V celé Evropě pracující v řadě sektorů reagují stávkami a jinými formami protestu na mnohostranné stupňování tlaku proti nim. Narůstající příjmová nejistota, snahy monopolů a jejich vlád přenést na pracující „turbulence“ v mezinárodní ekonomice, „náklady“ na „energetickou transformaci“ a důsledky eskalace imperialistického soupeření vyvolávají reakci pracujících, jejichž jádrem je zápas za podstatné zvýšení mezd a lepší pracovní podmínky. Není náhodou, že se jedná hlavně o pracující v odvětvích, jako je doprava a spoje, která byla tvrdě zasažena během pandemie. Tato odvětví zaznamenala statisíce propuštěných, nedostatečnou ochranu zdraví zaměstnanců, ohromné škrty mezd a pracovních práv. Tento tlak pokračuje i dnes. Logické a oprávněné jsou pak stávky v letectví a to po celé Evropě. Pracující byli dlouhodobě pod ohromným tlakem, během koronaviru jich bylo propuštěno na statisíce, mnozí zůstali bez výplat, zatímco letecké společnosti inkasovaly státní dotace. 
Nyní, když se letecká doprava vrátila k normálu, se monopoly v tomto odvětví znovu snaží udržet mzdy i počet zaměstnanců na minimu, přičemž tlačí na zvýšenou produktivitu práce, aby nahradily ztráty a ušlé zisky. Tváří v tvář tomuto útoku se tisíce pracovníků leteckých společností a letišť v Británii, Francii, Španělsku, Německu, Nizozemsku, Belgii i jinde rozhodly vstoupit do stávky, požadují výrazné zvýšení mezd a zvýšení počtu personálu na provozu odpovídající úroveň.
Mimo jiné odborový svaz pracovníků British Airways na letišti Heathrow drtivou většinou (přes 90 %) rozhodl zahájit v létě stávky se mzdovými a pracovními požadavky.
Ve dnech 25. a 26. června stávkovali zaměstnanci „nízkonákladových“ leteckých společností Ryanair, EasyJet a Volotea v pěti zemích: ve Francii, Itálii, Španělsku, Portugalsku a Belgii. Ve Francii vstoupil v sobotu 25. června do stávky odborový svaz Alter, který zastupuje zaměstnance Air France a jejích dceřiných společností. Zaměstnanci belgické letecké společnosti Bruxelles Airlines (dceřiná společnost Lufthansy) vstoupili do stávky již 23. června.
Lufthansa oznámila, že v létě zruší více než 3000 letů kvůli nedostatku personálu, stávkám a následkům pandemie.
Následně asi 1000 pilotů Scandinavian Airlines (SAS) v Norsku, Švédsku a Dánsku vstoupilo do stávky a na 29. června vyhlásili další.
Stávky na železnici
Dělníci na britských železnicích a jejich odborový svaz vstoupili 21. a 23. června do 24 hodinové stávky a 25. června vyhlásili celonárodní mobilizaci v tomto odvětví, poprvé od roku 1989. Také železničáři masově se účastnící protestů požadují podstatné zvýšení mezd čelem k výraznému zdražování (inflace v Británii přesáhla 9 %), lepší pracovní podmínky a proti záměru zaměstnavatelů a vlády propustit tisíce zaměstnanců.
Britská vláda se následně snaží posílit protistávkovou legislativu a vytvořit stávkový mechanismus s využitím stávkokazů, přičemž současně prostřednictvím prohlášení jako např. samotného Borise Johnsona nebo jeho ministrů, že výsledkem „bezohledné“ stávky je utrpení občanů, kteří chtějí nebo potřebují cestovat, podporují sociální automatizaci a falešnou solidaritu. Tato snaha však z velké části upadla na neúrodnou půdu, když dělníci v průmyslu i jiných sektorech začali vyjadřovat solidaritu se stávkujícími.
Vzhledem k tomu, že problémy jsou společné všem pracujícím, připravují se shromáždění a další protestní akce i v jiných sektorech: Britské advokátní komory se rozhodly vstoupit do stávky, a to podruhé ve své historii, přičemž se očekává, že učitelé, zdravotníci a asi 118 000 dalších britských pracujících bude následovat příklad pracovníků britských poštu (Royal Mail).
I ve Francii probíhá stávka na železnici. V pátek stávkovali zaměstnanci společností SNCF a RATP, a to jak v příměstské síti, tak i na dalších vlakových trasách v rámci vnitřní Paříže.
Ve stejný den vstoupilo do stávky asi 35 000 zaměstnanců Total Energies. Řidiči nájemních aut ve Francii stávkovali 27. června s požadavkem na zvýšení mezd.
V Belgii zahájily největší odbory v zemi v pondělí 24hodinovou stávku požadující podporu pracovníkům tváří v tvář prudkému zdražování pohonných hmot a potravin. Demonstrace, která se konala v Bruselu, byla masivní.
V Německu ve čtvrtek stávkovalo více než 12 000 dokařů, kteří požadovali vyšší mzdy. Odborový svaz Ver.di požadoval „skutečnou kompenzaci za inflaci“, která rychle roste.
V Polsku pracovníci řídících věží letového provozu a letecké služby plánují stávky kvůli mzdovým a pracovním požadavkům a obviňují vedení, že nedodrželo své dubnové sliby odborům.
V severní Makedonii vstoupily odbory 22. června do 24hodinové stávky a požadovaly zvýšení mezd, aby pokryly rostoucí inflaci.
V Itálii proběhly v květnu stávky zaměřené na dopady zdražování a explozi inflace na příjmy pracovníků, v červnu následoval Istat (Státní statistický institut), který stávkoval proti vládním plánům na jeho privatizaci.
Stávkové boje i v Americe
V USA také probíhají stávky s podobnými požadavky a zároveň intenzivní snahy o vytvoření odborů na řadě velkých pracovišť a v obchodních řetězcích. Navzdory teroru ze strany zaměstnavatelů pokračují snahy ustanovit odbory na pracovištích Amazonu, Applu a řetězce Starbucks. Mimo jiné dělníci americko-italského nadnárodního koncernu vyrábějící zemědělské a stavební stroje (CNH Industrial NV) už týdny stávkují a požadují lepší mzdy a zaměstnanecké výhody. V Atlantic City ve státě New Jersey, kde sídlí centrály řetězců kasin, po krachu kolektivního vyjednávání byla vyhlášená stávka. V texaském Dallasu vstoupilo 1300 pilotů Southwest Airlines do stávky a demonstrací. Protestují proti nesplnění požadavků na lepší pracovní podmínky. Na Aljašce se koncem května po třech letech neúspěšných jednání rozhodlo v létě vstoupit do stávky asi 1500 pilotů Alaska Airlines a členů odborového svazu ALPA.
Manolis Klontzas (na základě informací z Rizospastisu)