Schválen státní rozpočet ČR na rok 2023
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 26. října 2022 v 1. čtení projednala návrh státního rozpočtu na rok 2023 s odhadovaným schodkem státního rozpočtu 295 mld. Kč, tj. o 80 mld. Kč nižším než novelizovaný rozpočet na rok 2022. Ve střednědobém výhledu Ministerstvo financí ČR navrhuje schodek rozpočtu ve výši 280 mld. Kč pro rok 2024 a 260 mld. Kč v roce 2025. Číst dál
Cílem dnešní Panoramy je prezentovat co nejkompletnější průřez událostí ve světě a vysvětlit je v kontextu epochy, kterou prožíváme.
Dělnické hnutí:
Stávky a protestní akce sílí po celé Evropě. Lidé reagují na stupňující se protilidový útok monopolů a vlád všech politických odstínů a dávají jasně najevo, že dochází prostor a ochota k dalšímu utahování opasků. Společným jmenovatelem protestních akcí je boj za podstatné zvýšení mezd, proti neúnosnému zdražování a boj za humánní pracovní podmínky, proti elastickým formám práce a neúnosné intenzitě páce. Lidé také vyjadřují strach z nedostatečného teplotního komfortu a dopadů energetické krize v zimních měsících. Číst dál
V návaznosti na související rozhodnutí nedávného 18. Světového odborového kongresu SOF potvrzuje dřívější rozhodnutí znovu zavést Mezinárodní den odborové akce za mír na 1. září, což je datum, kdy nacistické Německo zaútočilo na Polsko, den, který se považuje za začátek druhé světové války.
Letošní Mezinárodní akční den má zvláštní význam, protože připomíná obrovská nebezpečí a hrozby pro světový mír, které se nebezpečně vystupňovaly po ruské invazi na Ukrajinu. Vyvrcholení nebezpečí a ohrožení světového míru je výsledkem imperialistických geopolitických plánů, zejména USA a paktu NATO. Naprostou realitou je, že svět čelí fázi extrémního zintenzivnění politické, ekonomické a vojenské konkurenční soutěže zaměřené na kontrolu a využívání ekonomických zdrojů naší planety. Číst dál
Čínská lidová republika pod vedením KS číny byla založena dne 21. září 1949 na zasedání Čínského lidového politického poradního shromáždění 1. funkčního období a následně slavnostně vyhlášena 1. října 1949 Mao Ce-tungem na pekingském Náměstí Brány nebeského klidu slovy „Číňané povstali“. Nová vláda okamžitě uzákonila pozemkovou reformu, znárodnila průmyslovou výrobu a započala s vyhlašováním kampaní (programy gramotnosti, očkování, zvýšení kvality zemědělství atd.). Za další významné kampaně by se daly pokládat Boj proti třem a pěti zlům. Nejprve byla zavedena kampaň proti třem zlům v roce 1951, namířená původně proti statkářům a bohaté buržoazii. Lidová Čína rovněž v říjnu 1950 vyslala do Severní Koreje na 500 000 dobrovolníků Čínské lidové osvobozenecké armády, nazvané Čínskou dobrovolnickou armádou pod vedením Pcheng Te-chuaje. V roce 1956 byla vyhlášena pod heslem „Ať rozkvétá sto květů umění, ať soupeří sto škol učení“ Kampaň Sta květů, v jejímž rámci byli intelektuálové vyzváni, aby dali kritikou podněty pro další zlepšení země i KS Číny. Dále následovala kampaň proti pravičákům (1957). Následoval “Velký skok”, což byla oficiální politika Čínské lidové republiky v letech 1958–1962, která měla skokem nastartovat industrializaci pomocí radikálních ekonomických a politických opatření. Součástí bylo také zavádění tzv. lidových komun, což měly být soběstačné správní jednotky podílející se na ekonomice státu. Další významnou složkou Velkého skoku bylo tavení oceli, kdy si každá komuna budovala vlastní malé vysoké pece, ve kterých se následně tavila ocel. Hlavním úkolem bylo zvýšit produkci oceli. Číst dál
Národné ľudové zhromaždenie na Kube 27. septembra zlegalizovalo homosexuálne manželstvá. Proces uzákonenia sa začal v 2019 keď vláda oznámila plány na ich legalizáciu. Uzákoneniu predchádzalo referendum na túto tému, ktorú podporili dve tretiny účastníkov referenda (hlasovalo 6 mil. občanov Kuby, za boli 4 milióny).
Na Kube sa za toto uzákonenie zasadzovali minimálne od 2017 miestne LGBT+ skupiny. LGBT+ skupiny sa Ďalej stavali aj proti tomu aby táto otázka nebola predkladané verejnému hlasovaniu.
V občianskom zákonníku bola teda zmenená formulácia z “manželstva muža a ženy” na “zväzok dvoch osôb”. Číst dál
Komentovaný týden byl velmi bohatý na události. Na první pohled by se mohlo zdát, že spolu nesouvisí, že se prostě staly v rámci vlastního kontextu, ale skutečnost je úplně jiná: všechny jsou součástí základní dialektiky epochy, ve které žijeme, vyvěrají z ní, determinují je shodné vztahy. Žijeme v období imperialistické fáze kapitalismu (a to přesto, že ne všechny státy mohou být charakterizovány jako imperialistické na základě dosud nepřekonané Leninovy analýzy), kterou hlavně určuje rozpor dvou kapitálových center USA a Číny. Tento rozpor se následně nejzřetelněji materializuje ve válečném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Projevuje se však prakticky ve všem, co se odehrává na zeměkouli. Generální tajemník KS Řecka ve svém projevu minulý týden v Soluni správně uvedl, že EU je beranidlem USA a Rusko Číny. Polem jejich střetu je Ukrajina. Číst dál
V posledních několika dnech probíhá intenzivní protiútok ukrajinských sil na východě země. Od dlouho nahlašované operace se očekávalo, že se bude odehrávat na jihu Ukrajiny. Tudíž v místech, která byla dosud ve válce dějištěm nejtvrdších bojů. Ukrajinské vedení ale prohlašuje, že zprávy o chystané ofenzivě na jihu byly záměrným manévrem, který měl odvést pozornost od skutečného cíle ofenzivy. Tím je zatím Charkovská oblast, nacházející se na severovýchodě Ukrajiny poblíž ruských hranic. I přes čerstvost a nepřehlednost zpráv se zatím skutečně zdá, že je ukrajinská ofenziva úspěšná ve svých počátečních fázích. Rychlost, se kterou bylo ovládnuto poměrně velké území, není pro tuto válku typická (alespoň ne v nynější fázi). V následujících odstavcích se pokusíme vyvodit z nejnovějšího vývoje závěry a nastínit varianty vývoje následujícího.
K účasti
Dne 3. 9. 2022 se v Praze na Václavském náměstí uskutečnila demonstrace pod názvem Česká republika na 1. místě. Oficiálními organizátory a svolavateli akce byli nestraníci Jiří Havel a Ladislav Vrábel, v minulosti aktivisté často bizarního a nebezpečného boje proti očkování a pandemickým opatřením (jakkoliv s povinným očkováním ostře nesouhlasíme a mnohá opatření proti pandemii lze označit za protilidová) z iniciativy Chcípl pes. Odhady počtu účastníků se velmi různí. Někteří podporovatelé shromáždění hovoří o 150 – 200 tisících lidí, policie účast odhadla na cca 70 tisíc lidí, kritici mají i tento počet za nadhodnocený.
Množství účastníků se každopádně pohybovalo v řádech desetitisíců, což bylo nejen pro nás překvapující. Údiv byl patrný také z reakcí všech buržoazních médií – hlavního proudu, i těch tzv. alternativních. Číst dál
Netradičně se vracíme k události, která má kořeny na konci srpna. Konkrétně 30. 8., kdy zemřel poslední generální tajemník KSSS a jediný prezident SSSR M. S. Gorbačov. Jeho smrt samozřejmě nepatří k zásadním událostem krizí a válkami zmítaného imperialistického světa, reakce na působení této osobnosti však obráží krizi lidového, dělnického i komunistického hnutí, jakož i rozklad všech buržoazních teorií, názorů, škol. Ty zaznívaly především od smrti M. S. Gorbačova do jeho pohřbu 3. 9. 2022.
Ani výše zmíněná krize by zřejmě nebyla dostatečným důvodem pro naše vyjádření. Vyjadřujeme se proto, že jsme k tomuto tématu veřejně stanovisko nikdy nevydali a naopak síly, jež se hlásí k marxismu-leninismu, ho v českých zemích propírají velmi často. Proto máme za užitečné zmínit náš postoj. Číst dál
24. července zasáhl velký lesní požár národní park České Švýcarsko. Vyhořela plocha o rozloze asi 1060 hektarů, plocha zásahu dosáhla až 3600 hektarů a na likvidaci požáru se podílelo asi 1000 hasičů. K 5. srpnu byla již většina požáru zlikvidována, ale stále se objevují nová menší ohniska. Během hašení došlo k několika zraněním a shořelo několik domů, požár se však naštěstí obešel bez obětí na životech. Příčina vzniku požáru se vyšetřuje.
Dvě třetiny spáleného území byly už předtím zničeny kůrovcovou kalamitou, proti které nebylo od roku 2019 zasahováno. Nepokácené suché stromy vznik a šíření požáru velmi usnadnily. Číst dál
Oběti války
Ukrajinské ministerstvo zahraničí zveřejnilo 9. července odhad 32 700 zabitých ruských vojáků během jejich invaze, probíhající od 24. února. Kromě toho vyčíslilo ztráty jednotlivých typů zbraní a vojenské techniky ruských ozbrojených sil.
Měsíc starý ukrajinský odhad vlastních ztrát uvádí odhad 10 tisíc zabitých, 30 tisíc zraněných a 5 600 zajatých vojáků Ukrajiny.
Ukrajinský odhad zabitých ukrajinských civilistů k 7. červenci činí minimálně 28 081. Téměř 800 mrtvých civilistů uváděly k 7. červenci takzvané lidové republiky Donbasu. Zaznamenáno je 34 zabitých cizinců ze 17 zemí, mezi nimi jeden Čech (a žádný Slovák).
Rusko dle dostupných zdrojů své odhady obětí na jakékoli straně bojiště nezveřejňuje. Číst dál
(komentovaný přehled událostí z domova a ze světa)
Ve dnech 28. – 30. 6. probíhal summit vojensko-politického paktu NATO ve španělském Madridu. Odehrával se na pozadí stále se vyostřujících vnitroimperialistických rozporů mezi dosavadním mocenským hegemonem světa, NATO v čele s USA na jedné straně a na druhé straně Ruskem, Čínou a jejich spojenci.
Jak se očekávalo, členské státy NATO včetně zcela závislých polokolonií ČR a SR jednomyslně odsouhlasily další kroky v rámci zapojení paktu do proxy války, kterou vede NATO prostřednictvím loutkového kyjevského režimu proti Rusku. O jakých konkrétních krocích vedoucí síly NATO rozhodly? Číst dál
Každý den se potýkáme s novými obtížemi, obavami, s nejistotou z budoucnosti. Před všemi stojí dilema: bude svět vypadat jako dřív? Budeme nadále žít v systému, který přináší neustálé zhoršování podmínek k životu? Existuje jiná možnost?
Aktuální události jasně ukazují, co je příčinou neblahého stavu, kdo jsou viníci bez ohledu na snahy „vidět“ něco jiného. 30 let po převratu se velká slova o demokracii, stabilitě, míru a bezpečnosti hroutí jako hrad z písku a velké podnikatelské skupiny, imperialistické státy a jejich aliance bojující za rozdělení trhů, sfér vlivu a o další kapitálové zisky, jsou nuceny vynakládat stále větší úsilí, aby zakryly skutečnost. Číst dál
Týden uplynul, alespoň z naší strany v mírném údivu, jak je možné, že válka/y, které se odehrávají a jsou podporovány různými mocenskými centry, nepředstavují pro většinu masmédií zásadní událost. Válka na Ukrajině se přesouvá do kategorie „nic nového“ a hledá si své místo vedle okupace severního Kypru, Palestiny, války v Sýrii, Afganistánu aj.
Je charakteristické, že hlavní událostí masmédií kontrolujících trh s informacemi a dominantní propagandu, byl soud hollywoodských hvězd a z kontextu vytržené dílčí zprávy podávané stylem: neočekávaná senzace. Sem by rozhodně patřilo zabití agenta Mosadu v Iráku, rozšíření opičích neštovic již ve 29 zemích, teroristický útok v Německu (útočník najel autem do lidí v obchodní zóně v Berlíně), útok organizací Izraelští občané a Superortodoxní židé na řecký patriarchát v Jeruzalémě, bombardování oblastí jižně od Damašku izraelskou armádou, společné manévry jižní Koreje a USA, vypálení severokorejské rakety jako odpověď, ad. Ale ani jedna z těchto událostí se neodehrává v laboratorním prostředí, ve vakuu, bez souvislostí s celkovým kontextem, jehož charakter určuje kapitalistická krize, krize hlubší než všechny předešlé. Nic nebude jako dřív a přechod, ať už povede kamkoliv, bude plný brutalit a násilí, pro pracujícího člověka velmi drahý, vyústění nejisté. Číst dál
Dvaja lokálni poslanci Komunistickej strany Ruskej federácie (Leonid Vasjukevič – na obrázku, Gennadij Šulga) v Prímorskom kraji vyjadrili nesúhlas s vojnovými aktivitami Ruska na Ukrajine. Vladimira Putina vyzvali aby okamžite ukončil vojenskú kampaň s odôvodnením že pokračovanie vo vojne by viedlo k ďalšiemu nárastu mŕtvych a zranených, hlavne mladých ľudí, ktorí by mohli byť inak pre krajinu užitoční. Číst dál
UKRAJINA VYPOVĚDĚLA SMLOUVU K UCTĚNÍ MUČEDNÍKŮ VELKÉ VLASTENECKÉ VÁLKY
Ukrajina se rozhodla opustit dohodu o připomenutí statečnosti a hrdinství národů Společenství nezávislých států – nyní tvořených devíti z 15 bývalých sovětských republik – během Velké vlastenecké války proti nacistickému Německu, uvedla předsedkyně vládnoucí strany Služebník lidu Jelena Šuljak. Její signatáři vyvíjejí v rámci smlouvy aktivity k uchování památky zesnulých vojáků a udržování vojenských pomníků v dobrém stavu, jakož i šíření informací o hrdinství vojáků bývalých republik Sovětského svazu během války. Číst dál
Švédské království a Finská republika podaly 18. května žádost o přijetí do Severoatlantické aliance (NATO). Aby bylo jejich členství možné, musí přihlášku schválit parlamenty všech stávajících 30 členských států. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se nechal 13. května slyšet, že „není nakloněn“ vstupu Finska a Švédska do NATO a že Turecko jejich vstup nepodpoří. Zdá se však, že mu jde spíše o mediální pozornost, posílení vlastního významu v domácí i zahraniční politice a získání výhod za „umoudření“, než že by byl skutečně odhodlán rozšíření NATO zablokovat. Číst dál
Zamestnanci školstva žiadajú zvýšenie platov o 10%, keďže platy slovenských učiteľov sú podpriemerné. Vláda odložila rokovanie o tejto otázke, a tak pripravujú protest. Odborový zväz pracovníkov školstva a vedy na Slovensku vyhlásil štrajkovú pohotovosť. 15. júna sa plánuje v Bratislave uskutočniť protestné zhromaždenie zamestnancov školstva s cieľom zlepšenia pracovných podmienok vrátane zvýšenia platov o desať percent pre všetkých zamestnancov školstva od 1. júla. Minister školstva Branislav Gröhling údajne požiadavky odborárov podporuje, minister financií Igor Matovič preferuje zavedenie príspevkov na voľnočasové aktivity detí. „Obaja ministri povedali, že sa k protestujúcim učiteľom pridajú, pričom Gröhling by sa s nimi vybral protestovať pred ministerstvo financií a Matovič by chcel zase tiahnuť na ministerstvo školstva.“[1] Číst dál
Hospodářská pomoc Ukrajině? Pomoc komu?
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se přihlásila k plánu poskytnout ukrajinskému státu hromadnou hospodářskou pomoc. Tento „ambiciózní balíček zotavení“, jak mu předsedkyně komise říká, má obnovit poničené ukrajinské hospodářství, přebudovat strukturu ukrajinské ekonomiky a přiblížit zemi ke vstupu do EU. Podobnou představu dlouhodobé pomoci ukrajinské ekonomice podporují i někteří další politici z EU. Polský předsedá vlády Mateusz Morawiecki prohlásil, že jednotlivé státy EU se dohromady již zavázaly poskytnout pomoc ve výši 6,5 miliard dolarů. Pomoc Ukrajině nabízí i americký prezident Joe Biden. Ten již požádal kongres o to schválit poskytnutí jednorázově 8,5 milionů dolarů v rámci zamýšlené dlouhodobé pomoci ve výši 33 milionů dolarů. Číst dál
Válka na Donbase v letech 2014-2021 měla za následek přes 13 tisíc obětí dle údaje OSN a 14 tisíc dle údaje ukrajinské vlády. Jestliže ruský protilidový oligarchický režim argumentuje, že svou „zvláštní vojenskou operací“ chce zabránit podobnému utrpení, „osvobodit“ Donbas a „denacifikovat Ukrajinu“, dostupné údaje jasně ukazují to, že naopak přináší do oblasti ještě horší utrpení a ztráty než dříve. Číst dál