17. května 2022 proběhly studentské volby na řeckých univerzitách a vysokých školách. Uskupení Panspoudastiki (Všestudentská koalice) podporující Komunistickou mládež Řecka (KNE) získalo bezkonkurenčně největší podíl hlasů, většinu v mnoha univerzitních a studentských radách (v celořeckém průměru téměř 34 %). Na řadě univerzit ve velkých městech se podařilo získat i nadpoloviční většinu platných hlasů.
Volby do studentských rad probíhají každý rok od pádu junty. V době pandemie byly vynechány, protože výuka probíhala pouze online a v mnoha případech ve velmi omezené míře. V posledních uskutečněných volbách v roce 2019 bylo uskupení Panspoudastiki druhou silou na studentské mapě s 26 %. Panspoudastiki zažila poslední volební vítězství v roce 1986. Volební triumf je o to cennější, že za mladými komunisty je prázdno zhruba 10 %. Nechali hluboko za sebou uskupení DAP sdružující mládež podporující současnou vládnoucí stranu Nová Demokracie. 27,66 % znamenalo pro DAP výsledek daleko za posledními volbami. Mládež PASOKu dosáhla na 10 %, což je také vzdáleno jejich historickému průměru. BLOCO spadající do vlivu Syrizy nasbíralo téměř přehlédnutelných 2,5 % a kandidátky hlásící se tzv. antikapitalistické levici získaly v součtu zhruba 16 %. Zbytek připadá na nezávislé kandidáty.
Volební výsledek je třeba zasadit do širšího kontextu. Na mapě řeckých vysokých škol a univerzit došlo k řadě změn. V posledních letech byla založena řada nových studijních oborů a kateder. Některé katedry se proměnily na ústavy, což také má vliv na počet a status některých, hlavně pokročilých studentů. Vzhledem k tomu, že poslední volby proběhly v roce 2019, přibylo množství nových studentů. Tři ze čtyř hlasovali vůbec poprvé.
Volby se odehrály v období, kdy řecké pracující dohnala další vlna krize, jejichž kaskáda započala po roce 2004, kdy jakýmsi symbolickým mezníkem byly Olympijské hry v Athénách. Následovala krize 2008, uvalení memoranda na Řecko v roce 2010, krize spojená s pandemií a momentálně hluboká krize kapitalismu doprovázená válečným konfliktem na Ukrajině, zdražováním energií a všech dalších komodit základních potřeb současného pracujícího člověka.
Hlasující studenti patří do generace, která od útlého věku prožívá všechny dopady krize na jejich rodiče, i prarodiče a to se samozřejmě odráží v jejich vnímání skutečnosti. To by však nestačilo k jednoznačnému samovolnému pochopení příčin a preferenci socialistické vize do budoucnosti. Pozitivně přijali systematickou, dlouhodobou, důslednou a hlavně vědecky podloženou argumentaci KKE – KNE; ocenili jednotu slov a činů, načež podpořili jinou budoucnost, než uvěznění se v beznaději současného kapitalismu/imperialismu nacházejícího se v hluboké krizi. Mladí komunisté představovali v době pandemie jedinou sílu, která stále a neúnavně hájila práva studentů na vzdělání a důstojný život. Pandemie a krize s ní spojená, nárůsty cen energií, bydlení, potravin mají přímý vliv na život studentů a mnohým tyto skutečnosti znemožňují pokračovat ve studiu.
Podobné úspěchy jako studentské komunistické hnutí, i když ne tak výrazné, zaznamenávají rovněž komunisté v odborech.
V Řecku se budou na podzim konat parlamentní volby. Od Syrizy po Novou demokracii se licituje „o 106“, kdo lépe podpoří zájmy kapitálu koncentrovaného a generovaného v Řecku a zároveň udrží maximální platební ochotu řeckých pracujících. Prognózy řeckých komunistů, že prosystémová levice prosazující politiku tzv. racionálních ústupků, nakonec skončí na stejném poli s ostatními protilidovými silami, byla praxí potvrzena v rekordním čase. Charakteristická je ochota představitelů Syrizy podporovat kandidáty, kteří jsou přímo spojeni s výkonem moci v posledních 25 letech, s tvorbou, přijímáním a aplikací protilidových zákonů a opatření, která ovlivnila řecké pracující bez výjimky, a to i přes na první pohled radikálně prolidové proklamace.
Poslední poznámka na závěr se týká způsobu poctění volebního vítězství pokrokových studentů. Následující den po volbách byly uspořádané oslavy nejen v Athénách, Soluni a dalších městech, kde se koncentrují vysokoškolští a univerzitní studenti. Všude se hrálo, tancovalo a zpívalo do pozdních večerních hodin, což by nebylo nic zvláštního. Za zmínku však stojí, že zněly písně, které vznikaly na začátku 20. století, které doprovázely boje 2. světové a občanské války, písně z doby poválečné reakce, generálské junty, posledních desetiletí 20. století, ale také samozřejmě současná tvorba. Jednalo se o písně a hudbu vyjadřující pocity pracujících lidí, bojovníků za mír a komunistů, popisující historické události spojené s komunistickým hnutím a jeho zápasy. Tato kontinuita propojení s dělnickou, komunistickou tradicí je ohromná deviza. Nemůžeme říci, že u nás nikdy neexistovala, ale dnes, pokud je vůbec možné uvažovat o její existenci, živoří v minimální míře.
S velkými nadějemi a plnou podporou sledujeme události v Řecku.
Věra Klontza-Jaklová, Manolis Klontzas
Zdroje:
