Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu na své třetí zahraniční cestě od začátku války s Ruskem překvapivě navštívil Spojené království a Francii. Ve čtvrtek se setkal s lídry Evropské unie a vystoupil v Evropském parlamentu.
Setkání s britským premiérem Rishi Sunakem, králem Karlem III., prezidentem Emmanuelem Macronem a kancléřem Olafem Scholzem a projev před britským parlamentem byly využity k podpoře pokračující eskalace NATO směrem ke třetí světové válce.
Zelenského poznámky obsahovaly pouze jedno téma: požadavky na dodávku pokročilých stíhaček ukrajinským ozbrojeným silám.
V propracovaném díle politického divadla v britské Westminster Hall řekl shromážděné Dolní sněmovně a lordům o své plánované audienci u Charlese: „V Británii je král pilotem letectva. Na Ukrajině je dnes každý pilot letectva králem.“ Předsedovi Sněmovny pak předal podepsanou helmu ukrajinského pilota s nápisem: „Máme svobodu, dejte nám křídla, abychom ji chránili”.
Zelenskij zakončil svůj projev: „Když jsem před dvěma lety opouštěl britský parlament, poděkoval jsem vám za vynikající anglický čaj a dnes opustím parlament, abych vám všem předem poděkoval za silná anglická letadla.
Jak 2. února napsal World Socialist Web Site : „Přehrává se známý scénář.“ Rozhodnutí o vyslání stíhaček již padlo. Ale musí to být zabaleno do počáteční „nechuti“ jednat, následované naléhavými požadavky zastupující vlády NATO na Ukrajině, zesílené ve všech západních médiích, a poté relativně rychlým „zvratem“ a oficiálním posvěcením z Washingtonu a evropských metropolí. .
Zelenského projev měl za cíl vyvolat podporu tohoto kroku mezi vrstvami vyšší střední třídy podporující válku a vyvinout tlak na evropské mocnosti, zejména Německo, které byly méně ochotné nést náklady války s Ruskem, jejíž hlavní výhody budou sklizeny Spojenými státy.
Británie byla pro místo konání vybrána jako nejvíce proválečný ze spojenců Washingtonu, přičemž ukrajinský prezident řekl: „Londýn stojí s Kyjevem od prvního dne“ a o bývalém premiérovi Borisi Johnsonovi v publiku řekl: „Spojili jste ostatní, když zdálo se to absolutně, absolutně nemožné.”
V sérii prohlášení Sunakova kancelář před Zelenským příjezdem oznámila, že „premiér nabídne posílení výcvikové nabídky Spojeného království pro ukrajinské vojáky, včetně jejího rozšíření na piloty stíhaček, aby Ukrajina mohla bránit své nebe i v budoucnu.
„Výcvik zajistí, že piloti budou v budoucnu schopni létat se sofistikovanými stíhačkami standardu NATO… Předseda vlády také nabídne Ukrajině, že poskytne schopnosti s delším doletem“ – tedy rakety schopné zasáhnout hluboko do ruského území.
Poté, co Zelenskij promluvil, vyšlo najevo, že „premiér pověřil ministra obrany, aby prošetřil, jaké trysky bychom mohli dát…
„Myslíme si, že je správné poskytnout jak krátkodobé vybavení, jako jsou tanky Challenger, další děla, schopnosti s delším dostřelem, které mohou pomoci vyhrát válku nyní, ale také ve střednědobém až dlouhodobém horizontu zajistit, aby Ukrajina měla všechnu možnou schopnost, kterou vyžaduje.”
Na společné tiskové konferenci se Zelenským ve večerních hodinách Sunak na otázku o tryskáčích řekl: “Nic není mimo stůl… Pokud jde o stíhací bojové letectvo, samozřejmě je součástí rozhovoru.”
Žádný ze shromážděných novinářů se nezeptal, jaké budou důsledky takového rozhodnutí premiéra. Pravdivá odpověď je, že vyslání bojových letounů by znamenalo začátek přímé války mezi aliancí NATO a jaderně vyzbrojeným Ruskem.
V rozhovoru pro noviny minulé úterý expertka na obranu King’s College London Dr Marina Mironová vysvětlila: „Pomineme-li logistiku a výcvik, bylo by politicky nemožné, aby NATO vyslalo tyto stíhačky na Ukrajinu, aniž by se do toho přímo zapojilo. Tanky už jsou jaksi hraniční. Ale stíhačky…
“Musíte mít velkou důvěru, abyste dali Ukrajině stíhačky, protože pokud zaútočí na Rusko, bude to peklo.” Okamžitě to eskaluje.”
Dodala, že „dát jim stíhačky a rakety dlouhého doletu je pravděpodobně vyloučené“. Obě možnosti jsou nyní na stole.
V pondělním rozhovoru pro CNN ukrajinský představitel národní bezpečnosti Oleksij Danilov sebevědomě předpověděl, že je „jen otázkou času“, kdy budou na Ukrajinu vyslána bojová letadla. Pokračoval: „Pokud jde o ruské území, nikdo nám nezakazuje ničit cíle zbraněmi vyrobenými na Ukrajině. Máme takové zbraně? Ano, máme.”
Imperialistické mocnosti a zástupné ukrajinské síly Washingtonu nemají v úmyslu minimalizovat rizika konfliktu, ale dohnat jej až ke kolapsu ruského státu. V posledním roce odeslali na Ukrajinu desítky miliard liber stále vyspělejších zbraní a průzkumných systémů standardu NATO a speciálních jednotek, čímž připravili půdu pro rozsáhlou intervenci sil NATO.
Británie pomohla vést útok, byla mezi prvními, kdo poskytl protitankové a dělostřelecké zbraňové systémy, a první, kdo oznámil vyslání těžkých tanků – 14 Challenger II. Ukrajinští vojáci začali tento týden cvičit na vozidlech ve Spojeném království a Sunak na středeční tiskové konferenci se Zelenským oznámil, že tanky „budou na bojišti během několika týdnů“.
Kromě výcviku stíhacích pilotů a posádek tanků Spojené království tento týden oznámilo, že také „nabídne okamžité zahájení výcvikového programu pro námořní pěchotu“.
Jednalo by se o „dodatek k programu výcviku náborů, který již probíhá ve Spojeném království, díky němuž bylo za posledních šest měsíců přivedeno do boje 10 000 ukrajinských vojáků a který v letošním roce zvýší kvalifikaci dalších 20 000 ukrajinských vojáků. Spojené království bude pokračovat ve spolupráci s ukrajinskými ozbrojenými silami a mezinárodním společenstvím na rozšíření programu v roce 2023.
Jakékoli předstírání, že nejde o válku NATO proti Rusku na Ukrajině, bere za své. Ve svém projevu minulý týden poslanec toryů a bývalý předseda užšího výboru obrany Tobias Ellwood otevřeně řekl: „Je na ministerstvu financí a čísle 10, aby uznaly, že svět se mění. Nyní jsme v Evropě ve válce. Musíme přejít na válečnou základnu. Jsme do toho zapojeni.”
Ellwood si stěžoval, že britská armáda tento úkol nezvládá a potřebuje mnohem více zdrojů, které mají být zaplaceny masivními škrty v sociálních výdajích: „Armáda je v katastrofálním stavu. Naše armáda je prostě příliš malá, škrtli jsme 10 000 vojáků.” Byla mu poskytnuta podpora ze strany armády USA a Spojeného království, přičemž vládní zdroje uvedly, že sloužící americký generál řekl britskému ministru obrany Benu Wallaceovi, že britská armáda již není považována za „silu první úrovně“. Podle Sky News dodali, že „Rishi Sunak riskoval, že selže ve své roli „válečného premiéra“, pokud nepodnikne naléhavé kroky.
Labouristická strana se stala hlavním politickým mluvčím těchto válečných štváčů. Stínový ministr obrany John Healey v úterý vojenskému think-tanku Royal United Services Institute (RUSI) řekl, že nadcházející Integrovaná revize obranné a zahraniční politiky musí „nastínit přínos, který Spojené království poskytne NATO, když se zaměří na budoucí ruskou agresi“. obviňuje vlády konzervativců, že „vyprázdnily a podfinancovaly“ ozbrojené síly. Zajištění Británie „jako předního evropského národa NATO“ by bylo „misí labouristů ve vládě“.
Lze tedy uzavřít, že válka na Ukrajině je prakticky zástupný konflikt mezi dosud dominantním blokem vedoucích vyspělých západních imaperialistických mocností v čele s USA a Ruska jako mocnosti se vzrůstajícími imperiálními sklony, při jejíž analýze nelze odhlédnout od chování západního imperialistickoho bloku po rozpadu tzv. sovětského bloku, který si činil nárok na světovou dominaci, včetně dominace nad ostatními regionálními mocnosti mimo západní mocenskými blok. Taková situace ve spojení s kapitalistickým systémem vedla nevyhnutelně ke vzniku konfliktů a jejich eskalaci, která vyvrcholila současným konfliktem na Ukrajině. Těžce zkoušená Ukrajina je tak otevřeným bojištěm mezi velmocenskými balvany hrozící přerůst v konflikt otevřeně globální. Dodávání dalších mocnějších zbraní Ukrajině jen tento konflikt dále eskaluje bez reálné naděje na jeho blízké ukončení, neboť ani s takovou masivní podporou Ukrajina nemůže dosáhnout rozhodujícího vítězství nad světovou mocností. Řešením je tak jedině mírový kongres, který by vymezil sféry vlivu současných imperiálních svazků, které by si vzájemně uznaly, a do těchto se vzájemně zásadně nevměšovaly. Definitivním řešením pak je pak samozřejmě jedině překonání imperialismu cestou odstranění kapitalismu a nastolení spravedlivější společnosti.
Připravila redakce KOMINTERNet-Dialogu.
Uzávěrka 9. 2. 2023 ve 20:00.