21. července se Komunistická strana Venezuely (PCV) stala cílem nové agrese, která demonstruje represivní eskalaci vlády Nicolase Madura proti bojům dělnického a lidového hnutí, jež konfrontuje přizpůsobování se neoliberalismu a vládní politiku, která ničí mzdy dělníků.
Událost se odehrála v kontextu masivní mobilizace, již svolala Jednotná odborová platforma s požadavkem, aby byly zrušeny pokyny Národního rozpočtového úřadu (ONAPRE), které výrazně snižují platy a kolektivní práva dělníků veřejné správy. Vláda se prostřednictvím kanceláře starosty obce Libertador (Caracas) a Strany PSUV (Sjednocené soc. strany Venezuely) pokusila porušit politické a demokratické právo dělníků na provedení jejich mobilizace tím, že rozmístila zastrašující skupiny a represivní státní orgány po celé trase mobilizace plánované Jednotnou odborovou platformou. Tuto praxi vyvíjely po mnoho let diktátorské, sociálnědemokratické a sociálnědemokratické vlády – poslední dvě jmenované se seskupily v paktu „Punto Fijo“ – aby zastrašily a potlačily dělnické a lidové boje v 60., 70., 80. a 90. letech minulého století. Číst dál














