Z domova - 7. page

Před asi dvěma týdny jsem si ve svém zamyšlení posteskl nad lhostejným přístupem většiny společnosti k pandemii koronaviru a nedostatečnými mimořádnými opatřeními. Mezitím se počty denně zjištěných nakažených i celkový počet pozitivně testovaných přibližně zdvojnásobily a odezva obyvatelstva je přibližně stejná. Byla však přijata nová protiepidemická opatření, z nichž některá jsou natolik podivuhodná, že si nejsem jist, mám-li je považovat za výraz neschopnosti odpovědných činitelů nebo přímo snahu o další šíření nákazy.

Ještě do 21. 10. bylo možné pořádat veřejná shromáždění pod širým nebem až do počtu 500 účastníků. Přesto se konala demonstrace sportovních chuligánů a dalších pochybných existencí proti dočasným omezením, která jednak přesáhla tento maximální počet, jednak na ní byla masově porušována platná nařízení, nebyly dodrženy rozestupy ani nošeny roušky, a k policejnímu zásahu došlo na základě vzniklých nepokojů až potom, co organizátoři demonstraci oficiálně ukončili. Číst dál →

V březnu letošního roku jsem byl příjemně překvapen tím, jak disciplinovaně česká společnost zareagovala na mimořádná opatření proti koronaviru. Naprosto jsem něco takového nečekal ve státě prosyceném vyhroceným individualismem, lhostejností a tradičním „švejkováním“, které je v praxi poněkud méně vtipné než v literatuře.

Velká část obyvatelstva dodržovala mimořádná opatření, protože se bála. Velmi brzy se však ukázalo, že důvodem byl opravdu mnohem více strach než uvědomělost a přesvědčení o jejich smysluplnosti. Začalo kolektivní porušování protiepidemických nařízení a potom jejich rychlé rušení. Číst dál →

Postřehl jsem informaci, že státní lesy budou dodávat zvěřinu v daleko větší míře do obchodních sítí. Vede je k tomu tlak na obrovské  škody způsobené zvěří na lesních a polních plodinách. Před rokem 1989 v našich řeznictvích občas visel zajíc, bažant, srnčí v dece a za přijatelné ceny. No a na ty ceny jsem zvědavý, protože pokud nebudou akceptovatelné běžnými občany, tak odbyt bude váznout a některá chytrá hlava řekne, že občané o zvěřinu nemají zájem.

Už tady jeden takový byl – ministr zemědělství Lux na dotaz, proč klesá spotřeba hovězího masa oproti minulosti, odpověděl, že mezi občany není taková poptávka a taky proto se snižují stavy hovězího dobytka. Pan ministr jaksi při svém všeobecném přehledu poněkud přehlédl, že cena hovězího masa se pohybovala a pohybuje kolem dvou set korun za kilogram a výše a že většina si to jako běžné jídlo nemůže dovolit na rozdíl od „napíchaných“ kuřat za čtyřicet pět korun za kilogram. Rovněž tak se kdysi běžně dalo koupit skopové maso a skopové klobásy. Stráně tady v horách spásaly i ovce a nebyl to žádný přepych koupit si skopové maso. Dnes skopové na pultě neuvidíte, a když, tak je to maso málem pro horních deset tisíc. Číst dál →

9. července 2020 zemřel ve věku 97 let soudruh RSDr. Miloš Jakeš, poslední generální tajemník reálně vládnoucí Komunistické strany Československa před kontrarevolučním pučem, svými tvůrci vznešeně nazvaným „sametovou revolucí“. Byl jedním z posledních žijících členů předlistopadového vedení strany a rozhodně nejaktivnějším z nich v obhajobě věci socialismu, společenského pokroku a míru, hodnot, kterým zasvětil celý svůj život a které ho stály mnoho úsilí a odříkání nejen v předlistopadovém období, ale zejména v posledních třech dekádách jeho života, kdy byl antikomunisty a dalšími hlupáky a mravním bahnem lidské spodiny doslova štván, hanoben a zesměšňován. Číst dál →

Tak nám odvezli Koněva. Naposledy zamával a Dejvice jsou o jeden pomník chudší. Nikdo nezaplakal, Praha 6 je mimo zájem ruských, čínských, japonských i opilých britských turistů. Nejsmutnější na té kauze bylo, že se už nikdo řetězem nepřivazoval k podstavci, že nikdo nedemonstroval, nikdo nekladl květiny a věnce, nikdo neřečnil – a ovšem taky nikdo nedemonstroval ani nestávkoval. Za Koněva. Zasloužil by si to.

Nejde ale jen o sochu. Zasloužili bychom si ji všichni. Teda skoro všichni. Zasloužil bych si to já, ty, naši čtenáři, moji čtenáři, trafikantka, holička, řidič fekálního vozu i Karel Dyba, který není z nejhorších hráčů tenisu. Prostě nás deset milionů lidí, kteří jsme tady tak nějak zůstali napospas kapitalismu (až na Dybu, který zůstal napospas tenisu). Ale i ten Dyba, Dlouhý, koneckonců Ježek (ano, je to ježek, pane profesore Fialo!), Ježek Tomáš i Ježek Jaroslav, my všichni si nějaké hnutí pracujících zasloužíme. Ale není tady. Není tady ani po čtyřiceti teoreticko-politických notabene pražských konferencích, není tady ani po tom, co hanáčtí soudruzi nabídli lidu skákací hrad a ani poté, co jsem nemohl dočíst tak hezký článek od Josefa Skály, protože jsem mu prostě – já prosťáček boží – neporozuměl. Číst dál →

Vzpomínáte na typický obrázek let 2008-2014? Zástupci různých svazů kapitalistů (Dlouhý, Hanák, Havlíček a další) se jako panáčci na orloji střídali ve sdělovacích prostředcích všech forem a pravidelně lkali: „Bez pomoci státu se neobejdeme, buď nám přispěje na udržení zaměstnanosti, nebo budeme muset hromadně propouštět. I tak řadu lidí propustíme. Nedá se nic dělat, musíme se současnému trendu přizpůsobit. Nemáme dostatečný odbyt, poptávka je nízká v celém světě, kupní síla obyvatel klesá, trhy se hroutí. Je také potřeba snížit přímé daně, ale i odvody – v ČR jsou velmi vysoké vedlejší náklady práce.“ K tomu jim sekundovali všichni zástupci hlavních i vedlejších politických stran, snad s výjimkou několika málo jednotlivců z KSČM: „Musíme snížit platy ve veřejném sektoru, zpřísnit podmínky čerpání sociálních dávek a zabránit jejich zneužívání. Plýtvaní je jedním z hlavních problémů současnosti! Nesmíme se astronomicky zadlužit (jako by jejich působení nezadlužilo za 30 let celou zemi i s obyvateli – pozn. autora). Ani důchody se příliš rychle valorizovat nebudou. Je nutné podpořit zaměstnavatele, kteří dávají lidem práci, a udržovat spoluprací s nimi a odbory sociální smír. Zaměstnanci musí být stále více flexibilní, uskromnit se, zároveň se neustále vzdělávat (často za své peníze – pozn. autora) a rekvalifikovat. O krizi se musí všichni občané rovnoměrně podělit.” Číst dál →