Skip to content

Panorama – 4. týden

1. Mali

 

Malijci zaplnili ulice hlavního města Bamako, kde v několika kilometrovém zástupu  vyjádřili podporu přechodné vládě  a nesouhas se sankcemi podporovanými USA a EU, které na zemi uvalil západoafrický blok ECOWAS. Protifrancouzské nálady se projevovaly  v ulicích celé země. Demonstrace se konali od Koutiala na jihu země po Timbuktu na severu a dokonce se k nim přidali senegalští demonstranti na hranici Senegalu s Mali.

ECOWAS uvalilo tvrdé sankce, které fakticky blokují vnitrozemské Mali, pod záminkou, že přechodná vláda v čele s plukovníkem Assimi Goïtou nehodlá uspořádat volby v únoru 2022. Francie, bývalý koloniální vládce Mali, je všeobecně považována za stát iniciující sankce, ke kterým se snaží získat Radu bezpečnosti OSN. Sankce minulý týden vetovalo Rusko a Čína. Naopak EU, které v současnosti předsedá Francie, slíbila, že sankce podpoří.

Dočasná vláda v Mali tvrdí, že uspořádání voleb bude trvat až pět let. Obrovské části země jsou pod kontrolou takfirsko-džihádských skupin, které Francouzi nedokázali porazit během svých 10 let dlouhých vojenských operací v zemi.

V prosinci Francouzi ukončili svou neúspěšnou „protiteroristickou“ vojenskou operaci Barkhane a přechodná vláda Mali údajně vyzvala na pomoc ruskou polovojenskou skupinu Wagner, aby pokračovala v boji proti povstalcům. Kritici považují sankce ECOWAS za snahu USA a EU odvrátit Mali od rostoucích vazeb s Ruskem.

 

2. Burkina Faso

 

Po převratu minulý týden v Burkině Faso se mnozí ptali, kam země směřuje, když je západní Afrika svědkem vzestupu protifrancouzského hnutí a co se stane s procesem vraždy Thomase Sankary. Před dvěma měsíci byly francouzské jednotky zablokovány a napadeny demonstranty jak v Burkině Faso, tak v Nigeru, zatímco protifrancouzské nálady v regionu stále sílí a vystupují na povrch.

Současný vůdce převratu, podplukovník Paul-Henri Damiba, byl součástí bezpečnostního týmu bývalého prezidenta Blaise Compaorého, který vedl v roce 1987 státní převrat, jenž sesadil a zabil Sankaru. Damiba je také blízkým spojencem generála Gilberta Diendérého, který je v současné době souzen za Sankarovu smrt.

 

3. Německo

Klimatičtí aktivisté se pokusili distribuovat neprodané potraviny, které zbyly v supermarketech. Německá policie tyto potraviny zabavila. Aktivisté ze skupiny „Aufstand der letzten Generation“ (Povstání poslední generace) byli obviněni z krádeže při rozdávání vyřazených, ale jedlých potravin ze supermarketů bezdomovcům v Berlíně. V rámci své kampaně za udržitelné zemědělství a proti plýtvání potravinami tlačí na německou vládu, aby zavedla zákon o úsporách potravin. Zákon by měl donutit supermarkety, aby zbytky potravin darovaly potřebným, místo aby je vyhazovaly. Jen v Německu se ročně vyprodukuje asi 12 milionů tun potravinového odpadu. Celosvětově se ročně vyplýtvá celkem 1,3 miliardy tun potravin, které jsou poživatelné. Toto ohromné vyplýtvané množství potravin by čtyřikrát nasytilo hladovějící na celém světě.

I přes tak ohromnou nadprodukci potravin v roce 2020 nemělo 2,37 miliardy lidí přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin.

Protože nová německá vláda nepodnikla žádné kroky k zavedení zákona o potravinách, občanští aktivisté se rozhodli vzít situaci do vlastních rukou. Aby poukázali na absurditu situace, skupina sama zavolala policii, aby ji informovala o své přítomnosti v supermarketu.

Aktivisté zastavili dopravu v ulicích Berlína a doufají, že budou pokračovat v „zastavení Spolkové republiky, dokud vláda nezasáhne“.

 

4. Palestina

 

Po celá desetiletí Palestinci mluvili o masakru, jehož místo se změnilo v izraelskou pláž.

Masový hrob s ostatky Palestinců popravených Izraelci během války v roce 1948 v Tantuře jižně od Jaffy byl nyní potvrzen. Tantura, kdysi rybářská a zemědělská vesnice v severní Palestině s 1 500 obyvateli, je nyní izraelským plážovým letoviskem sedícím na vrcholu masového hrobu.

22. května 1948 bylo z Tantury vyhnáno přes tisíc obyvatel.  Palestinci léta mluvili o masakru zbytku obyvatel lokality. Až dosud to Izrael vehementně popíral.

 

5. EU

Vojenské výdaje Evropské unie, orgánu poprvé vytvořeného za účelem „podpory míru“ v regionu, v posledním desetiletí výrazně rostou. Takzvaný „obranný“ rozpočet EU směřuje veřejné prostředky na podporu neokoloniálních kampaní hlavních vojenských mocností v bloku, jako je Německo a Francie, z nichž Francie dodává zbraně zahraničním armádám v západní a střední Africe, aby si udržela imperialistickou hegemonii nad zemí.

Expanze militarizace EU sleduje alarmující trend, kdy země bloku EU jsou velmi aktivní při rozdmýchávání nejnásilnějších aktivních válek na světě – poskytují zbraně Izraeli pro jeho pokračující genocidu Palestinců nebo silám vedeným Saúdskou Arábií ve válce v Jemenu.

Kromě toho EU v posledních několika letech vyčlenila 500 milionů EUR na výzkum vojenských zbraní, na investice do válečných technologií včetně umělé inteligence. To vše s údajným cílem posílit vojenskou nezávislost EU na USA.

 

6. Řecko

V posledních dnech se vyostřuje konfrontace mezi USA–NATO–EU a Ruskem. Rozmístění velkých vojenských sil v celém regionu od Baltského po Černé moře doprovází jednání mezi těmito silami.

Komunistická strana Řecka (KKE) a další komunistické a dělnické strany vývoj sledují. KKE, podobně jako jiné strany, vydala prohlášení, které je dostupné na adrese: http://inter.kke.gr/en/articles/On-the-dangerous-escalation- mezi-silami-euroatlanticismu-a-Rusko/. Zároveň obdržela návrh společného usnesení ze strany ÚV KS Španělska a zveřejnila svou odpověď formou otevřeného dopisu:

 

Otevřený dopis Sekce mezinárodních vztahů ÚK KKE o rezoluci KS Španělska (zveřejněno 27. 1. 2022)

 

„Soudruzi,

dne 24.1.2022 jsme obdrželi návrh Komunistické strany Španělska na společné usnesení otevřené k podpisu.

Tento konkrétní text, přestože se zdá, že propaguje „pro-mírovou linii“, je v podstatě pokryteckým textem osvobozujícím imperialismus, zkreslující realitu a vzbuzující v lidech iluze.

A to z následujících důvodů:

1) Tento text připisuje veškerou odpovědnost za nedávný nebezpečný vývoj týkající se vztahů USA-NATO-EU s Ruskem agresivní rétorice USA a NATO, „jestřábů z Pentagonu“ , jak uvádí. Tímto způsobem flagrantně ignoruje skutečné příčiny imperialistické konkurence a válek, které se nacházejí v prudkém konfliktu mezi monopoly, buržoaziemi a jejich uskupeními v rámci usilování o suroviny, dopravní cesty a podíly na trhu.

2) Tak text KS Španělska podporuje iluze, že imperialisty lze rozdělit na „jestřáby“ a „holubice“, na „válečné štváče“ a „mírumilovné“, a že v konečném důsledku mírumilovný imperialismus může existovat. Imperialismus však není jen agresivní zahraniční politika, ale samotný monopolní kapitalismus se všemi charakteristikami, které popsal Lenin a které jsou stále dokonale platné.

3) Text KS Španělska se zaměřuje na odpovědnost USA, které, jak bylo uvedeno, „hrozí tvrdou reakcí“ a „militarizovaly východní Evropu“. Zároveň se vyhýbá jakémukoli komentáři směrem k EU jako by neexistovala. Před 30 lety se však EHS Maastrichtskou smlouvou proměnilo v EU, která v mnoha případech neměla pouze podporu konzervativních a sociálně demokratických politických sil, ale také síly oportunismu, jako v případě Řecka. EU se účastní imperialistické soutěže jako nezávislý kapitalistický pól, prosazuje zájmy evropských monopolů a organizuje vojenské a policejní zásahy v jiných zemích. Přes její hluboké rozpory s USA, které se čas od času projevují, EU udržuje strategickou spolupráci s USA a NATO, jichž se účastní většina zemí EU, za účelem prosazování zájmů evropských monopolů. Hodnocení textu KS Španělska, že NATO je prostě „nástrojem USA k udržení své nadvlády v Evropě“, je hluboce mylné.

4) Text KP Španělska skrývá odpovědnost vlád zemí EU, nijak na ně neodkazuje. Konzervativní vláda Nové demokracie v Řecku však prosazuje strategickou dohodu s USA, která z Řecka udělala rozsáhlou vojenskou základnu a odpalovací rampu proti jiným národům, prosazující zájmy buržoazie. Je také zakrývána odpovědnost koaliční vlády mezi sociální demokracií a „levicí“ ve Španělsku, která se nepřetržitě účastní imperialistických intervencí — například proti Kubě — a projektů Severoatlantické aliance. Nedávným příkladem je nasazení španělské válečné lodi do flotily NATO směřující k Černému moři, která zároveň připravuje nasazení dalších vojenských prostředků. Od KS Španělska je pokrytecké, když nás vyzývá, abychom podepsali takzvaný „promírový“ text, zatímco se účastní vlády členské země NATO prosazující tyto imperialistické válečné plány. Nezapomněli jsme, že podobně jednaly i další síly eurokomunismu, které se účastnily vlád členských zemí NATO v Itálii a Francii, zatímco NATO bombardovalo lid Jugoslávie.

5) Text KS Španělska zcela ignoruje, že Rusko dnes není SSSR, ale silná kapitalistická velmoc, která „zdědila“ mocný jaderný arzenál, který modernizuje, a je v ostré konkurenci s ostatními imperialistickými mocnostmi, prosazuje zájmy ruských monopolních skupin a nikoli ruského lidu. Kapitalistické Rusko se aktivně účastní mezinárodní soutěže o zisky několika a vykořisťování mnoha; proto je zvláště důležitý leninistický postoj, že „válka je pokračováním politiky jinými, násilnými prostředky“.

6) Text KS Španělska prosazuje nejasný a prakticky nemožný požadavek na „rozpuštění NATO“. Jak k tomuto „rozpadu“ dojde, pokud neposílí boj za vystoupení každé země z NATO a každé imperialistické aliance, jakou je EU?  Je jasné, že požadavek na „rozpuštění NATO“ bez boje za odpoutání se od imperialistických plánů v každé zemi a odpoutání se od NATO a všech imperialistických aliancí není nic jiného než záměrné mlženíPouze boj o moc dělníků a lidu může zajistit, že vytržení z imperialistických uskupení, jako je NATO a EU, může zaručit práva dělníků a lidu.

7) Text KS Španělska požaduje „nový systém lidové bezpečnosti, který by poskytl skutečnou odpověď na skutečné problémy způsobující nejistotu: chudobu, hlad, nerovnost, nezaměstnanost, nedostatek základních veřejných služeb, nemoci, změnu klimatu nebo masivní ničivý arzenál zbraní“. Dokud budou platit zákony trhu a kapitalistický způsob výroby, takový systém nemůže existovat. Prosazování takových utopických názorů, že kapitalismus lze „zlidštit“, je klamné. KKE podporuje aktuálnost a nutnost svržení barbarského vykořisťovatelského kapitalistického systému. Jediným alternativním řešením pro lid je socialismus!

Ze všeho výše uvedeného je jasné, proč KKE nemůže podepsat tuto rezoluci KS Španělska, která prezentuje buržoazní názory na „mír“ a mylné oportunistické představy.

Naše strana v koordinaci s ostatními komunistickými a dělnickými stranami v jejich příslušných zemích a na mezinárodní úrovni pokračuje:

  • v boji proti vojenským základnám smrti, které u nás rozmisťují a provozují USA a NATO, proti euroatlantickým cvičením jako Defender Europe a Atlantic Resolve, která obkličují Rusko.
  • v boji proti imperialistickým misím a plánům NATO, EU a buržoazních vlád.
  • v boji proti tzv. obranným dohodám s USA a Francií i s dalšími „spojenectvími“ buržoazie, jako je to se státem Izrael, která vede k dalšímu decimování palestinského lidu.
  • v hlasování proti vojenskému zbrojení v parlamentu, protože vojenská technika není využívána pro potřeby „národní obrany“, jak nepravdivě tvrdí buržoazní strany, ale pro imperialistické plány, intervence a války.
  • v posilování svého boje za návrat domů všech řeckých ozbrojených sil účastnících se imperialistických misí v zahraničí.
  • v boji za vytvoření předpokladů pro vznik sociální aliance mezi dělnickou třídou a ostatními lidovými vrstvami, které budou s to střetnout se s monopoly a imperialistickými plány. Bojujeme za to, aby Řecko opustilo všechny imperialistické aliance, s pevnou zárukou, kterou poskytuje dělnická síla.
  • v posilování internacionalistické solidarity a proletářského internacionalismu. Rozhodně přispíváme ke koordinaci činnosti a boje národů našeho regionu, Evropy a na všech kontinentech, proti imperialistickým intervencím a válkám, destruktivní blokádě proti Kubě, kapitalistickým hospodářským krizím, chudobě a nezaměstnanosti. Jsme pro mír a prosperitu národů světa, vzájemně prospěšnou hospodářsko-politicko-kulturní spolupráci národů našich zemí, novou společnost socialismu-komunismu.

 

Připraveno redakcí  KOMINTERNet-Dialogu

27. 1. 2022