Řecký komunistický informační portál KKE 902.gr zveřejnil 12. ledna 2022 rozhovor s vedoucím mezinárodního oddělení ÚV KKE s. Elisaiosem Vagenasem:
902: Nedávné masové demonstrace v Kazachstánu vedly k násilným konfliktům a zásahu vojenských sil k jejich potlačení. Prezident Tokajev hovořil o zahraniční intervenci, o 20 000 zahraničních ozbrojencích, po níž následovala vojenská intervence zemí Organizace smlouva o kolektivní bezpečnosti. Nabízí se otázka: Vycházely tyto demonstrace z vnitřního vývoje, nebo šlo skutečně o zahraniční intervenci jako např. v případě Ukrajiny před pár lety?
EV: Základní příčina masových lidových demonstrací, ke kterým došlo v Kazachstánu, spočívá v obrovských sociálních a ekonomických problémech, které lidem této země způsobila obnova kapitalismu.
Miliony pracujících žijí z velmi nízkých mezd a důchodů, miliony jsou nezaměstnaní, další jsou nuceni za mzdou dojíždět do vnitrozemí nebo do Ruska za výdělkem. Miliony mladých lidí ve společnosti, kde je průměrný věk nízký, zoufale přihlížejí tomu, jak černě se vyvíjí jejich budoucnost.
Přitom je zřejmé, že kapitalisté žijí v luxusu, že energetické bohatství drancují místní kapitalisté i zahraniční monopoly, jako je americká korporace Chevron. Celkově monopoly USA, Británie a EU kontrolují 75 % těžebního sektoru průmyslu, který je v této zemi nejdůležitější. Energetické bohatství směřuje také do EU, Ruska a Číny, které jsou významnými dovozci energetického bohatství země.
Obrovské sociální rozdíly vedly k tvrdým dělnickým bojům. Jak úřady reagovaly? Před 10 lety ve městě Žanaozen zavraždily bezpečnostní síly režimu ve stávce desítky dělníků. Došlo k zesílení represe; mimo jiné byla zakázána KS Kazachstánu, zatímco dodnes popírají legalizaci Socialistického hnutí Kazachstánu, zakázali více než 600 odborů přijetím nových odborových zákonů, aby odborové hnutí plně ovládli. Navíc byla zahájena snaha o podporu nacionalistických sil, včetně ospravedlnění místních nacistických kolaborantů, tzv. „turkmenistánské legie SS“, která působila za druhé světové války.
Protilidová hospodářská a sociální politika je příčinou dnešních lidových mobilizací, přičemž poslední kapkou je růst cen zkapalněného plynu. To však není v rozporu s tím, že v regionu se odehnrává vnitroimperialistický konflikt a že různé strany se budou snažit těchto událostí využít.
902: Zastavme se na chvíli u lidových demonstrací. Ne všude měly stejnou podobu. V některých regionech probíhaly masové stávky, v jiných pouliční boje, rabování a vandalismus. Jak se to dá vysvětlit a nakonec jaké jsou požadavky demonstrujících lidí?
EV: V posledních dvou letech proběhly důležité stávky v oblasti západního a středního Kazachstánu. Iniciativy se chopila neformální dělnická sdružení, stávkové výbory a tovární výbory, protože, jak jsem uvedl výše, úřady zajistily prostřednictvím odborového zákona zákaz činnosti a fungování odborů, které nebyly přímo kontrolovány státem a zaměstnavateli. Proto se zejména v oblasti západního Kazachstánu získávaly cenné zkušenosti z organizace boje. V tomto regionu, s centrem ve městě Žanaozen, vypukly na začátku roku nové nepokoje a demosntrace, které začaly uzavíráním ulic a následovala masová dělnická shromáždění, která vyústila ve stávky a shromáždění. V těchto regionech se dělníci ujali ochrany regionu a měli masovou podporu svých rodin. Policie a armáda nejprve útok na dělnické mobilizace odmítaly, v mnoha případech místní úřady rezignovaly. To byl projev úspěchu dělnického organizovaného boje, který prostřednictvím shromáždění vyústil v prezentaci ekonomických požadavků, které později eskalovaly a byly doplněny požadavky politickými a byly všude zdůrazňovány: byly předkládány požadavky na vyšší mzdy, na nižší věk odchodu do důchodu, za snížení cen energií, za odstoupení Nazarbajeva a Tokajeva, za nerušené vytváření odborů a politických stran. Tam, tedy ve městech západního Kazachstánu, byly stávkujícími vytvořeny koordinační rady a výbory, které hrály roli při vedení demonstrací. V těchto regionech proběhl organizovaným způsobem jejich ústup 8. ledna večer.
V jiných případech, kdy hnutí nebylo stejně organizované, jsme byli svědky tvrdých ozbrojených pouličních bojů jako v případě bývalého hlavního města Alma-Aty. Měli bychom zvážit následující: dnes, 30 let po svržení socialismu, na okrajích velkých center, jako je toto město, vidíme, že se objevily celé čtvrti chatrčí, podobné favelám v Latinské Americe. Tisíce lidí a celé vesnice se tam stěhovaly za prací. Tito zbídačení lidé, kteří vyšli do ulic podrážděni vysokými cenami a nízkou životní úrovní, byli snadno vyzbrojeni poté, co první vlny policistů a armády po prvních střetech opustily zbraně. Byly obsazeny policejní a armádní prostory, dokonce i obchody se zbraněmi, a lidé se ozbrojili. Také se vytvořily různé provokatérské skupiny, které se pustily do rabování a ničení budov atp. Jedná se o ty skupiny, které využil establishment, aby následně nasadil velké vojenské síly na potlačení lidových bouří.
902: Na základě skutečnosti, že byli nalezeni dva mrtví policisté a dva armádní představitelé bez hlavy, režim předkládá jako důkaz zahraniční intervence. Není to pravda?
EV: Několik desítek Kazachstánců se připojilo k řadám „Islámského státu“, který operoval v Iráku a Sýrii v rámci imperialistických plánů. Nikdo nevylučuje jejich návrat do země po ruské vojenské intervenci v Sýrii a porážce tamního „Islámského státu“. Nikdo nemůže vyloučit ani aktivity jedné či druhé skupiny, která může být využita v různých případech a má různý původ a plány, přičemž prosáklo, že místní zpravodajské služby připravovaly a cvičily skupiny provokatérů. Nebyly to však síly, které iniciovaly mobilizaci lidu, která se změnila v masové povstání, zatímco charakteristika „teroristé“, „radikálové“, „extremisté“, které daly orgány Kazachstánu všem, kteří vyšli do ulic proti politice, jež vedla k jejich zbídačení, představuje záminku potlačení tohoto hnutí.
902: Zmínil jste se o využití těchto incidentů. V minulosti jsme byli svědky tzv. barevných revolucí, např. na Ukrajině nebo „Arabského jara“. Existují nějaké podobnosti, a kdo může tento vývoj využít?
EV: Zaprvé, jak v případě „barevné revoluce“ na Ukrajině či v Bělorusku, tak v případě tzv. arabského jara mnoho skutečností nasvědčovalo zahraniční intervenci, financování, výcviku a přípravě politických sil, které se chopí role a využívají zostření sociálních a politických problémů. Něco takového není viditelné v případě Kazachstánu. Je evidentní a jasné, že všichni hlavní zahraniční „hráči“ (USA, Čína, Rusko, EU) se v té či oné míře postavili na stranu současného prezidenta, pouze se neshodli na nasazení vojenských sil OSBO v zemi. Situace ani způsob, jakým se události vyvíjely, nemají nic společného s Ukrajinou, kde byla buržoazie rozdělena mezi USA a EU na straně jedné a Rusko na straně druhé, a kde jsme jasně viděli zahraniční diplomaty, kteří vedli prozápadní demonstranty a dokonce k tomu otevřeně využívali fašistické síly pro své plány.
Jistě, i v případě Kazachstánu je zřejmé, že vývoj vedl k vnitroburžoaznímu přeskupení. Prezident Tokajev a podnikatelé, kteří ho obklopují, odsunuli do určité míry na vedlejší kolej bývalého prezidenta země N. Nazarbajeva, který byl jmenován doživotním předsedou Rady bezpečnosti. Došlo k zatčení klíčových lidí z jeho okolí, například Karima Massimova, bývalého premiéra a šéfa výboru pro národní bezpečnost země. Je zřejmé, že „stará garda“ je donucena k válce o přerozdělení koláče ekonomické a politické moci mezi části kazašské buržoazie.
Existují také politické síly; nacionalistické, islamistické a další síly spojené s imperialistickými centry Západu, které se budou snažit zmanipulovat lidové síly, které se účastnily demonstrací, ale mají nízké politické kritérium. Tyto síly existují a my je nesmíme ignorovat. To nejenom že nesnižuje, ale naopak zdůrazňuje potřebu organizovaného lidového hnutí, aby bylo schopno zabezpečit své aktivity, jako například v dělnických oblastech západního Kazachstánu.
902: Jak jsou v oblasti zapojeny imperialistické plány?
EV: Po stažení americké armády z Afghánistánu jsme usoudili, že destabilizace střední Asie je pravděpodobná. Kazachstán, 9. nejrozlehlejší země světa, představuje 60 % HDP střední Asie, a to především díky ropě a zemnímu plynu. Zároveň je největším producentem uranu a mnoha dalších drahých kovů. Hraničí s Čínou a Ruskem. Kaspické moře omývá jeho pobřeží. Je důležitým „pojítkem“ v imperialistických plánech té či oné imperialistické mocnosti. To chápe i buržoazie Kazachstánu. Vidíme tedy, že zatímco Kazachstán je spolu s Ruskem členem Společenství nezávislých států, Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, Euroasijské hospodářské unie a Šanghajské organizace pro spolupráci (spolu s Čínou), zároveň se připojila k NATO Partnerství pro mír a spolu s dalším členem NATO Tureckem stála v čele nedávno přejmenované Organizace turkických států. Byl pronajat kosmodrom Bajkonur Rusku na 49 let a umožněno USA udržovat na kazašském území laboratoře biologických zbraní. Při zásobování EU přes Rusko a Čínu zemním plynem a ropou je zároveň těžební sektor její ekonomiky z velké části v rukou západních energetických monopolů a kazašská buržoazie se aktivně zapojuje do projektů čínských monopolů na takzvanou „Hedvábnou stezku“. Jak víte, v této zemi, která je 5krát větší než Francie, probíhá velký boj o moc.
902: Jak hodnotíte zapojení Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti?
EV: Zapojení Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, která zahrnuje Rusko, Kazachstán, Arménii, Bělorusko, Kyrgyzstán a Tádžikistán s 3,5 tisíci muži na střežení Bajkonuru a další vojenské infrastruktury, bylo založeno na argumentu, že země byla „napadena cizím nepřítelem“ a s cílem obnovit „ústavní pořádek“. K tomuto zapojení došlo v době, kdy kazašský buržoazní státní aparát čelil vážným operačním problémům svého represivního charakteru. Co nám tato skutečnost ukazuje? Že nové regionální nadnárodní aliance, které vznikají, stejně jako ty staré, jako NATO a EU, mají třídní podstatu. Nemizí, je vždy přítomná a pramení z třídního charakteru států, které je tvoří. Tím pádem, prioritním úkolem těchto uskupení je udržet moc buržoazie zemí, které dohodu uzavřely. Pak mají za úkol chránit zájmy a ziskovost buržoazních tříd, kterým tyto uskupení slouží. Názory politických sil, včetně některých komunistických stran, které hovoří o novém „multipolárním světě“ kvůli vzniku nových nadnárodních uskupení, nejsou na místě.
Uskupení jako NATO, EU a Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti se samozřejmě vyznačují nerovnoměrnými vzájemnými vztahy mezi zeměmi, které je tvoří. Hlavní role Ruska v této organizaci je tedy zřejmá. Přítomnost vojenských sil Organizace smlouvy v Kazachstánu sloužila jako „červená vlajka“ pro USA a EU. Tyto síly se budou snažit využít tohoto vývoje a posílit své protiruské propagandistické argumenty, vzhledem k tomu, že přítomnost sil Organizace smlouvy v Kazachstánu mění „status quo“ v regionu. Kapitalistické Rusko se bude snažit využít těchto událostí k posílení kapitalistického sjednocení na území bývalého SSSR.
902: Jaká je situace komunistického hnutí v Kazachstánu?
EV: Komunistické hnutí v Kazachstánu utrpělo těžkou ránu. Před 30 lety jsme byli svědky zrady jejího vedení a snahy přeměnit KS Kazachstánu na „levicovou“ stranu, zpočátku s názvem Socialistická strana Kazachstánu. Komunisté nepřijali tento vývoj. Usilovali o legalizaci KK Kazachstánu. Tato strana vstoupila do Svazu KS-KSSS spolu s Komunistickou stranou Ruské federace (CPRF) za předsednictví Gennadyje Zjuganova. V roce 2011 jí úřady začaly klást mnoho právních překážek a v roce 2015 ji zakázaly úplně s argumentem, že „neplní zákonné povinnosti“. Od té doby kádry KS Kazachstánu zastavily jakoukoli politickou akci. Režim spolu s některými členy KS Kazachstánu založil Komunistickou lidovou stranu Kazachstánu, která byla řízena a rozvíjela vztahy s některými dalšími KS, jako je KS Číny. V roce 2020 se tato strana přejmenovala na Lidovou stranu Kazachstánu.
Socialistické hnutí Kazachstánu, které také čelilo ohromným složitostem, bylo založeno na začátku roku 2011 a přidali se k němu komunisté, kteří opustili KS Kazachstánu. Řada jejích kádrů byla pronásledována, propuštěna a vystavena tlaku, zatímco jeden ze spolupředsedů organizace, horník Tahir Mukhamedzhanov, přišel o život za záhadných okolností, jejichž vyšetřování policie popřela. Webové stránky Socialistického hnutí Kazachstánu jsou blokovány a úřady opakovaně zamítly jejich legální provoz. Perzekuce proti Soc. hnnutí Kazachstánu se časově shodovaly s vražedným útokem a hromadným zadržováním stávkujících během osmiměsíční stávky pracovníků v ropném průmyslu v Žanaozenu v prosinci 2011. Socialistické hnutí Kazachstánu nezastírá skutečnost, že kvůli perzekuci část jejích členů ustoupila, zatímco jeden z jejich kádrů byl režimem využíván k omezení řízených odborů. Dnes udržuje síly v různých regionech země, které fungují v obtížných podmínkách, a vyznačuje se vytrvalou snahou zakořenit se v sílícím dělnickém hnutí. Socialistické hnutí Kazachstánu se účastní mezinárodních setkání komunistických a dělnických stran a přispívá k úsilí Mezinárodní komunistické revue.
Otázka, zda mohou existovat důležité dělnické a lidové boje bez silného komunistického hnutí, je oprávněná. Zkušenosti ukázaly, že tvrdé a krvavé boje mohou propuknout i bez existence KS v zemi. Boje a dokonce i tvrdé se odehrávaly již před vznikem KKE u nás a dnes v mnoha zemích, kde jsou KS slabé nebo neexistují, boje skutečně probíhají. Otázkou není, zda může dojít ke střetu a zápasu, ale jakým směrem a zda se mohou rozhodujícím způsobem protipóly střetnout a vést ke svržení kapitalistického barbarství.
Bez existence silné KS s revoluční strategií a linií mobilizace a boje proti moci monopolů a vykořisťovatelského systému, dokonce i nejsilnější lidové boje nebudou sto zbavit se kapitalistického vykořisťování.
902: Jaký byl a jaký by měl být postoj KS k podobným lidovým mobilizacím jako v Kazachstánu?
EV: Musíme zdůraznit, že KKE a více než 10 dalších stran, které dosud zaujaly stanovisko k této otázce, jako je Ruská komunistická dělnická strana (RCWP), Socialistická strana Lotyšska, Dělnická strana Rakouska, KS Mexika, KS Švédska, KS dělníků Španělska a KS Belgie, sledují vývoj a od prvního okamžiku vyjádřily solidaritu s lidem Kazachstánu, který se postavil proti sociálním problémům způsobených kapitalismem 30 let po svržení socialismu. Bohužel mnoho stran nemělo jasnou představu o tom, co se skutečně děje, a proto nezaujalo hned stanovisko. Některé strany, jako je francouzská KS, se navíc zaměřují na „neoliberální politiku“ a autoritářství režimu, čímž znovu osvobozují kapitalismus, zatímco jiné zkoumají nová nadnárodní uskupení, která se vytvářejí na územích bývalého KSSS z iniciativy Ruska bez třídně orientované základny, jako je KSRF, ospravedlňovaly vojenský zásah Organizace smlouvy. Tato situace v prvé řadě ukazuje na ideologicko-politickou krizi v řadách mezinárodního komunistického hnutí a na potřebu překonat důležité ideologicko-politické problémy jako je charakter nadnárodních odborů, směs rozporů, které se rozvíjejí mezi buržoazními třídami a charakter nových kapitalistických mocností Ruska a Číny.
V každém případě musí komunisté podporovat dělnické boje, kdekoli vypuknou, a přispívat k tomu, aby myšlenky marxismu-leninismu a revoluční vyhlídky byly aplikovány s cílem rozvoje organizovaného masového, lidového a dělnického hnutí.
Řecký originál: https://www.902.gr/eidisi/politiki/282586/i-riza-ton-megalon-laikon-kinitopoiiseon-vrisketai-sta-terastia-provlimata
Anglický překlad: http://www.idcommunism.com/2022/01/kazakhstan-protests-interview-with.html