilské jednotky významnou roli v okupačních silách OSN na Haiti, nazývaných Mise OSN pro stabilizaci Haiti (Minustah). Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Druhé kolo řeckých parlamentních voleb: buržoazní demokracie a jejích tisíc podob

25. června 2023 proběhlo v Řecku druhé kolo parlamentních voleb. První kolo, o kterém jsme referovali před měsícem: https://kominternet.cz/stav-komunistickeho-delnickeho-hnuti-v-recku/, nevedlo k sestavení vlády. Připomeňme si, že vítězná strana (Nová demokracie) nezískala nadpoloviční počet křesel ve třísetčlenné sněmovně.
Prezidentka (kandidátka Syrizy) ani “pro čest zbraní” nepožádala předsedu ND Kyriakose Mitsotakise, aby sestavil vládu a po dohodě mezi nimi dvěma vyhlásila druhé kolo voleb měsíc po uskutečnění prvního. Číst dál →

Odbory Ze zahraničí | redakce |

Panorama (25. týden 2023) – Titan(ik) současného systému

Titan(ik) současného systému

 

 

Uplynulému týdnu nechybělo nic z událostí kapitalistického světa prožívajícího další z řetězce zákonitých krizí: válka, jejíž konec je v nedohlednu; trhy jako na houpačce; propady veřejných financí; bankroty; nic neřešící opatření přijímaná politickými reprezentacemi; perzekuce nepohodlných názorů; ekologické katastrofy; vlny migrantů a nepokoje nespokojených mas. Světová masmédia však “visí” na událostech spojených se ztrátou ponorky společnosti OceanGate, se kterou její mateřská loď ztratila kontakt v neděli 18. června.  Mohli bychom nad touto událostí mávnout rukou: Pár boháčů si zaplatilo pochybný výlet a ten nevyšel. Co nás to zajímá? Máme mnohem horší problémy.

Ano máme a k této katastrofě je možné přistoupit tímto způsobem. Podíváme-li se však na detaily, konkrétní údaje a jejich širší kontext, pak můžeme vyvodit množství důležitých, zobecnitelných závěrů. Číst dál →

Panorama Ze zahraničí | redakce |

Stav komunistického a dělnického hnutí v Řecku v souvislostech nedávných parlamentních voleb

V neděli 21. května 2023 se v Řecku po čtyřech letech uskutečnily v řádném termínu parlamentní volby. Vítězství obhajovala pravicová strana Nová demokracie, která dosud vládla s podporou nadpoloviční většiny parlamentu. Voleb se účastnilo 60.94% voličů, což odpovídá zájmu řeckého občana o volební klání v posledních letech, přestože je účast ve volbách stále povinná. Je to spíše mírně nižší procento než obvykle. Zákon však definuje řadu výjimek, volební knížky již byly zrušené a účast se prakticky nekontroluje.

 

Tabulka s výsledky voleb: Číst dál →

Odbory Ze zahraničí | redakce |

Kubánská k prostředí šetrná zemědělská družstva

Každoroční mezinárodní brigádnická činnost na Kubě zaznamenává i českou účast. Dokonce o ní existují (v určitých kruzích) dobré informace. I tak ale soudím, že pohled irské komunistky stojí za pozornost. (Pozn. překl.) 

 

Členové Komunistické strany Irska navštívili v květnu Kubu a připojili se k každoročním mezinárodním brigádám se stovkami odborářů, socialistů a komunistů ze všech koutů světa. Tento dvoutýdenní program organizuje Kubánský institut přátelství s národy (ICAP) ve spojení s Fórem solidarity s Kubou Irsko. V rámci cesty jsme navštívili družstevní farmu spravovanou místní rodinou v Sancti Spiritus. Číst dál →

Odbory Ze zahraničí | redakce |

Co neuslyšíme o Ukrajině

K dokreslení současné situace na Ukrajině začneme několika větami k vzdálenější době ještě před rokem 2014, který především Ruská federace a lidé ji podporující často považují za zlomový, což je pravda pouze částečně. Šikanování rusky nebo zakarpatsky mluvícího obyvatelstva (u nás jazyk znám jako rusínština, oficiálně jím mluví milion obyvatel, reálně toto číslo bude ještě vyšší), uctívání banderovců (1, 2) nebo silná propagace nacionalismu, tyto věci se děly na Ukrajině již delší dobu před tímto často zmiňovaným rokem. Neměly však často oporu v zákoně nebo represivních složkách a jejich síla nebyla tak velká jako nyní. Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Ze zahraničí | redakce |

Panorama – 19. týden 2023

Slovensko – politický boj pred parlamentnými voľbami

 

Slovenská liberálna politička Zuzana Čaputová, ktorá je aktuálne vo funkcii prezidentky, na Facebooku oznámila, že je terčom vyhrážkok s politickým motívom. Podľa medializovaných informácií “dostala v obálkách nábojnice, opakovaně čelila výhrůžkám, že v jejím domě v městě Pezinok je umístěna bomba, a dostala dopis plný antisemitismu.” [1] Terčom útokov sú údajne aj jej deti: „vyhrožují jí a jejím dětem ublížením nebo smrtí“ [1] V minulosti bola nepriamo kvôli svojmu výzoru a rodinnému pôvodu terčom verejného posmechu aj jej dcéra, ktorá sa pokúša o kariéru modelky. [2] Číst dál →

Panorama Z domova Ze zahraničí | redakce |

Prohlášení Světové odborové federace k 1. máji 2023

Světová federace odborových svazů, radikální třídně orientovaný hlas, zastupující 105 milionů dělníků, kteří žijí, pracují a bojují ve 133 zemích pěti kontinentů, si připomíná 137. výročí boje dělníků v Chicagu v roce 1886, trvalý milník dělnické třídy a jasný maják dnešních i budoucích bojů za stálou práci s právy, sociálním zabezpečením, svobodnou veřejností a všeobecným zdravím a vzděláním, s důstojným životem.

V dnešní době se krize kapitalismu prohlubuje v délce i šířce zeměkoule, což má za následek otevřené porušování demokratických a odborových práv, zhoršování pracovních a životních podmínek a dramatické prohlubování sociálních nerovností, chudoby a vykořisťování. Velkokapitál a jeho političtí představitelé využívali záminky kapitalistické krize všeho druhu k útokům i na ta nejzákladnější demokratická a odborová práva, jako je právo stávkovat, demonstrovat a organizovat se. Dělají, co mohou, aby důsledky krize přenesli na bedra dělnické třídy, důchodců, zemědělců a chudší část samostatně výdělečně činných lidí. Číst dál →

Odbory Ze zahraničí | redakce |

Co je za francouzskou revoltou?

Ve Francii je hluboká politická krize: v prezidentských volbách v roce 2022 socialisté a pravice (naposledy pod značkou Les Republicains), kteří vládli politice posledních zhruba 60 let, získali dohromady necelých 7 %. Kandidáti krajní pravice i radikální levice získali každý přes 20 %.

Ve 2. kole se Macronovo šedesátiprocentní skóre snížilo o 6 bodů oproti roku 2017. 4 voliči z 10 dali přednost neofašistce Le Penové. Macron slíbil, že tuto formu prolomí. Jeho heslem v roce 2017 bylo „ani nalevo, ani napravo“, i když někdy řekl „nalevo i napravo“. O pět let později ho většina levicových voličů opustila. K většině v parlamentu mu chybí 40 poslanců (pro lepší představu: Francie má dvoukomorový parlament, senát s 348 členy a Národní shromáždění s 577 poslanci; pozn. překl.) má a jeho vláda přežívá jen proto, že opozice je rozdělená. Macron tvrdí, že má mandát pro svou důchodovou reformu, ale hlavním důvodem, proč ho lidé volili, bylo zastavení Marine Le Penové. Číst dál →

Odbory Ze zahraničí | redakce |