Skip to content

Maďarská republika rad: 133 dní, které se zapsaly do historie

Prohlášení výkonné rady Rakouské strany práce (PdA) ke 105. výročí Maďarské republiky rad.

 

Maďarská republika rad je milníkem v historii Rakouské strany práce a prvním raným socialistickým pokusem, který je pevně ukotven v tradici světového komunistického hnutí.

Pro nás má také zvláštní význam, protože část dnešního rakouského území, Burgenlandu,

byla součástí Sovětské republiky. Vypuknutí revoluce 21. března 1919 přišlo pár měsíců po skončení první světové války, které padlo za oběť sedm milionů lidí v uherské polovině habsburské monarchie. Mnozí z nich byli civilisté. Válka zanechala Maďarsko – stejně jako mnoho jiných zemí – zdevastované, s chudým obyvatelstvem, které hladovělo a bylo hluboce zarmouceno a sklíčené z velkého počtu zmařených lidských životů.

Maďarští komunisté pod vedením Bély Kuna se ukázali jako faktor nového společenského

řádu, který se zabýval zájmy zbídačeného obyvatelstva, nikoli zájmy šlechty, kapitálu a velkostatkářů. Válka byla vyhlášena i klerikům, jejichž válečné štvaní velkou měrou přispělo k neštěstí, které zemi přinesla první světová válka.

V Sovětské republice bylo dosaženo úspěchů, jako je osmihodinová pracovní doba, zvýšení mezd a důchodů pro oběti války, bezplatná zdravotní péče a zavedení zdravotního a úrazového pojištění. Právo na bydlení se dostalo do centra pozornosti snížením nájemného a bezprecedentním přerozdělením bytového vlastnictví. Školství bylo znárodněno a centrální hospodářské podniky byly znárodněny. Co už Sovětská republika nedokázala, bylo vyvlastnit velké statky a rozdělit půdu drobným rolníkům.

Revoluce – jako všechny ostatní v historii – musela od prvního dne zápasit s tuhým odporem bývalé vládnoucí třídy a neměla šanci uvést do praxe uspořádanou strukturu socialistického státu. S pomocí brutálních hord pozdějšího maďarského fašistického vůdce Miklase Horthyho byla Sovětská republika krvavě rozbita a její protagonisté byli pronásledováni a často zabíjeni. Její konec 1. srpna 1919 byl dalším traumatem pro maďarskou dělnickou třídu, již tak trpící válkou.

Za porážkou Maďarské republiky rad je také nedostatečná podpora ze strany rakouských sociálních demokratů. Stále velmi mladá KPÖ se účastnila revoluce s bojovníky i solidárními akcemi v Rakousku a od počátku se ukázala jako internacionalistická síla.

Maďarská republika rad bude i nadále nedílnou součástí evropských a globálních revolučních dějin. Má trvalé místo v našich vzpomínkách. Odvážní maďarští a rakouští komunisté, kteří bojovali a umírali za socialistické Maďarsko, budou žít v našich bojích.

Brutální potlačení a zničení revolučního hnutí v Maďarsku reakcí zároveň potvrzuje poučení z vítězné Říjnové revoluce a rozchodu bolševiků s oportunismem a revizionismem menševiků v době před prvním imperialistickou světovou válkou. Stejně jako v Německu, Rakousku a mnoha dalších zemích, kde na konci války došlo k revoluční situaci, se dělnické třídě nepodařilo svrhnout vládu kapitálu a velkých vlastníků půdy. Chyběla silná revoluční organizace, která by měla dostatečné kořeny a bojové zkušenosti, jak je bolševici během let získali.

Komunistické strany, založené v důsledku revolučních bojů dělnické třídy a sklouznutí sociální demokracie k oportunismu, revizionismu a sociálšovinismu, byly ještě příliš mladé. Sotva o 20 let později již převzali vedoucí roli v boji proti fašismu a nové imperialistické válce v mnoha zemích.

 

Zdroj: parteiderarbeit.at