Skip to content

Ze zahraničí - 26. page

Rolnickou tiskovou konferenci v Ahmedabadu zastavila policie, předáci byli zadrženi  

Tisková konference byla zorganizovaná k oznámení řady programů, jež budou organizovány rolníky v Gudžaratu 4. a 5. dubna za přítomnosti šéfa BKU Rakeshe Tikaita a dalších předáků koalice rolnických odborů Samyukt Kisan Morcha.

26. března vtrhla ahmedabadská policie na tiskovou konferenci pořádanou rolníky a zadržela několik rolnických předáků, kteří promlouvali k veřejnosti. Mezi zadrženými jsou Yudhvir Singh, celonárodní generální tajemník odborového svazu Bharatiya Kisan; Gajendra Singh ze stružení Dharti Putra; J. K. Patel z nadace Jagatat, sídlící v Gudžaratu, a gudžaratští místní rolníci.

Yudhvir Singh právě promlouval k reportérům, když ho vyhnala policie s prohlášením, že rolníci nemají k pořádání tiskové konference povolení.   Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Zemřela uznávaná egyptská feministka Nawal El Saadawi

Ve věku 89 let zemřela zuřivá obhájkyně ženských práv v Egyptě a v arabském světě, jejíž spisy se zaměřovaly hlavně na feminismus, domácí násilí vůči ženám a náboženský extremismus. (Associated Press 22. března 2021)

 

Káhira: Nawal Saadawiová, proslulá egyptská feministka, psychiatrička a spisovatelka, jejíž spisy po celá desetiletí rozdmychávaly spory v převážně konzervativní společnosti, zemřela po stářím způsobených zdravotních potížích v Káhiře v neděli 21. března ve věku 89 let.

Egyptská ministryně kultury Inas Abdel-Dayemová vyjádřila nad jejím úmrtím smutek a dodala, že její spisy vyvolaly rozsáhlé intelektuální hnutí.

Nawal El Saadawiová, narozená v říjnu 1931 v jedné vesnici v deltě Nilu severně od Káhiry, studovala lékařství na Káhirské univerzitě a na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Pracovala jako psychiatrička a univerzitní učitelka a sepsala desítky knih. Také pravidelně psala do egyptských deníků. Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Greta hoří!

Reportáž o indických rolnických bouřích z pohledu těch – a pro ty -, kteří o Indii předtím nic (nebo alespoň skoro nic krom toho, kde ji hledat na mapě) nevěděli, přinesl měsíčník The ColdType.

 

Povstání indických zemědělců je bizarní svět, kde protivládní „povstalci“ jsou hrdinové utlačovaných, oslavovaní a velebení twitterem stejně jako mezinárodními celebritami

Amerika není jediná země, jíž zmítají nepokoje. Indie v podstatě obývá obdobnou dimenzi s úplně stejnými disharmonickými prvky – zuřícími davy, vůči korporacím přátelskou vládou,  „smrtící vzpourou“, militarizovaným kapitálem hemžícím se vojsky, podvratným zahraničním vlivem, uzly seberozporů a twitterovým rozhodováním, kdo dostane hlas a kdo ne. Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Projev zástupce KLDR na 46. zasedání Rady OSN pro lidská práva

12. března 2021 přednesl na 46. zasedání Rady OSN pro lidská práva projev stálý zástupce Korejské lidově demokratické republiky při Sekretariátu OSN a mezinárodních organizacích v Ženevě Han Te Song.

Při projednávání čtvrtého bodu programu (situace v oblasti lidských práv ve všech zemích) uvedl, že ačkoli byla Rada OSN pro lidská práva zřízena jako platforma pro dialog s cílem nediskriminačního, spravedlivého a rovného zohlednění všech otázek lidských práv, dnes je diskuse o tématech lidských práv zpolitizována v závislosti na opovrženíhodných zájmech Západu a že Rada pro lidská práva byla přeměněna na platformu, kde je situace v oblasti lidských práv některých suverénních států prezentována jako zločin na základě falešných a vykonstruovaných materiálů.

Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Indická socialistka Kavita Krishnanová o protestech zemědělců: „Naděje spočívá ve hnutích“

Protesty proti třem novým zemědělským zákonům, jež vyhlásila vláda Narendry Modiho, na okrajích Dillí pokračují, protože bezvýchodná situace mezi zemědělskými odbory a vládou stále trvá.

Zelená levice (Green Left, australští socialisté; pozn. překl.) hovořila s Kavitou Krishnanovou, šéfkou, tajemnice Celoindického sdružení pokrokových žen a účastnice boje zemědělců proti Modiho režimu.

„Protesty jsou stále ostré, zemědělci jsou odhodlaní, že neustoupí a neukončí protesty, dokud tyto tři zákony nebudou zrušeny,“ řekla.

V Pandžábu je doba sklizně a zemědělci se střídají v pendlování tam a zpět, aby souběžně s protesty sklizeň zvládli. „Protestující mají spoustu podpory od indické veřejnosti. Velká většina Indů má nějaký vztah k zemědělským komunitám. Většina migrujících dělníků (ve městech) přichází z vesnic.“ Číst dál →

Odbory Ze zahraničí | redakce |

Protesty indických zemědělců: Ostrá zkouška demokracie?

Dějiny v Indii nabírají nový směr, jak protesty zemědělců nejeví známky toho, že by se podvolili zkostnatělému postoji vlády. Od začátku protestů proti několika zemědělským zákonům už uplynulo přes šest měsíců. Několik kol rozhovorů mezi oběma stranami zatím končí ve slepé uličce, když ani jedna není ochotná ustoupit ze svých příslušných postojů. Indická demokracie i vedení jistě vykazují znaky, jež byly výrazně viditelné už dřív v lidově osvobozeneckém boji proti koloniálním mocnostem. Symbolická změna je, že tento protest je proti vládě, demokraticky zvolené k moci samotnými Indy a ne dosazené silou. Nicméně striktní postoj, jenž vláda vůči protestům zemědělců zaujala, sotva naznačuje, že by vůdci přikládali adekvátní význam demokratickým principům zakotveným v indické ústavě.

Móhandás Karamčand (Mahátma) Gándhí, známý jako Otec národa, přikládal velký význam ztotožnění se s tehdejšími obyčejnými Indy, když vedl boj za svobodu proti Britskému impériu. Rozhodl se oblékat jako oni, jíst a žít jako oni, a uspěl v získávání jejich podpory. Tato stránka indických dějin je označována jako jasný signál, že když se získá pro jakýkoliv boj podpora lidí, vyhlídky na úspěch silně narostou. Vedení žádné úrovně nemůže uspět, když jej lidé nebudou podporovat. Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Myslíte to vážně?

Sloupkař Foreign Policy In Focus Conn Hallinan každoročně uděluje ceny jednotlivcům, společnostem a vládám, jež činí ze čtení zpráv každodenní dobrodružství. Tady jsou ceny za rok 2020.

 

Cena Zlatý citrón (The Golden Lemon Award) patří firmě Lockheed Martin za její neviditelný bitevní letoun F-35 páté generace, s cenou 1,5 bilionu $ nejdražší zbraňový systém v dějinách. Letoun má momentálně 883 konstrukčních vad, včetně devíti závad „1. kategorie“. Ty poslední „mohou způsobit úmrtí, těžké zranění nebo těžkou nemoc z povolání“ pilotům a „vážné poškození“ zbraňových systémů a připravenosti k boji (což zní jako ony televizní inzeráty na léky, jež mohou či nemusí vyléčit vaši nemoc, ale také mohou zabít vašeho prvorozeného a proměnit vás ve fretku).

Ale firma na těch chybách správně zapracovala, ne tím, že je napravila, ale tím, že je překvalifikovala na méně závažné. Pokud jde o ostatní problémy, Lockheed Martin tvrdí, že je vyřeší, když dostane víc peněz. Společnost teď dostává 2 mld. $ ročně, aby udržela asi 400 letounů F-35 ve vzduchu, s výdaji 50 milionů $ na letoun. Jedna letová hodina F-35 přijde na  28 455 $. Číst dál →

Panorama Ze zahraničí | redakce |

Hlad ve světě: metla 21. století

Analýza Mezinárodního odborového svazu zemědělství, potravinářství a obchodu

 

Naše analýza a návrhy demonstrují škodlivost kapitalistického systému ve světě. Krize, jež vyústila z pandemie covidu-19, a smrtící globální katastrofa z jejího šíření ilustrují nelidskost a krutost těch, kteří uvedli řízení tohoto systému v činnost. Proti šíření malárie a návratu tuberkulózy by se dalo úspěšně bojovat. Léky existují – ale jejich míra návratnosti je pro farmaceutické skupiny nedostatečná. Dominující kapitalistické státy této strategii napomáhají. Je to zjevné v cynismu, s nímž se s pandemií vypořádávají Trump ve Spojených státech a Bolsonaro v Brazílii. Velcí bossové, světová buržoazie a vlády v jejich službách svou činností, zaměřenou na zajištění co největšího zisku, konají jako zločinci. Je to zjevně výsledek rozvoje imperialismu na úrovni planety. Zatím se na všech kontinentech ukázalo, že pracovníci v našich zemědělských a potravinářských profesích i v dalších sektorech hrají základní a rozhodující part v záchraně životů a v boji s touto nemocí. Vlády a zaměstnavatelé nesou za následky této nevídané krize plnou zodpovědnost, když nechávají bujet spekulace a sobectví proti kolektivním zájmům. Přesně opak je pravdou u pokrokového dělnického hnutí a u pracujících pěti kontinentů, s jejich třídně založenými odborovými organizacemi, kteří rozvinuli příkladnou solidaritu v každé zemi i mimo ni, na mezinárodní úrovni. Na tomto základě je Mezinárodní odborový svaz součástí boje o všeobecný přístup k vakcínám proti covidu-19, jež musí být uznány za „globální veřejné dobro“. K umožnění tohoto cíle vytvořila WHO (Světová zdravotnická organizace; pozn. překl.) platformu k výměně technologií, znalostí a patentů – bojkotovanou předními kapitalistickými zeměmi. To, že Jižní Afrika Nelsona Mandely, Čína a mnohé další země bojují za vyhlášení tohoto uznání, pomáhá rozbít peněžní zeď, ocejchovanou velkofarmaceuty a politickými a oportunistickými strategiemi Trumpa, Macrona a jejich bratříčků. Číst dál →

Odbory Ze zahraničí | redakce |

Grandiózní Bharat Bandh (celoindická generální stávka) podporuje věc rolníků

Byla to celoindická generální stávka, jaká se v Indii nevyskytla už několik let. Na 8. prosince ji vyhlásil Samyukta Kisan Morcha (SKM; zastřešující celoindický orgán demonstrujících rolnických organizací; pozn. překl.) na podporu celonárodního boje rolníků za zrušení tří nenáviděných zemědělských zákonů; od lidí z celé země se jí dostalo velkolepé a spontánní reakce.

Stávka byla oznámená večer 4. prosince. Tři dny stačily ke strhnutí celé země do akce proti pro-podnikatelskému a protirolnickému režimu BJP-RSS.

Celoindická stávka ukázala vysokou úroveň hněvu mezi lidmi nad masivními represáliemi, jež rozpoutala vláda proti rolníkům z Pandžábu a Harijany, o nichž jsme psali o týden dříve. Ukázala celoindickou podporu těm, kteří zemi poskytují jídlo a kteří bojují proti nespravedlnosti, již proti nim navršila vláda, zřetelně konající na rozkaz svých super-bohatých podnikových pánů, indických i zahraničních. Také zobrazila rozsáhlou jednotu lidu, překračující bariéry víry, kast i jazyka. Číst dál →

Odbory Ze zahraničí | redakce |

Jednotně do boje proti antirolnickým zákonům

Počátkem prosince přinesly Haló noviny na titulní straně článek o rolnických nepokojích v Indii, vyvolaných vládními protirolnickými zákony. 8. prosince proběhla celoindická generální stávka. Mezitím odborové a další pokrokové organizace obsadily postupně všechny dálnice, směřující do Dillí (později se snažily zorganizovat i blokádu železničních tratí). Stávku podpořily všechny významné indické odborové centrály kromě jediné, BMS. Stejně tak i některé pravicové politické strany, které ucítily možnost otřást vládou premiéra Modiho. Protože souvislé informování o celém protestu zřejmě v našich končinách neexistuje (až na několik čestných vyjímek, které se ovšem dostanou k širší veřejnosti jen zřídka), naskýtá se otázka – co se děje dál? Tak alespoň pár slov o dalším vývoji, jak je sepsal zástupce rolnického svazu ze státu Tamilnadu.    

Hold rolníkům a zemědělským pracovníkům, kteří jsou pod vedením All India Kisan Sangarsh Committee a dalších rolnických svazů v dlouhém, vytrvalém, dobře organizovaném a disciplinovaném boji proti antirolnickým, prokapitalistickým fašistickým rolnickým zákonům vlády premiéra Modiho. My, odborový svaz Bharatiya Khet Mazdoor z (indického) státu Tamilnadu, jsme v solidaritě s protestujícími rolníky a zemědělskými pracovníky naší země. Číst dál →

Odbory Ze zahraničí | redakce |

Pošťáci a pandemie

Ministerstvo vnitra ČR plánuje k 1. březnu zrušit 2371 pracovních míst. Znamená to v praxi propuštění zhruba 1500 lidí, neboť prý část těchto profesí, jež se mají rušit, je neobsazených. Mluvčí České pošty Matyáš Vitík uvedl, že propuštěným nabídne rekvalifikaci, ale to je z velké části povinnost Úřadů práce, které musí dát souhlas k hromadnému propouštění. Je zřejmé, že nejde o nic jiného, než aby stát ušetřil peníze, bez ohledu na to, jak a kde. Objem práce v provozovnách České pošty totiž v důsledku pandemie Covid-19 neobyčejně vzrostl, jak jsou lidé nuceni, kvůli zavírání obchodů s průmyslovým zbožím v důsledku ochranných opatření proti šíření Covidu, nakupovat v internetových zásilkových obchodech, odkud většinu zásilek doručuje právě Česká pošta (podíl soukromých zásilkových služeb je někde kolem 10 % z celkového objemu). Celá věc má ještě jeden háček: Nutnost dvou sektorů – veřejného (státního) a soukromého – je obsažena v Lisabonské smlouvě EU. Jenže když padne veřejná služba, má zřizovatel, tedy stát, ze zákona povinnost tuto službu nahradit. Když padne soukromá, bez ohledu na příčinu, tato povinnost neexistuje. Zastánci soukromého podnikání toto většinou nevědí a trvají na nutnosti vytváření konkurenčního prostředí. Logicky tudíž vyplývá otázka: Není náhodou plánované propouštění v České poště součástí plánů státu na zbavení se odpovědnosti za provozování služeb?

V posledních létech se snaha privatizovat poštovní služby objevuje leckde, například i ve velké Británii, kde je proslulá Royal Mail, Královská pošta, provozovaná státem už po dlouhá staletí. Pokládám přinejmenším za zajímavé (dokonce poučné) zjistit stav poštovních služeb v cizině. V tomto rámci předkládám pár slov o poštovních službách na kanadském venkově. (Úvodní slovo překladatele)      Číst dál →

Z domova Ze zahraničí | redakce |

Všeobecný základní (nepodmíněný) příjem: Trojský kůň

Následující řádky popisují situaci v Irsku (nebo spíše, chcete-li, v Irské republice). Irsko je možná daleko a navíc za mořem, ale pro nás v ČR tu jsou dvě společná vodítka – i my žijeme v EU, a, šířeji, v kapitalismu. Soudím, že pravděpodobnost, že by tady ona instituce nebo onen systém chovaly lépe než v Irské republice, je poměrně nepatrná. (Pozn. překl.)

Vypuknutí covidu-19 odkrylo do očí bijící nerovnost v bydlení, zdravotnictví, vzdělání a zaměstnání v Irsku i v celém takzvaném „rozvinutém světě“. To vedlo k obnovení výzev některých skupin ke všeobecnému základnímu příjmu pro všechny obyvatele. 

Některé z těchto návrhů jsou dobře míněné a věří, že to jsou prostředky k ukončení nerovnosti a chudoby. Skutečností je, že by neukončily ani jedno; jediné, co by přinesly, bylo poskytnutí prostředků k masivnímu přesunu majetku od nejchudších k nejbohatším a privatizaci zbytku státních služeb.  Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Ze zahraničí | redakce |

Práce z domova: kdo získává, kdo tratí?

Pracovat z domova možná zní skvěle. Žádné dojíždění, pohodlné oblečení, domácí mazlíček, ať už pes, kočka či cokoli jiného na dosah, no nebuďte s tím spokojení! Šetříš peníze na benzín, šetříš čas a jsi v bezpečí před Covidem-19, ráj pracujícího. 67 procent dotázaných bylo rádo doma, cítili se produktivnější a užívali si, že nemají svého šéfa nablízku. Ale, navzdory tomu všemu, se přesto chtějí vrátit do kanceláře. Je zřejmé, že v tomhle příběhu jde o víc. 

Po měsících pandemie je potvrzená nezaměstnanost přes 10 procent, nejvyšší od roku 1940. A míra pracovních sil pracujících na dálku už v květnu stoupla, podle Banky federálních rezerv v Dallasu, na 35,2 %. Tento přechod neúměrně zahrnul bílé pracující, protože třetina černošských a latinských pracujících přišla o práci, když se ekonomika předtím zadrhla. U lidí barevné pleti je pravděpodobnější, že budou mít nepostradatelné zaměstnání, jež jejich osobní přítomnost vyžaduje.  Číst dál →

Odbory Ze zahraničí | redakce |

K antikomunistickému zákonu na Slovensku

Češi a Slováci by neměli být zaskočeni rozhodnutím slovenského parlamentu postavit mimo zákon jedno celé historické období. Už vůbec by je nemělo překvapit, že z celé dlouhé historie bylo vybráno právě období svržení kapitalistického barbarismu, že práce dvou generací socialistického Československa se ocitla mimo zákon, stejně jako jediná antifašistická masová organizace, která se postavila fašismu. Rozhodnutí slovenského parlamentu reprezentujícího buržoazní zájmy je plně  sociálně-ekonomicky a politicky logické. Koneckonců fašismus, jak prokazuje sama historie a jak řekl Bertold Brecht, není ničím jiným než kapitalismem v krizi. Nemělo by nás mást, že demokracie je skloňována ve všech pádech, při každé příležitosti, a nenosí se vojenské uniformy. Nakonec ani Tiso, ani Hácha, ani jiní vrcholní představitelé fašistických států nenosili hitlerovské uniformy právě proto, že šlo o státy plně závislé na německém kapitálu a politicky se jednalo o pouhé loutky Berlína bez jakéhokoliv vlastního vojenského potenciálu. Současná parlamentní většina společně s prezidentkou, která zákon bez zaváhání podepsala, musejí být chápany jako současný moderní projev výše popsaných souvislostí.  Číst dál →

Z domova Ze zahraničí | redakce |

Vrazi (jen trochu skrytí) 

Naše polistopadová politická reprezentace (tedy abych byl přesný, její většina; komunistů [skutečných, ne těch, kteří jsou opět pouhými členy strany] s jejich nekompromisním protiválečným postojem a několika dalších jedinců, kteří si i v dnešní sobecké agresivní době zachovali aspoň špetku soudnosti, se tohle netýká, naopak před nimi smekám, že se nenechali strhnout euforií proamerických doktrín) se (opět) dopustila vraždy (i když tentokrát spíše „pouhého“ zabití „z nedbalosti“). Nebo přinejmenším dopustila, aby k onomu činu došlo. Za což by měli být obžalováni a souzeni dle zákona, a stejně tak potrestáni. Exemplárně. Než dojde k dalším.  Číst dál →

Z domova Ze zahraničí | redakce |

Ta nejlepší lekce v boji proti smršťování společenských a demokratických práv

Žijeme v zajímavé době. Všechno okolo nás se mění, aniž bychom v mnoha případech byli schopni změny pochopit. Kde jsou ty časy, kdy stačilo koupit si nedělní vydání novin a člověk dostal poměrně přesný obraz dění doma i ve světě. Ještě měl čas si to promyslet. Ale kdeže loňské sněhy jsou? Dnes žijeme v období super rychlostí.

Mezinárodní vyhrocenou krizi potkal koronavir. Vlády po určitém počátečním šoku rychle pochopily, načež se chopily příležitosti. Ani to neměly vlastně v plánu, ale ani nemohly přijmout náležitá, vědecky podložená opatření na ochranu životů a zdraví obyvatel.  Zároveň po celou dobu ohrožení koronavirem pokračuje nevídaná koncentrace bohatství v rukou malé partičky trubců. Naopak drtivá většina lidí na světě upadá do bídy. Nikoho by to nemělo překvapit. Je to očekávaný chod věcí. Není to poprvé, kdy se v historii setkáváme s podobným vývojem. Stačí, když se rozhlédneme okolo sebe. Vlády často přijímají nesmyslná a navzájem si odporující opatření, aniž by braly v potaz názory vědců. Mnohá zdravotnická zařízení byla zavřena nebo zrušena, aby se ušetřil kapitál pro krachující podnikatelské kolosy. Posílení zdravotnického personálu? Jenom velmi opatrně. Všude karanténa pro obyčejné lidi a o to větší svoboda pro podnikatelské kolosy a mezinárodní oligarchy. Tisíce malých podniků bylo nuceno zavřít a každý den zavírají další, aby uvolnily prostor pro nadnárodní řetězce. Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Ze zahraničí | redakce |

Středověk se vrací (zatím v sousedním Polsku)

„Máte na talárech krev,“ řekly ženy protestující napříč Polskem nejvyšším soudcům v zemi po soudním rozhodnutí zakázat téměř všechny potraty.

Polský ústavní soud 23. října 2020 rozhodl, že potraty v případě poškozeného zárodku jsou neústavní, s prohlášením jeho předsedkyně Julie Przylebské, že jsou neslučitelné s ústavou. Julia Prilebska byla mezi ultrapravicovými a katolickými politiky, kteří tvrdili, že přerušení těhotenství u plodu s vrozenými vadami popírá ochranu života jednotlivce. Číst dál →

Ze zahraničí | redakce |

Současná pandemie: Debakl kapitalismu na všech frontách

Kritici nekapitalistických systémů minulosti a současnosti rádi svádějí vinu na smyšlené, domnělé či skutečné chyby v těchto zemích na systém a stát samotný. Mnohokrát jsme se na různých místech těmito způsoby argumentace zabývali a snažili se je demaskovat. Z druhé strany veškeré nedostatky, chyby ba přímo zločiny kapitalismu tito kritici buď ignorují, nebo zamlčují, případně je shazují na různé jednotlivce, skupiny lidí, politické strany či vlády. Slouží jim k tomu ohromný rozpor mezi podstatou, základy systému a jeho jevovým zdáním, mezi formálně přiznaným a reálně platným, který je přímo zakódován v samotném nitru organismu kapitalistického systému. Nynější kolaps kapitalistických struktur na celém světě je však natolik zjevným a masivním, že nabízí jedinečnou možnost příčiny a průvodní jevy jeho totálního selhávání v mnoha rovinách života člověka a společnosti demaskovat. Nečiní nám to v žádném případě radost, protože jde v prvém případě o lidské životy. Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Z domova Ze zahraničí | redakce |

Jiný 17. listopad

17. listopad, Mezinárodní den studentstva, který byl vyhlášen jako mezinárodní svátek v Londýně v roce 1941, jako reakce na projev fašistického barbarství – uzavření Československých vysokých škol a perzekuce československých studentů je hanebně po kontrarevoluci upozaďován a jeho podstata je zamlčována. Místo tohoto mezinárodního svátku akcentuje buržoazie kontrarevoluční události z roku 1989.

Jinak tomu je v řeckých Athénách. 17. listopad je v Řecku datum, které je mobilizační pro pokrokovou část společnosti. V tento den si řecký lid připomíná události z roku 1973.

17. listopad 1973 byl zlomovým bodem odporu tisíců pracujících a studentů proti diktatuře vojenské junty podporované USA a NATO vládnoucí v Řecku.  Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Ze zahraničí | redakce |

Někdo to rád horké, někdo řecké básníky…

Vím, že je text strašně dlouhý, vím, že přesně to se dnes v době nesouvislých internetových výkřiků považuje za nepatřičné. Ale jak vtěsnat jeden celý plodný život do pár vět? Jak obsáhnout dílo básníka, který žil dějiny? Navíc, opít se tím, co má člověk rád v případě poezie není rozhodně nic špatného…

V listopadu 1990 jsem se v Soluni nachomýtla k demonstraci na paměť studentského povstání, které vyvrcholilo 17. listopadu 1973 a spustilo události, které přinesly pád plukovnické junty. Už na shromaždišti na Aristotelově náměstí mně zaujali někteří účastníci s transparentem, kde bylo napsáno Jannis Ritsos „Z“. Pravděpodobně čtenáři Kominetrnetu-Dialogu jsou lépe informováni než já tehdy a budou vědět, že přízvisko „Z“ je zkratkou slovesa ζει, tedy žije. Používá se jako symbolický titul pro toho, kdo zemřel, ale jeho odkaz je nejenom živý, ale také aktuální a aktivní. Poprvé bylo použito po vraždě poslance EDA (Jednotná demokratická levice) Grigorise Lamprakise (1961) v době, kdy komunistická strana byla mimo zákon a její členové se politicky aktivizovali právě v EDA. Český čtenář bude patrně znát román Vasilise Vasilikose „Z“ (1967), který byl přeložen do více než 30 jazyků, včetně češtiny. Ritsos zemřel 11. 11. 1990 a lidé tak chtěli vyjádřit, jak si považují jeho díla. Tehdy jsem neměla tušení, kdo to byl Jannis Ritsos, a když jsem se dozvěděla, že básník, začala jsem přemýšlet, který současný básník by v České republice musel zemřít, aby si ho připomínali lidé napříč generacemi, aby si to sdělovali mezi sebou a na každém jednom bylo patrné pohnutí. Číst dál →

Kolektiv o teorii a historii Kultura Ze zahraničí | redakce |