Týdenní stávka stovek zaměstnanců jihokoreské společnosti Nexen Tire skončila poté, co se odbory se s vedením jihokorejské firmy dohodly na zvýšení mezd všech zaměstnanců.
Zaměstnanci v čele s odboráři po firmě žádali zvýšení mezd o 8,3 procenta, dvacetiprocentní příplatek za noční směnu a víkendy nebo dvě koruny navíc k hodinové sazbě směnařů.
Velké části zaměstnanců v Nexen Tire za totiž poslední téměř čtyři roky mzdy nezvýšily. Například nástupní mzda operátora výroby podle odborářů činí 22 700 korun. Pro srovnání v Ústeckém kraji se průměrná mzda pohybuje kolem 37 000 korun. Nejen s přihlédnutím k současné inflaci taková mzda může jen stěží pokrýt byť základní potřeby pracujících.
Odbory po složitém vyjednávání nakonec přistoupily na kompromis, kdy firma všem zaměstnancům navýší mzdy o osm procent. Každý z nich navíc získá odměnu za ušlé příjmy. Půjde o jednorázovou platbu ve výši 20 tisíc korun.
Otevření továrny Nexen Tire v roce 2019 bylo událostí desetiletí, která měla mít ekonomický přínos pro region severních Čech a přinést nová pracovní místa pro až 1500 lidí.
Výstavba a provoz Nexen Tire se těšila štědrým podporám státu. Z investované částky zhruba 22 miliard korun kryly přibližně 3,8 miliardy Kč investiční pobídky. Firma navíc získala slevu na dani z příjmů právnických osob ve výši dvě miliardy korun a také 300 milionů korun na vytvoření pracovních míst (200 tisíc korun na každé pracovní místo a příspěvek na školení zaměstnanců).
Do stávky se zapojilo z celkových asi 1100 zaměstnanců několik stovek.
I na tomto případu je vidět, že tzv. investiční pobídky jsou především velkou příležitostí pro kumulaci zisků velkého kapitálu za pomoci veřejných peněz. Zvýšení zaměstnanosti je přitom ve skutečnosti na vedlejším místě a je to zaměstnanost za cenu mzdy, která umožňuje sotva prostou reprodukci pracujícího. Nicméně se ukazuje, že pokud se pracující sjednotí a jdou nekompromisně za svými zájmy, mohou dosáhnou nemalých cílů. Je třeba především podporovat odborové hnutí, které jde zespoda, a ne to, které slouží především zájmům odborových bossů.
Lidové odborové hnutí se v ČR probouzí i v dalších oblastech, ať už je to prekarizovaná práce lidí pracujících v tzv. “sdílené ekonomice”, ať už je to Wolt, či další podobné služby, kde je vykořisťování zaměstnanců zvlášť patrné, ale i v tzv. veřejné sféře, kde jsou patrné zvláště nízké mzdy kvalifikovaných vysokoškolských učitelů humanitních oborů. Stávkové hnutí v současné době trvá i v západní Evropě.
Připravila redakce KOMINTERNet-Dialogu.
Uzávěrka 9. 2. 2023 ve 20:00.