Projev generálního tajemníka UITBB (Mezinárodního odborového svazu stavebnictví) Michalise Papanikolaoua k indickému odborovému svazu CWFI (Indické federace pracovníků ve stavebnictví)
Vážení soudruzi,
dovolte mi začít poděkováním, že jste mi poskytli příležitost promluvit k vám a diskutovat s vámi v době tak těžké pro pracující ve světě. Nejprve mi dovolte vám jménem všech členů UITBB předat naše vřelé radikální pozdravy a pocit mezinárodní solidarity.
Nikdo z nás nemůže popřít skutečnost, že pandemie COVID-19 zasáhla všechny země světa a vytvořila nevídaně těžké podmínky, s jakými se lidé a vlády vypořádávají poprvé. Zvlášť pro naši třídu, dělnickou třídu, jsou věci ještě horší, když lidé nemají náležité pracovní ani životní podmínky, náležité ochranné prostředky, zdravotní ani bezpečnostní opatření na pracovištích a tak dále. Tím, že pracující jsou v čelní linii, kde si plní své povinnosti, jsou pandemií zasaženi nejvíce. Když zaměstnavatelé nepřijímají náležitá opatření k zajištění pohody svých zaměstnanců, potom s tím musíme něco dělat.
Národní reakce na pandemii Covidu-19 jsou různé a obsahují omezující opatření jako uzavírání, karantény a zákazy vycházení. K 27. srpnu 2020 je hlášeno víc než 24,2 milionu případů Covidu-19 ve více než 188 zemích a územích, a vyústily ve více než 828 000 úmrtí. Přes 15,8 milionu lidí se z viru zotavilo. Pokud jde o potvrzené případy, nejzasaženějšími zeměmi jsou Spojené státy, Brazílie, Indie, Rusko, Jižní Afrika, Peru, Mexiko, Chile, Velká Británie a Írán.
Podívejme se, jak která oblast reagovala, s některými příklady nejvýznamnějších zemí z každé oblasti, na základě informací, jež jsme obdrželi od našich členů z celého světa, některé i z našeho vlastního průzkumu. Všechny byly v menším nebo větším rozsahu nuceny přijmout opatření po obrovském tlaku společnosti, odborů a dalších organizovaných skupin. Tato opatření nejsou trvalá a brzy skončí. Jsou to:
- Byla zavedena uzavírání a zákazy vycházení, zvlášť v prvních dnech pandemie, v březnu, dubnu a květnu. Tato uzavírání jsou postupně uvolňována.
- Vzdělávací instituce se uzavíraly a tam, kde to bylo možné, bylo vyučování organizováno po internetu. Diskuse o tom, jak budou v září znovu otvírány školy a zda budou studenti nosit roušky, stále probíhají.
- Byla zavedena omezení na cestování. Většina zemí zavřela hranice k cestování z jedné země do druhé a také zavedla omezení na domácí cestování. Mnoho zemí vytvořilo kategorie cestujících podle případů Covidu-19 v každé zemi, s karanténami, testy na COVID-19 a podobně. Těžce byla zasažena turistika a samozřejmě pracovníci tohoto sektoru, protože většina hotelů, restaurací a podobně zůstala zavřená.
- Mnoho zemí vyhlásilo finanční balíčky, jež mířily na pomoc pracujícím i zaměstnavatelům/podnikům. Mnoho zemí vyplatilo procenta mezd (v podnicích, jež zavřely), aby lidé mohli zůstat doma a starat se o děti, jejichž školy byly uzavřeny. Mnoho zemí také snížilo daně jako DPH, pozastavilo splácení půjček a nabídlo další finanční pomoc.
- Různé země také oznámily sociální programy jako zmrazení cen a podporu sociálně nejzranitelnějších skupin jako starých lidí, migrujících dělníků, pracujících s dětmi a podobně.
Samozřejmě je třeba říci, že některé plány byly účinnější než ostatní, a v některých případech pracující nedostali nic. Všeobecné chápání je, že vlády konaly příliš málo, příliš pozdě. Výsledkem je, že exponenciálně vzrostla nezaměstnanost, platby byly seškrtané, dávky snížené nebo úplně zrušené a lidé byli ožebračeni.
Drazí soudruzi,
v této části bych rád byl konkrétnější a zmínil, co udělala která oblast, s příkladem několika významných zemí z každého kontinentu:
- Evropa
V EU je dosud 2 miliony případů Covidu-19 a 181 tisíc úmrtí. Evropská unie vytvořila rozsáhlý společný záchranný balík k utlumení ekonomického pádu z pandemie koronaviru. K zastavení nejhlubšího úpadku ve svých dějinách vytvoří EU koronavirový fond ve výši 750 mld. €, jenž bude rozdán jako půjčky a granty nejhůře zasaženým zemím. Potom přijde vrchol sedmiletého rozpočtu EU s 1 bilionem €.
EU dá většinu peněz členským státům jako pomoc a zbytek jako nízkoúrokové nebo bezúročné půjčky. Nicméně, jak uvidíme, tato opatření zatím nebyla dost účinná, když například nezaměstnanost v eurozóně vzrostla na 7,8 %.
Jako příklad, Německo přijalo následující opatření:
- Merkelová ohlásila ekonomický balíček 130 mld. euro na pomoc ekonomickému uzdravení
- Totéž platí pro penzisty pobírající starobní důchody, kde hranice doplňkových příjmů byla zvýšena na 45 000 euro ročně.
- Zaměstnancům zdravotnictví budou vyplaceny jednorázové platové prémie do 1 000 euro.
- Všem rodičům bude v roce 2020 vyplacen rodinný přídavek 300 € na dítě.
Navzdory tomu všemu německá ekonomika klesla o 10 %, míra nezaměstnanosti vzrostla a vláda vyplácí část mezd dělníkům, jejichž pracovní doba je zkrácena, aby nebyli propuštěni. Od března do června je na programu přibližně 12 milionů pracujících, asi o 90 % víc než během finanční krize z let 2008/9. To si žádá otázku: co se stane s těmi 12 miliony pracujících, až program skončí? S největší pravděpodobností budou propuštěni.
2. Latinská Amerika
Latinská Amerika překonala Evropu v úmrtích, se 6 miliony případů a celkem 200 000 mrtvými. Není tam jednotná reakce na pandemii, když země k ní přistupují různě. Brazílie je příkladem toho, co v bitvě s pandemií nedělat, protože její ultrapravicový prezident Bolsonaro ostrá opatření odmítl. Výsledkem bylo, že Brazílie má přes 3,7 milionu potvrzených případů, druhý nejvyšší počet na světě po USA. Mexiko, Chile, Kolumbie a Peru bojují také s rozsáhlým výskytem a jsou mezi deseti zeměmi s největším počtem potvrzených případů.
Podle ILO dochází k ostrému nárůstu nezaměstnanosti v Latinské Americe a v Karibiku, kde jsou miliony lidí ponechány bez příjmu. Míra nezaměstnanosti (která už byla 8,1 %), může narůst o 4 – 5 procent, čímž by se počet nezaměstnaných v oblasti zvýšil na historický rekord, 41 milionů lidí. Jestli se krize zhorší, a celkem určitě ano, stav nezaměstnanosti se zhorší a společenská nerovnost zesílí.
Vezměme si jako příklad Brazílii, která nepřijala žádná přísná opatření. V Brazílii jsou uvolňující opatření určována na úrovni (jednotlivých) států spíše než na federální, takže reakce se liší.
- Stanovení „nouzového měsíčního grantu“ pro nejzranitelnější, nízkopříjmové, neoficiálně zaměstnané, samostatně výdělečné a nezaměstnané občany.
- Veřejné hrazení části měsíčního příjmu pracujících, jimž byla během pandemie zkrácena pracovní doba.
Tato opatření jsou ale vcelku neúčinná. Nejnovější předpověď Světové banky odhaduje pokles ekonomického růstu o 7,2 %, což by zvýšilo míru nezaměstnanosti na 12,3 procenta, když jsou vzaty v úvahu poslední údaje Mezinárodního měnového fondu, zvýšení úrovně nezaměstnanosti by z 9,4 % dosáhlo 13 %. V absolutních číslech by tyto míry znamenaly, že počet lidí hledajících zaměstnání vzrostl z 26 milionů před pandemií na 41 milionů v roce 2020.
3. Oceánie
V Oceánii bylo 34 500 případů Covidu-19 a 665 úmrtí, s 24 tisíci uzdravených.
Obecně řečeno, tato oblast si vedla velice dobře, také díky izolaci od zbytku světa. Austrálie oznámila 23 000 potvrzených případů Covidu-19, včetně 8 tisíc aktivních případů a 361 úmrtí k 13. srpnu 2020. Přijata byla následující opatření:
- Vládní balíček na podporu ekonomiky je 259 miliard dolarů.
- Vládní balíček 2,4 mld. $ do zdravotnictví poskytuje podporu celému systému zdravotní péče.
- Austrálie zavedla platbu držitelům pracovních míst na pomoc podnikům, významně zasaženým Covidem-19, aby mohli i nadále platit své zaměstnance.
Ale dokonce ani v Austrálii, což je bohatá země a dává spoustu peněz na boj s pandemií, podle oficiálního prohlášení australské vlády COVID-19 těžce zasáhl australský pracovní trh. Viděli jsme nevídaný pád zaměstnanosti, dramatický pokles odpracovaných hodin, výrazný nárůst podzaměnanosti, rekordní počet lidí opouštějící pracovní sílu a počet volných míst spadl na nejnižší úroveň za poslední desetiletí. Nepřiměřeně zasaženi byli mladí lidé a ženy, i když některá průmyslová odvětví si vedla lépe než ostatní. Byly ztraceny tisíce pracovních míst a život mnoha Australanů se silně změnil.
4. Afrika
Potvrzených případů je v Africe 1,2 milionu, s 29 tisíci úmrtími a 1 milionem uzdravených. Tady musím samozřejmě říci, že to je kvůli situaci v Africe, mnoho případů není oznámeno, jak lidé nemají přístup ke zdravotní péči. Většina oznámených případů přišla z Egypta a Jižní Afriky, kde máme spolehlivé údaje.
V Egyptě byla přijata následující opatření:
- 4 miliardy dolarů do ekonomiky
- 3 miliony dolarů na turistiku
- Měsíční suma 25 euro chudším pracujícím
- Odepsání dluhů podnikům
Situace v Africe, nejchudším kontinentu světa, je velmi špatná. Pandemie Covidu-19 zasáhla Afriku v době, kdy oblast zažívala skromný hospodářský růst. Africká ekonomika se nedokáže vypořádat s problémy, zaviněnými pandemií. 35 % lidí v Africe je považováno za extrémně chudé a kontinent je stále sužovaný četnými nerovnostmi v přístupu k ekonomickým a společenským příležitostem, především pro ženy a mládež, a mezi nimi hlavně pro ty, kteří jsou (nějak) postižení.
5. Severní Amerika
Spojené státy čelí významnému propuknutí Covidu-19, což potvrzují životy 167 tisíc Američanů a nakaženo přes 5 milionů lidí napříč všemi 50 státy.
Konkrétně přijaly Spojené státy následující opatření:
- 3 biliony dolarů (kolem 11 % HDP) na pomoc.
- Páry do výše příjmu 150 000 dolarů ročně dostávají 2 400 000 dolarů, a jednotlivci s příjmem do 75 000 dolarů dostávají 1 200 dolarů.
Ovšem USA byly zasaženy velmi tvrdě, také kvůli neúčinným a prapodivným rozhodnutím prezidenta. Podle Americké statistické služby 31. července milion lidí oznamovalo, že nejsou schopni jít do práce. Míra nezaměstnanosti šla ze 4,4 % na 14,7 %, nejprudší růst za tak krátkou dobu. Je to nejhorší míra nezaměstnanosti v USA od Velké krize z roku 1929. Pandemie také zhoršila další problémy, jimž americká společnost čelí, jako rasové problémy, policejní násilí a podobně, a právě proto stále vidíme Američany, střetávající se v různých státech s policií.
6. Asie
Pandemie Covidu-19 začala v Asii, v čínském Wuchanu, a značně se rozšířila po kontinentu. Země s nejvyššími počty potvrzených případů koronaviru jsou Indie, Írán, Turecko, Pákistán a Saúdské Arábie. Celkově v Asii bylo přes 4 miliony potvrzených případů, se 3 miliony uzdravených a 92 tisíci úmrtí.
Na Indii se nezaměřím, protože vy znáte situaci lépe, ale chci říci pár věcí o Kerale, státu, jenž jsem měl to potěšení před několika lety navštívit. Zdá se, že Kerala se s epidemií vypořádala mnohem lépe, než zbytek Indie. Její míra úmrtnosti je jedna z nejnižších v Indii (0,4 %) ve srovnání s celonárodním průměrem – 1,79 %. Úspěch Keraly v potlačení Covidu-19 je široce chválen národně i mezinárodně. Je to díky státnímu přístupu, s pokrokovou vládou státu Kerala, poskytující bezplatnou zdravotní péči všem, šířící uvědomění mezi veřejností, organizující úspěšné kampaně, jako Rozbití řetězu (the Break the Chain) a podobně, což zvýrazňuje významnou úlohu politických okolností pro pracující kdekoli na světě. Naši indičtí soudruzi nám samozřejmě mohou o Kerale říci víc.
V Číně:
- Čína byla tvrdě zasažena propuknutím, s víc než 85 tisíci potvrzených případů Covidu-19 a 4 500 úmrtími ke 13. srpnu 2020. Vláda zavedla přísná omezující opatření, společenské odstupy a čtrnáctidenního období karantény pro vracející se dělníky-migranty.
- K boji s Covidem-19 bylo ohlášeno přibližně 0,5 miliardy euro (nebo 4,5 % HDP), na výdaje na léčebné vybavení, sociální pomoc v nezaměstnanosti až na 6 měsíců, vyšší sociální pomoc rodinám, které se dostanou do potíží a podobně.
Čínská ekonomika se ale ztenčila o 6,8 %. Podle ILO byl dopad Covidu-19 významný po celé Asii. Pandemie způsobila skutečné utrpení, s horším dopadem na ty nejzranitelnější, a zvýraznila nerovnosti. Chybějící jistota příjmu a náležité společenské ochrany by v této oblasti mohla dostat desítky milionů lidí do extrémní chudoby.
Drazí soudruzi,
jasně vidíte, že problémy a utrpení dělnické třídy jsou v globálním měřítku víceméně tytéž, navzdory přijímaným vládním opatřením. Dnes jsem se snažil vám dát globální pohled na to, co se během pandemie Covidu-19 děje, reakce různých zemí a oblastí a výsledky. Doufám, že jsem vám dal vyčerpávající náhled, protože pro nás je velice důležité pochopit, k čemu celosvětově dochází, abychom tak mohli být připraveni na hrozící útoky. Protože, soudruzi, kapitalistické a reakcionářské síly už začaly napadat práva, výhody a mzdy pracujících ve snaze udržet si své zisky. Takže co bude s pracujícími příště? Co všechny ty věci znamenají pro pracující, a co my jako třídně založené pokrokové hnutí musíme dělat na ochranu pracovních a životních podmínek pracujících i dělnické třídy všeobecně, po celém světě?
Rád bych řekl, že jak je jasné z údajů, jež jsme uvedli výše, pandemie zasáhla všechny země na světě, v celosvětovém měřítku. Ve všech případech lidé, kteří byli nejvíce zasažení, byli pracující a chudí. Je to stejná situace ve všech krizích, protože kapitál se vždy snaží přenést zátěž na ramena chudších. Téměř všechny země přijaly nějaká opatření na boj s pandemií, některé ostřejší a jiné měkčí, a výsledky se liší, jak si některé země vedly lépe než jiné. Co je ale jasně viditelné z údajů je to, že je nepopiratelnou skutečností, že nezaměstnanost ostře vzrostla a že se ještě zhorší, až vládní omezená podpora skončí, pracovní a životní podmínky dělnické třídy se zhoršují a vážné problémy nás ještě čekají.
Také můžeme říci, že těmi, kteří na to kdekoli na světě doplatili, a těmi, kteří stále ještě doplácejí, jsou chudí lidé, dělníci a ti, kteří vidí, jak se jejich mzdy a výhody snižují, kdo přišli o práci a neměli přístup k dobré zdravotní péči. Co víc, co je dost jasné, že kapitalistický systém při zvládání zdravotní péče o lidi selhal, protože téměř ve všech zemích konzervativní vlády privatizovaly veřejné systémy zdravotní péče a nebyly tak schopné se efektivně vypořádat s pandemií, s pozoruhodnou výjimkou Keraly, kde systém zdravotní péče privatizován nebyl. Což objasnilo, že náš postoj k veřejné správě systémů zdravotní péče je správný.
Bohužel, situace má daleko k tomu, aby byla za námi. Jak jsem řekl dříve, to, co bude dál, bude pro pracující neobyčejně obtížné, protože si jsme jistí, že kapitál využije této pandemie jako výmluvy k napadání práv a mezd pracujících, k prosazování individuálních smluv, k oslabení odborářské činnosti a k tomu, aby za tuto krizi opět zaplatili lidé. Vládnoucí třída celého světa i kapitál se budou jistě snažit využít této pandemie k vytvoření nových skutečností, jež budou na úkor pracujících. Už teď mnohé konzervativní vlády v různých zemích světa, aby posloužily různým mocenským zájmům, otevírají důležité sektory jako je turistika, bez ohledu na skutečnost, že může být příliš brzy, a právě proto dnes vidíme nový nárůst případů Covidu-19 ve světě. A dělají to, aniž by přijaly nutná zdravotní opatření, což vrhá životy mnoha lidí do nebezpečí. V nadcházejících měsících bude zastavena i ta malá vládní pomoc nezaměstnaným během pandemie, a oni nebudou mít nic, aby mohli dál žít. V tomto okamžiku si můžeme jen představovat, jak jinak by s lidmi bylo zacházeno, kdyby byla ekonomika strukturována ne kolem zájmů jednotlivců, ale pro společné dobro, a oč by bylo lépe, kdyby vyráběné bohatství bylo rozdělováno spravedlivě, bez společenských nerovností.
Situace je, soudruzi, neobyčejně těžká, a v následujících měsících bude ještě horší. UITBB, jako třídně založené, celosvětové, pokrokové odborové hnutí, spojené s SOF, je v kontaktu se všemi svými členy po celém světě, a trvale dostává odezvy a informace. Vše ukazuje na to, že hrozí útoky zaměstnavatelů. V některých zemích už začaly. Nikdo neví, kam nás tato situace povede, takže musíme být připraveni na všechno, co přijde. UITBB jako třídně založené celosvětové pokrokové odborové hnutí musí být připravený. Musíme zapojit naše nejsilnější zbraně, náš smysl pro mezinárodní solidaritu, naše společné akce, naši koordinovanou činnost, a být připraveni na vše, co nám přijde do cesty. Je naší povinností, soudruzi, jako předáků odborového hnutí, být každý den mezi pracujícími, připravovat je a vzdělávat, poučovat je a vést po cestě vzdoru vůči vlně platových škrtů, snižování mezd a útoků na nezadatelná práva, jež se nám valí do cesty. Na našich bedrech je obrovská zátěž – naučit pracující chápat, že jen zrušením vykořisťování člověka člověkem, jen v míru a s úctou může lidstvo vybudovat pevné základy pro budoucnost. Musíme jít po cestě kolektivnosti a společného dobra, protože svět kolem se trvale mění.
Rád bych poděkoval indickým soudruhům z CWFI, že mi dali příležitost oslovit indické soudruhy i všechny ostatní, kteří se rozhlížejí po světě. Dovolte mi skončit poselstvím optimismu pro budoucnost, protože, navzdory všemu, co jsem zdůrazňoval předtím, skutečně věřím ve společnou sílu nás coby dělnické třídy. Nás jsou miliardy, soudruzi, a společně nás nic nezastaví. Máme něco, co oni nikdy mít nebudou – smysl pro mezinárodní solidaritu. Jsem si jistý, že když pracující správně připravíme, když se zaměříme na naše třídně založené ideologické pravdy, když budeme skutečně věřit tomu, co děláme, když budeme fungovat kolektivně a všichni společně jako jeden, tento boj bude pro pracující opět vítězný. Když jsme jednotní, nemůžeme být poraženi!
Se životem dělnické třídy nelze hazardovat!
Vezmeme své životy do svých rukou!
Ať žije mezinárodní solidarita!
Ať žije UITBB!
Michalis Papanikolaou, generální tajemník UITBB
2. 9. 2020