Od 6. do 8. března docházelo k masovým demonstracím desetitisíců lidí v gruzínském hlavním městě Tbilisi, které policie rozháněla vodními děly a slzným plynem. Někteří demonstranti byli zraněni, několik desítek jich bylo zatčeno. Došlo i k násilí proti policistům, jichž bylo za první noc protestů zraněno 55, a k ničení policejních automobilů.
Příčinou bylo úsilí vlády o přijetí zákona, zjevně inspirovaného Ruskem, který by nevládní a mediální skupiny klasifikoval jako „zahraniční agenty“, pokud dostávají více než 20 % svých finančních prostředků ze zahraničí.
9. března vládnoucí strana Gruzínský sen oznámila, že návrh zákona „bezpodmínečně stáhne“.
Do Gruzie uprchlo po vypuknutí války Ruska proti Ukrajině dle různých odhadů 20 tisíc až více než 40 tisíc Rusů, kromě toho asi 15 tisíc Bělorusů a 30 tisíc Ukrajinců. Vláda v Tbilisi zaujala k válce neutrální postoj a odmítla otevřeně podporovat Ukrajinu nebo uvalit sankce na Rusko.
Ve stínu masových protestů zůstalo uctění památky bezpochyby nejvýznamnějšího gruzínského rodáka, J. V. Stalina, od jehož úmrtí uplynulo 5. března 70 let. Agentura Reuters uvedla, že Stalinovo muzeum v rodném Gori, na ulici nesoucí dodnes jméno Stalinova, zůstává velmi navštěvovanou turistickou atrakcí, ale jeho pomník na hlavním náměstí byl v roce 2010 odstraněn. Další čtyři (!) sochy Stalina ve městě, z toho jedna v muzeu, však zůstávají. Agentura dodává, že mladá generace hledí na Stalina mnohem kritičtěji než starší a většina mladé generace ho odsuzuje, což s ohledem na celosvětový vývoj není překvapivé.
Akce k uctění kulatého výročí Stalinova skonu v Gruzii nebyly zřejmě dostatečně významné, aby zaujaly sdělovací prostředky, případně je tyto ignorovaly. Ani Gruzínská tisková agentura výročí nezmínila.
Masovější uctění Stalina se uskutečnila v Rusku, zejména u jeho hrobu v Moskvě. Zúčastnili se jich především členové a stoupenci Komunistické strany Ruské federace, většinově podporující oligarchický režim V. V. Putina, včetně jeho imperialistické agrese proti Ukrajině. Ruský stát, stejně jako gruzínský, oslavování Stalina nepodporuje, ale ani mu nebrání. K obnovování Stalinových pomníků v Rusku, většinou zlikvidovaných již počátkem 60. let, dochází z iniciativy organizací a jednotlivců, nikoli státní moci.
Připravila redakce KOMINTERNet-Dialogu.
Uzávěrka 9. 3. 2023 ve 20:00.