V prohlášení o bombovém útoku v centru Istanbulu Ústřední výbor Komunistické strany Turecka (TKP) zdůrazňuje:
Jsme hluboce zarmouceni a rozzlobeni nad dnešním útokem na istanbulské ulici Istiklal, při kterém přišlo o život 6 občanů a 53 jich bylo zraněno. Vyjadřujeme soustrast všem našim lidem.
Jsme proti tomuto nelidskému útoku a proti politice, která takový útok legitimizuje. Číst dál
Tisíce lidí demonstrovaly v haitském hlavním městě Port-au-Prince 17. října, což je (zatím) poslední z měsíců protestů požadujících rezignaci premiéra Ariela Henryho uprostřed hluboké politické, hospodářské a společenské krize na Haiti.
S podporou Washingtonu se Henry stal premiérem v červenci 2021 po atentátu na prezidenta Jovenela Moise. Na Haiti se volby nekonaly od roku 2016 a mandát členů Národního shromáždění vypršel v roce 2021. Henry, stejně jako Moise – který byl zvolen prezidentem v roce 2015 pouhými deseti procenty oprávněných voličů odevzdávajících hlasovací lístky – vládne dekretem.
Konkurenční buržoazní síly soupeří o nahrazení současné vlády a slibují cestu k volbám a kapitalistické stabilitě. Číst dál
USA usilují o uplatnění kontroly nad svrchovaností Haiti víc než 200 let – uvalením ekonomických sankcí – od roku 1804, kdy se Haiťané osvobodili z otroctví a ustavili nezávislou zemi, přes rok 1991, kdy unesly a vyhnaly demokraticky zvoleného prezidenta Jean-Bertranda Aristida – až do dnešního dne.
V minulosti, když USA intervenovaly na Haiti, měly americké síly a jejich imperialističtí spojenci zbraně a Haiťané mačety – a zbraně vyhrály. Za posledních několik let získali Haiťané statisíce zbraní, některé z nich vysoce výkonné, podle amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Na Haiti operuje přes 200 ozbrojených skupin. Některé z nich jsou zapojeny do únosů a vydírání, zatímco jiné brání své čtvrti a zajišťují určitou bezpečnost, což stát nedělá. Silniční blokády jsou běžné. Oficiální rezoluce Organizace spojených národů, oficiální prohlášení USA a celosvětová buržoazní média označují tyto skupiny jako „gangy“, což je rasistická pomluva. Číst dál
17. listopadu 2022 uplynulo 83 let od nacistické represe proti českým studentům, po které následovalo uzavření českých vysokých škol, a také 33 let od potlačení studentské demonstrace v Praze na Národní třídě, které se stalo rozbuškou k dovršení kontrarevolučních procesů v ČSSR a k předání moci Komunistickou stranou Československa Občanskému fóru a Veřejnosti proti násilí a dalším silám, jež záhy provedly obnovu kapitalistického hospodářství a zapojení Československa na západní stranu barikády světového imperialismu.
S odstupem let je stále zřejmější a i mnoho zastánců kapitalismu uznává skutečnost, že k nenásilnému předání moci nedošlo v důsledku spontánního lidového povstání pramenícího z masové nespokojenosti s politickým režimem v ČSSR, o čemž svědčí zcela nepatrný rozsah a dosah protirežimních aktivit. To ilustruje například skutečnost, že v posledních volbách před převratem bylo v roce 1986 při účasti 99,39 % voličů (která nebyla povinná) odevzdáno 99,94 % pro jednotnou kandidátku Národní fronty. Číst dál
Mě baví dívat se, jak se lidé baví. To řekl ředitel v podání herce Josefa Kobra ve filmu Věry Chytilové Kopytem sem, kopytem tam. Sešli se, čas si udělali, pojedli z dlouhého stolu na Národní třídě a tu a tam byli vypískáni, bylo jim bez rozdílu jmen nadáváno do fízlů, grázlů a zlodějů, sem tam padlo i slovo „estébák“, i když prý soud rozhodl jinak. Někteří skoro plačky sdělili své životní osudy, svůj stud nad rozlitým mlékem v podobě včerejších kariér korunovaných pozdější privatizací Unipetrolu, jiní jako pan premiér nasadili státnickou masku a klaněli se u pomníčku ještě hlouběji, než když nedávno do Prahy přijel sultán Erdogan.
Bylo veselo. I když zbytek republiky den prožil jaksepatří jinak, o čemž svědčí i anketa z nutnosti přihlášených (tehdy tuto nezbytnost zapříčinil anketní dotaz, ve kterém 98 procent čtenářů řeklo „ano“ zastropování cen energií), kteří se chtěli v čase vrátit nazpět. Coby ne, lépe než zase sledovat útrpné obličeje senátorky Němcové, jejíž volební obvod Praha 1 je dozajista lakmusovým papírkem nálad republiky. Číst dál
Dnes se pochoduje za demokracii. To je správně. Jsou v pochodu demokraté? Pochodují proti tomu, co dusí? Proti oligarchii? Proti jejich stranám? Proti jejich politickému spektru? Proti špíně za jejich nehty? Proti jejich zlodějským rukám? Těžko říct. Ale co není, může být. I kdyby to mělo být v příštím díle.
Na události roku 39 se zapomnělo. Dnešek je přehlídka prezidentských kandidátů s věnci a svíčkami. Některé porodilo lůno Listopadu, jiné normalizační kontakty, fotr na dobré pozici, jiný se prostě vyskytl tam, kde se bralo nebo kde má poslední zavřít dveře. Marketingové agentury se už klepou na to, z koho udělají tvář do známky. Pozadu nezůstávají ani sázkaři. Tím adrenalin končí. Číst dál
Zatímco ukrajinská raketa usmrtila dva nevinné Poláky a „národnost“ munice už přiznal jak Biden tak Duda, ministryně obrany zahání svůj absentující mateřský pud harašením své sbírky zbraní (pokud zrovna nevybouřenost neventiluje vulgarismy na sociálních sítích) směrem na věže Kremlu, ministr vnitra v tento památný den sedmnáctého, kdy si málokdo vzpomene na studenta Jana Opletala, krasomluvně hovoří o obraně svobody slova. Nelze s Vítem než souhlasit. Kdyby to nebyl zrovna on, který nejen nechal utáhnout šroub internetu, ale i oficiálně posvětil cenzuru, která se týká nejen svobodomyslnosti ohledně mezinárodního dění, ale i zdravého rozumu ve směru k pomoci Kyjevu a k výmluvám, které má tento kecal k ujetým nohám ve vlastním politickém subjektu. Řeči se vedou a voda teče. Číst dál
Poslední dny nepřinesly žádné uklidnění situace, a naopak každodenní přehršel novinek nenabídl žádnou pozitivní zprávu. Lidé jsou už apatičtí k slibům vlády, jejíž důležitost ve vleku dění poměřují s obdobným významem ankety Českého slavíka. Skoro pětina úspor je znehodnocena, drahota udělala z běžného zboží nedostupný artikl. Pomoct mají žebračenky. Řešení mají nabídnout vyšeptalé fráze o křižáckém tažení do Rusi či o zázračných podnikatelských příležitostech na Ukrajině, kterým můžeme věřit asi tolik, co slovům komika Zelenského o statisícové demonstraci na podporu jeho kliky na Václavském náměstí. Číst dál
8. listopadu 2022 se v USA konaly volby do Senátu a do části Sněmovny reprezentantů. V některých místech se hlasy stále sčítají. Většina výsledků je však již sečetná. K překvapení části pozorovatelů se ve volbách zadařilo dobře Demokratické straně. Získala 48 ze 100 mandátů dostupných v Senátu. 49 mandátů pak získala Republikánská strana. Ve sněmovně reprezentantů utrpěla menší ztrátu (8 křesel).
V USA je zvykem, že ve volbách do kongresu vyhrává ta strana, která nemá zrovna prezidenta v Bílém domě. I pod tímto dojmem nahlašovali republikáni tzv. rudou vlnu. I přes drobné úspěchy se ovšem nedá říci, že se jednalo o uspokojivé vítězství pro Republikánskou stranu jako celek. Vypadá to, že v USA ustávají v politickém patu, pokračujícím od prezidentských voleb 2020. Číst dál
Blíží se konec roku a s ním i vyúčtování a příprava toho, co bude stát v Pardubicích perník příští rok. Řada z nás dostala milý dopis plný pochopení a vysvětlování, jak je doba zlá a kolik si musí chápající distributor energií účtovat jako zálohy příští rok. Často se jedná o částky, které nejsou jenom vysoké, ale prostě nezaplatitelné i pro ty, kteří dosud neměli žádný finanční problém a chovali se podle pravidel finanční gramotnosti uvědomělého občana kapitalistické blaženosti. Částky často dosahují takových úrovní, že nepomůže žádný další částečný úvazek nebo brigáda. Představují neřešitelný problém pro mladé rodiny s hypotékami nebo důchodce, z nichž mnozí byli donedávna v pohodičce, že žijí ve svém, např. v domku nebo bytě, který sami postavili a celý život udržovali. Číst dál
Někdy v polovině devadesátých let, když jsem studoval na U.C. Berkeley, navštívil mou hodinu dějepisu v USA hostující přednášející. Byla to jedna z těch masivních přednášek s průzkumem, kterých se zúčastnilo asi pět set studentů, mnozí z nás jen proto, aby si ověřili požadavek, místo aby se řídili akademickou vášní. Host se jmenoval Mike Davis a jeho tématem bylo Los Angeles. Hodina začala příběhem o Aimee Semple McPhersonové, charismatické evangelistce a průkopnici mediálních celebrit z počátku dvacátého století, která si ve městě založila základnu horlivých věřících ještě v době, kdy bylo jen řídce obydlené. Dodnes slyším, jak Davis vyslovil její jméno, jako by jeho opakování tolikrát nabízelo nějaký klíč k pochopení kuplířských slibů, které přitáhly některé lidi do L.A. Skončilo to pohledem na nedávno dokončené velitelství policejního oddělení v Beverly Hills – zářící pevnost, pomník státní moci. Během celé přednášky si vzpomínám, že jsem se nemohl pohnout, jak mě ohromil příval myšlenek, všechny ty tečky byly spojené, ten nový způsob vidění světa kolem sebe. Po hodině jsem skočil do knihkupectví poblíž kampusu a koupil si „Město Quartz“, Davisovu knihu z roku 1990 o Los Angeles jako o „utopii i dystopii“. To, co nás ten den naučil, nebyly dějiny; byl to způsob, jak se prokopat ruinami minulosti, abychom viděli budoucnost. Číst dál
Sekretariát PAME
Athény
Řecko
Vážení soudruzi,
dovolte mi jménem odborářů Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska, české členské organizace Světové odborové federace, vyjádřit touto zprávou solidaritu Vám – bratrské organizaci PAME – i celé řecké pracující třídě při generální stávce 9. listopadu.
Vážíme si úsilí řeckých třídně orientovaných odborářů a zároveň plně souzníme s oprávněnými požadavky řeckých pracujících – s právem na spravedlivou mzdu a na využívání všech občanských, politických, sociálních a odborářských práv.
Plně chápeme urgentnost takové akce. Pracující, které ohrožuje nezaměstnanost, vykořisťování, hrozba války i útlak vládnoucí třídy musí být sjednoceni v odborech třídní orientace – jen tak bude jejich boj úspěšný!
Boj proti útlaku a vykořisťování je bojem nás všech! Číst dál
Rukavice byly sundány 17. října na zasedání Rady bezpečnosti OSN, což byl jeden z nejlepších diplomatických výstřelků bez rukavic od úsvitu nového multipolárního světa 24. února. A tématem bylo Haiti.
Spojené státy hledají recept, jak ospravedlnit svou čtvrtou velkou vojenskou intervenci na Haiti za sto let. Washington si kvůli tomu rychle pohrává s Chartou OSN a snaží se pověřit jeden stát nebo skupinu států, aby intervenovaly v jeho prospěch. Zdroje tvrdí, že kandidáty na tuto poctu jsou Kanada, Mexiko a Norsko.
Nicméně veto držící Čína a Rusko nesouhlasí a není žádná záruka, že USA (se svými obvyklými spojenci, Kanadou a Francií) ve svém gambitu uspějí. Číst dál