Vídeň – Varšava. Rakousko po pádu komunismu dovedně využilo příležitostí středoevropského a východoevropského regionu, zejména v ekonomickém smyslu, prohlásil Stocker před svou cestou. To je jistě pravda. Po kontrarevoluci v letech 1989 až 1991 využily rakouské banky a korporace privatizaci dříve socialistické ekonomiky a otevření východoevropských trhů k masivní expanzi. Vstup Rakouska do EU a později jeho expanze na východ pro to vytvořily ještě lepší podmínky. Rakouské přímé investice ve střední, východní a jihovýchodní Evropě vzrostly z přibližně 2,4 miliardy eur v roce 1994 na více než 30 miliard eur v roce 2005. Do roku 2024 toto číslo již překročilo 93 miliard eur. Přibližně 43 procent všech rakouských přímých investic v Evropě se tak nachází v tomto regionu.
Obzvláště silný je také rakouský bankovní kapitál. Rakouské banky mají 35 dceřiných společností ve 14 zemích regionu. V poslední době bylo 71 procent celkového zisku těchto dceřiných společností generováno ve východoevropských členských státech EU. Rakousko je také největším zahraničním investorem ve Slovinsku a Bosně a Hercegovině a druhým největším investorem na Slovensku, v Chorvatsku, Bulharsku, Severní Makedonii a Srbsku.
V porovnání s tím mělo Polsko dosud na mapě rakouského finančního kapitálu menší význam. Na začátku letošního roku však rakouský bankovní kapitál učinil významný krok směrem k Polsku. V lednu získala Erste Bank kontrolní podíl 49 procent v Santander Bank Polska a 50 procent v jejím přidruženém správcovském podniku za celkem sedm miliard eur. Banka byla od té doby přejmenována na Erste Bank Polska. Tato akvizice okamžitě učinila z Erste banku číslo tři na polském trhu. Do rakouské bankovní skupiny bylo přidáno přibližně šest milionů zákazníků a více než 300 poboček.
Samotná Erste nenechává nikoho na pochybách o důvodech expanze. Polsko je jedním z „nejrychleji rostoucích a nejziskovějších bankovních trhů v Evropě“. Očekává se, že akvizice zvýší objem úvěrů skupiny ve střední a východní Evropě z 94 miliard na 131 miliard eur. Finanční ředitel Stefan Dörfler při oznámení výslovně uvedl, že cílem bylo dosáhnout „atraktivních výnosů pro naše akcionáře“.
V tomto kontextu nabývá Stockerova výzva k silnějšímu „středoevropskému hlasu“ v rámci EU konkrétního významu. Na Evropském fóru ve Wachau již oznámil, že Rakousko musí rozšířit své vztahy se státy střední a východní Evropy a prezentovat s nimi v rámci EU silnější, společnou frontu. Nyní, s ohledem na svou cestu do Polska, ještě jasněji prohlašuje, že jde o to, „prosadit si jako skupina nárok na vliv a formování politiky“.
Polsko je zdaleka největší zemí střední a východní Evropy a v posledních letech získalo na hospodářském i vojenském významu. V prosinci 2026 se má polský prezident poprvé zúčastnit summitu hlav států a vlád G20. Polsko zaujímá v rámci EU také zvláštní postavení vojensky. V roce 2025 mělo Polsko největší armádu v EU a vynakládalo na armádu větší podíl svého hospodářského výkonu než kterýkoli jiný členský stát NATO.
A právě zde přichází na řadu Stockerova iniciativa. Polsko již spolupracuje v různých regionálních aliancích se státy, kde je silně zastoupen rakouský kapitál (například Česká republika, Slovensko a Maďarsko). Srovnatelný formát, který by spojoval Vídeň a Varšavu, v současné době chybí. Stocker chce tuto mezeru překlenout a silněji propojit hospodářské postavení Rakouska ve střední a východní Evropě s jeho politickým vlivem v rámci EU. Jeho požadavek na společné „prosazení nároku na vliv a formování politiky“ tento cíl vyjadřuje zcela otevřeně.
Vybrala a přeložila redakce KPKV