Skip to content

Vznik náboženství

Historické kořeny náboženství se táhnou do hlubokého dávnověku, do doby prvobytné společnosti. Náboženství vzniklo z nejtemnějších, divošských představ prvobytných lidí o přírodě.

Podmínky materiálního života prvobytné společnosti, které daly vzniknout náboženství, jsou na neobyčejně nízkém stupni rozvoje výroby, za něhož vnější přírodní síly lidem vládly. Hrom, blesk, zemětřesení, bouře a povodeň, zlma a vedro, sucho a lesní požár — všechny tyto strašné přírodní živly, obklopující prvobytného člověka, byly pro něho nepochopitelné, záhadné a tajemné. Vůči mocným přírodním silám byl prvobytný člověk téměř bezmocný. Protože si nedovedl tyto síly podrobit, přisuzoval jim nadpřirozené vlastnosti, zbožšťoval je. Zaklínáním, prosbami (modlitbami) a přinášením obětí se snažil tyto síly obměkčit, t.j. podrobit si je ve své fantasii, v představách. Tak tedy bezmocnost vůči přírodním silám a strach před nimi zrodily víru v nadpřirozené síly, víru v duchy, bohy a jejich uctívání.

Mnozí buržoasní učenci stejně jako theologové považují náboženství za zjev věčný, vlastní všem lidem ve všech dobách. Avšak náboženství neexistovalo odedávna. Dějiny kultury svědčí o tom, že v nejranějším stadiu prvobytné společnosti neexistovalo ani náboženství ani náboženské představy. Náboženství vzniklo na určitém stupni vývoje prvobytné společnosti.

Mnozí atheisté a materialističtí filosofové dřívějších dob (na příklad Holbach, Helvétius, Diderot, Feuerbach a j.) vyvozovali vznik náboženství jen z nevědomosti, z neschopnosti lidí vysvětlit přírodní jevy. Avšak pouhou nevědomostí nelze vysvětlit vznik víry v existenci nadpřirozených sil. Prvobytného člověka nesmíme posuzovat jako filosofa, který se zamýšlel nad tajemstvím bytí, či nad svou vlastní přirozeností. Tento člověk více jednal než přemýšlel.

Voltairovi je připisován výrok, že náboženství po prvé vzniklo při setkání podvodníka s hlupákem. Avšak Voltaire a jiní buržoasní osvicenci nesprávně označují podvod za hlavní příčinu náboženských vyznání, neboť tím vysvětlují vznik náboženství idealisticky. Podvod zajisté měl a má ohromný význam v dějinách náboženství, zejména za kapitalismu. Avšak podvod ještě nevysvětluje ani vznik, ani tak dlouhou existenci náboženství. Převrácená, klamná, fantastická představa o světě vznikla u prvobytných lidí především z jejich praktické bezmoci vůči přírodním silám, ze strachu z nich, z omezenosti společenských vztahů prvobytných lidí.

Jakmile vzniká vykořisťování člověka člověkem, přistupují k přírodním silám, ovládajícím člověka, ještě síly sociální, které pracujícím způsobují ne méně, ale ještě více neštěstí a utrpení, než síly přírodní. „Bezmocnost vykořistovaných tříd v boji proti vykořisťovatelům rodí stejně nutně víru v lepší posmrtný život, jako bezmocnost divocha v boji proti přírodě rodí víru v bohy, čerty, v zázraky atd.“ [50]

Vynikající materialisté už před Marxem a Engelsem přišli na myšlenku, že bůh nestvořil člověka, ale že člověk stvořil boha. Avšak i když staří materialisté tuto myšlenku pronášeli, nemohli vysvětlit, proč lidé znali dvojí svět, proč si vedle přirozeného, materiálního světa, přírody, vytvářeli ve svých představách fantastický, přízračný svět nadpřirozených bytostí. „Feuerbach vychází z faktu náboženského sebeodcizení, — píše Marx, — zdvojení světa na svět náboženský, představovaný, a na svět skutečný. Jeho úsilí tkví v tom, aby náboženský svět svedl na jeho pozemský základ. Nepozoruje, že po vykonání tohoto díla zbývá ještě udělat hlavní věc. Neboť skutečnost, že světský základ se od sebe sám odpoutává a ustavuje se jako samostatná říše v oblacích, může být vysvětlena právě jen tím, že sám tento světský základ je rozeklán, a že v něm samém je rozpor. Musí tedy být nejdříve ve svém rozporu pochopen a potom odstraněním rozporu prakticky revolucionován. Tedy na příklad poté, když byla jako tajemství svaté rodiny odhalena pozemská rodina, musí být sama tato rodina podrobena theoretické kritice a prakticky od základu přetvořena.“ [51]

Reference

  • [50] V. I. Lenin, Spisy, sv. 10, rus. 4. vyd., sty. 65.
  • [51] K. Marx a B. Engels, Vybrané spisy sv. IT, rus. vyd. 1948, str. 384; čes. vyd. 1950, str. 421.

Použitá literatura

  • KONSTANTINOV, Fedor Vasil’jevič. Historický materialismus. Praha: Svoboda, 1952.