Úvod
Dne 1. 9. 2016 začala platit série legislativních opatření, která do škol na území ČR zavedla zásady tzv. inkluzivního vzdělávání. Od té doby platí s určitými většími či menšími změnami dosud. Už před datem startu inkluze se tento krok setkával na jedné straně s ostrým paušálním vynášením do nebes, podporou až adorací, na druhé straně se stejně razantním odmítáním, spojeným často s katastrofickými předpověďmi do budoucna. Číst dál
Návrhy komunistů z časopisu Dialog
Před několika dny dominovala v mezinárodních masmédiích zpráva o propadu cen akcií, což bylo vysvětlováno jako důsledek pádu cen ropy. Ropa – za surova nafta, případně zemní olej, chemicky směs uhlovodíků, převážně alkanů, se nachází téměř všude na Zemi, miliardy lidí žijí nad anebo u ložisek nafty, miliardy lidí na naftu pracují – ztratila během krátkého času cenu a propadla se tak hluboko na burze, že hrozí celosvětový hospodářský krach.
Vnímavý pozorovatel nepřejde bez povšimnutí fakt, že rozhodnutí o pádu ceny ropy bylo učiněno v podstatě jediným člověkem. Byl jím „majitel“ Saudské Arábie. To snad ani není možné! To nedává smysl! A přece, jedná se o úplně normální logickou skutečnost. A to v době umělé inteligence, v době, kdy je možné vědecky doložit, že rozvoj společnosti může pokračovat bez uhlovodíků, jejichž spotřeba a produkce uvrhují do nebezpečí likvidace samotnou lidskou společnost. V době, kdy politici skloňují ve všech pádech slovo demokracie. Číst dál
Iluze, skálopevná iluze stability kapitalismu, budovaná posledních 30 let se, zdá se, se těžko bude potýkat s pandemií. Pandemie odhalila v jiných zemích, a asi i v té naší, křehkost této iluze. Nebezpečnou křehkost. Tržní prvky, trh sám o sobě a zdegenerované vztahy podmíněné právě trhem a kapitalismem jako takovým. Nebezpečné a bolestivé pohrdání lidmi, faktické pohrdání pracujícími, těmi, kteří nejsou privilegováni jako vlastníci výrobních prostředků, by samo o sobě stačilo k mnoha neštěstím, které by nesnímaly televizní kamery a neupozorňovalo by na ně neustálé zpravodajství, jako je tomu u nynější pandemie. Pandémie je však, aspoň v těchto dnech, varováním, tečkou, pohybem prstu do pomyslného domina, možná počátek tragédie, na kterou nejsme připraveni. Nejsme díky upřednostňování tržních vztahů připraveni na nic, co se dá nazvat speciálním, nouzovým. Číst dál
16. 3. 2020
Vážení kolegové, vážení kolegové,
žijeme v období pandemie, kdy se koronavirus šíří do čtyř koutů světa.
Jménem Světové odborové federace chci poblahopřát zaměstnancům po celém světě, protože jejich práce poskytuje veškeré zboží k přežití národů. Dělníci jsou výrobci potravin, léků, služeb, strojů, dopravy, komunikace a všeho. Zaslouží si naše teplé „dobře odvedená práce“. Číst dál
Světová odborová federace oslovuje dělnickou třídu a obyvatele Itálie. Žijeme v období pandemie, kdy se koronavirus šíří do čtyř koutů světa, vaši lidé již v lidských životech zaplatili vysokou cenu. Chceme vyjádřit náš hluboký zármutek za každý život, který byl ztracen v důsledku pandemie.
I když se šíření viru jeví nevyhnutelné, jsme pevně přesvědčeni, že třídní odbory v každé zemi na světě musí udržet krok a zintenzivnit svůj boj vyžadující ochranu zdraví, bezpečnosti a života obyčejných lidí.
Pandemii koronaviru, která začala sužovat i naši zemi (do dnešního dne naštěstí bez obětí na životech), se snaží někteří dobrosrdeční léčit přemírou úvah, leckdy jdoucích do extrémů – od kverulantství, přes furiantství proti prevenci až po vyšinutou konspiraci.
Není to o konspiračních teoriích, o surreálných fantaziích, o katastrofických vizích – religióznímu vidění apokalypsy nebo lichém přání, že čím hůře, tím lépe. Je to možná troška nostalgie v porovnávání připravenosti na specifické situace, na masovou hrozbu, zhrození se nad tím, že tolik vtipů a parodií nad brannou výchovou a plynovými maskami či rouškami, jen clonilo střízlivému pohledu, že jsme dnes nepřipraveni. Těžko říct, jestli totálně, ale nepřipraveni. Číst dál
Malinkatá hrudka, která se nezmohla ani na kousek DNA, s výrůstky na svém povrchu, která by se musela zvětšit tisíckrát, aby se dostala na hranici viditelnosti lidským okem, ovládla světové trhy, vlády, monotematizovala média, paralyzovala osobní dopravu, vyprázdnila školy a zavřela milióny lidí doma. Docela dobré pro sci-fi, ale bohužel to je naše každodenní globální realita předjaří 2020.
Nebojte, nebudu psát o tom, kdy a kde se vir SARS-CoV-19 objevil, jaké jsou další prognózy jeho šíření nebo zastavení. Nejsem patolog, ani imunolog, nejsem dokonce ani lékař, ale jsem doktor, tak mi věřte. To je samozřejmě nadsázka, ale mohl by se do ní schovat fakt, že když se naučíte dívat na svět přes zvětšovací sklo marxistické dialektiky, vidíte logická propojení mezi fenomény a kontextem, jejich příčiny, a pak třeba dokážete i dedukovat následky a jejich pravděpodobnost. Číst dál
Jsme přesvědčeni, že je třeba informovat čtenáře, odběratele, přátele Dialogu, ale také všechny ty, kterým problémy v komunistickém hnutí nejsou lhostejné, o situaci, která postupně vznikala a nakonec eskalovala rozkolem v redakční radě listu.
Snahou vyřešit rozkol v redakci bylo dlouhodobé volání většinové části redakce po setkání a společném řešení situace. Menšina redakce, která se rozhodujícím způsobem podílela na vyvolání krize v redakci, opakovaně a otevřeně odmítala účastnit se jakéhokoliv společného jednání. I přes tento postoj byla z iniciativy ostatních členů, jež nebyli ochotni akceptovat pokusy o likvidaci Redakční rady Dialogu a demagogické argumenty vedené menší částí redakce, svolána mimořádná schůze redakce na sobotu 7. 3. 2020. Číst dál
U příležitosti 150. výročí narození V. I. Lenina bude uprostřed oblasti Porúří postaven jeho pomník.
Zažíváme krizový vývoj imperialismu a pravicový trend založený na vládních a dalších buržoazních stranách, s ničením životního prostředí, ofenzivou ve vykořisťování a nebezpečím války. Na pořadu je diskuse o socialistické společnosti namísto kapitalismu.
Antikomunisté z vedení CDU (Křesťanskodemokratické unie), SPD (Sociálně demokratické strany Německa), FDP (Svobodné demokratické strany), Zelených a vedení města se pokusili sochu zakázat. 5. března správní soud v Gelsenkirchenu tuto žádost zamítl, odmítl svévoli úřadů a prohlásil rozhodnutí města Gelsenkirchen za nezákonné! Je to úplné vítězství nad protikomunistickým potlačovatelským pokusem. Číst dál
Ve věku nedožitých 78 let zemřel 1. března 2020 hudebník, zpěvák, textař, humorista a výtvarník Jan Vyčítal, v časech ČSSR loajální „socialistický countryman“, kterého po více než dvě desetiletí živila v socialistickém zřízení především country hudba původem z USA a na ni navazující domácí tvorba. Po roce 1989 militantní antikomunista, permanentně hlásající, jak „za komunistů trpěl“. To byl ostatně osud téměř všech umělců v ČSSR, kteří se dožili kontrarevoluce.
Absolvent střední výtvarné školy v oboru propagační grafiky patřil v roce 1965 k zakladatelům countryové skupiny „Greenhorns“. Po celé období až do pádu ČSSR byl profesionálním umělcem na plný úvazek a proti socialistickému zřízení ani necekl. Vynahradil si to však po jeho pádu, kdy se zařadil do zástupu kopajícího do mrtvol.
26. února 2020 zemřela v Tiraně ve věku 99 let Nedžmije Hodžová (albánsky psáno Nexhmije Hoxha), přední činitelka albánského komunistického hnutí, která byla jedním z posledních žijících účastníků protifašistického partyzánského odboje ve 2. světové válce. Narodila se 7. února 1921 v Makedonii, ve městě s makedonským názvem Bitola a albánským názvem Manastiri, jako Nedžmije Džugliniová (Xhuglini). Rodiče pocházeli z makedonského Debaru (albánsky Dibra). Otec byl úředníkem a hluboce věřícím muslimem. V roce 1928 se rodina přestěhovala do Tirany, kde Nedžmije studovala na ženském pedagogickém institutu a od počátku roku 1942 do dubna, před svým odchodem do ilegality, byla zaměstnána v Tiraně jako učitelka. Po osvobození země (po roce 1944) pokračovala dálkově ve studiu na Fakultě historie a filologie, obor jazyků a literatury.
Starší čísla ke stažení v PDF naleznete na samostatné stránce.
Koronavirus se stal tématem číslo 1 posledních týdnů. Výskyt viru byl nejprve zaznamenán ve střední Číně a dnes je jím nakaženo více než 40 000 lidí. Z nich viru podlehlo asi 900. Nechám nyní stranou různé lékařské pohledy, nebudu se věnovat mapování šíření onemocnění po planetě, nebudu se zabývat tím, kde všude v Evropě se již virus rozšířil.
Celá událost má ale také politický rozměr, který je značně pokřivován buržoazními médii tak, aby pošpinil socialistické a lidově demokratické země a znovu očerňoval komunisty. Číst dál
Návrh publikovat stanovisko OV KSČM Praha 1 k situaci ve straně z 22. 1. 2020 vyvolal mezi spolupracovníky naší redakce bouřlivou diskusi. Ačkoli dokument v celku správně, pravdivě a objektivně hodnotí poměry v KSČM, někteří soudruzi, zejména mladší, odmítají zabývat se KSČM. Tvrdí, že jde o buržoazní stranu a je prý zbytečné o ní hovořit a psát. O jiných buržoazních stranách také nepíšeme.
Nesouhlasím s takovými názory. Jednak občas píšeme o všech stranách politického spektra, zejména o ANO a ČSSD, abychom demaskovali důsledky jejich politiky na pracující, jednak proto, že odhalovat příčiny a dopady reformismu v komunistickém hnutí patří mezi nejdůležitější úkoly našeho listu. Číst dál
Nynější Dialog*otázky*odpovědi začal vycházet před 30 lety.
Jeho první číslo vyšlo 28. 2. 1990 jako informační bulletin Marxisticko-leninského klubu při OV KSČ v Praze 10 „DIALOG – OTÁZKY – ODPOVĚDI“.
Vzhledem k tomu, že marxisticko-leninské myšlenky nebylo možné od prvopočátku kontrarevolučního převratu v roce 1989 zveřejňovat v hromadných sdělovacích prostředcích, byl tento bulletin rozšiřován prostřednictvím rozmnožovacích blan. Číst dál
Velmi se omlouvám, že tento příspěvek je osobnější. Nemám to ve zvyku, ale nakonec každý z nás je osobně zapojen do dění a osobnost má svoji roli v objektivním, zákonitém procesu. V předloženém textu jistě najdete řadu názorů a postřehů, se kterými nebudete souhlasit, nebo vám přijdou „podivné“, ale věřte, že jsem k čtenářům Dialogu maximálně upřímná. K tomu se snažím vše filtrovat svou omezenou znalostí dialektického materialismu, třídním pohledem, obecně marxismu. Zároveň cítím povinnost vysvětlit čtenářům delší odmlku na stránkách listu.
Mám ráda svoji profesi archeologa i učitele. Jsem přesvědčená o její strategické důležitosti (viz článek „Archeologií k lepším zítřkům?!“) a vždy usiluji o to, abych byla co nejvíce prospěšná v procesu poznávání a poznání. Tak jsem se rozhodla využít možnosti pracovního pobytu na jedné z nejprestižnějších institucí v mém oboru[1]. Nachází se v USA. I to byla výzva. V Americe jsem do té doby nikdy nebyla, tak jsem byla zvědavá, jak vypadá život za velkou louží. Tato země je 150 let jedním z hlavních hráčů na šachovnici světové politiky, donedávna to byla země s nejsilnější ekonomikou na světě, dosud je tam generován nejvyšší HDP na hlavu… Číst dál
Pokračování z 1. části.
Pračka změnila svět víc než internet
Máme většinou sklon považovat za nejrevolučnější nejnovější změny. To je však často v rozporu s fakty. Nedávný pokrok v telekomunikačních technologiích není relativně vzato tak revoluční jako vynález, který se objevil v 19. století – telegrafie. A pokud jde o následné ekonomické a společenské změny, nebyla internetová revoluce (alespoň prozatím) tak důležitá jako například vynález pračky a dalších přístrojů pro domácnost, které nesmírně zmenšily objem práce nutné při vedení domácností, a umožnily ženám vstoupit na pracovní trh a doslova zrušily profese, jako je pomocnice v domácnosti. Číst dál
Vražda vlivného íránského generála Sulejmáního během jeho návštěvy Iráku americkými raketami odpálenými z dronu na bagdádské letiště otřásla důvěryhodností americkéhoprezidenta. Chvějí se americko-íránské vztahy zvláště vyhrocené poté, co vloni Trump vypověděl dohodu s Íránem uzavřenou za Trumpova předchůdce Obamy, a to jistě není z amerického pohledu žádný vlastizrádce; vzrůstají obavy zahraničních politiků o svou bezpečnost.
Za pár desítek hodin ukončí Británie členství v Evropské unii, jak si přála v referendu většina britských voličů. Premiér Johnson prosadil všechny potřebné zákony po dlouhém patu díky výraznému vítězství v prosincových volbách do Dolní sněmovny. Za neúspěchem labouristů stál zejména nejednotný, váhavý a leckdy protikladný postoj k odchodu z unie, přestože pro brexit hlasovala i většina britských dělníků. Číst dál