Protesty proti třem novým zemědělským zákonům, jež vyhlásila vláda Narendry Modiho, na okrajích Dillí pokračují, protože bezvýchodná situace mezi zemědělskými odbory a vládou stále trvá.
Zelená levice (Green Left, australští socialisté; pozn. překl.) hovořila s Kavitou Krishnanovou, šéfkou, tajemnice Celoindického sdružení pokrokových žen a účastnice boje zemědělců proti Modiho režimu.
„Protesty jsou stále ostré, zemědělci jsou odhodlaní, že neustoupí a neukončí protesty, dokud tyto tři zákony nebudou zrušeny,“ řekla.
V Pandžábu je doba sklizně a zemědělci se střídají v pendlování tam a zpět, aby souběžně s protesty sklizeň zvládli. „Protestující mají spoustu podpory od indické veřejnosti. Velká většina Indů má nějaký vztah k zemědělským komunitám. Většina migrujících dělníků (ve městech) přichází z vesnic.“
Krishnanová uvedla, že nedošlo k narušení dodávek potravin ani přístupu na silnice, protože protestující zůstávají ve vládou vymezené oblasti, která neblokuje silnice do Dillí.
Protesty zemědělců běží od září, proti jednostrannému schválení Zákona o obchodování a podpoře obchodu se zemědělskými produkty (podpoře a usnadnění) z roku 2020, Zákona o dohodě se zemědělci o (oprávnění a ochraně) pojištění cen a zemědělských služeb z roku 2020, a Zákon o základních komoditách (dodatek) z roku 2020, v parlamentu kontrolovaném vládní stranou BJP.
Nedávno se do debaty vložil indický nejvyšší soud, aniž by mu byl případ předložen, aby dal Modiho vládě na zdůvodnění zákonů více času. „Pozdrželi zákony, aby zemědělským odborům umožnili zachovat si tvář a přesvědčit zemědělce, aby zákon dodržovali,” řekla Krishnanová.
Je urážkou žen-rolnic, které se po tisících mobilizovaly v Den rolnic 18. ledna, že Nejvyšší soud zpochybnil jejich přítomnost na demonstracích otázkou, proč jsou tam ženy „drženy“ – jako kdyby jejich přítomnost byla jakýmsi druhem fíglu, taktického manévru – a prohlásil, že by měly být poslány zpátky domů. Krishnanová uvedla, že jejich reakce byla: „Toto je Den rolnic. Máme tu zůstat. Zemědělkyně zvyšují hlasy a jsou značnou částí vedení.“
Krishnanová řekla, že protesty přinášejí pokrokové změny do úlohy žen v indickém zemědělství, kde ženy jsou většinou držitelkami malých statků nebo pomocnými dělnicemi. „Tahle venkovská společenství v oblasti hlavního města Dillí jsou velice chlapská společenství,“ řekla. „Nejsou to společenství, kde by feministické hodnoty byly snadno pochopitelné. Svým způsobem toto hnutí přináší značnou míru změn. Muži se na protestních místech pravidelně věnují úlohám vaření a úklidu a cítí potřebu vidět ženy-rolnice jako rovnocenné vůdkyně.“
Požadavek demonstrantů na minimální podporovanou cenu (MSP), jež také zaručuje vládní získávání dodávek a brání velkým firmám zkreslovat tržní cenu, má významný dopad na malé rolníky a zemědělské dělníky.
Pomocí své základny mezi malorolníky a zemědělskými pomocnými silami dokáže CPIML školit svou širší základnu o dopadu nových zemědělských zákonů, říká Krishnanová. CPIML „mobilizuje zemědělce a vysvětluje spojnici mezi přidělováním potravin a těmito zemědělskými zákony, a tím, že Modiho vláda nahradí dávky potravin peněžní podporou“.
Krishnanová řekla, že potravinové kupóny nebudou počítat se zvýšením cen potravin a že je pravděpodobnější, že hotovostní podpora bude vynaložena na naléhavé položky, jako je lékařská péče a dluh, a nikoli na potraviny. Řekla, že Modiho vláda o nových zákonech dál lže, když tvrdí, že zvýší cenu, již zemědělci dostávají za svou úrodu. Vysoce postavený ministr Modiho kabinetu však listu Indian Express řekl, že jedním z „problémů“, které mají zákony řešit, je skutečnost, že MSP (nejnižší podporovaná cena; pozn. překl.) je ve skutečnosti vyšší než tržní cena. Modiho režim slouží firemním zájmům přes „Company Raj“ (přenechání indické ekonomiky firmám a její neoliberalizace), řekla dále Krishnanová. Mezitím godi, (patolízalské) sdělovací prostředky, zachovávají režimní lži a propagandu. Toto je, jak říká, dlouhodobě nejrozsáhlejší lidové hnutí v Indii a „vláda je poplašená mezinárodní podporou“.
Celebrity, politici a aktivisté se také uchýlili na sociální sítě, aby šířili povědomí o boji. Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová nedávno umístila na tweet organizační návod pro aktivisty, jenž jí poskytla aktivistka Pátků pro budoucnost Disha Ravi, což vedlo k Dishině zatčení.
„Vláda používá tento tweet a google jako důkaz o mezinárodním spiknutí … (že) mladí aktivisté za klimatické změny, kteří pracují s Pátky pro budoucnost, se spikli proti Indickému státu, osnovují podněcování násilí, štvou zemědělce proti Modiho režimu, proti státu,“ řekla Krishnanová. „Modiho režim má pokrytecky vlastní sadu nástrojů, již používá k reakci na studentská hnutí, hnutí Dalitů, hnutí proti zákonu o změně občanství a nyní i na hnutí zemědělců. Vláda staví obyčejnou obhajobu demokratického, nenásilného odporu a protestu na roveň pobuřování. Není to poprvé. Používají zákony o vzpouře a Zákon o předcházení nezákonné činnosti, podle nichž může být jakýkoli jedinec prohlášen za teroristu, aniž by to bylo něčím podložené, o komkoli, na koho se vláda chce zaměřit, lze snovat jakoukoli chabou pohádku. Můžou vás jmenovat v (nějakém) policejním případu, který se odvolává na tento zákon. Osoba může být držena ve vězení bez kauce, bez soudu, na neurčito. Zákon neumožňuje soudci, aby si na obsah případu udělal názor.“
Navzdory těmto fašistickým zákonům protesty zemědělců trvají a jsou pro Indy součástí historického hnutí. Proti Modiho vládě vloni vystoupili dělníci, rolníci a lidé všech tříd a vyznání.
„Naděje spočívá v těchto hnutích,“ říká Krishnanová. „Potřebujeme boj zachovat. Jsou těmito hnutími poplašení. Nenechte se odradit.“
Gauri Gandbhir pro www.greenleft.org.au/ 25. 2. 2021
Překlad Vladimír Sedláček