Skip to content

Kolektiv o teorii a historii - 4. page

Boj za mír: odmítnutí války o Falklandy

1.  května provedl (britský) Mírový svaz (Peace Pledge Union; PPU) celostátní sérii akcí proti tomu, co je do značné míry považováno za válku, již podporovali „téměř všichni“ Britové – není to pravda, píše SYMON HILL a odhaluje skrytou historii odboje.

2. května před 40 roky byli v britských městech pozatýkáni protiváleční aktivisté.

Argentinské jednotky vpadly na Falklandské ostrovy o měsíc dříve. Britské námořní jednotky byly vyslány do jižního Atlantiku a vláda premiérky Thatcherové se vyhnula dojednanému urovnání. Vypadalo to, že velmi brzy vypukne totální válka. Číst dál

Zemřel soudruh Milan Matouš

9. května 2022 zemřel Prof. PhDr. Milan Matouš, DrSc., narozený 8. července 1928 ve Vodňanech, člen Komunistické strany Československa a následně Komunistické strany Čech a Moravy od prosince 1945 a celoživotní bojovník za věc socialismu.

V červenci 2019 publikoval elektronicky své vzpomínky pod názvem „Tři čtvrtě století komunistou“. Tímto dílem pro nás zanechal své vzpomínky na svou pozoruhodnou životní dráhu a politickou práci a můžeme si jeho život a dílo náležitě připomenout. Je to o to cennější, že s ohledem na narůstající odstup od obnovy kapitalismu postupně odcházejí funkcionáři minulého socialistického režimu a vzpomínky na svou práci zpravidla nezanechávají. Číst dál

Nepřipomínané výročí

Uprostřed zpráv o válečném konfliktu a uprostřed falešných moralizací zapomínáme na březnové výročí, které zpochybňuje teze o mírumilovnosti paktu NATO, o dodržování norem mezinárodního práva i Charty OSN ze strany západních kapitalistických velmocí. Jestliže donedávna bylo přijato 80 rezolucí Rady bezpečnosti OSN odsuzujících izraelský apartheid, jedna jediná rezoluce postavená na falešných a vylhaných argumentech způsobila masové vraždění našich jihoslovanských bratrů pomocí smrtonosných náletů Severoatlantické aliance. Číst dál

40. výročí syrské celonárodní stávky na Golanských výšinách

Sýrie: Kabinet potvrzuje, že okupované Golany zůstanou vždy syrské

 

Damašek, SANA – V den 40. výročí celonárodního úderu, který byl zorganizován na okupovaných syrských Golanech jako odmítnutí rozhodnutí o anexi, vláda zdůraznila, že okupované Golany vždy zůstanou syrsko-arabské a budou součástí syrského území.

Kabinet pozdravil občany Golan za jejich oddanost své identitě a jejich domovské zemi Sýrii a za jejich nezlomnost tváří v tvář nepřátelským okupačním praktikám.

Předseda vlády Ing. Hussein Arnous na týdenním zasedání kabinetu zdůraznil, že všechna ministerstva by měla každodenně zvyšovat úroveň práce, výroby a terénního sledování probíhajících projektů, zejména v sektorech služeb , elektrické energie, ropných derivátů a vody. Číst dál

Stalin – budúcnosť alebo minulosť?

Už je to 142 rokov od dňa, kedy sa v gruzínskom mestečku Gori, vtedy ešte patriacemu do Ruského impéria, narodil do chudobnej rodiny obuvníkov žijúcich v malom ošarpanom dome, chlapec, ktorému dala jeho matka Jekaterina meno Ioseb. Za svojho ťažkého života mal mnoho prezývok a pseudonymov. V detstve, ešte ako študentovi gymnázia, mu hovorili Soso, za mlada, už ako romantický básnik a vlastenec, odhodlaný socialistický revolucionár a obávaný vykrádač bánk, ktorý tak financoval stranu, si hovoril Koba – podľa svojho obľúbeného knižného hrdinu, no a v roku 1913 sa pod svoje dielo Marxizmus a národnostná otázka, prvýkrát podpísal pseudonymom, pod ktorým si ho neskôr zapamätal celý svet – Stalin. Číst dál

125 let Klementa Gottwalda

Symbolem největších vítězství a nejvýznamnějším revolučním vůdcem v dějinách československého komunistického hnutí a našeho pracujícího lidu, jakož i politikem nejnenáviděnějším jeho nepřáteli, je přední činitel československého i mezinárodního revolučního dělnického hnutí soudruh Klement Gottwald, který od roku 1929 po čtvrt století stál v čele vítězného revolučního předvoje dělnické třídy a ostatních pracujících, Komunistické strany Československa.

Klement Gottwald se narodil před 125 lety, 23. listopadu 1896 v Dědicích na Hané jako nemanželský syn zemědělské podruhyně a prožíval dětství v těžkých poměrech chudé zemědělské rodiny. Politicky činný byl od svých šestnácti let, od roku 1912, kdy začal pracovat v sociálně demokratické mládeži a dělnické tělovýchovné jednotě ve Vídni, kde se učil truhlářem. Číst dál

Vyjádření k článku “O prvorepublikovosti”

Dopis redaktorovi časopisu “Argument”

 

Vážený pane Malínský,

webové stránky časopisu Argument čtu poměrně často a se zájmem. Ne že bych se vším souhlasil, ale jejich četba mi přinejmenším přijde podnětná. Na konci října jsem narazil na Váš článek “O prvorepublikovosti”. Dovolte mi stručné vyjádření.
Přestože se článek tváří objektivně, uvádí dva základní póly přístupu k první republice – zatracování a adoraci, přiznává velmi, velmi okrajově některá problematická místa dějin tohoto státu, konec konců vyznívá opět jako adorace. To je třeba v prvé řadě říci.

Číst dál

Několik poznámek ke knize „Socialismus a třicet let obnoveného kapitalismu“

Významným, ačkoli v současné situaci nedoceněným příspěvkem k posouzení dějin československého socialismu se v minulém roce stala kniha Zdeňka Košťála „Socialismus a třicet let obnoveného kapitalismu“ (OREGO, Praha 2020).

Hlavní náplní knihy je polemika s dnes běžným a oficiálním tvrzením, že socialistické státy „sovětského bloku“ se hospodářsky zhroutily a vzhledem k bídnému stavu svého hospodářství neměly jiné východisko než obnovit kapitalismus. Za pomoci citací různých zdrojů autor dokazuje, že ekonomická situace ČSSR nebyla před kontrarevolucí zdaleka tak špatná, jak se dnes tendenčně tvrdí, a že za 40 let budování socialismu bylo dosaženo mimořádného, bezpříkladného růstu a všestranného pokroku, i přes dílčí obtíže. Za hlavní příčinu pádu socialismu v „sovětském bloku“ označuje chybnou politickou linii sovětského vedení, nastolenou v Chruščovově éře a dovršenou Gorbačovem a Jelcinem, tedy linii postupné kapitulace před imperialismem a obnovy kapitalismu. Číst dál

Proč pracujeme?

„Proč pracujeme?“ se zdá být zbytečná otázka. Pracuje určitě každý, no ne? Nebo většina lidí, ať už tak či onak.

A jestli nemůžete, nepracujete nebo pracovat nechcete, máte slušnou šanci vypadat jako lenoch, příživník nebo ještě něco horšího. Ale k životu toho musí být víc než (jen) práce.

Skutečností pro průměrného pracujícího je, že je nucen pracovat, aby žil. Pracuje, aby vydělal peníze k zaplacení účtů. Jen nepatrná menšina lidí může pracovat jen tak, aniž by dostala zaplaceno, nebo jen tak pro radost. Práci lze stěží popisovat coby terapii. Dělnická třída si to nemůže dovolit určitě. Číst dál

Archeologie se přeměnila ve strategickou vědu

Rozhovor Haló novin s archeoložkou Věrou Klontza Jaklovou

 

Jako archeoložka jste pracovně působila také v Řecku. Co vás váže k této krásné zemi? Jak často tam pobýváte?

Žila jsem v Řecku 15 let, konkrétně do roku 2011. Od té doby cestujeme do Řecka pravidelně minimálně každé léto. Jednak profesně, jednak pochopitelně z rodinných důvodů. V různých životních fázích mě na Řecku okouzlovalo nebo štvalo něco jiného.

Momentálně prožívám Řecko, a hlavně Krétu, jako chytře sestavený rébus, ze kterého je možné číst, jak šla historie, jak přírodní podmínky formovaly lidi a lidská společnost zase přírodu kolem sebe, jak ostrov funguje jako kontinent – tedy v některých případech jako nepatrná součástka v globálním systému, jindy jako izolovaný, nezávislý kus země. Číst dál

Berlínská zeď a Císařský palác

Každoroční vrchol německých novinářů je opět tady; další kulaté výročí nám připomíná, jak strašný byl pro nás, ubohé duše, život v té hrozné staré východoněmecké demokratické republice. Letos je 60. výročí Berlínské zdi. Pro mě byly takové ukázky vhodným připomenutím, abych koupil květiny nebo čokoládu; 13. srpen byl od roku 1955 naším výročím svatby. Ale vždy jsem si byl vědom toho, že po celých 28 let většina nenacházela nic příjemného v ohavné bariéře, kde 100 až 150 lidí přišlo o život, když se jí snažili překonat, pod ní nebo přes ni.

Ale čím to je, že si to rok co rok zaslouží tolik pozornosti? Proč (a vypůjčím si příměr z vlastní knihy), proč kopat do koně, který je už 31 let mrtvý? Bojíte se, že v tom starém hřebci zůstal ještě kousek kopance nebo kousance? Číst dál

Vyjádření Redakce Kominternet-Dialogu ke změnám na Kubě

Redakční úvodník k překladu článku o „kubánských reformách“

 

Před pár týdny jsme se z režimních sdělovacích prostředků dozvěděli, že kubánská vláda chystá jako odpověď na nedávné protesty malé části společnosti “reformy”, které mají ještě více rozšířit legální pole existence soukromého kapitálu na ostrově, a to jak co do počtu zaměstnanců, tak co do šíře oborů, ve kterých mohou působit. Protože dlouholetá praxe ověřila a dnes a denně ověřuje “věrohodnost” informací těchto médií, snažili jsme se je pomocí věrohodnějších zdrojů kriticky posoudit. Číst dál

Zemřela bojovnice proti fašistu Esther Bejaranová

Esther Bejaranové bylo celých 96, přesto její smrt zasáhla těžce, zanechávajíc bolestnou mezeru na německé antifašistické scéně. Do posledních dnů svého života byla bojovnicí, vyslovující, zpívající a šířící dobré slovo všude kolem, zvlášť k mladým lidem.

Její život málem skončil, když byla mladá, devatenáctiletá, děsivě, poté, co byla nacpána do dobytčáku s dalšími židovskými Němci na poslední cestě do Osvětimi. Na rozdíl od většiny své rodiny přežila díky své schopnosti hrát na klavír a potěšit nějakého milovníka kultury mezi zabijáky. „Umíš taky hrát na harmoniku?“ Ano, lhala a sebrala základy dost rychle na to, aby mohla být zařazena do „dívčího orchestru“, který se používá ke zklidnění a oklamání nastupujících vlaků lidských bytostí, čímž se vyhne incidentům cestou do plynových komor. Byla to ošklivá práce, ale umožnila jí přežít, dokud ji po útěku před strážemi na nuceném „pochodu smrti“ na konci války nezachránila Rudá armáda a jednotky americké armády. Číst dál

Nové dokumenty ukazujú, ako spojenci plánovali bombardovať sovietske ropné polia ešte pred Hitlerovou inváziou

Zveřejňujeme překlad článku z internetových stránek ruské vícejazyčné televize RT. Nejsme a nikdy jsme nebyli zastánci ruského oligarchického režimu, jeho zástupců a institucí, mezi něž RT bezpochyby patří, podobně jako např. BBC ve Velké Británii či CNN v USA. Mimořádně závažná a obecně neznámá tvrzení, která text obsahu, je však možné ověřit na webových stránkách Ruského národního archivu – http://nakanune.rusarchives.ru/ Doporučujeme čtenářům, aby se se zveřejněnými archivními dokumenty alespoň zběžně seznámili. Kontrast objektivní historické pravdy s tím, co nám vnucuje přes třicet let česká podřízená buržoazie a její instituce (od základních škol k vysokým, od sdělovacích prostředků po Akademii věd – včetně velké většiny historiografie), je ohromující. 

 

*

 

Nové nedávno odtajnené dokumenty ukazujú, že neskorší vojnoví spojenci Moskvy – Veľká Británia a Francúzsko, plánovali bombardovať ZSSR ešte skôr, než naň zaútočili nacisti. Cieľom bolo narušiť zásobovanie republík ZSSR ropou z ropných polí na juhu štátu. Číst dál

Jak přežít anthropocén?

Cílem příspěvku je vysvětlit současnou krizi doprovázenou totální vyprázdněností společensko-ekonomického systému, a v závěru navrhnout řešení.

Začněme tím, že většina z nás, pokud ne všichni, si uvědomuje, že je něco shnilého v království dánském, ať už dochází k recepci kritického stavu na jakékoliv rovině a ať už je subjektivní interpretace jakákoliv. Na nutnosti nějaké zásadní změny se shodneme napříč politickým i ideologickým spektrem.

Titul semináře Současná levice – charakter a možnosti, svým způsobem podsouvá řešení, i když na základě upřímné víry a naděje. Může se pak zdát, že vyřešíme-li problém charakteru, jednoty levice, jsme z nejhoršího venku. Nepřistupuji k tomuto konceptu jako k a priori platnému, ale podrobuji jej kritice a omlouvám se předem, že argumentuji proti němu. Číst dál

K výročí založení KSČ

aneb naše postoje k současnému stavu antikapitalistického hnutí

 

Úvod

 

Od vzniku a zahájení činnosti Kominternet-Dialogu zkraje jara r. 2020 jsme se jako redakce k otázkám týkajícím se komunistického, dělnického a pokrokového[1] hnutí záměrně tématicky nevyjadřovali. Ne že bychom v řadě článků jeho stav nereflektovali. Snažili jsme se však k této otázce přistupovat pozitivně – zabývat se aktuálními problémy, které se týkají sociálních tříd a vrstev, jež chceme oslovovat, navrhovat řešení a jaksi na okraj zmínit skutečnost, že současné hlavní politické síly považované za komunistické či pokrokové jakéhokoliv řešení nejsou schopny, resp. jsou přímo součástí problému.

V tomto roce si připomínáme sto let od vzniku komunistického hnutí v Československu – nejen KSČ (14. – 16. května 1921, zásadní slučovací sjezd KSČ a některých jinonárodních marxistických skupin 30. 10. – 2. 11. 1921), ale také např. Komunistického svazu mládeže (20. 2. 1921). Rozhodli jsme se, že je při této příležitosti, ale zejména v současné mezinárodní a domácí situaci nezbytné, abychom naše postoje k současnému stavu hnutí představili. Proč? Aby bylo patrné, že ve změti různých ve své většině zdánlivě antikapitalistických alternativ se profilujeme zcela odlišně, nabízíme jiné pohledy na problémy, spolupráci a východiska z dnešní všeobecné krize kapitalismu. Číst dál

Zábory půdy v jedenadvacátém století – nahromadění cestou zemědělského vyvlastnění 

Zábory půdy – ať už iniciované nadnárodními společnostmi a soukromými investičními firmami pocházejícími z kapitalistického jádra, výsostných majetkových fondů na Středním východě nebo státních veličin jako je Čína a Indie – jsou teď trvale ve zprávách.1 Například v červenci 2013 kolumbijský velvyslanec ve Spojených státech se vzdal účasti na právnicky pochybné snaze pomoci americké společnosti Cargill použít „krycí“ společnosti (nebo „prázdné“ spol.; angl. shell companies; firmy, které samy o sobě existují jen na papíře a obvykle jsou použity ke krytí činnosti někoho jiného; pozn. překl.) k nashromáždění 130 000 akrů (52 600 ha) půdy. Záměrem bylo ji použít k zemědělské produkci, ale existuje i půda zabíraná k jiným účelům, jako je dolování nebo stavba silnic, budov a přehrad. V lidských podmínkách zábor půdy znamená, že jsou zbavení půdy skuteční lidé a rodiny. Když lidé ztratí přístup k půdě, ztratí i své prostředky k získání jídla, ztratí svá společenství a svou kulturu.  Číst dál

Rudolf Cortés a socialistická kultura Československa

16. března 2021 uplynulo 100 let od narození jednoho z nejslavnějších českých zpěváků a bezpochyby největší hvězdy československé populární hudby 50. let Rudolfa Cortése (16. 3. 1921 – 12. 12. 1986). Příjemně mě překvapilo, že tomuto výročí věnovala pozornost zařazením vzpomínkových pořadů i Česká televize.

Život a dílo Rudolfa Cortése nelze oddělit od dějin československé kultury 40. – 80. let minulého století. Příznačná pro svou dobu je i poválečná změna jeho občanského jména Kraisinger (po otci, bednáři z Plzně) na Cortés (po matce, narozené v Brazílii), v době, kdy německá příjmení byla v československém prostředí trnem v oku (s výjimkou Gottwalda). Číst dál

Všeobecný základní (nepodmíněný) příjem: Trojský kůň

Následující řádky popisují situaci v Irsku (nebo spíše, chcete-li, v Irské republice). Irsko je možná daleko a navíc za mořem, ale pro nás v ČR tu jsou dvě společná vodítka – i my žijeme v EU, a, šířeji, v kapitalismu. Soudím, že pravděpodobnost, že by tady ona instituce nebo onen systém chovaly lépe než v Irské republice, je poměrně nepatrná. (Pozn. překl.)

Vypuknutí covidu-19 odkrylo do očí bijící nerovnost v bydlení, zdravotnictví, vzdělání a zaměstnání v Irsku i v celém takzvaném „rozvinutém světě“. To vedlo k obnovení výzev některých skupin ke všeobecnému základnímu příjmu pro všechny obyvatele. 

Některé z těchto návrhů jsou dobře míněné a věří, že to jsou prostředky k ukončení nerovnosti a chudoby. Skutečností je, že by neukončily ani jedno; jediné, co by přinesly, bylo poskytnutí prostředků k masivnímu přesunu majetku od nejchudších k nejbohatším a privatizaci zbytku státních služeb.  Číst dál