Na začátku října došlo k íránskému útoku balistickými střelami proti Izraeli. Slavný a nákladný obranný „štít“ byl prolomen a řada Izraelců poprvé pocítila důsledky války na vlastní kůži. Íránský útok následoval po několika teroristických akcích a atentátech spáchaných Izraelem, který nadále zůstává hlavním agresorem a destabilizujícím prvkem v regionu. Zmíněné atentáty byly jen špičkou ledovce státního terorismu Izraele, který používá od dob svého vzniku. V posledních desetiletích ho zintenzivňoval, aby tento nástroj po říjnu 2023 přetavil mimo jiné v jeden z prostředků své genocidní politiky v Gaze.
Íránský režim pochopitelně nepodporujeme, jeho politiku ani útok neoslavujeme. To, na co by se masy celého světa měly skutečně zaměřit, je v daných systémových podmínkách nezastavitelná lavinová reakce, kterou v tomto regionu vyvolaly zásahy imperialistických sil a jejich spojenců. Upadající západní imperialismus a jeho koloniální projekt Izrael, jenž v regionu po dvě desetiletí relativně volně drancoval a vykořisťoval, začal v posledním období narážet na dvě konsolidované, stále výraznější síly: ruský a čínský imperialismus, různě rozporně propojený s regionálními uchazeči o podobnou pozici v podobě Turecka a Íránu, a na rostoucí národně-osvobozenecké hnutí. V podmínkách probíhající třetí světové imperialistické války, která je výsledkem konkurenčního střetu hlavních mocností, jde o mimořádně nebezpečnou eskalaci.
Izrael následně „odpověděl“ na útok vlastním ostřelováním vybraných cílů v Íránu. Je to další z mnoha izraelských „právoplatných reakcí“, které jsou otevřeným pokračováním předchozí politiky, avšak na vyšší úrovni eskalace a hrozeb nejen pro celý region.
USA, které jinak bezvýhradně podporují Izrael v jeho genocidní kampani v Gaze, opatrně Izrael upozornily, aby nepodnikal kroky, které povedou k otevřené válce s Íránem. Nejedná se v tomto případě o žádnou zásadovost, ale o určité pochopení, že válka takového rozsahu by se mohla vymknout z rukou dokonce i imperialistické mocnosti amerického kalibru. Zároveň by se jednalo o otevření další fronty, na níž by slábnoucí velmoc musela vynaložit své síly.
Zdá se, že USA pomohly stvořit monstrum, které není možné plně kontrolovat. I přes jemné protesty proti některým jednotlivým aktivitám Izraele, jsou USA z logiky svého působení v regionu nuceny poskytovat mu podporu za každou cenu. V tomto ohledu hraje roli i sionistická lobby v samotných USA. Izraelská vládnoucí třída si je této situace dobře vědoma, a proto se chová agresivně a sebejistě dokonce v otázkách, které i pro ni samotnou mohou být otázkami života a smrti. Eskalací situace může existenčně ohrozit až zpochybnit nejen vlastní kolonizační projekt, ale nakonec i obyvatele státu Izrael, jež za jeho politiku nenesou přímou zodpovědnost.
Události z posledních týdnů musíme sledovat v celkovém kontextu globální krize imperialistického systému. Válka se pro něj stává jediným východiskem. Vládnoucí třídy kapitalistických států se nezdráhají obětovat vlastní obyvatelstvo v nelítostném boji o trhy, zdroje a kontrolu nad pracovní silou. Proto je třeba každý takovýto konflikt vnímat jako nebezpečí pro celé lidstvo. Nikdy totiž není možné předvídat, na jakém úseku fronty světové války může vzniknout konflikt další, případně kde se může lavina spustit a už ji „zastaví“ jen dopady jaderných hlavic.
Nebezpečí se může halit do mnoha různých ideologických hávů. Může se jednat o západní liberalismus, konzervativní „návrat k tradicím“, sionismus, islamismus. V jednu chvíli se zdá být více nebezpečné jedno, v jinou chvíli druhé. Avšak všechny tyto různorodé ideologické masky začínají splývat v důsledku úpadku a degenerace zahnívající kapitalistické třídy a jejího zřízení. Jediným řešením, jak této obrovské hrozbě čelit, je odmítnout tuto zdánlivě barevnou paletu buržoazních ideologií. A rozvíjet hnutí, které bude svými projevy a jednotlivým kroky též různorodé, avšak bude stát ve své podstatě stát na základech solidarity dělnické třídy a jejích spojenců v duchu proletářského internacionalismu. Jedná se velký, epochální úkol. Věříme však, že čím více budou důsledky úpadku imperialistického řádu viditelnější a konkrétnější, tím více bude i naplnění tohoto úkolu působit nikoliv jako vzdálený sen, ale jako nevyhnutelná nutnost.
V rámci tohoto rodícího se hnutí a ruku v ruce s již existujícími aktivitami kvalitního lidového hnutí je nutné podporovat národně-osvobozenecký a antiimperialistický boj na světové úrovni a v tomto případě na Středním východě. V prvé řadě palestinský odboj, ale i jeho spojence v Izraeli, Jemenu, Libanonu, Sýrii, Iráku a jinde. Jediné, co oblasti přinese naději na mírovou budoucnost, je roztržení imperialistického řetězce a nastolení demokratičtějších, pokrokových režimů, které budou ochotné a schopné vyrazit na cestu za hranice imperialismu. Teprve na této cestě je možné hledat řešení společného soužití všech lidí v současné Palestině a Izraeli. Na rozdíl od revolučního hnutí většiny světa se však domníváme, že požadavek po dvoustátním řešení je již vývojově překonaný. Za mnohem perspektivnější považujeme společné soužití Židů, Palestinců a dalších obyvatel oblasti v jednom, kapitalismus překonávajícím státu.
Kolektiv Kominternetu