Tento název nesla přednáška pořádaná brněnskou pobočkou Společnosti česko-kubánského přátelství Lázara Cruze, která se konala v úterý 14. září v Brně. Zmíněné aktuální téma zpracoval a přednesl jeden z našich nejaktivnějších členů a majitel českokubánského muzea z Lukové, pan Milan Carbol.  Přednáška v režii pana Carbola byla tradičně na vysoké úrovni. Posluchači se dozvěděli mnoho skutečností týkajících se průběhu boje kubánských lékařů s nebezpečnou nemocí jak v Kubánské republice, tak ve světě. Pro představivost efektivity postupů zvolených kubánskou vládou v boji s nemocí byla použita také srovnání s výsledky dosaženými v České republice.

V následujícím článku uvádím několik informací, které si mohli vyslechnout všichni zúčastnění. Číst dál →

Roe versus Wade, soudní pře, uzavřená 22. ledna 1973, tehdy monumentální rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, legalizující potraty v celých Spojených státech (pozn. překl.)

Ženám je zakázán přístup k potratům ještě předtím, než zjistí, že jsou těhotné. Odměny 10 000 dolarů vyplacené z veřejných peněz pro kohokoliv, kdo podá soudní žalobu na zastavení potratu. To je jen pár detailů o drastickém novém zákonu, který útočí na reprodukční zdraví žen v Texasu a který Nejvyšší soud nechal vstoupit v platnost ve středu pozdě večer. Číst dál →

Zveřejňujeme srpnové prohlášení vydané Korejskou ústřední tiskovou agenturou. I přes pozdější zveřejnění jsou argumenty v prohlášení stále platné a na situaci v regionu a jejích dlouhodobých souvislostech se nic nezměnilo. Naše redakce je proto přesvědčena, že je dobré pro svou argumentační kvalitu prohlášení zveřejnit.

26. srpna přinesly Haló noviny dopis České ženské lobby „na obranu práv afghánských žen po vítězství Tálibánu“. 4. září přinesly nesouhlasnou glosu. No, nevím. Kdo z autorů kterékoli z těchto dvou statí ví vůbec něco o skutečném stavu věcí, krom těžko ověřitelných zpráv zavedených tiskových agentur? ČTK ani jiné buržoazní agentury zde nejsou hodnověrný zdroj. Následující článek byl napsaný ještě před rozhodnutím o stažení vojsk NATO z Afghánistánu. Na rozdíl od výše uvedeného jej napsal někdo, kdo byl v epicentru popisovaného dění. Můžu mít výhrady, ale to je asi tak všechno. Autorka to vše zažila. Já ne, stejně jako spousta jiných vyjadřujících se s takovou jistotou a lehkostí k danému problému. Posuďte sami.  (Vladimír Sedláček)  

Číst dál →

Afghánistán už není problém Západu. Je na Afgháncích, aby si to vyřešili mezi sebou. „Musí bojovat za sebe, bojovat za svůj národ,“ řekl Biden. Pokrytectví…

Před dvaceti lety bylo úkolem USA a jejich spojenců dát do pořádku krvežíznivý Tálibán. Před dvaceti lety bylo úkolem USA vnést do této vzdálené středoasijské země demokracii. Před dvaceti lety bylo úkolem Spojených států vyvést ženy této země z temnoty burky.

Skutečným důvodem a prokletím byla potrubí, ropná pole a geostrategické zájmy. Číst dál →

Prezidente Bidene!

Nedávno jste se zmínil o Kubě v Bílém domě, kde jste řekl: „Byl bych připraven poskytnout značné množství vakcín, pokud by… tyto vakcíny aplikovala mezinárodní organizace a udělala to tak, aby k těmto vakcínám měli přístup průměrní občané.“ Nazval jste také Kubu „zkrachovalým státem“. Číst dál →

„Jsou poučení, jež si afghánské ženy mohou vzít od svých kurdských sester, jejichž jednotky domobrany, YPJ, se zaměřily víc na ideologické školení, pochopení svých dějin patriarchátního útlaku, než na výcvik se zbraní, což je povzbudilo víc nejen v boji proti ISIS, ale i proti násilí a útlaku od mužů v jejich vlastních společenstvích.“

(Rahila Guptaová, Medya News)

Číst dál →

Pád Kábulu a návrat Talibanu k moci v Afghánistánu v neděli 15. srpna je pro tamní lid kolosální tragédií. Záměry kapitalistických mocností G7 za posledních čtyřicet let jsou hlavním faktorem a nesou hlavní odpovědnost za tuto pohromu. Financování a vyzbrojování afghánských islamistických skupin „mudžahedínů“ ze strany CIA, Saúdské Arábie a pákistánských vojenských vládců na konci 70. let po vítězství Saurové (dubnové; saur je druhý měsíc v roce podle perského kalendáře; pozn. překl.) revoluce v Afghánistánu mělo za cíl podkopat a svrhnout vládu Lidově demokratické republiky Afghánistán. Na konci sedmdesátých let nebyl globální imperialismus v žádném případě ochoten akceptovat změnu rovnováhy sil v této oblasti nebo nástup národních, pokrokových a demokratických sil k moci. Prosazování tohoto plánu vydláždilo cestu růstu nejrůznějším reakčním „džihádistickým“ skupinám, které se těšily ze saúdských fondů, aby narušily jakoukoliv progresivní společensko-politickou změnu v západní Asii. Vláda Lidově demokratické republiky Afghánistán si kladla za cíl vytvořit novou a moderní společnost prováděním národní rozvojové politiky, zmírňováním chudoby a odstraňováním sociálně-ekonomické zaostalosti podpořené feudálním systémem, který v zemi vládl před Saurovou revolucí. Reakcionářští islamisté v Afghánistánu podporovaní Západem však vyjádřili otevřené nepřátelství vůči demokratickým lidským právům a svobodám zakotveným ve Všeobecné deklaraci lidských práv Organizace spojených národů, zejména těm, které se týkají žen a dětí. Reakcionářská politika nového íránského režimu po revoluci v únoru 1979 spolu s vojenským pučem v Pákistánu (1977), který vynesl k moci generála Zia-ul-Haqa, nástroj britského imperialismu, a který zažil popravu (v roce 1979) premiéra Zulfiqara Aliho Bhutta, byly dalšími významnými faktory přispívajícími k utváření událostí kolem Afghánistánu. Číst dál →

Náš postoj coby komunistů v Irsku zůstává neochvějný tváří v tvář další brutální katastrofě způsobené imperialistickými vládami. V západním světě z dálky sledujeme války, které se odehrály v Iráku, Palestině, Sýrii, Jemenu a dalších zemích.

Protiválečné hnutí v Irsku a Velké Británii je malé ve srovnání s obrovským množstvím škod, smrtí a destrukcí, které války způsobují.

Teprve když to ovlivňuje životy lidí, začnou se zvedat a všímat si také. Jako antiimperialisté víme, že když Británie opustila některou ze svých kolonií, zanechala rozdělení a násilí; Kypr, Indie, Afrika a Irsko jsou toho příkladem. Číst dál →

Kábul, jak známo, nebyl ztracený včera. Byl to nevyhnutelný definitivní pád kalamitní, arogantní, dvacetileté, mnohamilionové (v amerických dolarech) imperiální nehody s příliš mnoha úmrtími, odsouzené, stejně jako mnoho dalších před ní, k nezdaru od jejího neobratného začátku. Biden ve svém projevu, obecně považovaném za rozhodný, ale necitelný vůči nepokojům, které se odehrávají, položil tvrdou, dobrou otázku: „Kolik generací amerických dcer a synů byste chtěli, abych poslal bojovat do afghánské občanské války?“, ale zarámoval ji cynickým, neupřímným způsobem, když dodal: „Když v ní afghánské jednotky (bojovat) nebudou?“ Čtvrtý prezident, který měl dohlížet na další nesmyslnou válku na „hřbitově říší“, tak našel snadný cíl pro to, co je „dechberoucím selháním“ dlouholeté americké zahraniční politiky, zatímco lehkovážně ignoroval krví nasáklou a arogancí nabitou historii, která se za ní skrývá – „postimperiální západní fantazii“ o katastrofálních vojenských zásazích či intervencích CIA přes Afriku, Latinskou Ameriku, jihovýchodní Asii a pak Írán, Sýrii, Libyi, Irák, Afghánistán, který nikdy neválčil s USA a kde Donald Rumsfeld, ať nemá žádný klid, požadoval po Bushovi: „Potrestat a vypadnout.“ Číst dál →

Buržoazní sdělovací prostředky byly nuceny přiznat, co bylo očividné už na začátku července. Už předtím, než americké jednotky odešly z Afghánistánu, reakcionářský islamistický Tálibán, který jejich invaze svrhla, dobyl zpět obrovské části země. Po dvaceti letech a utracených dvou bilionech dolarů Washington čelí masivnímu neúspěchu, za nímž je vidět jen smrt a zkáza.

To, čemu se omlouvači amerického barbarství za každou cenu vyhýbali, byl soupis devastace nebo lží použitých k jejímu ospravedlnění. Zkorumpovaní kolaborující vládní činitelé a jejich spojenci vyplenili zemi. Nejen Tálibán, ale i al-Káida a Islámský stát (ISIS nebo Daeš) jsou silnější než kdykoliv předtím. Číst dál →

Za dnešní rozsáhlou katastrofu v Afghánistánu jsou zodpovědné Británie a USA, když síly Talibanu vstoupily do hlavního města Kábulu a prezident Ashraf Ghani uprchl ze země. 

Organizátorka seskupení Stop the War Coalition (StWC; koalice Zastavte válku) Lindsey Germanová řekla, že zoufalá situace je následek neúspěšné dvacetileté vojenské intervence. 

„Odpovědnost nesou vlády USA, Británie a dalších zemí NATO, které se ponořily do války, jež byla vždy odsouzena k nezdaru. Problém byl začátek konfliktu, ne způsob jeho konce,“ řekla. Číst dál →

Denis Rogatyuk hovoří s Reném Gonzálezem 

René González je jeden z Kubánské pětice, dlouho vězněné v USA za zpravodajskou činnost, potírající ultrapravicové teroristické skupiny z Miami. Pro časopis Jacobin hovořil o blokádě a o tom, co mu jeho proces řekl o zájmu USA o lidská práva na Kubě.

René González je bývalý člen kubánské sítě »Wasp Network«, sestavené, aby bojovala s terorismem, dlouho mířeným ultrapravicovými miamskými exilovými seskupeními proti ostrovu. Po zavraždění více než dvou set Kubánců během vytrvalých útoků na kubánské sektory civilního letectví, lodní dopravy a turistiky – organizovaných lidmi jako byl agent CIA Luis Posada Carriles – se tato zpravodajská jednotka snažila infiltrovat a narušit teroristické prostředí. (Pro ty, kteří snad nevědí – je to přece jen už pár let: působila na Floridě, tedy na území USA, se souhlasem americké vlády. Ta ovšem bezprostředně poté, co její členové předali floridské centrále FBI důkazy o činnosti miamských skupin proti Kubě, nezakročila a naopak skupinu známou jako Kubánská pětice zatkla. O celém případu informoval v ČR krom Haló novin a několika webů pokrokové mládeže pravidelně a podrobně čtvrtletník Venceremos, periodikum SČKP vydávané nakladatelstvím Orego; pozn. překl.) Číst dál →