pro členy a příznivce odborů v ČR i jinde

aneb o čem se jinde nedočtete

»žijeme v naději a pracujeme tvrdě« (heslo skotských socialistů)

Více na http://www.wftucentral.org

* * * * * * *

Shromáždění dokařských odborů v jihoafrickém Durbanu (Lyse Cominsová)

Následující článek nejprve vyšel v jihoafrickém deníku Freight News 25. ledna 2023. Lyse Cominsová je novinářka na volné noze z jihoafrického Durbanu.

Zástupci odborů dokařských dělníků se o posledním lednovém víkendu sjeli do Durbanu, nejvytíženějšího přístavu Jihoafrické republiky, aby si připomněli 50. výročí historických durbanských stávek z roku 1973. Stávková vlna předcházela vzniku mocného odborového hnutí v zemi.

Konference se zúčastnily i odbory centrály International Longshore a Warehouse Union se sídlem na západním pobřeží USA, Revoluční dopravní svaz Jihoafrické republiky (RETUSA) a Všeobecný odborový svaz jihoafrických průmyslových dělníků.

Stávková vlna z roku 1973 vedla ke stávce zhruba 100 000 afrických a indických dělníků kvůli mzdám a pracovním podmínkám, což mělo dopad na více než 100 společností, od textilek a cihelen až po kovodělné a chemické závody. Po stávkách následovalo založení Federace jihoafrických odborových svazů v roce 1979 a v roce 1985 Svaz jihoafrických odborových svazů (COSATU), které hrály stěžejní roli v osvobozovacím boji proti apartheidu.

V roce 1984 odmítali členové ILWU místní obyvatelé 10 a 34 San Francisco Bay Area vykládat jihoafrické náklady celých 11 dní, což inspirovalo místní obyvatele, aby se připojili k americkému hnutí proti apartheidu.

Tajemník-pokladník místní 10. organizace ILWU Clarence Thomas, už na penzi, na tiskové konferenci v Durbanu řekl, že přístavní dělníci „mají strategickou mocenskou pozici“, a že přístavní dělníci „mají větší vliv než všichni dělníci na světě, protože jsou v bodě globálního dodavatelského řetězce, protože když ukončíme provoz – železnice, nákladní doprava, letové řády nákladních letů – jídlo, které jíme, palivo, které dáváme do aut, počítače, ruční přístroje a boty, které nosíme, to vše pochází z lodi. Na světě nejsou dělníci, kteří by rozuměli kapitalismu lépe než přístavní dělníci, protože než může být náklad uskladněn, musí z té lodi ven – a pokud náklad nenaložíme nebo nevyložíme, nic se nestane.“

* * * * * *

Svaz Fórsa (Irská rep., 80 000 členů) podporuje časově neomezenou stávku ve zdravotnických službách obecního a dobrovolnického sektoru

Odborový předák odsuzuje „vleklý“ přístup vlády k řešení nerovnosti v odměňování a podmínkách.

Národní výkonná rada svazu podpořila návrh na časově neomezenou stávku v řadě komunitních a dobrovolnických agentur financovaných HSE (řídící orgán zdrav. služeb Ministerstva zdravotnictví Irské rep.; pozn. překl.). Do akce se pravděpodobně zapojí stovky zdravotnických a pečovatelských pracovníků, v řadě agentur vybraných odbory. Odbory se také zavázaly hradit mzdové náklady stávkujících zaměstnanců.

Agentury „Sekce 39“ poskytují v rámci dohod o úrovni služeb s HSE řadu pobytových a denních služeb pro osoby se zdravotním postižením, duševním zdravím, závislostmi, službami proti domácímu násilí a sexuálnímu násilí a další podporu. Podobně fungují podobným způsobem agentury podle Sekce 56 i v případě služeb pro děti, které financuje Tusla (Agentura pro děti a rodinu).

Ačkoli tyto agentury jsou financovány státem, jejich zaměstnanci v řadě odborných zdravotnických, klinických, úřednických a administrativních stupňů mají nižší podmínky než jejich protějšky z HSE.

Generální tajemník Fórsy a předseda Irského shromáždění odborových svazů (ICTU) Kevin Callinan řekl: „Fórsa se jako jeden z hlavních zapojených zastupitelských odborů rozhodla vyhlásit v této věci stávku, protože vláda řešení problému protahuje.

„Výkonná rada odborů podpořila rozhodnutí identifikovat řadu těchto zaměstnání a zorganizovat časově neomezenou stávku, aby upozornila na tuto přetrvávající nerovnost v odměňování, kterou prostě nelze udržet. Až třetina zkušených profesionálních zdravotníků a pečovatelů opouští každý rok svá místa v těchto agenturách, aby nastoupila do lépe placeného zaměstnání u HSE i jinde.

Budeme hlasovat pro časově neomezenou stávku četných profesí, a Fórsa ponese mzdové výdaje tam, kde personál bude stávkovat. Služby budou prostě zastaveny. V této etapě nepovede k výsledku žádná jiná cesta,“ prohlásil.

A dodal, že i když omezená stávka členů Fórsy v Galway, Mayo, Corku a Kerry v loňském roce získala silnou podporu napříč politickým spektrem, řekl, že vláda, ministerstvo zdravotnictví ani HSE od té doby nepodnikly žádné smysluplné kroky k řešení této otázky a zaměstnanci jsou nadále opomíjeni.

„Na jedné straně ministr zdravotnictví v Dáilu loni v říjnu uznal, že vláda je »hlavním a často jediným financovatelem« těchto organizací a že její financování ovlivňuje schopnost agentur zlepšovat platy i podmínky. „Na druhé straně okázale nepochopil souvislost mezi chronickým podfinancováním služeb a následným neplněním cílů HSE v oblasti náboru zaměstnanců, například ve službách pro zdravotně postižené. Za každým nově přijatým zaměstnancem odchází ze dveří další zkušený zaměstnanec. Situace je nepřijatelná a zároveň neudržitelná.“

„Zásadní je činnost vlády. Musí se zabývat financováním organizací v tomto odvětví, zlepšit platy zaměstnanců, zastavit každoroční vysokou míru odchodů zaměstnanců a splnit náborové cíle pro životně důležité zdravotnické služby, včetně služeb pro zdravotně postižené a bezdomovce,“ uvedl.

Do roku 2008 se pracovníkům v těchto agenturách zvyšovaly platy podle vnitrostátních mzdových dohod. Na počátku finanční krize se na ně vztahovalo snížení platů podle FEMPI v souladu se stejnými škrty, které se týkaly platů ve veřejném sektoru. Omezená opatření na obnovení platů nakonec v roce 2019 odbory vyhrály, ale platy v těchto agenturách zůstávají výrazně pozadu a pro pracovníky v tomto odvětví neexistuje žádný formální mechanismus kolektivního vyjednávání o platech.

Výzkum Fórsy odhalil, že nábor a udržení profesionálních zdravotnických pracovníků v těchto zaměstnáních se stalo velkým problémem. Odbory uvedly, že zaměstnavatelé sekce 39 jsou zatíženi vyššími náklady na nábor a rostoucími pořadníky na služby.

Nikdy nebyl příhodnější čas vstoupit do odborů, a nikdy to nebylo snazší. Vstupte do Fórsy.

P.S. překladatele: Neplatí ta poslední věta čistě náhodou i jinde než v Irsku? (pozn. překl.)

* * * * * *

Řecko: Velká stávka učitelů 15. února

Ve středu 15. února proběhla řada stávek ve školách po celém Řecku, se shromážděními ve všech velkých městech a obrovskou demonstrací, která zaplavila centrum Atén. Učitelé s podporou svých studentů vysílají zprávu, že nehodlají sklonit hlavu a akceptovat ponižování veřejných škol a veřejného školství.

PAME pozdravila desetitisíce stávkujících učitelů, kteří doslova zaplavili ulice po celé zemi, na pulsujících bojovných srazech a shromážděních, a poznamenala, že velká účast na stávce, v procentech dosáhla účasti velké stávky z října 2021, a potvrzuje správnost jejich boje, potřebu pokračovat až do konce v boji proti kategorizované škole, kterou se všechny vlády snaží 40 let sjednotit a střídat, na základě směrnic EU a OECD. „V praxi se ukázalo, že učitelé nejsou sami! Měli na své straně rodiče, naše studenty, umělce, stovky odborů. Dnes mnozí promluvili!“

Video https://youtu.be/VA_-rcLwGxk fotografie https://flic.kr/s/aHBqjAscyi

* * * * * *

Šíření stávkového hnutí v Británii

https://portside.org/2022-11-28/broadening-strike-movements-britain

Thierry Labica pro Portside 28. listopadu 2022

původní zdroj https://lanticapitaliste.org 26. listopadu 2022

Úmrtí královny Alžběty II a následující národní smutek vyústily v pozastavení činnosti stávkových hnutí, jež udržovaly činnost od počátku léta 2022. Dokážou boje obnovit, teď, když doba, kdy byla na kolenou, je minulostí? A navíc, co mělo vzejít ze zmatku, který vznikl v čele vlády během chaotických týdnů působení Liz Trussové a mediální pozornost nyní zcela směřovala k institucionálním intrikám nového nástupnictví na post předsedy vlády?

Šíření bojů

Dalece toho, čeho bychom se mohli obávat – že by „došla pára“, únava a demotivace, ztráta viditelnosti, těžkopádná organizace nových hlasovacích procedur (povinných, když se poslední stávka datuje více než šest měsíců) – boje dělnické třídy se nejen obnovily, ale rozšířily a zesílily.

Organizace, které byly v čele několik měsíců, zůstávají bojovné. To je případ odborů poštovních zaměstnanců (CWU), jejichž členové hlasovali více než 91 procenty pro zorganizování nových stávek na poštovním úřadě (mandát je tedy platný pro příštích šest měsíců). Kromě toho je již na prosinec naplánováno šest dní stávek (včetně 23. a 24.) v Královské poště (která zaměstnává 115 000 poštovních zaměstnanců ).

Je třeba říci, že společnost (Royal Mail; Královská pošta) má na stávce podíl: 758 milionů liber zisku v období 2021-2022, 567 milionů rozděleno akcionářům, když inflace přesahuje 11 procent, a nabídka na zvýšení platů k „vyrovnání“ inflace 7 procent … během dvou let! Použití ztrát coby záminky přispělo ke stávce, od půlky října společnost zašla až ke hrozbě zrušení 10 000 pracovních míst od srpna 2023.

Z podobných důvodů (směšné nabídky mezd, rušení pracovních míst) pokračuje mobilizace železničního personálu (RMT) s „ano“ na 91,7 procentech a strojvedoucích ( ASLEF ), jejichž stávka 26. listopadu se má dotknout jedenácti železničních operátorů. V menším měřítku vidíme totéž u pozemního personálu na letišti Heathrow, kde je 950 řidičů autobusů společnosti Abelio (svaz Unite), kteří ohlásili desetidenní stávku od listopadu, a dokonce asi padesát zaměstnanců (Unite) Funeralcare , výrobce rakví se sídlem v Glasgow (téměř dva týdny v říjnu-listopadu).

Zdravotní sestry, hasiči, univerzity…

Věci se však masivněji obracejí, když o stávce hlasuje většina z 300 000 zdravotních sester RCN (Royal College of Nurses), poprvé od jejího vzniku v roce 1916 (pokles reálných mezd je za deset let již 20 procent), a také ze 100 000 státních zaměstnanců odborového svazu PCS, kde pro stávku hlasovalo 86,2 procenta. Dokonce i na univerzitách se po „zvýšení“ o 3 procenta 70 000 zaměstnanců (odborově organizovaných v UCU) rozmístilo ve 150 zařízeních, hlasovalo pro stávku (tři dny na konci měsíce) o více než 80 procent. I zde, jak se nejistota stala chronickou a snižování platů je značné, univerzitní rektoři rozdělují kolem 45 milionů liber ročně v sektoru, který loni vytvořil rekordní příjem 41,1 miliardy. Hasiči (z FBU) mezitím odmítli navrhované dvouprocentní zvýšení a hlasuje se o mandátu pro budoucí stávky.

Výhledově vypadá inflace stále o něco vážněji (7,4 procenta je předpověď na rok 2023). Oznámení o rozpočtu ze 17. listopadu slibují navzdory některým zjevným úpravám pokračující zhoršování situace naprosté většiny obyvatel, kteří budou vyzváni k zalepení díry ve státních financích ve výši 54 miliard liber. Právě v této souvislosti vláda přijímá dodatečný zákon proti demonstracím (návrh zákona o veřejném pořádku) a labouristická strana nadále vyhání svou levici a odboráře zvlášť.

Z francouzštiny ze serveru l’Anticapitaliste do angličtiny přeložil International Viewpoint.

* * * * * *

Evropští pracující bojují za mzdy a práva

Tento článek přinesl list Avante!, týdeník Portugalské komunistické strany, 17. listopadu. Shrnuje boje evropských pracujících, jejichž životní úroveň klesla, když byli donuceni zaplatit výdaje za pandemii a za proxy válku USA, potažmo NATO, na Ukrajině. Do angličtiny přeložil John Catalinotto.

V evropských zemích – od Belgie přes Řecko až po Francii, Španělsko a Británii – demonstrují pracující na protest proti rostoucím cenám, požadují spravedlivé zvýšení mezd a zaručení práv.

V Belgii, od Antverp po Lutych, od Charleroi po Gent, od Monsu po Genk, vyslala belgická dělnická třída 9. listopadu jasný signál generální stávkou za požadavek zvýšení mezd a zmrazení cen energií. Mnoho odvětví bylo tímto dnem stávky postiženo na obranu kupní síly zaměstnanců: hutnictví, distribuce, chemikálie, doprava, logistika, vzdělávání a mateřské školy: Stovky členů belgické Strany práce a studentských hnutí byly u stávek, projevovaly solidaritu s členy odborů a podporovaly požadavky dělníků.

Ve Francii 10. listopadu proběhl celonárodní den stávek a demonstrací, který vyhlásila Všeobecná konfederace práce (CGT) a další odborové koalice, požadující zvýšení mezd s ohledem na ztrátu kupní síly pracovníků, důchodců a důchodců. Byla to třetí mobilizace za necelý měsíc, po bojích z 18. a 27. října, v souvislosti s prudce rostoucí inflací, která nyní přesahuje 6 %. Stávka a demonstrace v Paříži a ve městech po celé zemi postihly sektory, jako je veřejná doprava, školství, zdravotnictví a pošta.

CGT požaduje mimo jiné opatření, zvýšení národní minimální mzdy na 2000 euro měsíčně a indexaci mezd podle inflace. A odmítá změnu důchodového systému, kterou vláda zamýšlí zavést a která zahrnuje zvýšení věku odchodu do důchodu.

Ve Španělsku demonstrovalo 13. listopadu v hlavním městě více než 600 000 lidí na obranu veřejného zdravotnictví a proti opatřením „destrukce“ sektoru prováděným pravicovou vládou v Madridu. Demonstranti vyšli do ulic, aby požadovali veřejné, všeobecné a kvalitní zdravotnictví. Protestovali proti rušení primární zdravotní péče, proti dlouhým čekacím lhůtám a proti nejistému pracovnímu postavení pracovníků zdravotnictví. Tisíce lékařů se účastnily dne boje, aby varovali, že potřebují více prostředků, a aby upozornili, že situace je na hranici možností, po „letech snášení nadměrného tlaku“.

V Řecku proběhla čtyřiadvacetihodinová stávka a demonstrace 9. listopadu v Aténách a dalších městech s cílem požadovat opatření na kontrolu cen a zvýšení mezd. Akce svolaly nejreprezentativnější odborové konfederace v zemi, Všeobecná konfederace řeckých dělníků a PAME (Všedělnická radikální fronta). V hlavním městě zaplnily ulice v centru města tisíce lidí a mávajíce plakáty a transparenty odsuzovaly politiku pravicové vlády a Evropské unie, která „vytváří chudobu, hlad a nerovnost“ a „nechává lidi zmrznout, zatímco oni zahřívají zisky velkých firem“.

V Británii se 10. listopadu uzavřela většina stanic londýnského metra kvůli stávce téměř 10 000 zaměstnanců – v roce 2022 už šestá stávka v tomto sektoru. Poslední čtyřiadvacetihodinovou stávku svolal Svaz železnic a námořní a pozemní dopravy (RMT) po neúspěchu jednání se společností TfL [Transport for London; Doprava pro Londýn], která je zodpovědná za provoz vlakové a autobusové dopravy v britském hlavním městě. Svaz požaduje, aby zaměstnavatel ustoupil od plánů na zrušení 700 pracovních míst a změnu penzijního plánu. A je připraven pokračovat v boji, dokud se nenajde spravedlivé řešení jeho požadavků.

* * * * * *

Vydává Vladimír Sedláček, člen OSČMS a Spolku českých novinářů

Překlady VS, pokud není uvedeno jinak

Všechna starší čísla jsou k dispozici na vyžádání na uvedené e-mailové adrese

Vyšlo 24. února 2023

Jakékoli kopírování a šíření uvedených materiálů je doporučeno a vítáno, prosím o uvádění pův. zdroje.