Nedávna série amerických operací v Karibiku, která vyvrcholila bombardováním civilních a vojenských objektů a únosem legitimního prezidenta Venezuely Nicolase Madura a jeho manželky, pouze odhalila imperiální povahu Spojených států a neexistující mezinárodní právo. V případě Venezuely je porušení mezinárodního práva jasné a nevyžaduje žádné zkreslené výklady. Článek 2. Charty Organizace spojených národů zakazuje hrozbu silou nebo její použití proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu. Tento zákaz je páteří architektury vytvořené po roce 1945, která měla zabránit tomu, aby se světová politika zvrhla v arénu preventivních válek, kolektivních trestů a trestních expedic.
Ovšem ten, kdo krotil celá léta americký imperialismus, nebyl výše zmíněny článek 2 ani samotná OSN, ale socialistický tábor v čele se Sovětským svazem, jehož zánik byl největší geopolitickou katastrofou. Současné názory a články, které kolují internetem ohledně zničení mezinárodního práva Trumpem a jeho zásahem proti Venezuele, jsou velmi mylnou a ideologickou iluzí.
Faktem je, že neexistuje a nemůže existovat žádná nadnárodní autorita stojící nad třídami a státy, za níž bývá mylně považovaná OSN. Existuje pouze světový systém kapitalismu v jeho nejvyšším stadiu imperialismu tak, jak to přesně definoval V. I. Lenin ve svém mistrovském díle Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu, kde poskytl rozhodující teoretický rámec a jasnou odpověď na současnou geopolitickou situaci. Jak dále V. I. Lenin vysvětluje, imperialismus není jen agresivní zahraniční politikou, ale strukturální fází kapitalismu definovanou monopoly, vývozem kapitálu a rozdělením světa mezi velmocemi. Přitom dohody, které mezi sebou uzavírají, nejsou ničím jiným než dočasnými příměřími mezi válkami. Už jen tato pasáž teoretický znemožňuje koncept trvalého, na pravidlech založeného mezinárodního právního řádu za kapitalismu-imperialismu. Historický vývoj plně potvrzuje Leninovou analýzu.
Obnovený imperialistický intervencionismus historického období po roce 1989 si musel nejdříve zajistit kontrolu nad informacemi. Jugoslávský případ byl v tomto ohledu paradigmatický – jako byl vykonstruovaný vznik srbských koncentračních táborů s cílem ztotožnit ve veřejném povědomí srbskou stranu s nacisty. NATO se nakonec v roce 1999 mobilizovalo, aby z evropské mapy odstranil to, co zbylo z Jugoslávie. Jednalo se o akt otevřené imperialistické agrese s cílem obsadit Kosovo, oblast s velkým strategickým významem, kde USA vybudovaly svou největší zahraniční vojenskou základnu (Camp Bondsteel).
Na rozdíl od ,,mírových“ či ,,humanitárních“ intervencí z počátku 90. let již agrese v roce 1999 neměla žádnou podporu OSN jako v případě Iráku v roce 2003 nebo Sýrie r. 2015. Tím byl ve skutečnosti navždy zničen celý systém mezinárodních vztahů, jež se objevil na konci 2. světové války.
Od té doby OSN již nehraje žádnou významnou roli. Mezinárodní právo funguje nejúčinněji proti těm, kteří nemají moc. Osvobozenecká hnutí jsou kriminalizována, nezávislé ekonomiky jsou ničeny a mezinárodní právo se stává zbraní používanou selektivně. Proto marxismus-leninismus neobhajuje a ani nemůže obhajovat návrat k respektování mezinárodního práva za kapitalismu tak, jak např. vykřikují různá hnutí – řecká SYRIZA, španělský PODEMOS nebo české STAČILO!
V.I. Lenin to velice přesně formuloval v knize Socialismus a válka, kde píše, že války za kapitalismu jsou nevyhnutelné a jsou jeho nezbytným důsledkem. Proto také za kapitalismu-imperialismu nemůže existovat mezinárodní právo ani žádná organizace, jako je OSN, která by byla schopná ho naplňovat. Pouze překonání samotného imperialismu může přinést skutečnou sociálně-politickou a právní spravedlnost mezi národy. Do té doby zůstane mezinárodní právo tím, čím vždy bylo – rukopisem mocných, vymazaným v okamžiku, kdy jim přestane vyhovovat…
-can-
Zdroj obrázku: https://pamehellas.gr/pame-statement-on-the-new-escalation-of-the-imperialist-wars