Překládáme a zveřejňujeme stanovisko Evropské komunistické aktivity přinášející zkušenosti a postoji z více než dva roky trvající imperialistické válce na Ukrajině. Ze základními myšlenkami a většinou argumentů členských stran Evropské komunistické aktivity souhlasíme.
My, komunistické a dělnické strany, které tvoří Evropskou komunistickou akci, jsme se sešli na konferenci pořádané ve druhém roce imperialistické války na Ukrajině, abychom zhodnotili zkušenosti a závěry komunistů za období, které je za námi.
Dne 17. února po konferenci, kterou pořádala Komunistická strana Turecka v Istanbulu, prohlašujeme, že vystupujeme s následujícím společným přístupem a postojem:
1. Imperialistická válka na Ukrajině si vyžádala tisíce mrtvých. Miliony lidí byly nuceny opustit své domovy a zemi. Tato imperialistická válka je rozšířením podmínek, které se objevily po rozpadu Svazu sovětských socialistických republik a které mají tragické důsledky pro dělnickou třídu na celém světě. Bylo to svržení socialismu, které připravilo půdu pro tuto válku, ve které je prolévána krev dvou národů, jež po desetiletí spolupracovaly na budování nové společnosti na socialistických základech, jež bok po boku bojovaly proti fašismu a srážely ho na kolena.
2. Nejdůležitějším faktorem podněcujícím konflikt na této půdě je boj mezi kapitalisty za drancování všech podzemních a povrchových zdrojů, za bohatství produkovaného dělníky. Základem tohoto konfliktu je konkurence a rozpory v rámci imperialistického systému jako celku, které se v tomto případě projevily v expanzi NATO a EU na východ a v aspiraci ruské buržoazie zakládat nové formy organizací kapitalistických států na území bývalého SSSR.
3. Konkurence uvnitř imperialistického systému eskaluje a rozpory se prohlubují. Pokusy USA, EU a jejich spojenců prosadit své vlastní zájmy na mezinárodní scéně proti kapitalistickému Rusku a zemím, které ho podporují, trvají již léta. V posledních dvou letech se projevují v podobě imperialistické války na Ukrajině. Rostoucí konkurence se týká surovinových a energetických zdrojů, geostrategických vztahů a dopravních cest v regionu.
4. Od prvního dne války ospravedlňuje ruské vedení svůj vojenský zásah na Ukrajině tím, že výše zmíněná expanze ohrožuje bezpečnost Ruska. Bez ohledu na to, zda je tato hrozba opodstatněná nebo ne, nemůže být použita jako ospravedlnění pro narušení stávajících hranic a nové krveprolití národů. Diskuse zahájené ke sporu o stávající hranice mají za cíl především vytvořit záminky, které legitimizují imperialistickou agresi a musí být odmítnuty. Navíc si naše strany musí pamatovat, že „bezpečnostní účely“ byly po léta používány USA, EU a NATO jako ospravedlnění krvavých operací v bezpočtu zemí, intervencí a okupací na územích pod svrchovaností těchto zemí.
5. Protagonisty války nejsou národy obou zemí, ale jejich kapitalistické třídy. Prezentace války jako války mezi Ukrajinou a Ruskem zatemňuje skutečné aktéry války a ztěžuje pochopení jejího třídního charakteru. Pokračující válka je vedena mezi ruskou kapitalistickou třídou a jejími spojenci na jedné straně, ukrajinskou kapitalistickou třídou, USA, EU a NATO na straně druhé.
6. Válka vedená na území Ukrajiny není válkou antiimperialistickou nebo antifašistickou, jak tvrdí vedení kapitalistického Ruska a jeho podporovatelé, což je skutečnost, na kterou naše strany od počátku poukazovaly, a byla v posledních dvou letech mnohokrát prokázána. Přestože ruské vedení tvrdí, že jeho hlavním cílem v pokračování války je denacifikace regionu a jeho cílem je prolomit obležení západním blokem, je zřejmé, že hlavní motivací je ochrana zájmů ruské kapitalistické třídy v širším regionu. Navíc hodnoty, které charakterizují dnešní Rusko nemají nic společného s hodnotami Sovětského svazu, který porazil fašismus. Kapitalistické Rusko nemá lidstvu co nabídnout tváří v tvář euroatlantickému imperialismu. Sovětský svaz byl hlavní oporou lidového boje za mír a socialismus, zatímco vedení Ruska dnes vydává prohlášení o tom, zda národ existuje nebo ne, a tvrdí, že žádní lidé jako Ukrajinci neexistují.
7. Jedním z nejdůležitějších prvků, který ukazuje třídní charakter této války, je antikomunismus, který je v regionu záměrně rozvíjen. Pokračuje činnost fašistických sil na Ukrajině a jejich zločiny proti lidskosti, zákazy a perzekuce vůči komunistům. Ruské vedení na druhé straně překrucuje vědecká a historická fakta, aby ospravedlnilo své strategické plány, a konfrontuje ruskou socialistickou minulost s nepravdivými a zkreslenými tvrzeními o Leninovi, Stalinovi a politice Sovětského svazu. Naše strany budou i nadále tvořivě bojovat proti antikomunistické hysterii rozdmýchané všemi aktéry války, aby zvýšily solidaritu s ukrajinskými a ruskými komunisty a nedovolily, aby bylo pošpiněno dědictví socialismu.
8. Navíc naše strany, které stojí v čele boje proti cizím základnám a vysílání vojsk a vojenské techniky do zahraničí, vyzývají dělníky, kteří vidí rozpory vyjádřené uvnitř imperialistických bloků a organizací, aby ukázali, že nedůvěřují proklamacím, že „multipolární svět“ údajně zastaví tuto nebo jakoukoli jinou imperialistickou válku a povede k mírovému světu bez svržení kapitalistického systému, jenž je příčinou imperialistických válek.
9. Válka na území Ukrajiny, stejně jako imperialistické plány v Rudém moři, v jihovýchodní Asii atd. s sebou nesou riziko rychlého rozšíření války do globálního měřítka. V tomto ohledu existují důležité ukazatele, jako je zvyšující se napětí v Černém moři, návrh generálního tajemníka NATO evropským zemím, aby zvýšily výrobu zbraní s ohledem na válku na Ukrajině, a cvičení NATO, jejichž rozsah a rozměr narůstá a svědčí o eskalaci vojenské konfrontace.
10. Tento vývoj nám jako komunistickým a dělnickým stranám evropských zemí, které se na různých úrovních nacházejí ve sféře vlivu tohoto napětí, ukládá úkol varovat a mobilizovat národy našich vlastních zemí před hrozbou regionální nebo obecnější imperialistickou válku a postavit se proti zájmům a roli buržoazních tříd našich vlastních zemí v tomto napětí.
11. Nevybíráme si jednu stranu války před druhou. Rozpory uvnitř imperialistického systému, konkurence a vyjednávání, které jdou ruku v ruce, falešné polarizace, které slouží k zneviditelnění třídního antagonismu, opakovaně ukázaly v praxi posledních dvou let, že nemohou nabídnout nic v zájmu pracujících lidí. Naopak se ukázalo, že přístup podřízený záminkám imperialistů bude znamenat ústup z revoluční pozice a stane se projevem třídního kompromisu.
12. Naše strany zdůrazňují, že skutečná volba není mezi takzvanými póly v rámci imperialistického systému, ale mezi pracujícím lidem a kapitalistickou třídou. Připomínají, že boj dělnické třídy lze posílit nezávislou linií, daleko od všech buržoazních a imperialistických plánů, a že národy se svým bojem musí postavit imperialistickým válkám.
13. Toto je naše výzva. Nevyslovujeme abstraktní výzvu k míru, z níž není jasné, komu je určena a která zbavuje třídu kapitalistů a aktérů imperialistického systému odpovědnosti. Pro skutečný pocit míru vyzýváme k boji proti NATO, EU a všem druhům imperialistických organizací a aliancí, které nadále podněcují válku, poukazujeme na potřebu odhalit třídní charakter kapitalistických aliancí a prohlašujeme, že budeme solidární s dělnickým hnutím a komunisty v těchto zemích.
14. Pokračujeme v boji za stažení cizích vojsk a uzavření základen v jiných zemích, zejména základen USA, počínaje našimi vlastními zeměmi. Jednáme s úkolem zabránit našim zemím, aby se staly součástí a implementovaly imperialistické plány, a abychom je stáhli z imperialistických unií, jako je NATO a EU, za to, aby lid vládl v jeho vlastní zemi.
15. Tváří v tvář této válce, která má tendenci zevšeobecňovat, znovu prohlašujeme, že budeme i nadále hlasem požadavků pracujících po míru, sociální spravedlnosti a socialismu, udržujících pevnou frontu proti nacionalismu, rasismu, fašismus a militarismus.
Překlad redakce Kominternet Dialogu