Současný stav uvnitř strany není příliš radostný. Vedení strany se holedbá úspěšnou politikou, jejímž základem je podpora vlády ANO a ČSSD. Tuto politiku považuje dokonce za minimální program strany, jako by nechtělo vidět, že jde o politiku především v zájmu buržoazie, kterou KSČM může podporovat pouze ve dvou ohledech: za prvé ve snaze zabránit návratu nejreakčnějších politických sil buržoazie k moci a za druhé ve snaze podpořit politiku vlády v těch krocích, kterými jde naproti levicové a vlastenecké veřejnosti. Ve všech dalších aspektech by vedení strany mělo na vládu vyvíjet tlak zleva, což však evidentně nečiní. Číst dál
All posts by redakce - 32. page
Vystoupení Karla Klimši na 9. zasedání ÚV KSČM 14. 12. 2019
Soudružky, soudruzi,
máme 4 měsíce do sjezdu a jsme rok a půl před 100. výročím založení naší strany, která toho této zemi přinesla tolik dobrého.
Proto několik poznámek k tomu, jak na tom jsme a jakou máme perspektivu.
Všichni víme, že ta situace je povážlivě kritická a výhled málo povzbudivý. Jedno anglické přísloví říká: Je chyba nevěřit, že čert je tak černý, jak ho malují!
Zopakuju větu z článku prof. Krejčího po posledních volbách, která už zdomácněla na internetu: „Jak si vysvětlit, že po tolika porážkách vedení KSČM a ČSSD nedokážou samy odstoupit, aby otevřely prostor pro naději… a že stranický aktiv neumí tato vedení odvolat a nahradit?“
A o tom to je! Široký funkcionářský aktiv – ležící, spící – včetně tohoto slovutného orgánu (až na několik „narušitelů pořádku“), ukázněně a odevzdaně odmává vše, co mu je předloženo.
Jenže, vážení, dvanáctá už odbila. Vytrácíme se z obecného povědomí. Lidé o nás už moc nemluví! Číst dál
K 135. výročí narození Antonína Zápotockého
Vážení přátelé,
vážené soudružky a soudruzi,
zamýšlím se stále více jakou asi cenu má v dnešní společnosti práce dělníka a jak je v rovině společenské, z pohledu zaměstnavatelů, ale i zaměstnanců toto slovo dnes vnímáno? Jak je vůbec vnímáno i slovo pracující a postavení zaměstnanců odkázaných na prodej své pracovní síly. Kladu tuto otázku zcela záměrně. Hodnoty lidské práce stojí na materiální i duševní činnosti. Práce dělníka však po celé období kapitalismu je předmětem podstaty vykořisťování člověka člověkem, tam kde v kapitalismu nestačí pro soukromý kapitál ekonomické vykořisťování, přichází politický nátlak v různých formách, jež znehodnocuje lidskou důstojnost a velice často vedl v minulosti k různým formám násilí, včetně fašizace společnosti či válek. Jestliže se dnes vytrácí hodnoty buržoazní parlamentní demokracie a roste nátlak útočící na podstatu dnešního systéme, je třeba si uvědomit, že se tak děje nikoliv v zájmu zlepšení postavení pracujících a již vůbec ne třídy dělníků. Číst dál
OSČMS proti přepisování dějin a fašizaci české společnosti
Vážení soudruzi, bratři, přátelé,
jíž více než půl roku vedou politické levicové, vlastenecké organizace, protifašisticky smýšlející lidé boj proti rozhodnutí starosty Městské části Praha 6 z pravicové strany TOP 09 , Magistrátu hlavního města Prahy ovladaném politickou stranu Piráti proti odstranění pomníku maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva, který velel Rudé armádě jež od Berlína přispěchala na pomoc Praze povstalé proti nenáviděným nacistickým okupantům.
Starosta Městské části Praha Řeporyje za pravicovou ODS jde tak daleko, že chce budovat památník Ruské osvobozenecké armádě ROA, kterou vytvořili hitlerovci ze zrádců a kolaborantů Rudé armády pro boj proti Sovětskému svazu.
Bratři, soudruzi, hrozba fašizace české společnosti výrazně pokročila, nabrala na agresivitě, je tolerovaná řadou nejvyšších ústavních činitelů.
ČMKOS jako člen Evropské odborové konfederace místo hrozby fašismu raději poučuje o lidských právech v socialistických zemích, opakovaně podporuje demonstranty v Hongkongu, který je legitimní součástí Čínské lidové republiky. Číst dál
Bez zrady socialismu v SSSR by nebylo kontrarevolučního převratu v ČSSR roku 1989
Po řadu týdnů se na nás valí předimenzovaná propaganda o „sametové revoluci“, v níž prý náš lid, na čele s „revolucionáři“ z disentu, společně zejména se studenty a herci, nakonec i s dělníky ČKD, porazil „komunistickou totalitu“ a dovedl nás do „svobody“ a „demokracie“. Do současného, jedině racionálního a správného společenského systému, kapitalismu, o čemž samozřejmě v oněch „revolučních“ dnech a týdnech pomlčeli. Tak jako o skutečných příčinách a hybných silách celého toho převratu v rámci naší světové socialistické soustavy.
Z počátku a jen ojediněle zaznívaly hlasy (př. P. Pithart), že nešlo o revoluci, ale o předání moci ze strany samozřejmě neschopného, rozkládajícího se „komunistického režimu“. Ve skutečnosti bylo v podstatě vše jinak. Číst dál
Uctění památky dvojnásobné tragédie 17. listopadu
O víkendu 16. a 17. listopadu běsnila Praha, a o něco méně všechna krajská a mnohá další města republiky, masovým šílenstvím u příležitosti „30 let svobody“. Zatímco zbohatlíci právem (silnějšího) oslavují svá znovu nabytá nadpráví a neuvědomělé maloměšťáctvo hýká radostí v představách zázračného zbohatnutí a očekávání vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí, zatímco mnozí demonstrují snad už jen ze samotného principu, že už 30 let „konečně mohou“, pro pokrokové lidi je 17. listopad dnem dvojnásobné národní tragédie.
Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska k výročí převratu 1989
Nebudeme měnit svou rétoriku založenou na konkrétní historické zkušenosti a nebudeme klekat k pomníku „obětem masakru na Národní třídě 17. listopadu 1989“, protože stejným podvodem jako byl tento plánovaný převrat, puč složek StB a gorbačovské KGB byli podvodem domnělé oběti, tedy konkrétně „zabitý“ student Šmíd, nikdo jiný než agent-provokatér StB Zifčák.
A stejně jako byla tato „revoluce“ založena na podvodu, byla nechutným podvodem i slova o demokracii, cestě k blahobytu, o konci totality. Naopak byla dopředu plánovaném rozkradení republiky od počátku 90. let nastolena totalita kapitálu, diktát nejvyšší třídy, která kromě ekonomické a industriální destrukce provedla destrukci sociální a morální, dovršenou nejen privatizací, nejen nelegitimními církevními restitucemi, těmito krádežemi tisíciletí, ale i indoktrinací antikomunismem, religiózním tmářstvím a vylhaným výkladem našich dějin vychovávající ke kosmopolitismu a slabošství. Číst dál
To se dalo čekat…
…řekla si značná část současných i bývalých členů KSČM, když se v září 2019 dověděla výsledek průzkumu společnosti Kantar o volebních preferencích strany. Podle něho se totiž při dalších volbách KSČM do parlamentu vůbec nedostane. Ať už je průzkum společnosti Kantar objektivní či nikoli, je pozoruhodné, jak na něho reagoval Filip a jeho souputníci. Prostě tento průzkum prohlásili za nedůvěryhodný, protože prý podobné průzkumy už v minulosti neodpovídaly skutečnosti. V posledních letech jsou takové podivné reakce vedení KSČM na volební porážky zcela normální. Tak je třeba znovu si připomenout Filipův výrok, po prohraných parlamentních volbách, kdy prohlásil, že by v případě jeho odchodu z funkce ve straně zavládl chaos! Vskutku odvážné tvrzení. Inu, skromnost nadevše. Připomeňme si při této příležitost i dřívější povolební perly vycházející z úst Filipových stoupenců, kteří mu na sjezdu pomohli k udržení v sedle. Číst dál
Evropská levice na křižovatce
Seminář Centra strategických a teoretických studií (CSTS), Praha 21. 10. 2019
(Z diskusního vystoupení)
Téma dnešního semináře je bezesporu správné, potřebné a naléhavé! Je třeba se však ptát (a bylo třeba se ptát už dávno) proč levice ztrácí, proč se lidé od ní odvracejí, proč si voliči hledají někoho jiného, komu dát hlas, či zda vůbec jít k volbám?
Takže otázky zní:
– akcentuje levice to, co lidé považují za podstatné?
– rozumí tomu, co ta dnešní levice hlásá a obhajuje?
– nemíjí se občas – a stále více – se zdravým rozumem a lidskou normalitou?
– nechybí ji (a jejím vůdcům) odvaha? Číst dál
46. pražská teoreticko-politická konference s mezinárodní účastí
46. pražskou teoreticko-politickou konferenci pořádal v sobotu 12. října 2019 Obvodní výbor Komunistické strany Čech a Moravy Praha 1 společně se 17 dalšími okresními a obvodními výbory, městským výborem v Jirkově, Klubem pokrokové inteligence Olomouc a Komunistickým svazem mládeže. U příležitosti 100. výročí vzniku Komunistické internacionály se zabývala tématem „K problematice mezinárodní jednoty a součinnosti komunistického hnutí v boji proti antikomunismu a válečnému nebezpečí, za sociální pokrok“.
Do plného velkého sálu budovy Ústředního výboru KSČM se dostavili účastníci z 15 zemí tří kontinentů, kromě českých z Čínské lidové republiky, Francie, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Ruska, Řecka, Švédska, Ukrajiny, Velké Británie a diplomaté z Kuby, Korejské lidově demokratické republiky a Vietnamské socialistické republiky. Přítomen byl místopředseda KSČM, předseda Středočeského KV KSČM a poslanec Parlamentu ČR soudruh Stanislav Grospič, předsedkyně KV KSČM Praha soudružka Marta Semelová a předseda Plzeňského KV KSČM soudruh Miroslav Kavij. Číst dál
Co čeká naši vlast?
Co čeká naši nešťastnou vlast, až všichni pamětníci německé okupace a protektorátní éry umřou? Pohrobci českých kolaborantů spolu se sudetskými Němci určitě důkladně přepracují dějiny. Lze již dnes odhadnout, že se čeští školáci dovědí, jak byli nacisté velkorysí a umožnili českým občanům přežít válku v oáze klidu a míru. Zároveň se poučí, že tuto idylku žel narušovaly neodpovědné živly, které si německé velkomyslnosti nevážily. Proto museli nacisté přistoupit k odvetným opatřením, a tak to holt někdo odskákal. Budou tvrdit, že se české děti díky protektorátnímu školství naučily německý jazyk a v hodinách zeměpisu důkladně poznaly Velkoněmeckou říši. Uměly zazpívat nacistickou hymnu a zvládly zdravit zdviženou pravicí. To všechno by se přece nemohly naučit bez otcovského přihlížení státního ministra K. H. Franka. Od konce světové války jsme už zaznamenali i řadu pokusů o obhajobu zrádců a kolaborantů. Je to neuvěřitelné, ale dokonce už v roce 1946 při procesu s členy tzv. protektorátní vlády se v soudním sále ozývaly výkřiky jejich příznivců. Je třeba připomenout, že zejména po listopadu 1989 se roztrhl pytel s omlouváním kolaborace „státního prezidenta“ Háchy a protektorátních filmových hvězd. Číst dál
KLDR odmítá vměšování amerických imperialistů a jejich vazalů
Jak informovala Korejská ústřední tisková agentura (KCNA), 5. listopadu jihokorejský prezident Mun Če In dopisem pozval předsedu Komise pro státní záležitosti Korejské lidově demokratické republiky Kim Čong Una, aby se zúčastnil mimořádného summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v jihokorejském Pusanu.
KCNA k tomu uvádí, že „jihokorejské orgány se stále nezbavily chybného stanoviska při řešení všech otázek mezi severem a jihem, když se spoléhají spíše na vnější síly než na národní spolupráci. Je nepravděpodobné, že něco bude projednáno a rozhodnuto s takovým partnerem, který úplně ztratil nezávislost a samostatný postoj a svěřuje vše vnějším silám.“ Číst dál
Bolívie: Světová odborová federace odsuzuje destabilizační pokusy imperialismu
Světová odborová federace (SOF) jako jediná třídně orientovaná odborová federace, vyjadřující se jménem 97 milionů pracujících pěti kontinentů, znovu potvrzuje svou třídní solidaritu dělnické třídě a obyvatelům Bolívie, kteří opět čelí destabilizujícím imperialistickým zásahům.
SOF odsuzuje manévry politické opozice v Bolívii organizované imperialismem, které usilují o destabilizaci země a svrhnutí legitimně zvoleného prezidenta Evo Moralese Aymy. Vyjadřujeme také své nejsilnější odmítnutí proti lynčování a únosům odborových a sociálních vůdců, které páchají reakční skupiny. Číst dál
Vzpomínka na opravdové komunisty
V letech 1968-69 pořádaly všechny hromadné sdělovací prostředky divokou honbu na lidi, kteří se nepřipojili k všeobecné štvanici proti přítomnosti vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Přitom skoro všem jen trochu politicky myslícím občanům muselo být zřejmé, že dosavadní vývoj situace vedl k odtržení země ze svazku socialistických zemí a návratu ke kapitalismu. Lidé však byli vystaveni nepředstavitelné masáži a vymývaní mozků a proto se značná část společnosti nechala touto štvanicí ovlivnit a zastrašit. Číst dál
Sovětská okupace a jediný obhájce linie strany
24. října 2019 odhlasovalo 130 ze 137 přítomných poslanců ustanovení 21. srpna „Památným dnem obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy“. Pro návrh hlasovali všichni kromě poslanců KSČM, s výjimkou Jiřího Dolejše, jenž návrh podpořil. Považuji Dolejšovo jednání za nešťastné, protože přijaté vyhlášení památného dne nemá jiný cíl než posílení antikomunismu!
Z pohledu existující generální linie KSČM, stanovené jejími dokumenty, je však namístě podotknout, že pouze poslanec Dolejš hájil linii strany, zatímco ostatní poslanci jednali proti této linii a měli by být za to voláni k odpovědnosti. Číst dál
Obrana socialismu nebo „okupace“?
Používat termín „okupace“ v souvislosti s událostmi srpna 1968 je stejné, jako házet socialismus a fašismus do jednoho pytle!
Ohánět se právními formulacemi není namístě!
Nad vším byl právě princip obrany socialismu!
*****
Revoluce, která se neumí bránit, nemá smysl. Je smutné, že vedení strany si muselo jet „napravit hlavu“ do Moskvy! Číst dál
30 let lží a podvodů
Režim na lži postavený od svého počátku – kdo z řečníků v listopadu a prosinci 1989 přiznal, že usiluje o znovunastolení kapitalismu – pokračuje v tomtéž kursu. Připomeňme si i falešnou zprávu o smrti studenta na Národní třídě, jež antikomunistické propagandě pomohla aktivizovat do ulic další „cinkače s klíči”. Vzpomínám například na jednu funkcionářku KSČ ve středním věku, která na členské schůzi strany v jedné z tehdejších významných institucí pár dní po 17. 11. 1989 hystericky vykřikovala: „Nedáme zabíjet své děti!” Číst dál
K vyhlášení 21. srpna památným dnem
Při charakteru režimu po kontrarevolučním převratu z roku 1989 považuji za docela překvapivé, že „Památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy” byl Poslaneckou sněmovnou schválen až 24. října 2019. Pokud by k tomu došlo již v 90.letech, nedivil bych se. Načasování na letošní podzim zavání antikomunistickou provokací a snahou zákonodárců hledat zástupné problémy od současných problémů kapitalistické společnosti. Číst dál
Věrolomnost USA
Donald Trump říjnovým stažením jednotek USA ze severní Sýrie uvolnil ruce tureckému prezidentovi (s chováním diktátora) Erdoganovi k jeho tažení proti Kurdům. Šéf Bílého domu hodil přes palubu své nejlepší spojence v boji proti Islámskému státu, a ještě to licoměrně obhajoval tvrzením, že Kurdové nepomáhali USA za vylodění v Normandii roku 1944. Upřímnější by bylo přiznat, že administrativa USA zneužila Kurdy i přes levicové zaměření mnoha z nich. Dokud se hodili jako „kanónfutr”, na ničem jiném nezáleželo. Mouřenín vykonal svou práci, mouřenín může jít. Číst dál
Gorbačov usiloval o pád Berlínské zdi
Profesor Bostonské university Igor Lukeš v exkluzivním rozhovoru pro pořad Televize Seznam Svět bez obalu 24. 11. uvedl, že britská premiérka Margaret Thatcherová se obávala revolučních změn ve východní Evropě a nechtěli je ani Američané.
„Je jen málo důležitých dějinných událostí, jejichž pozadí je dosud tak temné,” prohlásil profesor Lukeš. Upozornil na paradox, že Západ v roce 1989 vlastně bránil status quo, zatímco Moskva tlačila na změny. Tehdejší prezident USA Bush st. například naléhal na zástupce polské Solidarity, aby v příštích prezidentských volbách volili Jaruzelského a vysvětloval jim to tak, že by si Amerika přála ve východní Evropě udržet klid a mír. Margaret Thatcherová se zoufale bála představy, že by po pádu Berlínské zdi mohlo dojít ke sjednocení Německa. Číst dál