Zákon o kvalitativních a kvantitativních změnách

Dialektika pozná dva druhy vývojových zmien:

1. kvalitatívne zmeny,
2. kvantitatívne zmeny.

Kvalitatívne a kvantitatívne zmeny a ich vzťah

Kvalitatívne a kvantitatívne zmeny sú vzájomne prepojené – dostatočné množstvo kvantitatívnych zmien vyvoláva kvalitatívnu zmenu.

V protikladu k metafysice dialektika zkoumá proces vývoje nikoli jako prostý proces růstu, při kterém kvantitativní změny nevedou k změnám kvalitativním, nýbrž jako takový vývoj, který postupuje od nepatrných a skrytých kvantitativních změn k změnám zjevným, k změnám základním, k změnám kvalitativním, kdy ke kvalitativním změnám dochází nikoli ponenáhlu, nýbrž rychle, náhle, ve formě skoku z jednoho stavu do druhého, nikoli náhodně, nýbrž zákonitě, kdy k nim dochází vlivem nakupení nepozorovatelných a postupných kvantitativních změn.

Príklady pôsobenia zákona v prírode

Engels, když charakterizuje dialektický vývoj jako přechod od kvantitativních změn k změnám kvalitativním, praví:

„Ve fysice… je každá změna zvratem kvantity v kvalitu, důsledkem kvantitativní změny množství pohybu nějaké formy, které je látce vlastní nebo je jí předáno. (B. Engels, „Dialektika přírody“, Svoboda, 1950, str. 58 a 59.)

Skupenstvá hmoty (všeobecne)

… tak zvané fyzikální konstanty (body zvratu z jednoho skupenství do druhého — J. Stalin) nejsou většinou nic jiného než označení uzlových bodů, kdy kvantitativní (změna) přidání nebo ubrání pohybu způsobuje kvalitativní změnu skupenství té které látky, kdy se tedy kvantita zvrací v kvalitu.“ (B. Engels, „Dialektika přírody“, Svoboda, 1950, str. 58 a 59.)

Premeny skupenstiev vody

Tak na př. stupeň teploty vody nemá zprvu žádný význam pro její kapalné skupenství; potom však, je-li teplota tekuté vody zvyšována nebo snižována, nastává okamžik, kdy se toto skupenství změní a voda se promění v prvním případě v páru, v druhém v led …. (B. Engels, „Dialektika přírody“, Svoboda, 1950, str. 58 a 59.)

Premeny skupenstiev plynu

… stejně má posléze I každý plyn svůj kritický bod, kdy jej stlačení a ochlazování může zkapalnit…. (B. Engels, „Dialektika přírody“, Svoboda, 1950, str. 58 a 59.)

Rozsvietenie elektrickej žiarovky

Stejně je zapotřebí jisté minimální intensity proudu, aby se platinový drát elektrické žárovky rozžhavil; stejně má každý kov svou teplotu tavení; stejně má každá kapalina za daného tlaku určitý bod mrazu a varu — pokud nám naše prostředky dovolují dosáhnout příslušné teploty; … (B. Engels, „Dialektika přírody“, Svoboda, 1950, str. 58 a 59.)

Spájanie atómov

Engels, přecházeje dále k chemii, pokračuje:

„Chemii je možno nazvat vědou o kvalitativních změnách látek, způsobených změněným kvantitativním složením. To věděl už sám Hegel… Vezměme kyslík: spojí-li se v jednu molekulu tři atomy, a nikoli jako obvykle dva, dostáváme ozon, látku, která se zápachem a účinkem jasně líší od obyčejného kyslíku. A co říci o různých poměrech, v kterých se kyslík slučuje s dusíkem nebo sírou. při čemž vždy vzniká látka kvalitativně odlišná od všech ostatních!“ (B. Engels, „Dialektika přírody“, Svoboda, 1950, str. 58 a 59.)

Vývoj je vzostupný

Proto dialektická metoda praví, že proces vývoje je nutno chápat nikoli jako pohyb v kruhu, nikoli jako prosté opakování toho, co už tu bylo, nýbrž jako pohyb postupující, jako pohyb ve vzestupné linii, jako přechod od starého kvalitativního stavu ke kvalitativnímu stavu novému, jako vývoj od prostého k složitému, od nižšího k vyššímu.

Evolúcia je dôsledok vzostupnosti vývoja

„Příroda — praví Engels — je zkušebním kamenem dialektiky a musíme Moderní přírodovědě přiznat, že pro tuto zkoušku dodala nanejvýš bohatý, každým dnem se hromadící materiál, a tím dokázala, že v přírodě, konec konců, se všechno děje dialekticky, a nikoli metafysicky, že příroda se nepohybuje ve věčné jednotvárnosti stále se opakujícího kruhu, nýbrž že prodělává skutečné dějiny. Zde je nutno jmenovat především Darwina, který metafysickému pojetí přírody zasadil nejmocnější ránu svým důkazem, že celá nynější organická příroda, rostlinstvo a živočišstvo, a tudíž i člověk, jsou produktem miliony let trvajícího vývojového procesu.“ (B. Engels, „Anti-Důhring“, Svoboda, 1949, sir. 28.)

Praktický význam pre činnosť komunistickej strany

Je-li vývojovým zákonem, že pozvolné kvantitativní změny se zvracejí v rychlé a náhlé změny kvalitativní, pak je jasné, že revoluční převraty, prováděné utiskovanými třídami, jsou zjevy naprosto přirozené a nezbytné.

Přechod od kapitalismu k socialismu a osvobození dělnické třídy od kapitalistického útisku může být tedy provedeno nikoli pozvolnými změnami, nikoli reformami, nýbrž jen kvalitativními přeměnami kapitalistického řádu, revolucí.

Nechce-li se tedy někdo v politice dostat na scestí, musí býl revolucionářem, a nikoli reformistou.

Použité zdroje