Prohlášení Komunistické strany Turecka (TKP) k bombovému útoku v Istanbulu
V prohlášení o bombovém útoku v centru Istanbulu Ústřední výbor Komunistické strany Turecka (TKP) zdůrazňuje:
Jsme hluboce zarmouceni a rozzlobeni nad dnešním útokem na istanbulské ulici Istiklal, při kterém přišlo o život 6 občanů a 53 jich bylo zraněno. Vyjadřujeme soustrast všem našim lidem.
Jsme proti tomuto nelidskému útoku a proti politice, která takový útok legitimizuje.
Politika (TKP) má smysl, protože slouží jako prostředek k ukončení vykořisťování člověka člověkem.
Politika je smysluplná, protože slouží jako prostředek k ukončení utlačovatelské tyranie a vykořisťování lidí.
Politika je smysluplná, protože slouží našemu cíli učinit naši zemi zemí rovnosti, svobody a bratrství.
Politika má smysl do té míry, že oslavuje lidské bytosti. Politika, která se zaměřuje proti lidem, se stává špinavou. Komunistická strana Turecka je proti takovému slepému násilí a špinavé politice bez ohledu na lidské životy.
Fráze vyslovené některými s cílem odsoudit toto „slepé násilí“, jako „bez ohledu na to, od koho pochází“ nebo hodnocení jako „bez ohledu na to, k jakému účelu slouží“, jsou neúplné. Tyto výrazy by neměly být upřednostňovány, protože by vedly k pochopení, že „cíl je správný, metoda je špatná“. Dnes je třeba čelit cílům všech aktérů, kteří preferují terorismus jako politický nástroj.
Ti, kteří se neváhají uchýlit ke krvavé politice, mohou představovat pouze nepřátelství vůči lidu, nikoli vůli lidu.
Bezzásadová spojenectví, vyjednávání za zavřenými dveřmi a politické klima, ve kterém může každý politický aktér navázat přátelství s druhým bez jakýchkoliv výhrad – to vydláždí cestu k takovým strašlivým útokům.
Komunistická strana Turecka nepřijme toto politické klima a rozhodně se postaví proti všem druhům útoků, které cílí na lidstvo, přivádějí lidi k zoufalství a apolitismu a uzurpují vůli lidu.
Komunistická strana Turecka
Ústřední výbor
13. 11. 2022
Prohlášení Světové odborové federace: Mistrovství světa ve fotbale v Kataru je potřísněné krví dělnické třídy
V prohlášení o Mistrovství světa ve fotbale 2022, které začíná dnes, 20. listopadu, v Kataru, Světová odborová federace (WFTU) zdůrazňuje:
Určení tohoto arabského emirátu hostitelem akce bylo již poskvrněno korupcí. Miliardy ze zdrojů patřících katarskému lidu – protože je to všechno jejich bohatství nacházející se v jejich podloží – přešly do rukou velkých kapitalistických korporací. Od té doby je sponzorství těchto firem podporováno spekulacemi a byznysem, z něhož těží pouze elity arabské země.
Tato velká masa kapitálu také slouží ke zkrášlování středověkých a autoritářských režimů, které neváhají kolaborovat s represivním režimem Izraele a západními buržoazními demokraciemi, které je podporují.
Katar je navíc režimem, který utlačuje základní práva žen a lidí patřících k LGBT skupinám. Není pochyb o tom, že tuto světovou událost využijí ke zkrášlení tváře represivní vlády a představí se světu jako zastánci demokracie a integrace.
Kapitalismus proměnil sport, důstojnou a chvályhodnou lidskou činnost, v další ideologický nástroj k dosažení svých zájmů a naplnil jej soutěžním charakterem v souladu se svou filozofií, podle níž kdo nevyhraje, je poražený.
Na druhé straně také podporuje nejkonzervativnější nálady nacionalismu, konfrontuje koníčky, je zdrojem vandalských činů a násilí a ukrývá v sobě fašistická hnutí napojená na politické strany, které touží po krvavých diktaturách a válečných scénářích, které třídně orientované odborové hnutí vždy odsuzovalo. Událost, ve které je upozaděna role žen.
Nemůžeme zapomenout, že výstavba megalomanské infrastruktury, která bude hostit mistrovství světa ve fotbale, si vyžádala životy tisíců dělníků, kteří museli trpět nekonečné dny práce, dusivé teploty, mizerné mzdy a neexistující zdravotní a bezpečnostní podmínky; dělníkům z afrického kontinentu a jihovýchodní Asie, kteří byli nuceni přijmout otrocké smlouvy, známé jako systém kafala, kde si zaměstnavatel ponechal jejich pas, uložil své pracovní podmínky, které mu umožnily uvěznit nebo deportovat bez náhrady každého, kdo je nedodržel.
Vše, čeho se kapitalismus dotkne, je zkažené. Třídně orientované odborové hnutí odsuzuje tento dravý a nelidský systém, který se i volnému času a sportu snaží vštípit svou životní filozofii. Nemůžeme se podílet na krvi a neštěstí milionů třídních bratrů a sester kvůli podívané, která nás bude v nadcházejících týdnech provázet.
KS Turecka: Problémy Turecka lze nalézt uvnitř Turecka – Prohlášení Ústředního výboru TKP k náletům tureckých ozbrojených sil na kurdské osady v Sýrii a Iráku
21. listopadu 2022
Po bombovém útoku na istanbulskou ulici Istiklal minulý týden turecké ozbrojené síly od včerejší noci podnikají letecké útoky na kurdské osady v Sýrii a Iráku. Vláda AKP tvrdí, že tato operace je prováděna pod záminkou „obrany“, a znovu zakrývá pravdu.
Vláda AKP po léta prošpikovala hranice sousedních zemí svými neoosmanskými, expanzivními politikami, prováděnými ve spolupráci s imperialismem a v souladu se zájmy třídy kapitalistů, které zastupuje. Otevřeli hranice naší země džihádistickým gangům s cílem zaútočit na sousední země. Vytvořili „armády“ džihádistických gangů v oblastech pod jejich kontrolou na území sousedních zemí a otevřeně zasahovali do vnitřních záležitostí těchto zemí. Všechny tyto kroky vlády AKP, natož zajištění „bezpečnosti Turecka“, představují skutečnou hrozbu pro bezpečnost Turecka.
Jasně prohlašujeme, že problémy naší země jsou vnitřní, nikoli vnější. Problémy Turecka je třeba hledat uvnitř Turecka. Bezpečnost našeho lidu nelze zajistit prováděním vojenských operací na území sousedních zemí pod údajnou záminkou obrany.
Zahraniční politika vlády AKP je stejná jako její vnitřní politika!
Navíc jsme znovu svědky toho, že buržoazní opozice nemůže navrhnout žádnou alternativu nad rámec stanovený AKP.
V naší zemi skutečně existuje bezpečnostní problém. Zdrojem tohoto problému je společenský řád, ve kterém žijeme. Ti, kdo páchají činy slepého násilí, ti, kdo nařizují operace v hranicích sousedních zemí, a ti, kteří z toho všeho profitují, pocházejí ze stejné země.
Tato půda musí být zrušena, aby naši lidé mohli žít v bezpečí a prosperitě, v rovnosti, svobodě a bratrství.
Pro náš lid existuje jen jediné východisko: Postavit se co nejdříve a ukončit tento krvavý společenský řád!
(zdroj: Solidnet)
KS Řecka: AKCE ORGANIZOVANÁ POSLANCI KKE – Přístavní dělníci proti vykořisťování a imperialistické válce
„Dělníci v docích proti vykořisťování a imperialistické válce“
Bohatá výměna zkušeností z boje přístavních dělníků
V pondělí 14. listopadu uspořádali europoslanci KKE (KS Řecka, pozn. překl.) akci na téma „Dělníci v přístavech proti vykořisťování a imperialistické válce“. Akce se konala v Evropském parlamentu v Bruselu za účasti hostů z odborů přístavních dělníků z Řecka, Itálie a Francie. Delegaci z Řecka tvořili dokaři ze Svazu dělníků COSCO – přístav Pireus.
Hlavní projev přednesl Kostas Papadakis, poslanec Evropského parlamentu za KKE.
Po projevu následovaly příspěvky Markose Bekrise, předsedy Svazu dělníků COSCO (ENEDEP) – přístav Pireus (Řecko), Josého Nivoie, předsedy Svazu dělníků v Janově a člena Národního výboru přístavních dělníků USB (Itálie), a Tony Hauboit, generální tajemník Národní federace přístavních dělníků CGT (Francie). Závěrečnou řeč pronesl Lefteris Nikolaou-Alavanos, poslanec EP za KKE.
Na konci akce delegace Svazu dělníků COSCO – přístav Pireus darovala delegacím z Itálie a Francie fotografii z demonstrace třídně orientovaných odborů shromážděných v PAME na 1. máje 2020.
Přístavy ve službách prosperity lidu a potřeb dělnické třídy
Ve své úvodní řeči K. Papadakis mimo jiné poznamenal, že „Dělníci v přístavech pracují na pracovišti strategického významu. Přístavy jsou místem setkávání hlavních obchodních zájmů; bitevní pole tvrdé konkurence mezi monopoly s vysokou koncentrací kapitálu s kombinovanou kontrolou nad kapitalistickou výrobou, dopravou, energetikou, válečným a loďařským průmyslem a cestovním ruchem. Jsou také obchodním centrem pro montáž, balení, skladování, dopravu a logistiku. Tvoří křižovatku hlavních silnic, centrální železniční sítě a lodní dopravy (…) Přístavy zaujímají přední místo a klíčovou roli ve strategickém plánování protivníka, tedy buržoazie, pro zajištění konkurenceschopnosti a ziskovosti kapitálu. Člověk si může uvědomit, že uprostřed vypuknutí imperialistické války a nové bezprostředně hrozící kapitalistické krize a eskalace konkurence se ekonomický, politický a vojenský význam přístavů znásobí.“
Dodal, že „na druhou stranu, z našeho pohledu mají přístavy neocenitelný strategický význam pro dělnickou třídu, protože shromažďují obrovské koncentrované bohatství, které lze využít na jiné cestě rozvoje, která uspokojí sociální potřeby lidí. To zdůrazňuje velký stupeň koncentrace kapitalistické ekonomiky. Přístavy se tak mohou stát společenským vlastnictvím přesně v této koncentrované formě a přímo řešit mnoho praktických problémů sociálního systému, kde bude u moci dělnická třída; systém, kterým se snažíme nahradit barbarský kapitalismus, totiž socialismus.“
K. Papadakis také zmínil roli EU a poznamenal, že „EU dala jasně najevo, že zájem unijních monopolů vyžaduje, aby přístav, kromě toho, že je obchodním uzlem, loděnicí a turistickou destinací, měl být vojenskou základnou poskytující všechny druhy vojenských zařízení a také energetickým uzlem s vylepšenou infrastrukturou pro výrobu, úsporu a skladování energie, a to i z kotvících lodí. EU rovněž včas předvídala, že přístavy jsou oblastí tvrdé konkurence, a proto využila nařízení o přístupu na trh přístavních služeb, aby se vyhnula stanovení jednotných provozních pravidel. Zejména v otázce vlastnictví poskytla buržoazii každé země možnost stanovit si vlastní podmínky na základě svých vlastních zájmů. Je příznačné, že konfrontace mezi USA a Čínou o nadvládu v globální kapitalistické ekonomice se rozvíjí kolem klíčových evropských přístavů. Například v přístavu Pireus je vyjádřena soutěž o to, zda a kdy bude dosaženo hlavního plánu čínského monopolu COSCO, zatímco americké skupiny brání jeho realizaci. USA odpověděly na čínskou kontrolu nad přístavem Pireus převzetím kontroly nad přístavem Alexandroupolis. Jedná se o přístav velkého hospodářského a geostrategického významu s velkým molem, který lze dále rozšiřovat, přilehlým mezinárodním letištěm, silničním a železničním spojením s odpovídajícími sítěmi a možností instalace plovoucích plošin pro výrobu, skladování a dodávky zemního plynu. Zároveň je poblíž síť vojenských táborů a přístav se nachází pouhých 500 mil od ukrajinských hranic. Stručně řečeno, je ideální pro to, aby USA prosazovaly své imperialistické plány v regionu.“
„Je nutné stanovit určitá kritéria pro postoj pracovníků k takovému vývoji a zuřící rivalitě. Za prvé, pracovníci si musí uvědomit, že v konfrontaci s touto rivalitou mohou hledat a rozlišovat své vlastní nezávislé zájmy. Jejich zájmy nejenže nejsou naplněny, ale střetávají se s podnikatelskými plány té či oné podnikatelské skupiny nebo dokonce s buržoazním státem. Kromě toho jsou tyto zájmy většinou prosazovány paralelně a obchodní skupiny dokonce mezi sebou uzavírají partnerství. Jejich společným jmenovatelem je, že jsou proti zájmům dělníků, dokařů, námořníků a lidu obecně,“ dodal.
Poté rozpracoval politický návrh KKE o přístavech. „Pozice KKE k přístavům vyjadřuje naše celkové porozumění výrobním prostředkům a strategickým sektorům v Řecku. Ukazuje, že existují dvě cesty rozvoje, cesta kapitálu a cesta dělnické třídy, kapitalistická a socialistická cesta. Přístavy ve službách prosperity lidu a potřeb dělnické třídy mohou existovat pouze tehdy, když jsou osvobozeny od kritéria konkurenceschopnosti a ziskovosti kapitálu; když jsou zahrnuty do vědeckého plánu založeného na rozvoji všech výrobních sil, uspokojování společenských potřeb ve prospěch velké většiny lidí. Takový plán předpokládá, že převezmeme moc od buržoazie, že se zbavíme parazitů – kapitalistů. Předpokládá, že se výrobní prostředky stanou společenským vlastnictvím, a toho bude dosaženo pouze tehdy, když se otěže moci chopí dělnická třída.“
„KKE zkoumá otázku vlastnictví přístavů z hlediska zájmů dělnické třídy a lidu (…) Zájmům dělníků tedy nemůže sloužit ani ochrana jedné formy kapitalistického vykořisťování přístavů nebo jiné, bez ohledu na to, zda má buržoazní stát menšinový nebo většinový podíl v přístavech nebo je spravuje,“ dodal.
Svůj projev zakončil zdůrazněním, že „Jsme povzbuzeni a inspirováni bojem dělníků v přístavech po celé Evropě a bohatými zkušenostmi, které naši hosté dnes získají. Jsme přesvědčeni, že jejich boj, boj nás všech, dosáhne cíle; je to svět bez vykořisťování a imperialistických válek, krizí a uprchlíků.“
„Pracovníci v docích nesmí vykládat lodě převážející vojenský materiál“
Markos Bekris, předseda odborového svazu pracovníků COSCO (ENEDEP) – přístav Pireus z Řecka, odkázal na závěry vyvozené z bojů vedených odbory v předchozím období, jako byla protidělnická mise EU, rozdrcení práva na státní správu přístavu Pireus a rychlé tempo růstu a ziskovosti v období kapitalistické krize, které bylo založeno na pošlapaných právech dělníků v docích. Zdůraznil, že „úloha přístavů se stává důležitější, když vypukne válka, když se přes přístavy přepravují vojenské zásoby, vozidla a jednotky.
Proto věříme, že je důležité, že jsme se rozhodli, že se k těmto imperialistickým plánům nepřipojíme a uděláme vše, co je v našich silách, aby přístavní dělníci nevykládali loď převážející vojenský materiál.“
„V dělnickém hnutí v Řecku a ve zbytku světa se střetávají dvě linie a tato konfrontace musí narůstat. Na jedné straně existuje Všeobecná konfederace řeckých pracovníků (GSEE), která říká, že stávky nepřinášejí žádné výsledky a že nyní musíme konzultovat se zaměstnavateli, co můžeme získat, a vždy se zdržet bojů. Kromě toho zaměstnavatelé říkali totéž během krize i kapitalistického rozvoje. Na druhé straně je Světové odborová federace, jejímž prostřednictvím bojujeme.“ Poukázal také na „jasnou a konkrétní roli řeckých vlád všech odstínů a koalic, která zajišťuje, že investice a ziskovost obchodních skupin nebudou narušeny.“ Na závěr řekl: „Proto jsme celé ty roky taháni po soudech za všechny stávky, které jsme pořádali a budeme pořádat. Také proto nejsou dokaři, kteří vykonávají skutečně nebezpečné a zdraví škodlivé povolání, zařazeni na seznam rizikových povolání. Navíc si dobře uvědomujeme, že nemůžeme očekávat, že nás zachrání někdo jiný. Musíme se zachránit; uděláme to pro naše rodiny, pro naše děti. Proto se dnes nenecháme nikým vyzývat k trpělivosti až do voleb. Koneckonců, než přijdou volby, už nás vyčerpají. Proto říkáme dělníkům, že nyní je čas posílit boj a naši jednotu, abychom i nadále byli baštou boje a solidarity, která bude den ode dne sílit a dále upevňovat.“
Odmítli jsme byť jen pomyslet na to, že by se naše vlastní práce stala příčinou smrti
José Nivoi, prezident janovského svazu dělníků v docích a člen Národního výboru přístavních dělníků USB z Itálie, se podělil o své zkušenosti o tom, jak se jejich odbory změnily z odborů zaměstnavatelů na to, že jsou v rukou zaměstnanců. Odhalil také prudký útok italských vlád na práva dokařů. Dodal, že „přemýšlíme také o dopadu automatizace na práci dokařů nebo metodách, jako přimět námořníky, aby dělali dokaře. Tyto věci jdou ruku v ruce, protože automatizace a nahrazování práce doků námořníky zintenzivňují flexibilní pracovní podmínky.
Dělníci v docích čelí tomuto prudkému útoku každý den. Pracují za babku, zatímco zaměstnavatelé je bezohledně vykořisťují. Zaměstnavatelé si však dobře uvědomují, že máme sílu blokovat zboží a velmi je to znepokojuje.“ Zdůraznil také jejich rozhodnutí zablokovat přepravu vojenského materiálu v roce 2019 v Janově a také zorganizovat generální stávku, když vypukla válka na Ukrajině, zatímco vláda udělala pouze zvýšení vojenských výdajů. „Nepřijali jsme to, odmítli jsme i jen pomyslet na to, že by se naše vlastní práce stala příčinou smrti,” řekl.
„Naším průvodcem je třídní boj – Válka na Ukrajině je imperialistická“
Tony Hauboit, generální tajemník Národní federace přístavních dělníků CGT z Francie, zdůraznil, že prostřednictvím kolektivních a masových bojů, které byly vedeny v minulých letech, se jim podařilo dosáhnout určitých práv proti protidělnickému útoku francouzských vlád. Poskytl také neocenitelný vhled do třídních bojů odborů, když uvedl, že jejich výhodou je, že si uvědomují, „že přístavy jsou ekonomickým srdcem národa díky celému řetězci nákladní dopravy“ a že „mají moc – a to je dobrá věc – zastavit práci ve francouzských přístavech“. Zprostředkoval zkušenost o projevené solidaritě se stávkujícími v rafinériích. K válce na Ukrajině uvedl, že „podle našeho názoru je válka imperialistická; vede ji velký kapitál a oběťmi jsou opět lidé a dělníci“.
„Boje v přístavech Řecka, Itálie a Francie jsou velmi důležitým odkazem“
Setkání uzavřel Lefteris Nikolaou-Alavanos, poslanec Evropského parlamentu za KKE. Poděkoval řečníkům za bohaté zkušenosti, které zprostředkovali, a zdůraznil, že akce zdůraznila „skutečný třídní a internacionalistický postoj dělnické třídy tváří v tvář imperialistické válce, to znamená, že lidé by měli odmítnout stát na straně jednoho nebo druhého tábora, imperialistů – zlodějů. Lidé a dělníci musí bojovat proti buržoazním třídám na základě jejich nezávislé akce s cílem uchvátit moc a ukončit války“.
„Boje v COSCO a italských a francouzských přístavech, stejně jako sdružování dělníků pracujících v obtížných podmínkách, také ukazují, jak musí dělnická třída bojovat. To znamená, že nezávisle, bez toho, abychom se přikláněli k jednomu či druhému monopolu, hrající hru kapitalistického soupeření o ziskovou infrastrukturu a zdůrazňujeme skutečnost, že kapitalistické zisky pocházejí z drcení mezd a práv pracujících,“ dodal a uzavřel slovy, že „Tyto boje jsou velmi důležitým dědictvím. Posilují hrdinství, neochvějný postoj, nebojácnost a solidaritu dělnické třídy tváří v tvář konfrontaci s represivními silami, státem a jeho mechanismy a stoupenci zaměstnavatelů“.
Britská CPB (KS Británie) vyzývá k „jednotné frontě“ proti monopolům
„Hlasování pro stávkovou akci členů PCS (odbor. svaz zaměstnanců Public and Commercial Services – {veřejných a komerčních služeb}), RCN (odborový svaz v Royal College of Nurses, {Královského sboru zdravotních sester,}), čtvrtého největšího britského odborového svazu (s téměř milionem členů) – a Education Institute of Scotland (svaz Skotského vzdělávacího institutu; nejstarší odborový svaz učitelů na světě, založený 1847) potvrzují, že duch stávky se rozšířil i mimo průmyslový, dopravní a komunikační sektor,“ řekl o víkendu Alex Gordon (předseda dopravního odborového svazu RMT) výkonnému výboru komunistické strany.
„Doufejme, že současné hlasování Unisonu v NHS (odbory v National Health Service, Národní zdravotní službě) a dvou hlavních učitelských odborech NEU (National Education Union, Svaz národního vzdělávání) a NASUWT (National Association of Schoolmasters Union of Women teachers, Národní sdružení učitelek {především soukromých škol}) posílí odhodlání odborů koordinovat stávkové akce a strategie kolektivního vyjednávání s cílem zastavit zmrazení platů toryů a zajistit skutečné životní náklady, zvýšení pro dělníky,“ dodal.
Gordon poukázal na podzimní prohlášení ministra financí Jeremyho Hunta jako na důkaz obrovského útoku na životní úroveň lidí, demokratická a zaměstnanecká práva a veřejné služby, přičemž od roku 2025 – po příštích všeobecných volbách – se plánují nové škrty ve veřejných výdajích o 60 miliard liber.
Britští komunisté volali po „jednotné frontě“ dělnických organizací a levice, aby se postavili ofenzívě vládnoucí třídy ze strany kapitalistických monopolů a jejich vlády. KS bude plně podporovat rozvoj efektivního koordinačního výboru odborářů schopného propojit jejich nesourodé spory do jednotných bojů.
Alex Gordon trval na tom, že je společným zájmem velké masy dnešní populace naší planety nahradit globalizovaný finanční kapitalismus socialistickým uspořádáním společnosti.
To bylo prokázáno tím, že USA a další velké kapitalistické mocnosti na summitu COP27 v Šarm aš-šajchu odmítly dohodnout jasné cíle pro rychlý pokrok směrem k odstranění fosilních paliv.
„Návrh EU na fond pro ztráty a škody je dalším pokusem vykroutit se ze závazků Pařížské dohody a obvinit Čínu z neúspěchu bohatých rozvinutých zemí snížit emise uhlíku a omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úroveň,“ poznamenal Gordon.
Na summitu COP15 v Kodani v roce 2009 rozvinuté země přislíbily do roku 2020 rozvojovým zemím pomoc v oblasti změny klimatu ve výši 100 miliard dolarů, ale dosud nezveřejněná částka, která byla dosud vybrána, výrazně klesla.
„Všechny pokusy o greenwash globálního finančního kapitalismu se zhroutily, protože americké banky odmítají investovat z fosilních paliv – rozpor, který ukazuje limity kapitalismu a ohrožuje budoucnost planety,“ uzavřel Gordon.
Výkonný výbor KS také obdržel zprávy od předsedkyně Ruth Stylesové a mezinárodního tajemníka Kevana Nelsona o Mezinárodním setkání komunistických a dělnických stran v Havaně a od generálního tajemníka Roberta Griffithse o jeho návštěvách Kuby a sjezdu venezuelské komunistické strany v Caracasu.
KKE odsuzuje turecké letecké útoky v Sýrii na severu Iráku
Nová turecká vojenská ofenziva v Sýrii a severním Iráku spočívá v demonstraci síly za souhlasu USA, EU a Ruska, uvádí se v prohlášení tiskové ho oddělení ÚV Komunistické strany Řecka (KKE).
Přesněji prohlášení zní:
„KKE odsuzuje nový nepřijatelný letecký útok Turecka na kurdské oblasti Sýrie a severního Iráku, který se přidává k vojenským operacím předchozího období a zachování turecké okupace syrských zemí a vojenských sil na území Iráku.
Toto je nová operace turecké buržoazní třídy, která má demonstrovat svou sílu a prosazovat své strategické plány v regionu pod záštitou USA, EU a Ruska.
Spleť rozporů v regionu je komplikovaná a zapojení Řecka do imperialistických plánů pod odpovědností vlády a stran euroatlantického oblouku uvrhuje zemi a lid do velkého nebezpečí“.
Řecko: Solidarita lidí zastaví zabavování domu důchodců bankami
Protest v Aténách na podporu důchodkyně Ioanny Kolové
V pondělí 21. listopadu v 5:30 ráno soudní exekutor s policejními silami vnikl do domu důchodkyně v Aténách v Řecku, aby ji vystěhoval z vlastního domu, ten aby byl předán fondu, který koupil její dluh.
Důchodkyně Ioanna Kolová, matka osoby se speciálními (zvláštními) potřebami, měla dluh na kreditních kartách ve výši 15 000 €, který si po ztrátě manžela nemohla dovolit splatit a požádala o vyrovnání dluhu. Zatímco banka zdržovala procedury, úroky rostly a zdvojnásobily dluh, přičemž banka pokračovala v dražbě jejího domu ve prospěch fondu (nazývaného „supi“ za braní domů lidem).
Včera ráno v 5:30, aby se vyhnuli jakémukoli odporu, vylomili dveře jejího domu a požadovali, aby seniorka okamžitě odešla a ani jí nedovolili vzít si kabát.
Okamžitě dorazili lidé ze sousedství a spolu s kádry PAME zablokovali vstup. Nedovolili zabavení a převod věcí ženy a seniorku přivezli zpět domů. PAME okamžitě vyzvala k protestu na podporu a solidaritu před bytem a v krátké době dorazily stovky lidí.
49. výročí povstání na Polytechnice: Masivní protiimperialistické shromáždění KKE v Aténách
Akce k oslavám 49. výročí povstání na athénské Polytechnice vyvrcholily ve čtvrtek 17. 11. 2022 masovými shromážděními Komunistické strany Řecka (KKE) a jejího mládežnického křídla (KNE) u amerického velvyslanectví.
Tisíce lidí, pracujících, studentů, důchodců, mužů a žen všech věkových kategorií, mávající vlajkami KKE, demonstrovaly proti imperialistické válce a účasti Řecka v ní, proti protilidové politice, která drtí práva a výsledky dělníků a lidu obecně a promění zemi v základnu USA-NATO pro zisky obchodních skupin. Podobné pochody se konaly v Soluni a dalších velkých městech po celé zemi.
V čele shromáždění byli členové Asociace uvězněných a deportovaných řeckou juntou (SFEA), mezi další bloky patřily Mírový výbor pro mezinárodní uklidnění a mír (EEDYE), Federace řeckých žen (OGE), Všedělnická bojující fronta (PAME), odbory a četná studentská sdružení a skupiny.
Demonstrace v Aténách se zúčastnil generální tajemník ÚV KKE Dimitris Koutsoumbas. Koutsoumbas v rozhovoru s novináři uvedl: „O 49 let později události a shromáždění ukazují, že hesla povstání na Polytechnice, jako například „USA-NATO pryč z Řecka, pryč se základnami smrti“, na ochranu lidí příjmy proti chudobě a nezaměstnanosti, za veřejné a bezplatné školství a zdravotnictví, proti státní represi, fašismu, odposlechům a špionáži, což je diktatura kapitálu, jsou i dnes aktuální a živá.“.
Události na aténské Polytechnice v roce 1973 představují jeden z nejvýznamnějších momentů třídního boje v Řecku ve druhé polovině 20. století, neboť znamenaly začátek pádu vojenské diktatury, která zemi vládla v letech 1967 až 1974.
V noci 17. listopadu byly na vzbouřené studenty a dělníky nasazeny tanky. V tu noc bylo podle oficiálních záznamů zabito 56 lidí. Podle policejních záznamů bylo zraněno 1103 občanů a 61 policistů. Jak vyšlo najevo po pádu diktatury, policie použila 34 000 kulek, kromě 300 000 nábojnic všeho druhu, které použila armáda k potlačení povstání. Ve dnech povstání režim pokračoval zatčením 2 500 lidí, ačkoli oznámil pouze zatčení 866, přičemž uvedl jejich sociální status takto: 475 dělníků, 268 studentů, 74 žáků, 49 studentů polytechniky.
Přestože byla vzpoura utopena v krvi, celkový odpor proti režimu vzrostl. O osm měsíců později (24. července 1974) padla diktatura pod tíhou své zrady a dobrodružství na Kypru, kde došlo k převratu, který zorganizovala ve spolupráci s tajnými službami NATO a jehož cílem bylo vyhlazení pokrokového režimu prezidenta Makaria (15. 7. 1974) a který vedl k turecké invazi a okupaci 37 % Kypru.
(ze zdrojů Solidnet a Idcommunism přeložil MP)
Připravila redakce KOMINTERNet-Dialogu.
Uzávěrka 24. 11. 2022 ve 20:00.