ADRIEN WELSH
Hlas lidu (Kanada)
Když se Hugo Chávez dostal k moci ve Venezuele v roce 1999, zbořil triumfální tvrzení imperialismu, že historie skončila. Kuba již nebyla v subregionu sama – další antiimperialistická hnutí, která do té doby omezovala své akce na ekonomickou sféru, nyní pochopila důležitost uchopení politické moci. To byl případ Evo Moralese v Bolívii a poté Rafaela Correi v Ekvádoru, následoval El Salvador, návrat Sandinistů v Nikaragui, Pepé Mujica v Uruguayi atd. Číst dál
K následujícím prohlášením k ožehavým událostem poslední doby se plně přihlašuje i Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska, česká členská organizace Světové odborové federace, jediné české třídně orientované antikapitalistické a antiimperialistické odbory. Číst dál
Celý svět se zatajeným dechem sleduje situaci kolem kousku země jen o něco většího než Brno, který by se vešel více než desetkrát do většiny krajů v ČR a kde se v nelidských podmínkách tísní přes 2 miliony obyvatel (největší koncentrace lidí na světě). Již přes tři týdny odolává Gaza – totálně zdevastovaná, izolovaná, pod absolutním embargem na vodu, potraviny, elektrický proud zběsilému bombardování a vraždění ze strany Izraele pod záminkou útoku palestinských sil pod vedením hnutí Hamás. Palestinci v Gaze prozatím evidovali na 7 tisíc mrtvých, z nichž je více než třetina dětí, zastavení dodávek elektrického proudu a vody, výpadek telekomunikací, nepřetržité bombardování typu „padni komu padni”, útoky na zařízení OSN, Lékařů bez hranic a dalších humanitárních organizací.
Jsme za okamžité zastavení palby z obou stran, jak navrhlo Jordánsko na zasedání OSN 27. 10. 2023, za přijetí takových opatření, která zajistí vytvoření nezávislého palestinského státu, jak byl definován deklarací OSN z roku 1967, okamžité zastavení budování dalších izraelských sídlišť na západním břehu, návrat všech vystěhovalých Palestinců, propuštění všech politických palestinských vězňů z izraelských věznic, bezodkladné zastavení embarga uvaleného na Palestinu ze strany Izraele a přijetí opatření, která povedou k mírovému soužití obou států. Odsuzujeme podporu představitelů ČR sionistické politice současného Izraele! Číst dál
Představení a několik našich stručných pohledů na současnost
Posíláme pozdravy organizátorům Antikapitalistického kempu a přejeme všem úspěšné a soudružské jednání v pracovní, obsahově nabité a příjemné atmosféře.
Vážíme si pozvání na kemp a děkujeme za něj. Je nám velmi líto, že na něj nemůžeme ve větším počtu přijet, byť jsme v letošním roce opravdu usilovali o to, abychom se kempu mohli zúčastnit. Překážkou však je termín setkání, skutečnost, že jsme se o něm dozvěděli relativně pozdě, a naše pracovní vytížení.
Někteří pravidelní návštěvníci kempu, kteří pracují zároveň v jiných, nám politicky blízkých organizacích, jsou také našimi členy a spolupracovníky. Jsme rádi, že právě jejich prostřednictvím vám můžeme předat naše pozdravy a některé pohledy. V minulosti se minimálně dvakrát kempu zúčastnili také další naši členové, avšak pouze jako posluchači a diskutéři – s pohledy redakce nevystupovali, ani ji nepředstavovali.
Poprvé využíváme této příležitosti k drobnému představení.
My, Francouzi polského původu, kteří se stále cítí být spojeni se svými kořeny nebo zůstávají citliví na národní cítění, cítíme povinnost varovat Poláky, jejich potomky a přátele Polska před fašistickým, klerikálním a válečným režimem ve Varšavě. Číst dál
Velmi dramaticky byly v české veřejnosti přijaty zprávy o výsledku slovenských parlamentních voleb, uskutečnivších se 30. 9. 2023. Zejména česká mainstreamová média se k výsledkům stavěla jako k tragédii. Ozývaly se komentáře o úpadku slovenské demokracie, oddělení Slovenska od Západu atd. Dokonce se již sarkasticky vyjadřovala solidarita s novou vlnou slovenských migrantů, kteří se prý chystají zaplavit ČR (zejména mladých a vzdělaných).
Co se tedy na Slovensku stalo? Ve volbách zvítězila strana SMER (se ziskem 23 % hlasů), vedená bývalým slovenským premiérem Robertem Ficem. Porážku pak zažila Progresivná strana, se ziskem 18 % hlasů. Třetím nejsilnějším subjektem se stala strana HLAS-SD, vedená dalším z bývalých slovenských premiérů a bývalým politickým partnerem Roberta Fica, Petrem Pellegrinim. Do národní rady se dostaly ještě 4 menší strany. Číst dál
24. 9. 2023 se došlo k násilnému incidentu na sever Republiky Kosovo. Tam byl nejdříve skupinou ozbrojenců zabit místní příslušník policie. Následně se skupina ozbrojenců zabarikádovala v místním kostele. Albánské policejní síly kostel oblehly, zabily několik ozbrojenců v přestřelce a následně do kostela vnikly. Jedné části útočníků se však podařilo z místa uprchnout. Později se zjistilo, že se jedná o občany Republiky Srbsko. Číst dál
V posledních dnech se objevují neobvyklé zprávy týkající se kritiky míry korupce na Ukrajině. Nejprve přišla ukrajinskému vedení nota z Washingtonu (jedna z několika), že další materiální podpora ze strany USA závisí také na tom, jak úspěšně si Ukrajina poradí s obrovskou mírou korupce, která je dlouhodobě trápí. 5. 10. pak Jean-Claude Junker, někdejší předseda Evropské komise, prohlásil, že Ukrajina je „masivně zkorumpovanou zemí“ a že na vstup do EU není připravena. Číst dál
Patrně většina z nás má děravý přehled o politických stranách v evropských zemích, ale řeckou Syrizu zná asi každý, kdo si občas přečte noviny. Strana, která si udržuje, nebo udržovala image tzv. Moderní radikální levice, vyhrála v roce 2015 volby do parlamentu právě proto, že apelovala na sílu lidového hnutí, kritizovala zvýhodňování velkého kapitálu, skloňovala ve všech pádech právo pracujících na důstojný život. Její slovník a vystupování tehdejšího předsedy strany, pozdějšího premiéra Alexise Tsiprase, zviklal nejednoho komunistu. “Třeba se Syriza poučila a opouští svoje dobře natrénované oportunistické pozice,” uvažovali mnozí. Volební preference dostaly zatěžkávací zkoušku po referendu v létě 2015, kdy na obskurně položenou otázku, zda se podřídit nebo ne diktátu mezinárodních finančních kruhů s ohledem na ohromný státní dluh země, zradil Tsipras jednoznačné NE řeckého lidu a přijal všechny podmínky mezinárodních finančních dohlížitelů na řeckou ekonomiku. Odstoupil a ihned vyhlásil další volby, ve kterých Syriza setrvačnou silou znovu obhájila renomé strany s největší volební silou. Číst dál
Dne 22. 9. (2023) měly delegace komunistické mládeže a antiimperialistických organizací, které navštívily Atény v rámci 49. festivalu KNE-Odigitis, možnost setkat se s delegací KKE, aby byly informovány o vývoji v Řecku a o činnosti KKE. Eliseos Vagenas, člen KKE a vedoucí sekce mezinárodních vztahů KKE, přednesl projev, který zní takto:
Vážení soudruzi,
rádi bychom Vás přivítali v sídle ÚV KKE.
Jsme rádi, že se 49. ročníku festivalu KNE, revoluční mládežnické organizace KKE, která bojuje s přínosem svého světového názoru, tedy marxismu-leninismu, s programem a strategií KKE, účastní tolik organizací komunistické mládeže (dále CYO) z celého světa.
Na tomto setkání bych Vás rád informoval a diskutoval s Vámi o základním vývoji v Řecku i v mezinárodním měřítku i o hodnocení KKE. Číst dál
Když se Hugo Chávez dostal k moci ve Venezuele v roce 1999, zbořil triumfální tvrzení imperialismu, že historie skončila. Kuba již nebyla v subregionu sama – další antiimperialistická hnutí, která do té doby omezovala své akce na ekonomickou sféru, nyní pochopila důležitost uchopení politické moci. To byl případ Evo Moralese v Bolívii a poté Rafaela Correi v Ekvádoru, následoval El Salvador, návrat Sandinistů v Nikaragui, Pepé Mujica v Uruguayi atd.
Americký imperialismus si samozřejmě uvědomil, že ztrácí kontrolu nad svým proklamovaným dvorkem, a tak v roce 2002 podnítil státní převrat, aby sesadil Cháveze a obnovil podřízenou buržoazní vládu. Ale venezuelská pracující třída to převrat odmítla a mobilizovala, aby lidé vrátili svého legitimního prezidenta na místo. Imperialismus se tedy pokusil o další špinavé triky, z nichž nejnovější zahrnují pokus o puč Juana Guaidóa (kterého Kanada stále uznává i přes jeho naprostý nedostatek důvěryhodnosti) a zoufalé vojenské útoky vedené žoldáky proti Madurově vládě. Číst dál
18.-22. 9. se koná v New Yorku 78. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů. V českých sdělovacích prostředcích byla věnována pozornost téměř výhradně projevům prezidentů Petra Pavla, Volodymyra Zelenského a Joea Bidena. Přední tiskové agentury západního bloku zmiňují jednání především v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou a projevenou podporou Ukrajiny ze strany západního bloku. Jednání se však zabývá i problémy rozvojových zemí a následky klimatických změn, o čemž informovala ve své zprávě Tisková agentura Nová Čína (Sin-chua), ukrajinskou otázku naopak opomíjející. Projev ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova je na pořadu dne 23. září. Číst dál
Stále narůstá počet zjištěných obětí záplav v Libyi, zasažené 10. září bouří Daniel, která předtím zasáhla Turecko, Řecko a Bulharsko a vyžádala si i zde několik lidských obětí.
V Libyi přesáhl počet obětí 11 tisíc. Jak upozorňují přední tiskové agentury, kromě síly přírodních živlů zde sehrálo roli zhroucení libyjského státu po pádu pseudosocialistického diktátora Kaddáfího v roce 2011 a následné občanské válce a ozbrojených bojích probíhajících s přestávkami až do současnosti. (Vojenská intervence Francie, Spojeného království a USA v roce 2011 je ovšem opomíjena.) Číst dál
19. září zahájily ázerbájdžánské ozbrojené síly „protiteroristickou operaci“ na území mezinárodně neuznané „Republiky Arcach“, z hlediska mezinárodního práva součásti území Ázerbájdžánu, která fungovala de facto nezávisle od roku 1991 (bývalá Náhorně-karabašská autonomní oblast Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky) a v původní rozloze přiléhala k arménským a íránským hranicím, ale po obsazení části svého území Ázerbájdžánem na podzim 2020 tvořila již jen enklávu uvnitř Ázerbájdžánu.
Etnický a územní konflikt v Náhorním Karabachu vypukl již za existence SSSR v únoru 1988 (rozloženého léty revizionismu a „přestavbou“) a vyžádal si do roku 1991 desítky tisíc obětí. Číst dál
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva ověřil celkem 9 614 civilních úmrtí během ruské invaze na Ukrajinu ke 12. září 2023. Dále bylo hlášeno 17 535 zraněných.
Odhady orgánů USA hovořily v srpnu o přibližně 70 tisících zabitých a až 120 tisících zraněných vojácích Ukrajiny a asi 120 tisících zabitých a až 180 tisících zraněných vojácích Ruska. Ukrajina ani Rusko oficiálně počty svých obětí nezveřejňují a oběti nepřítele zmiňují dosti nekonkrétně. Číst dál
Evropa nadále čelí uprchlické krizi, zneužívané rasisty, šovinisty, xenofoby a fašisty k nenávistné propagandě.
Jen na italskou půdu dorazilo od začátku roku více než 127 tisíc lidí, což je více než dvojnásobek oproti stejnému období minulého roku. Na italský ostrov Lampedusa během září připlulo za šest dní 11 tisíc lidí, téměř dvojnásobek počtu jeho obyvatel, přičemž přijímací středisko má kapacitu 400 lidí.
Počty uprchlíků zvýšilo zářijové zemětřesení v Maroku (téměř 3 tisíce obětí) a záplavy v Libyi (přes 11 300 obětí). Číst dál
Britský deník The Guardian zveřejnil 20. září výsledky výzkumu, že 98 % obyvatel Evropy dýchá vysoce škodlivý znečištěný vzduch, což má za následek více než 400 tisíc úmrtí ročně.
Nejhůře zasaženou zemí v Evropě je Severní Makedonie. K nejhůře znečištěným zemím patří i Slovensko, kde je znečištění dvojnásobné, než stanovuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jen o málo lépe je na tom Česko. Lepší je situace v západní Evropě s výjimkou severní Itálie a nejlépe jsou na tom severské státy a britské Skotsko. Číst dál
Pokračují spory o novelu českého zákoníku práce, která by měla umožnit lékařům sloužit až 832 hodin „dobrovolných“ přesčasových hodin ročně. Odborníci z oboru upozorňují, že tato „dobrovolnost“ by byla jen iluzorní, což je ostatně problém i v jiných povoláních. Ostatně sám výkon povolání je rovněž jen dobrovolný.
Rok 2023 má 250 pracovních dnů. Pokud by lékař s 832 hodinami přesčasů pracoval jen v pracovních dnech, mohl by denně pracovat o 3,3 hodiny déle, tedy zhruba 11,5 hodiny, nebo by mohl odpracovat 104 osmihodinových směn navíc, tedy pracovat po 8 hodinách 354 dní v roce z 365 a míst za rok 11 volných dní, tedy ani ne jeden volný den v měsíci. K tomu dodejme, že 8 hodin práce po šesti dnech v týdnu by znamenalo 2496 pracovních hodin, tj. 496 přesčasů. Za požadavek osmihodinové pracovní doby šest dní v týdnu manifestovali například účastníci prvních oslav Svátku práce v roce 1890, před 133 lety, mimo jiné i pod heslem „osm hodin práce – osm hodin volna – osm hodin spánku“, netušíce, kolik z těch osmi hodin volna zabere mnohému zaměstnanému člověku po více než stovce let cesta do práce a zpět… Číst dál
Jako kdyby Washington nevyvezl dost trápení do východní Evropy – ne, do celé Evropy a Ruska – za poslední dva roky Bidenova vláda požádala letos v srpnu Kongres o dalších 24 miliard dolarů pomoci pro Ukrajinu. Navíc k již schváleným 113 miliardám dolarů. Většina peněz je určena na zbrojení a vojenský výcvik. Aby Biden přilákal širší podporu, spojil peníze z války s fondy na pomoc při mimořádných událostech a bezpečnost hranic v USA. Číst dál
11. září se po roce 2001 obvykle připomínalo především v souvislosti s teroristickými útoky v USA, ke kterým došlo ve zmíněném roce. Letos tomu bylo však poněkud jinak, když se i mainstreamová média věnovala spíše známým událostem, ke kterým došlo toho dne v roce 1973 v Chile.
Tohoto dne došlo v přístavu Valparaíso ke vzpouře námořníků, kteří se vraceli ze společného cvičení s armádou USA. Bezprostředně poté následoval dobře zorganizovaný puč špiček armády včele s následně vytvořenou čtyřčlennou vojenskou juntou, jejímž nejznámějším představitelem byl generál Augusto Pinochet, dosavadní vrchní velitel armády. Rozhodující boj se pak odehrál v bitvě o prezidentský palác La Moneda, ve kterém po statečném vzdoru položil život prezident Salvador Allende, který předtím odmítl nabídku pučistů na “bezpečný” odlet ze země. Číst dál