16. 3. 2020
Vážení kolegové, vážení kolegové,
žijeme v období pandemie, kdy se koronavirus šíří do čtyř koutů světa.
Jménem Světové odborové federace chci poblahopřát zaměstnancům po celém světě, protože jejich práce poskytuje veškeré zboží k přežití národů. Dělníci jsou výrobci potravin, léků, služeb, strojů, dopravy, komunikace a všeho. Zaslouží si naše teplé „dobře odvedená práce“. Číst dál
Světová odborová federace oslovuje dělnickou třídu a obyvatele Itálie. Žijeme v období pandemie, kdy se koronavirus šíří do čtyř koutů světa, vaši lidé již v lidských životech zaplatili vysokou cenu. Chceme vyjádřit náš hluboký zármutek za každý život, který byl ztracen v důsledku pandemie.
I když se šíření viru jeví nevyhnutelné, jsme pevně přesvědčeni, že třídní odbory v každé zemi na světě musí udržet krok a zintenzivnit svůj boj vyžadující ochranu zdraví, bezpečnosti a života obyčejných lidí.
Pandemii koronaviru, která začala sužovat i naši zemi (do dnešního dne naštěstí bez obětí na životech), se snaží někteří dobrosrdeční léčit přemírou úvah, leckdy jdoucích do extrémů – od kverulantství, přes furiantství proti prevenci až po vyšinutou konspiraci.
Není to o konspiračních teoriích, o surreálných fantaziích, o katastrofických vizích – religióznímu vidění apokalypsy nebo lichém přání, že čím hůře, tím lépe. Je to možná troška nostalgie v porovnávání připravenosti na specifické situace, na masovou hrozbu, zhrození se nad tím, že tolik vtipů a parodií nad brannou výchovou a plynovými maskami či rouškami, jen clonilo střízlivému pohledu, že jsme dnes nepřipraveni. Těžko říct, jestli totálně, ale nepřipraveni. Číst dál
Malinkatá hrudka, která se nezmohla ani na kousek DNA, s výrůstky na svém povrchu, která by se musela zvětšit tisíckrát, aby se dostala na hranici viditelnosti lidským okem, ovládla světové trhy, vlády, monotematizovala média, paralyzovala osobní dopravu, vyprázdnila školy a zavřela milióny lidí doma. Docela dobré pro sci-fi, ale bohužel to je naše každodenní globální realita předjaří 2020.
Nebojte, nebudu psát o tom, kdy a kde se vir SARS-CoV-19 objevil, jaké jsou další prognózy jeho šíření nebo zastavení. Nejsem patolog, ani imunolog, nejsem dokonce ani lékař, ale jsem doktor, tak mi věřte. To je samozřejmě nadsázka, ale mohl by se do ní schovat fakt, že když se naučíte dívat na svět přes zvětšovací sklo marxistické dialektiky, vidíte logická propojení mezi fenomény a kontextem, jejich příčiny, a pak třeba dokážete i dedukovat následky a jejich pravděpodobnost. Číst dál
U příležitosti 150. výročí narození V. I. Lenina bude uprostřed oblasti Porúří postaven jeho pomník.
Zažíváme krizový vývoj imperialismu a pravicový trend založený na vládních a dalších buržoazních stranách, s ničením životního prostředí, ofenzivou ve vykořisťování a nebezpečím války. Na pořadu je diskuse o socialistické společnosti namísto kapitalismu.
Antikomunisté z vedení CDU (Křesťanskodemokratické unie), SPD (Sociálně demokratické strany Německa), FDP (Svobodné demokratické strany), Zelených a vedení města se pokusili sochu zakázat. 5. března správní soud v Gelsenkirchenu tuto žádost zamítl, odmítl svévoli úřadů a prohlásil rozhodnutí města Gelsenkirchen za nezákonné! Je to úplné vítězství nad protikomunistickým potlačovatelským pokusem. Číst dál
26. února 2020 zemřela v Tiraně ve věku 99 let Nedžmije Hodžová (albánsky psáno Nexhmije Hoxha), přední činitelka albánského komunistického hnutí, která byla jedním z posledních žijících účastníků protifašistického partyzánského odboje ve 2. světové válce. Narodila se 7. února 1921 v Makedonii, ve městě s makedonským názvem Bitola a albánským názvem Manastiri, jako Nedžmije Džugliniová (Xhuglini). Rodiče pocházeli z makedonského Debaru (albánsky Dibra). Otec byl úředníkem a hluboce věřícím muslimem. V roce 1928 se rodina přestěhovala do Tirany, kde Nedžmije studovala na ženském pedagogickém institutu a od počátku roku 1942 do dubna, před svým odchodem do ilegality, byla zaměstnána v Tiraně jako učitelka. Po osvobození země (po roce 1944) pokračovala dálkově ve studiu na Fakultě historie a filologie, obor jazyků a literatury.
Koronavirus se stal tématem číslo 1 posledních týdnů. Výskyt viru byl nejprve zaznamenán ve střední Číně a dnes je jím nakaženo více než 40 000 lidí. Z nich viru podlehlo asi 900. Nechám nyní stranou různé lékařské pohledy, nebudu se věnovat mapování šíření onemocnění po planetě, nebudu se zabývat tím, kde všude v Evropě se již virus rozšířil.
Celá událost má ale také politický rozměr, který je značně pokřivován buržoazními médii tak, aby pošpinil socialistické a lidově demokratické země a znovu očerňoval komunisty. Číst dál
Velmi se omlouvám, že tento příspěvek je osobnější. Nemám to ve zvyku, ale nakonec každý z nás je osobně zapojen do dění a osobnost má svoji roli v objektivním, zákonitém procesu. V předloženém textu jistě najdete řadu názorů a postřehů, se kterými nebudete souhlasit, nebo vám přijdou „podivné“, ale věřte, že jsem k čtenářům Dialogu maximálně upřímná. K tomu se snažím vše filtrovat svou omezenou znalostí dialektického materialismu, třídním pohledem, obecně marxismu. Zároveň cítím povinnost vysvětlit čtenářům delší odmlku na stránkách listu.
Mám ráda svoji profesi archeologa i učitele. Jsem přesvědčená o její strategické důležitosti (viz článek „Archeologií k lepším zítřkům?!“) a vždy usiluji o to, abych byla co nejvíce prospěšná v procesu poznávání a poznání. Tak jsem se rozhodla využít možnosti pracovního pobytu na jedné z nejprestižnějších institucí v mém oboru[1]. Nachází se v USA. I to byla výzva. V Americe jsem do té doby nikdy nebyla, tak jsem byla zvědavá, jak vypadá život za velkou louží. Tato země je 150 let jedním z hlavních hráčů na šachovnici světové politiky, donedávna to byla země s nejsilnější ekonomikou na světě, dosud je tam generován nejvyšší HDP na hlavu… Číst dál
Pokračování z 1. části.
Pračka změnila svět víc než internet
Máme většinou sklon považovat za nejrevolučnější nejnovější změny. To je však často v rozporu s fakty. Nedávný pokrok v telekomunikačních technologiích není relativně vzato tak revoluční jako vynález, který se objevil v 19. století – telegrafie. A pokud jde o následné ekonomické a společenské změny, nebyla internetová revoluce (alespoň prozatím) tak důležitá jako například vynález pračky a dalších přístrojů pro domácnost, které nesmírně zmenšily objem práce nutné při vedení domácností, a umožnily ženám vstoupit na pracovní trh a doslova zrušily profese, jako je pomocnice v domácnosti. Číst dál
Vražda vlivného íránského generála Sulejmáního během jeho návštěvy Iráku americkými raketami odpálenými z dronu na bagdádské letiště otřásla důvěryhodností americkéhoprezidenta. Chvějí se americko-íránské vztahy zvláště vyhrocené poté, co vloni Trump vypověděl dohodu s Íránem uzavřenou za Trumpova předchůdce Obamy, a to jistě není z amerického pohledu žádný vlastizrádce; vzrůstají obavy zahraničních politiků o svou bezpečnost.
Za pár desítek hodin ukončí Británie členství v Evropské unii, jak si přála v referendu většina britských voličů. Premiér Johnson prosadil všechny potřebné zákony po dlouhém patu díky výraznému vítězství v prosincových volbách do Dolní sněmovny. Za neúspěchem labouristů stál zejména nejednotný, váhavý a leckdy protikladný postoj k odchodu z unie, přestože pro brexit hlasovala i většina britských dělníků. Číst dál
Čínská národní zdravotnická komise varovala, že šíření současného nového typu koronaviru se zrychluje. K 27. lednu bylo podle čínských úřadů evidováno 2816 případů nákazy a 81 mrtvých. Letošní virus je nebezpečnější než byl virus SARS. Nemoc mohou přenést i lidé, kteří netuší, že mají virus v sobě, protože zatím u nich nejsou patrné klasické příznaky jako vysoká teplota a zhoršené dýchání. Číst dál
Po roce se delegace KSM opět vydala na cestu do Berlína na letos 25. konferenci pojmenované po Rose Luxemburgové, organizovanou novinami Junge Welt s názvem “Boj v ulici, odpovědět na systémovou otázku” (Kampf der Strasse, die Systemfrage beantworten). Ta se konala v Berlíně v sobotu 11. ledna 2020. Oficiálními jazyky konference byly němčina, angličtina, španělština a turečtina. Témata jednotlivých vystoupení, panelů a debat byla jako každým rokem různorodá a zajímavá. Mluvili zástupci mnoha německých hnutí zabývajících se problémy vzniklých z rozporů soudobé kapitalistické společnosti, jako je migrace, nedostatek bydlení, imperialistické války či rasismus. Na základě událostí posledních měsíců byla zařazena i solidární manifestace na podporu lidu Jižní Ameriky, kde postupně mluvili delegáti jednotlivých zemí a na závěr si všichni zazpívali chilskou píseň “El pueblo unido, jamás será vencido!” (Jednotný lid není poražen) Součástí byla i separátní místnost věnovaná mládeži, kde naší soudruzi z Německé socialistické dělnické mládeže SDAJ pořádali panely a workshopy řešící problémy postihující přímo mládež a debatovali možnosti, jak proti nim bojovat a boj organizovat. Na konferenci byly mimo nás účastni i delegáti komunistických mládeží Rakouska, Švýcarska, Dánska či Švédska. Čestnými hosty pak byli členové pronásledované Komunistická strana Polska. Číst dál
Seminář Centra strategických a teoretických studií (CSTS), Praha 21. 10. 2019
(Z diskusního vystoupení)
Téma dnešního semináře je bezesporu správné, potřebné a naléhavé! Je třeba se však ptát (a bylo třeba se ptát už dávno) proč levice ztrácí, proč se lidé od ní odvracejí, proč si voliči hledají někoho jiného, komu dát hlas, či zda vůbec jít k volbám?
Takže otázky zní:
– akcentuje levice to, co lidé považují za podstatné?
– rozumí tomu, co ta dnešní levice hlásá a obhajuje?
– nemíjí se občas – a stále více – se zdravým rozumem a lidskou normalitou?
– nechybí ji (a jejím vůdcům) odvaha? Číst dál
Jak informovala Korejská ústřední tisková agentura (KCNA), 5. listopadu jihokorejský prezident Mun Če In dopisem pozval předsedu Komise pro státní záležitosti Korejské lidově demokratické republiky Kim Čong Una, aby se zúčastnil mimořádného summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v jihokorejském Pusanu.
KCNA k tomu uvádí, že „jihokorejské orgány se stále nezbavily chybného stanoviska při řešení všech otázek mezi severem a jihem, když se spoléhají spíše na vnější síly než na národní spolupráci. Je nepravděpodobné, že něco bude projednáno a rozhodnuto s takovým partnerem, který úplně ztratil nezávislost a samostatný postoj a svěřuje vše vnějším silám.“ Číst dál
Světová odborová federace (SOF) jako jediná třídně orientovaná odborová federace, vyjadřující se jménem 97 milionů pracujících pěti kontinentů, znovu potvrzuje svou třídní solidaritu dělnické třídě a obyvatelům Bolívie, kteří opět čelí destabilizujícím imperialistickým zásahům.
SOF odsuzuje manévry politické opozice v Bolívii organizované imperialismem, které usilují o destabilizaci země a svrhnutí legitimně zvoleného prezidenta Evo Moralese Aymy. Vyjadřujeme také své nejsilnější odmítnutí proti lynčování a únosům odborových a sociálních vůdců, které páchají reakční skupiny. Číst dál
Donald Trump říjnovým stažením jednotek USA ze severní Sýrie uvolnil ruce tureckému prezidentovi (s chováním diktátora) Erdoganovi k jeho tažení proti Kurdům. Šéf Bílého domu hodil přes palubu své nejlepší spojence v boji proti Islámskému státu, a ještě to licoměrně obhajoval tvrzením, že Kurdové nepomáhali USA za vylodění v Normandii roku 1944. Upřímnější by bylo přiznat, že administrativa USA zneužila Kurdy i přes levicové zaměření mnoha z nich. Dokud se hodili jako „kanónfutr”, na ničem jiném nezáleželo. Mouřenín vykonal svou práci, mouřenín může jít. Číst dál
Profesor Bostonské university Igor Lukeš v exkluzivním rozhovoru pro pořad Televize Seznam Svět bez obalu 24. 11. uvedl, že britská premiérka Margaret Thatcherová se obávala revolučních změn ve východní Evropě a nechtěli je ani Američané.
„Je jen málo důležitých dějinných událostí, jejichž pozadí je dosud tak temné,” prohlásil profesor Lukeš. Upozornil na paradox, že Západ v roce 1989 vlastně bránil status quo, zatímco Moskva tlačila na změny. Tehdejší prezident USA Bush st. například naléhal na zástupce polské Solidarity, aby v příštích prezidentských volbách volili Jaruzelského a vysvětloval jim to tak, že by si Amerika přála ve východní Evropě udržet klid a mír. Margaret Thatcherová se zoufale bála představy, že by po pádu Berlínské zdi mohlo dojít ke sjednocení Německa. Číst dál
Autor stejnojmenné knihy Čang Ha Džun (Ha-Joon Chang) (1963) studoval v Soulu a v Cambridgi, kde dnes přednáší. Je odborník na rozvojové ekonomiky a poradce řady významných mezinárodních institucí (Světová banka, OSN, Evropská investiční banka a Oxfam – mezinárodní charitativní organizace sdružující 13 národních organizací zaměřených na odstranění chudoby a nespravedlnosti ve světě).
Knihu zamýšlenou jako ostrou kritiku fungování soudobého kapitalismu a vyvracení mýtů o trhu a kapitalistické ekonomice dokončil roku 2010. Český překlad vydalo nakladatelství Argo v edici Dokořán o tři roky později. Knihu mají ve fondech Městské knihovny v Praze. Vřele doporučuji její zapůjčení.
Z úvodu Čang Ha Džuna
Celosvětové hospodářství je v troskách. V roce 2008 sice monetární a fiskální stimul, jaký neměl obdoby, zabránil tomu, aby finanční krize vedla k naprostému zhroucení globální ekonomiky, i tak je však recese z tohoto roku druhou největší v dějinách, hned po velké hospodářské krizi z 30. let 20. století… Číst dál
Nechoď, Vašku, s pány na led;
mnohý příklad známe,
že pán sklouzne a sedlák si
za něj nohu zláme.
Škoda, že radu skvělého básníka, žurnalisty a národního buditele Karla Havlíčka Borovského (1821-1856) neměli na paměti ti účastníci demonstrací v listopadu 1989, kteří nestáli o demontáž socialismu a postupné nastolení dravého kapitalismu (i takoví v těch davech tehdy byli). Nemuseli přijít o sociální jistoty nesrovnatelné s nynějším marasmem. Číst dál