Výročním členským schůzím KSČM byly předloženy tři návrhy k úpravě programu KSČM. O jejich zhodnocení se pokusil Lukáš Vrobel v příspěvku „Kritika tří třešnových programů” uveřejněném 4. 11. na našich stránkách. V podstatě souhlasím s autorem v jeho analýze oficiálního návrhu vedení KSČM i alternativního návrhu iniciativní skupiny zastoupené Josefem Skálou.
Zásadně se odlišuji od názorů Lukáše Vrobela při hodnocení návrhu MLOKu a Restartu. V současných podmínkách mají členové KSČM, kteří jsou nadále ve straně a zůstali věrni myšlenkám komunismu a marxismu-leninismu, jedinou možnost, a to hlasovat právě pro tento program. Možná i v něm jsou některé nedostatky, na něž se snaží upozornit Lukáš Vrobel (opatrnější bych byl při používání formulací jako „rasističtí nacionalisté uvnitř strany”), ale lepší návrh není k dispozici. Jde o principy, druhá věc je nízká pravděpodobnost jeho přijetí sjezdem KSČM, čemuž nasvědčují dosavadní zkušenosti s politikou KSČM. Když se chlubí například její místopředseda Jiří Dolejš v buržoazních médiích, jak v listopadu 1989 aktivně podpořil studentskou stávku a bojoval proti vládě podle jeho názoru „státostrany”, jiný návrh než „oficiální” těžko projde. Komunisté však aspoň získají další potřebnou zkušenost.
Ilja Jihlavský
25. 11. 2019
