26. února 2020 zemřela v Tiraně ve věku 99 let Nedžmije Hodžová (albánsky psáno Nexhmije Hoxha), přední činitelka albánského komunistického hnutí, která byla jedním z posledních žijících účastníků protifašistického partyzánského odboje ve 2. světové válce. Narodila se 7. února 1921 v Makedonii, ve městě s makedonským názvem Bitola a albánským názvem Manastiri, jako Nedžmije Džugliniová (Xhuglini). Rodiče pocházeli z makedonského Debaru (albánsky Dibra). Otec byl úředníkem a hluboce věřícím muslimem. V roce 1928 se rodina přestěhovala do Tirany, kde Nedžmije studovala na ženském pedagogickém institutu a od počátku roku 1942 do dubna, před svým odchodem do ilegality, byla zaměstnána v Tiraně jako učitelka. Po osvobození země (po roce 1944) pokračovala dálkově ve studiu na Fakultě historie a filologie, obor jazyků a literatury.
All posts by redakce - 31. page
“Dialog” číslo 349 – leden-únor 2020 – ke stažení v PDF
Starší čísla ke stažení v PDF naleznete na samostatné stránce.
Komunisté v přední linii boje proti koronaviru
Koronavirus se stal tématem číslo 1 posledních týdnů. Výskyt viru byl nejprve zaznamenán ve střední Číně a dnes je jím nakaženo více než 40 000 lidí. Z nich viru podlehlo asi 900. Nechám nyní stranou různé lékařské pohledy, nebudu se věnovat mapování šíření onemocnění po planetě, nebudu se zabývat tím, kde všude v Evropě se již virus rozšířil.
Celá událost má ale také politický rozměr, který je značně pokřivován buržoazními médii tak, aby pošpinil socialistické a lidově demokratické země a znovu očerňoval komunisty. Číst dál
KSČM před 11. sjezdem
Návrh publikovat stanovisko OV KSČM Praha 1 k situaci ve straně z 22. 1. 2020 vyvolal mezi spolupracovníky naší redakce bouřlivou diskusi. Ačkoli dokument v celku správně, pravdivě a objektivně hodnotí poměry v KSČM, někteří soudruzi, zejména mladší, odmítají zabývat se KSČM. Tvrdí, že jde o buržoazní stranu a je prý zbytečné o ní hovořit a psát. O jiných buržoazních stranách také nepíšeme.
Nesouhlasím s takovými názory. Jednak občas píšeme o všech stranách politického spektra, zejména o ANO a ČSSD, abychom demaskovali důsledky jejich politiky na pracující, jednak proto, že odhalovat příčiny a dopady reformismu v komunistickém hnutí patří mezi nejdůležitější úkoly našeho listu. Číst dál
Dialog – 30 let obhajoby a šíření marxismu-leninismu
Tak jsme před 30 lety začínali
Nynější Dialog*otázky*odpovědi začal vycházet před 30 lety.
Jeho první číslo vyšlo 28. 2. 1990 jako informační bulletin Marxisticko-leninského klubu při OV KSČ v Praze 10 „DIALOG – OTÁZKY – ODPOVĚDI“.
Vzhledem k tomu, že marxisticko-leninské myšlenky nebylo možné od prvopočátku kontrarevolučního převratu v roce 1989 zveřejňovat v hromadných sdělovacích prostředcích, byl tento bulletin rozšiřován prostřednictvím rozmnožovacích blan. Číst dál
Někdo to rád horké, Some like it hot
Velmi se omlouvám, že tento příspěvek je osobnější. Nemám to ve zvyku, ale nakonec každý z nás je osobně zapojen do dění a osobnost má svoji roli v objektivním, zákonitém procesu. V předloženém textu jistě najdete řadu názorů a postřehů, se kterými nebudete souhlasit, nebo vám přijdou „podivné“, ale věřte, že jsem k čtenářům Dialogu maximálně upřímná. K tomu se snažím vše filtrovat svou omezenou znalostí dialektického materialismu, třídním pohledem, obecně marxismu. Zároveň cítím povinnost vysvětlit čtenářům delší odmlku na stránkách listu.
Mám ráda svoji profesi archeologa i učitele. Jsem přesvědčená o její strategické důležitosti (viz článek „Archeologií k lepším zítřkům?!“) a vždy usiluji o to, abych byla co nejvíce prospěšná v procesu poznávání a poznání. Tak jsem se rozhodla využít možnosti pracovního pobytu na jedné z nejprestižnějších institucí v mém oboru[1]. Nachází se v USA. I to byla výzva. V Americe jsem do té doby nikdy nebyla, tak jsem byla zvědavá, jak vypadá život za velkou louží. Tato země je 150 let jedním z hlavních hráčů na šachovnici světové politiky, donedávna to byla země s nejsilnější ekonomikou na světě, dosud je tam generován nejvyšší HDP na hlavu… Číst dál
Stojí za přečtení: 23 věcí, které vám neřeknou o kapitalismu (2)
Pokračování z 1. části.
- věc
Pračka změnila svět víc než internet
Máme většinou sklon považovat za nejrevolučnější nejnovější změny. To je však často v rozporu s fakty. Nedávný pokrok v telekomunikačních technologiích není relativně vzato tak revoluční jako vynález, který se objevil v 19. století – telegrafie. A pokud jde o následné ekonomické a společenské změny, nebyla internetová revoluce (alespoň prozatím) tak důležitá jako například vynález pračky a dalších přístrojů pro domácnost, které nesmírně zmenšily objem práce nutné při vedení domácností, a umožnily ženám vstoupit na pracovní trh a doslova zrušily profese, jako je pomocnice v domácnosti. Číst dál
Panorama: Donald Trump utržený ze řetězu
Vražda vlivného íránského generála Sulejmáního během jeho návštěvy Iráku americkými raketami odpálenými z dronu na bagdádské letiště otřásla důvěryhodností americkéhoprezidenta. Chvějí se americko-íránské vztahy zvláště vyhrocené poté, co vloni Trump vypověděl dohodu s Íránem uzavřenou za Trumpova předchůdce Obamy, a to jistě není z amerického pohledu žádný vlastizrádce; vzrůstají obavy zahraničních politiků o svou bezpečnost.
Panorama: Brexit za dveřmi
Za pár desítek hodin ukončí Británie členství v Evropské unii, jak si přála v referendu většina britských voličů. Premiér Johnson prosadil všechny potřebné zákony po dlouhém patu díky výraznému vítězství v prosincových volbách do Dolní sněmovny. Za neúspěchem labouristů stál zejména nejednotný, váhavý a leckdy protikladný postoj k odchodu z unie, přestože pro brexit hlasovala i většina britských dělníků. Číst dál
Panorama: Epidemie kontra propaganda
Čínská národní zdravotnická komise varovala, že šíření současného nového typu koronaviru se zrychluje. K 27. lednu bylo podle čínských úřadů evidováno 2816 případů nákazy a 81 mrtvých. Letošní virus je nebezpečnější než byl virus SARS. Nemoc mohou přenést i lidé, kteří netuší, že mají virus v sobě, protože zatím u nich nejsou patrné klasické příznaky jako vysoká teplota a zhoršené dýchání. Číst dál
Panorama: Kdo řídí českou zahraniční politiku?
Kritici prezidenta republiky často obviňují Miloše Zemana, zejména v souvislosti s jeho zahraničními cestami, především do Ruska a Číny, že se snaží řídit českou zahraniční politiku, přestože ta přísluší vládě. Když však do české zahraniční politiky začali zasahovat regionální politici jako pražský primátor a starostové Prahy 6 a Řeporyjí, mlčí nebo jim otevřeně nadržují. Že by příslovečné „když dva dělají totéž, není to totéž“? Číst dál
U památníku
O svolání shromáždění občanů k památníku maršála Koněva 28. 12. 2019, při příležitosti 120. výročí jeho narození, jsem se dověděl náhodně, a to včetně informace, že původně plánovaná hodina akce je zablokována na OÚ Praha 6 pro soukromou osobu s cílem pořádat akci proti Koněvovi a za odstranění jeho památníku. Pořadatel vzpomínky na maršála tak musel na poslední chvíli posunout konání akce o hodinu dříve. Desítka policistů byla na místě, také TV štáby včetně množství fotografů toužících zachytit nějakou výtržnost. Zbylí účastníci akce setrvávali na místě se zjevnou motivací nedopustit poničení položených květin. Číst dál
K úmrtí Bohumila Jeníčka
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že dne 26. 1. 2020 zemřel po těžké nemoci ve věku nedožitých 73 let soudruh JUDr. Bohumil Jeníček, přesvědčený komunista oddaný myšlenkám marxismu-leninismu, spolupracovník redakce i sponzor našeho časopisu.
Čest jeho památce!
Redakce
K alternativnímu programu…
Dalo by se říci konečně, po dlouholetém, intenzivním tlaku některých aktivních členů KSČM, kteří se nesmířili s nekomunistickou orientací strany a jejího tzv. Kladenského programu a postupem času i soustředěném tlaku iniciativních skupin, které v rámci strany vznikly na základě rozporuplné politiky strany a jejího vedení, X. sjezd KSČM uložil v bodě 4 usnesení: „Zpracovat aktualizaci programu KSČM a projednat ji na celostranické konferenci.“ Zodpovídá: předseda ÚV KSČM, termín: do 30. 6. 2019.
Kritický přístup k samotnému Programu strany je stejně starý, jako je vznik KSČM. Většinově pasivní členská základna KSČM v uplynulých téměř třiceti letech ale ani nenavrhovala, ani neuvažovala o změně tzv. Kladenského programu komunistické strany, který byl schválen v roce 1992 jako defenzivní a kompromisní, odpovídající dobovým podmínkám svého vzniku. Naproti tomu aktivní, leč menšinová část strany průběžně po celou dobu program a jeho striktní bránění, především ze strany jejího vedení, na konferencích všech stupňů i na posledních osmi sjezdech kritizovala. Nejen do kritiky, ale i do iniciativně předkládaných návrhů se již od počátku svého působení zapojil i Marxisticko-leninský odborný klub (MLOK). Například již před VIII. sjezdem KSČM, který se konal v roce 2012, jsme tehdejší ústřední programové komisi pro přípravu obsahových dokumentů sjezdu poskytli k využití ucelený dokument pod názvem „Programové prohlášení – minimální program“ jako návrh, který by mohl být inspirací, vodítkem nebo předlohou pro nový program KSČM, který by se měl společným úsilím, jak jsme tenkrát doufali, zrodit jako jeden z požadavků sjezdu strany. Materiál tehdejší vedení strany nevzalo v úvahu a v přípravě zmíněného VIII. sjezdu, stejně jako i v případě následujících sjezdů nedospělo k názoru, že je nutné přijmout nový ofenzivnější a především srozumitelný program strany. Číst dál
Od Jalty přes Helsinky k Maltě
Žijeme v době, kdy „nový“ kapitalistický režim pro demonstraci své „legitimity“ potřebuje zdeformovaně, falešně interpretovat dějiny, aby ospravedlnil svou, dokonce právní normu o „zločinnosti komunistického režimu“ a v té souvislosti mohl manipulovat s myšlením zejména mladých lidí, kteří by o poválečné minulosti (kromě jejího očerňování a hanobení) neměli mnoho vědět.
Historický exkurs
V únorových dnech (4. – 11. února 1945) v ruském letovisku Jalta na Krymu vyvrcholila „operace Argonauti“ (mořeplavci kteří se plavili na lodi Argó pod vedením Iásona v rozsáhlé báji o Zlatém rounu. Šlo o dlouhou plavbu z Iólku do Kolchidy, během níž čekalo na posádku mnoho nebezpečí a úkladů). Setkání nejvyšších představitelů tří spojeneckých mocností, protifašistické koalice – J. V. Stalin, F. D. Roosevelt a W. Churchill, za účasti ministrů zahraničních věcí, příslušníků vojenských štábů a poradců SSSR, USA a Velké Británie. Hlavním cílem konference bylo řešení válečných a politických problémů, které bylo třeba řešit s blížící se porážkou fašistického Německa, a otázek poválečného uspořádání světa. Světa v míru, bez válek při spolupráci nejen zemí a států oné „velké trojky“. Číst dál
Kniha „Miloš Jakeš – příběh komunisty“
Kniha „Miloš Jakeš – příběh komunisty“ (generální tajemník Komunistické strany Československa letech 1987-1989) vznikla na základě několika desítek hodin rozhovorů, v nichž se Miloš Jakeš volnou formou vyjadřuje k jednotlivým etapám a událostem stoleté historie Československa a novodobé České republiky.
Uvádí, co se za čtyřicet let budování socialistické společnosti dokázalo a výsledky srovnává s hospodařením po roce 1989. Na základě faktů, považuje období let 1970 až 1989 za nejúspěšnější léta v historii samostatného Československa. Číst dál
Rozhovor s Miladou Sigmundovou z Levé perspektivy nejen k 30. výročí kontrarevoluce v ČSSR
V těchto dnech si připomínáme 30 let od kontrarevoluce v ČSSR. Začnu asi nejobtížnější otázkou: Co považuješ za základní příčinu pádu socialismu?
Socialismus jako myšlenka lepší společnosti nezapadl. Dokonce události roku 1989 si lidé spojovali se „socialismem s lidskou tváří“. Podlehli slovům o demokracii, ale mysleli na spotřební zboží. Ne na kvalitu, ale na lepší obaly, kulturnější prodej apod. To bylo důkazem toho, jaký zmatek v hlavách lidí vládnul. Číst dál
Fraška o smrtihlavovi se železným srdcem
25. ledna vysílala Česká televize dvouhodinový francouzsko-britsko-belgicko-americký film z roku 2017 s českým názvem „Smrtihlav“, v originále „The Man with the Iron Heart“, „Muž se železným srdcem“, mající pojednávat o nacistickém válečném zločinci Reinhardu Heydrichovi (1904-1942). Příběh, který film líčí, má se skutečným příběhem nacistického kata toho jména málo společného.
Období od 90. let se v domácím i zahraničním televizním vysílání (přinejmenším v zemích na západ od nás, odkud především se přebírá program k nám) vyznačuje zvláštní posedlostí po dokumentárních i hraných filmech o období hitlerovského nacismu a zvláště o jeho jednotlivých vedoucích představitelích. Ačkoli žádné z těchto děl přímo nacistické masové vrahy neobhajuje a jejich činy neomlouvá, připadá mi, že svou bulvární posedlostí po líčení jejich osobních a intimních životů a přebíráním dobových propagandistických záběrů jim vtiskuje jakousi „lidskou tvář“, zvláště před mladší generací. Číst dál
KSM na 25. Rosa Luxemburg konferenci v Berlíně
Po roce se delegace KSM opět vydala na cestu do Berlína na letos 25. konferenci pojmenované po Rose Luxemburgové, organizovanou novinami Junge Welt s názvem “Boj v ulici, odpovědět na systémovou otázku” (Kampf der Strasse, die Systemfrage beantworten). Ta se konala v Berlíně v sobotu 11. ledna 2020. Oficiálními jazyky konference byly němčina, angličtina, španělština a turečtina. Témata jednotlivých vystoupení, panelů a debat byla jako každým rokem různorodá a zajímavá. Mluvili zástupci mnoha německých hnutí zabývajících se problémy vzniklých z rozporů soudobé kapitalistické společnosti, jako je migrace, nedostatek bydlení, imperialistické války či rasismus. Na základě událostí posledních měsíců byla zařazena i solidární manifestace na podporu lidu Jižní Ameriky, kde postupně mluvili delegáti jednotlivých zemí a na závěr si všichni zazpívali chilskou píseň “El pueblo unido, jamás será vencido!” (Jednotný lid není poražen) Součástí byla i separátní místnost věnovaná mládeži, kde naší soudruzi z Německé socialistické dělnické mládeže SDAJ pořádali panely a workshopy řešící problémy postihující přímo mládež a debatovali možnosti, jak proti nim bojovat a boj organizovat. Na konferenci byly mimo nás účastni i delegáti komunistických mládeží Rakouska, Švýcarska, Dánska či Švédska. Čestnými hosty pak byli členové pronásledované Komunistická strana Polska. Číst dál
