Komunistická strana Británie (CPB) jednoznačně odsuzuje rasistické a islamofobní útoky krajně pravicových násilníků na komunity, imigranty a uprchlíky po celé Británii z minulého týdne.
Je jasné, že tyto akce byly naplánovány řadou krajně pravicových představitelů, komentátorů a organizací, což se rovnalo ofenzívě krajní pravice. Číst dál
V komentáři týkajícím se nového izraelského útoku v Bejrútu, stejně jako zavraždění politického vůdce Hamasu Ismaila Haniyeha v Teheránu, Komunistická strana Izraele (Maki) a Hadash (Demokratická fronta pro mír a rovnost) zdůrazňují:
“Izraelská vláda trvá na rozpoutání regionální války, jejíž cenu zaplatí všichni lidé v regionu, včetně občanů samotného Izraele! Vláda osadníků v Izraeli vědomě vede region k rozpoutání rozsáhlé regionální války, která způsobí utrpení všech národů regionu, včetně občanů samotného Státu Izrael. Číst dál
Prohlášení výkonné rady Rakouské strany práce (PdA).
V souladu s mezinárodním právem a závaznými rezolucemi OSN byl v prosinci 1988 vyhlášen Stát Palestina. Od té doby tento stát oficiálně uznalo 143 ze 193 členských států Organizace spojených národů – tři čtvrtiny z nich. Nyní jsou tu další tři: Irsko, Norsko a Španělsko.
Rakouská republika v současné době udržuje pouze diplomatické vztahy s Palestinskou samosprávou. Je nejvyšší čas udělat další krok v souladu s nedávnou rezolucí Valného shromáždění OSN vyzývající všechny země světa, aby Palestinu plně uznaly jako stát. Číst dál
Před 100 lety se narodil Ernst Wimmer (1924−1991). Již v mladém věku byl součástí protifašistického odboje a dezertérem Wehrmachtu. Ze své měšťanské rodiny se dostal do komunistického hnutí, zpočátku především jako novinář. Ve druhé polovině 60. let se jako důsledný marxista-leninista rozhodujícím způsobem podílel na porážce a odstranění revizionistické frakce v KPÖ (Komunistická strana Rakouska). Od roku 1970 se Wimmer v ústředním výboru stal nejvýznamnějším teoretikem a ideologem strany. Z jeho úvah a organizačních příprav vycházel stranický program „Socialismus v barvách Rakouska“ (1982), poslední, o kterém KPÖ rozhodla na marxisticko-leninském základě. Číst dál
Projev mládežnické fronty Rakouské strany práce (PdA) na solidárním shromáždění pro Palestinu na Den půdy ve Vídni .
Vážení přátelé, drazí Vídeňáci!
Je pro mě velkou ctí, že k vám dnes mohu hovořit jménem Fronty mládeže Rakouské strany práce. 30. března 1976 izraelský stát vyvlastnil 21 000 hektarů půdy v al-Galil. Protesty vyvolané tímto záborem půdy byly brutálně potlačeny izraelskou policií a 6 lidí bylo zavražděno. Od té doby se Den půdy slaví 30. března. Číst dál
Prohlášení výkonné rady Rakouské strany práce (PdA) ke 105. výročí Maďarské republiky rad.
Maďarská republika rad je milníkem v historii Rakouské strany práce a prvním raným socialistickým pokusem, který je pevně ukotven v tradici světového komunistického hnutí. Číst dál
Dva z nejprominentnějších světových kapitalistů, bývalý americký prezident Donald Trump a generální ředitel Tesly Elon Musk, nemohou skrýt své hluboké nepřátelství vůči dělnické třídě. Naopak to dávají najevo veřejně a dokonce se tomu smějí. Bezostyšně a cynicky. Číst dál
Jen několik dní před Republikánským národním shromážděním ve Spojených státech amerických se republikánský kandidát na prezidenta Donald J. Trump stal obětí pokusu o atentát 20letého mladíka, identifikovaného jako Thomas Matthew Crooks, původem z Pennsylvánie a republikánského zastánce; navíc došlo k jednomu úmrtí a dvěma zraněním v důsledku série nezdařených výstřelů. Číst dál
Článek zveřejněný v deníku „Rizospastis“, orgánu ÚV Komunistické strany Řecka (KKE)
„Spolupráce více stran navázaná ve Francii pod názvem „Lidová fronta“ (Front Populaire), aby – jak se říká – kladla překážky volbě krajně pravicového premiéra, je prezentována jako příklad, který se hodí i pro naši zemi. Číst dál
Zcela bez povšimnutí sdělovacích prostředků, 11. a 12. května uplynulo desetileté výročí založení Doněcké a Luhanské lidové republiky.
Výchozím bodem založení lidových republik je fakt, že Donbas spolu s Krymem je velmi silně ovlivněn ruskou kulturou. Ve velkých městech byl podíl obyvatel, pro které je ruština jejich rodným jazykem, více než 80% a v některých dokonce více než 90%. Obyvatelstvo Donbasu bylo také tradičně silně ekonomicky orientováno na Rusko a jasná většina preferovala vstup do Euroasijské celní unie. Silné spojení s Ruskem je také u většiny obyvatel průmyslových měst Charkov, Dněpropetrovsk a Záporoží a také na jihu Ukrajiny v okolí Oděsy. Během Euromajdanu zůstávalo zmíněné proruské obyvatelstvo převážně pasivní. Na Krymu však již v prosinci 2013 vznikly sebeobranné síly, což vysvětluje dobře organizovaný odpor po převratu. Číst dál
Generální tajemník strany AKEL (Progresivní strana pracujícího lidu) Stefanos Stefanou v prohlášení zhodnotil výsledek evropských voleb v roce 2024 a poukázal na to, že výsledek voleb není pro stranu uspokojivý. Číst dál
Autor: Nikos Mottas
S 9,30 % a více než 350 000 hlasy zaznamenala Komunistická strana Řecka (KKE) v evropských volbách 9. června velmi významný volební vzestup, čímž vyslala zvučnou pozitivní zprávu nejen pro dělnickou třídu a lidové vrstvy země, ale také pro celou zemi a Evropu.
Zatímco krajně pravicové, ultrakonzervativní a rasistické politické síly se prosazují v zemích EU (Francie, Německo, Nizozemsko, Španělsko atd.), vzestup volebního vlivu KKE je pro evropské národy majákem naděje. Číst dál
Do soukolí kapitalistického stroje byl vražen klín. Palestina se za sedm desetiletí okupace proměnila ve skutečně tvrdou překážku pro kolonialismus a rasismus, produkty vykořisťovatelského systému. I když je celé soukolí kapitalistického stroje mazáno a udržováno v chodu ohromnými zisky, krví a tmářstvím, jedna docela malá země dokáže celý stroj, celý systém destabilizovat. Číst dál
Přeložená verze článku publikovaného na atexnos.gr.
V posledních měsících došlo ve Venezuele k rychlému vývoji (psáno v roce 2016, pozn. red.). Od loňského prosincového volebního vítězství pravicově-reakční opozice až po nedávný atentát na armádního generála ve výslužbě jsme byli svědky řady událostí, které vedly k destabilizaci vlády Nicolase Madura. Osmnáct let od nástupu Huga Cháveze k moci, v roce 1998, se „Bolívarovská revoluce“ nebezpečně chvěje, zatímco konzervativní opozice je v protiútoku a řada vnějších činitelů (vláda USA, OAS atd.) se snaží zasahovat do vnitřních záležitostí země.
Krize ve Venezuele má dvě stránky: Na jedné straně vláda a její lidé čelí multidimenzionálnímu útoku imperialistických center, jejichž cílem je vyostřit situaci do takové míry, že případná (vnější) vojenská intervence by byla oprávněná. Útok na Venezuelu je třeba prozkoumat jako součást širšího rámce meziimperialistických, meziburžoazních rozporů a antagonismů, které – podporované americkou politikou – se odehrávají v Latinské Americe. Vyplývá to i z vývoje v Brazílii (7. největší ekonomika na světě), kde meziburžoazní konfrontace a skandály vyvolávající politické orgie vedly k rezignaci prezidentky Roussefové. Číst dál
Bylo to 24. března 1999 – před 17 lety (text vznikl r. 2016 – pozn. red.) – když ozbrojené síly NATO zahájily barbarské bušení proti lidu Jugoslávie. Několik kilometrů severně od řeckých hranic vtiskla Severoatlantická aliance vlčí smečky svou krví potřísněnou značku poslednímu velkému masakru 20. století. Bylo to tehdy, když se balkánský poloostrov opět stal akčním pólem imperialistů a Federativní republika Jugoslávie (nebo to, co z ní zbylo) se zřítila mezi mlýnské kameny euroatlantických zájmů.
Bylo to poprvé v historii NATO, kdy se rozsáhlá vojenská operace uskutečnila bez – alespoň konvenčního – souhlasu Rady bezpečnosti OSN. Účast ve zločineckých vládách členských států aliance (převážně USA, Spojeného království, Německa, Francie) si samozřejmě již našla vhodnou záminku: bylo to ukončení domnělé „agresivity“ vlády Slobodana Miloševiče v regionu Kosova. Aby ospravedlnili nadcházející vojenskou intervenci, byli vůdci gangu NATO (Clinton, Blair, Schroeder atd.) zapojeni do bezprecedentního veřejného politického nepokoje a předstírali, že se „starají“ o budoucnost albánské menšiny v Kosovu. Číst dál
Autor: Nikos Mottas
9. listopad je mezníkem pro ty, kteří proměnili antikomunistickou propagandu v profesi. Je to den, kdy v roce 1989 začalo ničení takzvané „Berlínské zdi“.
Od té doby každoročně pozorujeme menší či větší fiesty o „pádu zdi“ a obnovení kapitalismu v Německé demokratické republice (NDR). Vítězové studené války na těchto fiestách zapojují svou antikomunistickou fantazii, aby oslavili „velkou událost“ – například v roce 2014, během 25. výročí, byla mezi oficiálními hosty v Berlíně mizerná loutka mezinárodního imperialismu Michail Gorbačov.
Více než 27 let (psáno r. 2016 – pozn. red.) v rámci pomluv proti skutečně existujícímu socialismu vedou buržoazní historiografie, buržoazní média i různí oportunisté válku překrucování historie Berlínské zdi. Záměrně haní Německou demokratickou republiku a úspěchy socialistické výstavby, zatímco se pokoušejí manipulovat evropské a mezinárodní veřejné mínění známou, protivědeckou a antihistorickou rovnicí mezi komunismem a fašismem. Číst dál
9.června 2024 se v Řecku bude konat hlasování do Evropského parlamentu, kde bude zvoleno 21 europoslanců země. Komunistická strana Řecka (KKE) a dalších 30 politických stran se účastní voleb. Je třeba připomenout, že v předchozích evropských volbách v roce 2019 získala KKE 5,35 % a získala dva europoslance.
Po celém Řecku se konají shromáždění KKE. Její kádry navštěvují pracoviště, dělnické a lidové čtvrti a vyzývají lidi, aby v nadcházejících volbách volili stranu.
KKE svou účastí v evropských volbách ukazuje, že byla jedinou stranou, která s pocitem odpovědnosti včas varovala lidi před neměnným protilidovým a reakčním charakterem EU.
KKE se může dívat lidem do očí. Není svázána velkými zájmy (myšleny zájmy velkých kapitalistických hráčů – pozn. red.). Proto stojí v popředí bojů za práva dělnické třídy, zemědělců, osob samostatně výdělečně činných, vysokoškoláků, mládeže, mužů a žen. Číst dál
Evropské volby v Řecku: Hlas pro KKE vysílá antiimperialistické a protiválečné poselství
Důležitým rozdílem ve volební kampani, kterou KKE vede s cílem agitovat pracující, je ten, která se týká mezinárodního vývoje, zapojení EU a Řecka do imperialistické války na Ukrajině a také do masakru palestinského lidu.
Všechny buržoazní politické strany zamlčují vývoj na válečných frontách a skrývají příčiny konfliktů, odpovědnost EU, ale i USA a NATO.
Na rozdíl od buržoazních stran KKE poznamenává, že Evropská unie má spolu s USA a NATO vedoucí roli v imperialistických válkách a intervencích. Podporuje Izrael, okupační stát, který podnítil genocidu proti palestinskému lidu. Silně jej financuje a vyzbrojuje, aby proléval krev palestinského lidu. Podporuje imperialistickou válku Saúdské Arábie proti Jemenu a ve jménu boje proti Húsíům, pod záminkou ochrany plavby, zřídila vedle americko-britské operace Guardian prosperity imperialistickou operaci Aspides (Štít). Společně zapalují oblast Rudého moře, čímž znásobují riziko všeobecného požáru. Číst dál
Upravit z rozmaru historická fakta a přizpůsobit je příběhu, který škodí suverenitě národů, je opět sázkou vlády USA proti kubánskému národu. To je to, o čem je výpověď, kterou tyto noviny před několika týdny umocnily, týkající se operace amerických speciálních služeb koncipovaných – když ne – za účelem „změnit režim“ na Kubě.
Operace Streaming, což není příliš nový termín, má mimo jiné za cíl přepsat historii Kuby, poskytnout přeslazený popis kapitalismu před rokem 1959 a samozřejmě představit obílenou verzi neokolonie a roli USA v této historii.
Jejich cílem je rozložit to, co nazývají oficiální verzí kubánské historie, a ovlivnit zejména mládež. Vycházejí ze skutečnosti, že Kuba čelí nejen ohromným peripetiím ekonomické situace, ale také procesu větší složitosti reality s existencí nových ekonomických aktérů a jejich sociálním dopadem.
Usilují proto o to, aby po šesti desetiletích konečně zvítězilo myšlení a hodnoty promytého, idylického kapitalismu, zbaveného katastrofy, kterou tento systém s sebou nese pro velkou většinu v nerozvinutých zemích a stále více v prvním světě.
Za tímto účelem mají mediální stroj a zdroje, aby se pokusili prosadit v digitálních sociálních sítích, ve kterých hyperbolizují jak problémy, kterými zde trpíme, tak výhody takzvaného amerického snu, to vše formulované vládou USA, která, jak bylo oznámeno, zaručí v roce 2024 pro tyto účely nejméně 50 milionů dolarů. Číst dál
Autor: Nikos Mottas.
Původně publikováno v atexnos.gr
Ernesto Che Guevara je nepochybně historickou postavou komunistického hnutí 20. století, která přitahuje zájem lidí z široké škály politických ideologií. V letech následujících po jeho zbabělé vraždě v Bolívii se Che stal revolučním symbolem pro různé marxisticky orientované, levicové a progresivní strany a organizace – od trockistů po militantní leninisty a od sociálních demokratů po anarcholibertariány. Značný počet těch, kteří obdivují argentinského revolucionáře, sebe identifikují jako „antistalinisté“, nenávidí a proklínají Stalina, zatímco často odkazují na takzvané „zločiny“ Stalinovy éry. Co je protimluv a ironie historie, je následující: Sám Che Guevara byl obdivovatelem Josifa Stalina. Číst dál