Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva ověřil celkem 9 614 civilních úmrtí během ruské invaze na Ukrajinu ke 12. září 2023. Dále bylo hlášeno 17 535 zraněných.
Odhady orgánů USA hovořily v srpnu o přibližně 70 tisících zabitých a až 120 tisících zraněných vojácích Ukrajiny a asi 120 tisících zabitých a až 180 tisících zraněných vojácích Ruska. Ukrajina ani Rusko oficiálně počty svých obětí nezveřejňují a oběti nepřítele zmiňují dosti nekonkrétně. Číst dál
Evropa nadále čelí uprchlické krizi, zneužívané rasisty, šovinisty, xenofoby a fašisty k nenávistné propagandě.
Jen na italskou půdu dorazilo od začátku roku více než 127 tisíc lidí, což je více než dvojnásobek oproti stejnému období minulého roku. Na italský ostrov Lampedusa během září připlulo za šest dní 11 tisíc lidí, téměř dvojnásobek počtu jeho obyvatel, přičemž přijímací středisko má kapacitu 400 lidí.
Počty uprchlíků zvýšilo zářijové zemětřesení v Maroku (téměř 3 tisíce obětí) a záplavy v Libyi (přes 11 300 obětí). Číst dál
Britský deník The Guardian zveřejnil 20. září výsledky výzkumu, že 98 % obyvatel Evropy dýchá vysoce škodlivý znečištěný vzduch, což má za následek více než 400 tisíc úmrtí ročně.
Nejhůře zasaženou zemí v Evropě je Severní Makedonie. K nejhůře znečištěným zemím patří i Slovensko, kde je znečištění dvojnásobné, než stanovuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jen o málo lépe je na tom Česko. Lepší je situace v západní Evropě s výjimkou severní Itálie a nejlépe jsou na tom severské státy a britské Skotsko. Číst dál
Pokračují spory o novelu českého zákoníku práce, která by měla umožnit lékařům sloužit až 832 hodin „dobrovolných“ přesčasových hodin ročně. Odborníci z oboru upozorňují, že tato „dobrovolnost“ by byla jen iluzorní, což je ostatně problém i v jiných povoláních. Ostatně sám výkon povolání je rovněž jen dobrovolný.
Rok 2023 má 250 pracovních dnů. Pokud by lékař s 832 hodinami přesčasů pracoval jen v pracovních dnech, mohl by denně pracovat o 3,3 hodiny déle, tedy zhruba 11,5 hodiny, nebo by mohl odpracovat 104 osmihodinových směn navíc, tedy pracovat po 8 hodinách 354 dní v roce z 365 a míst za rok 11 volných dní, tedy ani ne jeden volný den v měsíci. K tomu dodejme, že 8 hodin práce po šesti dnech v týdnu by znamenalo 2496 pracovních hodin, tj. 496 přesčasů. Za požadavek osmihodinové pracovní doby šest dní v týdnu manifestovali například účastníci prvních oslav Svátku práce v roce 1890, před 133 lety, mimo jiné i pod heslem „osm hodin práce – osm hodin volna – osm hodin spánku“, netušíce, kolik z těch osmi hodin volna zabere mnohému zaměstnanému člověku po více než stovce let cesta do práce a zpět… Číst dál
Jako kdyby Washington nevyvezl dost trápení do východní Evropy – ne, do celé Evropy a Ruska – za poslední dva roky Bidenova vláda požádala letos v srpnu Kongres o dalších 24 miliard dolarů pomoci pro Ukrajinu. Navíc k již schváleným 113 miliardám dolarů. Většina peněz je určena na zbrojení a vojenský výcvik. Aby Biden přilákal širší podporu, spojil peníze z války s fondy na pomoc při mimořádných událostech a bezpečnost hranic v USA. Číst dál
11. září se po roce 2001 obvykle připomínalo především v souvislosti s teroristickými útoky v USA, ke kterým došlo ve zmíněném roce. Letos tomu bylo však poněkud jinak, když se i mainstreamová média věnovala spíše známým událostem, ke kterým došlo toho dne v roce 1973 v Chile.
Tohoto dne došlo v přístavu Valparaíso ke vzpouře námořníků, kteří se vraceli ze společného cvičení s armádou USA. Bezprostředně poté následoval dobře zorganizovaný puč špiček armády včele s následně vytvořenou čtyřčlennou vojenskou juntou, jejímž nejznámějším představitelem byl generál Augusto Pinochet, dosavadní vrchní velitel armády. Rozhodující boj se pak odehrál v bitvě o prezidentský palác La Moneda, ve kterém po statečném vzdoru položil život prezident Salvador Allende, který předtím odmítl nabídku pučistů na “bezpečný” odlet ze země. Číst dál
V r. 2013 vydal francouzský filozof Jean Claude Michéa esej s názvem Tajnosti levice, s podtitulem Od ideálu osvícenství k triumfu neomezeného kapitalismu. Do češtiny ji přeložil prof. Petr Drulák a vydala ji r. 2019 Masarykova demokratická akademie. Kniha vzbudila poměrně široký ohlas ve francouzské, evropské, ale i české, nejen levicové čtenářské obci. Patrně nejsilněji rezonují její myšlenky v části levice, která sama sebe nazývá konzervativní. Patří k ní také překladatel, politolog a politik, prof. Petr Drulák. V posledních letech je jednou z nejviditelnějších postav „alternativní“ kritiky současné vlády a směřování společnosti posledních desítek let. O konzervativním socialismu, „který není ani liberální, ani marxistický“, otevřeně hovoří. Je také autorem jednoho z příspěvků do sborníku Budoucnost levice bez liberalismu. Lze tedy říci, že se společně se svými spojenci teoreticky i prakticky pokouší zmíněný směr na české politické scéně vybudovat. Číst dál
Otevíráme rubriku, do které bychom chtěli pravidelně přispívat. Svým formátem vyhovuje našim časovým možnostem zaměstnanců a dělníků, tolik podobných vám, čtenářům. Odpovídá však také činnosti tak, jak jsme si ji vytkli. Řečeno s jistým patosem, našemu poslání.
To je navýsost obtížné. Desítky let neexistence revoluční a lidové politické síly po sobě zanechaly (nejen) v českých zemích a na Slovensku spoušť. Relativní slabost (historicky) dělnického a lidového hnutí ve světovém měříku tento úhor ještě zvýrazňuje. Abychom se z této šlamastiky dostali, musíme na jedné straně postavit na nohy teorii, odpovědět na složité a palčivé otázky dneška z vědeckých, marxistických pozic. Proč? Protože až na čestné výjimky se touto otázku v našem regionu nikdo desítky let nezabýval. Číst dál
V júni 2023 prebehla v Rusku vzbura Wagnerovcov. Súkromná armáda Wagner, ktorej majiteľom je kapitalista Jevgenij Prigožin, obsadila niekoľko ruských miest a začala pochodovať na Moskvu. Prigožin neskôr pochod odvolal a skupina sa demobilizovala.
Vzbura je znázornená na mape (zdroj: Wikipédia): Číst dál
14. červenec je Dnem dobytí Bastily. Toho dne v roce 1789 desetitisíce chudých lidí v Paříži zaútočily na nenáviděné vězení zvané Bastila a zahájily Francouzskou revoluci. Neustálá intervence chudých lidí ve městech a na venkově – zejména v Paříži – hnala revoluci kupředu.
Karel Marx a Friedrich Engels – zakladatelé komunismu – žili v doznívající záři této revoluce. Lenin a další vůdci Ruské revoluce Francouzskou revoluci studovali. Lenin se stal předsedou Rady lidových komisařů, což je termín odvozený od francouzského „komisaře“ (commissaire).
Dokonce i termíny „vlevo“ a „vpravo“ (nebo, chcete-li, „levice“ a „pravice“; pozn. překl.) pocházejí z francouzského povstání. Když se v roce 1789 sešlo Národní shromáždění, královi příznivci obsadili pravou část sálu a přinutili revolucionáře, aby seděli vlevo. Udělali to kvůli prastarému předsudku vůči levákům.
Francouzská revoluce začala v Evropě, ale patří světu. A bez Haiti by žádná Francouzská revoluce nebyla. Číst dál
Ministerstvo zahraničních věcí (Kubánské republiky; pozn. překl.) důrazně odmítá příjezd ponorky na jaderný pohon do zálivu Guantanamo 5. července 2023, jež zůstala až do 8. července na americké vojenské základně, která se tam nachází, což je provokativní eskalace Spojených států, jejichž politické či strategické motivy nejsou známy.
Americká vojenská základna, jak známo, okupuje toto území o rozloze 117 kilometrů čtverečních po dobu 121 let proti vůli kubánského lidu. Stojí jako koloniální pozůstatek nelegitimní vojenské okupace naší země, která začala v roce 1898, po expanzionistické intervenci během války za nezávislost, kterou vedli Kubánci proti španělské koloniální moci. Číst dál
Čím dál častěji slyšíme z nejrůznějších stran, že politici jsou blbci. Ale také řidiči, sousedi, učitelé, úředníci… Ti, kteří s bohorovným sebevědomím pronášejí takový soud, mají pocit, že jich se rozhodně blbost netýká. Odkud vyplývá takové vymezování se?
Na první pohled kupodivu má tento pocit opodstatnění: jednotlivci jasně zaznamenávají, že opatření a rozhodnutí, která jsou přijímána v mikro i makroměřítku, nefungují; zcela se míjejí účinkem: „Vidím to? Jak to, že to nezaznamenali ONI? Ergo: jsou hloupí.”
Následuje otázka, proč se nemění situace, když víme, kdo jsou ti hloupí? Proč je prostě nevyměníme za někoho „z nás”? Číst dál
Poté, co se dosud nepodařilo zmobilizovat dostatek členských států CARICOM, aby fungovaly jako fíkový list, za kterým by mohly zahájit invazi na Haiti, USA své úsilí zdvojnásobují. Začátkem května se objevila zpráva, že Linda Thomas-Greenfieldová, velvyslankyně USA při OSN, navštívila Brazílii, aby naléhala na nedávno zvoleného prezidenta Lulu da Silvu, aby souhlasil s tím, že Brazílie povede invazní síly proti Haiti. V tuto chvíli není jasné, jaké rozhodnutí, pokud vůbec nějaké, brazilská vláda učinila, ale je třeba si uvědomit, že po dobu 13 let, od roku 2004 do roku 2017, hrály brazilské jednotky významnou roli v okupačních silách OSN na Haiti, nazývaných Mise OSN pro stabilizaci Haiti (Minustah). Číst dál
25. června 2023 proběhlo v Řecku druhé kolo parlamentních voleb. První kolo, o kterém jsme referovali před měsícem: https://kominternet.cz/stav-komunistickeho-delnickeho-hnuti-v-recku/, nevedlo k sestavení vlády. Připomeňme si, že vítězná strana (Nová demokracie) nezískala nadpoloviční počet křesel ve třísetčlenné sněmovně.
Prezidentka (kandidátka Syrizy) ani “pro čest zbraní” nepožádala předsedu ND Kyriakose Mitsotakise, aby sestavil vládu a po dohodě mezi nimi dvěma vyhlásila druhé kolo voleb měsíc po uskutečnění prvního. Číst dál
pro členy a příznivce odborů v ČR i jindeaneb o čem se jinde nedočtete
Vydáno 13. 6. 2023.
Uplynulému týdnu nechybělo nic z událostí kapitalistického světa prožívajícího další z řetězce zákonitých krizí: válka, jejíž konec je v nedohlednu; trhy jako na houpačce; propady veřejných financí; bankroty; nic neřešící opatření přijímaná politickými reprezentacemi; perzekuce nepohodlných názorů; ekologické katastrofy; vlny migrantů a nepokoje nespokojených mas. Světová masmédia však “visí” na událostech spojených se ztrátou ponorky společnosti OceanGate, se kterou její mateřská loď ztratila kontakt v neděli 18. června. Mohli bychom nad touto událostí mávnout rukou: Pár boháčů si zaplatilo pochybný výlet a ten nevyšel. Co nás to zajímá? Máme mnohem horší problémy.
Ano máme a k této katastrofě je možné přistoupit tímto způsobem. Podíváme-li se však na detaily, konkrétní údaje a jejich širší kontext, pak můžeme vyvodit množství důležitých, zobecnitelných závěrů. Číst dál
V neděli 21. května 2023 se v Řecku po čtyřech letech uskutečnily v řádném termínu parlamentní volby. Vítězství obhajovala pravicová strana Nová demokracie, která dosud vládla s podporou nadpoloviční většiny parlamentu. Voleb se účastnilo 60.94% voličů, což odpovídá zájmu řeckého občana o volební klání v posledních letech, přestože je účast ve volbách stále povinná. Je to spíše mírně nižší procento než obvykle. Zákon však definuje řadu výjimek, volební knížky již byly zrušené a účast se prakticky nekontroluje.
Tabulka s výsledky voleb: Číst dál
Každoroční mezinárodní brigádnická činnost na Kubě zaznamenává i českou účast. Dokonce o ní existují (v určitých kruzích) dobré informace. I tak ale soudím, že pohled irské komunistky stojí za pozornost. (Pozn. překl.)
Členové Komunistické strany Irska navštívili v květnu Kubu a připojili se k každoročním mezinárodním brigádám se stovkami odborářů, socialistů a komunistů ze všech koutů světa. Tento dvoutýdenní program organizuje Kubánský institut přátelství s národy (ICAP) ve spojení s Fórem solidarity s Kubou Irsko. V rámci cesty jsme navštívili družstevní farmu spravovanou místní rodinou v Sancti Spiritus. Číst dál
K dokreslení současné situace na Ukrajině začneme několika větami k vzdálenější době ještě před rokem 2014, který především Ruská federace a lidé ji podporující často považují za zlomový, což je pravda pouze částečně. Šikanování rusky nebo zakarpatsky mluvícího obyvatelstva (u nás jazyk znám jako rusínština, oficiálně jím mluví milion obyvatel, reálně toto číslo bude ještě vyšší), uctívání banderovců (1, 2) nebo silná propagace nacionalismu, tyto věci se děly na Ukrajině již delší dobu před tímto často zmiňovaným rokem. Neměly však často oporu v zákoně nebo represivních složkách a jejich síla nebyla tak velká jako nyní. Číst dál
